1851 zahájilo činnost Sdružení divadelních ochotníků (SDO),
první hry: Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk, Jan za chrta dán.
1850–1860 se činnost rozvíjela na základě aktivity místních studentů vedených J. Strakatým.
První režiséři byli A. Stocký, J. Martinovský, J. Samek, F. Chalupa, J. Pelikán.
Jeviště zbudováno U bílého lva a v dřevěném divadle v zámeckém parku.
Spolek divadelních ochotníků měl v repertoáru dobově významné hry. Některé realizoval ve spolupráci se zpěváckým spolkem Úslavan (zal. 1863).
1862 – Carl Blum, Gaetano Donizetti, český překlad J. Pečírka: Marie, dcera pluku (zpěvohra); Josef Kaj. Tyl: Pražský flamendr.
1863 (10. 6.) – Louis Schneider: Český dobrovolník a francouzská selka; Gustav H. Putlitz: Politika v lese.
(24. 8.) – Josef Kaj. Tyl: Strakonický dudák.
24. srpna 1863 - "Strakonický dudák" výnos určen pohořelým v Polné. Blatná, Národní listy 22.8.1863.
6.12.1863 - "Černý Petr" veselohra v 1 jedn. od Görnera, překlad V.Venkryl
a "Vychovatel v nesnázích" veselohra v 1 jedn. od Görnera překlad Fr. Mírovský.
Národní listy 4.12.1863.
1870–1880 vedl spolek místní řídící učitel M. Martinovský.
1879 spolupráce s herci Mošnou, Hynkovou, Jabloneckou, též s J. H. Böhmem.
1880 – Friedrich Schiller: Úklady a láska.
1881 – František V. Jeřábek: Služebník svého pána; Antonín H. Sokol: Starý vlastenec. "Hra tato bude dávána na oslavu stříbrné svatby svob. pána Robera z Hildprandtů a Augusty z Hildprandtů." (DL)
1896 – František Ferd. Šamberk: Palackého tř. č. 27; Jaroslav Vrchlický: Závěť Lukavického pána.
1898 – František Ferd. Šamberk: Karel Havlíček Borovský.
1899 – Eliška Pešková podle románu Karolíny Světlé: Kříž u potoka.
1910 - 23. 10. - F. X. Svoboda: Čekanky; 13. 11. - J. Ladecký: Dva světy, hra v 5 jedn.; 26. 12. - M. Balucki: Klub mládenců.
1911 oslava 60 let trvání spolku.
1911 - 8. 10. – František Ruth: Ideál, režie Martinovský.
1911 - 26. 11. – Božena Viková-Kunětická: Representantka domu, režie Q. Kilb, inspicient F. Buk.
1911 - 26. 12. – Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů (rytířská veselohra), režie Jaroslav Martinovský.
1912 – 24. 3 – Josef Kaj. Tyl: Jiříkovo vidění. Báchorka se zpěvy a tanci, režie Kilb, dirigent Prexl. Slavnostní představení k 60. výročí spolku.
1912 - 8. 4. – Václav Štech: Třetí zvonění, režie Kilb. - 6. 10. - Jaroslav Vrchlický: Rabínská moudrost, r. Q. Kilb.
28. 4. – Josef Skružný: Žabec, r. Kilb.
1913 – William Somerset-Maugham: Paní Dot.
Od 1914 hráli i na přírodní scéně v zámeckém parku, první představení – Jiří Mahen: Janošík.
1918–1945 největší aktivita spolku.
1921 – Alois Jirásek: Kolébka; František Adolf Šubert: Jan Výrava. Uvedeno na scéně divadla v přírodě.
1922 spolek členem ÚMDOČ.
1923 nastoupil na měšťanskou školu uč. Jaroslav Průcha, autor loutkových her. Spolupracoval s ochotníky, uváděl vlastní dětské hry. Řídil též zpěvácký spolek Úslavan a třicetičlenný sokolský orchestr, komponoval hudbu pro ochotnická představení.
V těchto letech SDO vydával vždy před premiérou nově nastudované hry časopis (občasník), jehož titulní stranu tvořil programový plakát.
1924 (9. 6.) – Arkadij Averčenko: Hra se smrtí. Režie J. F. Lukeš, na jevišti U Bílého lva.
10. 8. – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti. Režie Josef Janovský, inspice J. F. Lukeš a Aug. Fontan, uvedeno v přírodním divadle v zámeckém parku.
28. 10. – J. F. Karas: Otec božího lidu. Uvedeno na oslavu Jana Žižky a národního osvobození, režie J. F. Lukeš.
30. 11. – Růžena Pohorská dle Ignáta Herrmanna: Vdavky Nanynky Kulichovy, režie J. F. Lukeš.
1925 (8. 3.) – Ladislav Stroupežnický: Na valdštejnské šachtě (drama), režie J. Pelikán.
12. a 13. 4. – Alois Jirásek: Lucerna, scénická výprava J. Brynda a Vl. Řezáč.
27. 10. – slavnostní večer na oslavu národního osvobození, spojený se vzpomínkou na Jana Žižku; uv. slavnostní scéna Eduarda Šimka: Vlast trpící a vítězná, režie Jos. Janovský, hudbu řídil Jaroslav Průcha, scénická výprava Sulek a Brynda.
29. 11. – Karel Scheinpflug: Druhé mládí, režie F. Sulek.
1. 11. – Karel Želenský: U Dušánků, režie Josef Janovský, inspice Aug. Fontan.
1926 (4. 4.) – Jaroslav Rudlofff: Dědečkovy housle, režie Janovský, scénická výprava Řezáč a Brynda, hudbu a zpěvy řídil Jaroslav Průcha.
24. 5. – Josef Kaj. Tyl: Bankrotář (obraz z měšťanského života), režie Pelikán, inspicient Janovský.
28. 10. – Arnošt Dvořák: Kníže, režie Janovský, inspice Tomek, scén. výprava Pelikán, též v roli knížete Přemysla.
28. 11. – Otomar Schäfer: Žena, kterou jsi mu dal, režie Janovský, inspice Fontan, scéna Pelikán.
26. 12. – Jaroslav Průcha: Srdce z perníku, lidová hra se zpěvy, režie Janovský, dirigent J. Průcha, inspicient Aug. Fontan, při divadle účinkoval hudební odbor spolku Úslavan, opakováno 2. 1. 1927.
1927–1966 režisérem učitel Josef Šilha.
Z repertoáru:
1933 – Alois Jirásek: Lucerna.
Od 1933 hráli v sokolovně – moderní vybavení, dva kruhové horizonty. Uváděli až 10 premiér ročně.
1935 (15. a 18. 8.) – František X. Svoboda: Čekanky, režie Jos. Šilha, inspicient J. Čapek, tance M. Zvárová, uvedeno v divadle v přírodě v zámeckém parku.
1936 – Sofoklés: Král Oidipus, titulní role jh. Ed. Kohout, režie J. Šilha, V. Krška.
1937 v seznamů členských souborů ÚMDOČ.
1938 spolek měl 42 členů, vlastní jeviště, sehrál 13 představení.
1939 – Karel Čapek: RUR; František Langer: Svatý Václav.
1902–1943 zaznamenáno přes 500 představení, mezi nimi řada velmi výpravných her s početnějším obsazením.
Jeviště patřilo k nejvybavenějším v kraji - mj. dva kruhové horizonty.
1943 měl spolek 45 činných a 40 přispívajících členů.
Zasloužilými ochotníky 30. a 40. let 20. století byli Jos. Martinovský, ředitel spolku, holič Josef Pelikán a Marie Janovská.
Z repertoáru 1938–1945
Rudolf Medek: Plukovník Švec; Julius Zeyer: Radúz a Mahulena; Pašijové hry; Karel Čapek: Bílá nemoc, Matka, RUR; Frank Tetauer: Zpovědník (jh. Ed. Kohout); Ladislav Stroupežnický: Mikuláš Dačický z Heslova (jh. Fr. Hanus); Jan Bor: Zuzana Vojířová (jh. R. Lysenková). Spolek se pyšnil tím, že snad není významnější české hry, kterou by nehrál.
Po válce spolek zahájil činnost již v květnu 1945 – uvedl Čapkovu Bílou nemoc ve stejném obsazení jako v roce 1937.
Následovaly hry: Vilém Werner: Červený mlýn; Rudolf Piskáček: Perly panny Serafinky (opereta); Jaroslav Průcha: Nesem vám noviny (Loutkářova Hanička). Všechna představení byla dobře navštívena.
1945 pořízeno elektrické osvětlení přírodní scény v zámeckém parku.
Uvedeny zde byly např. hry: Alois Jirásek: Lucerna; Zdeněk Vavřík: Stará komedie (jh. R. Lysenková);
1948 – Josef Kaj. Tyl: Strakonický dudák, účast na VIII. Tylově Kutné Hoře;
Bratři Čapkové: Ze života hmyzu, režie a scéna Josef Šilha. Účast na II. Divadelním festivalu ÚMDOČ, Písek.
1949 hráli v divadelním sále v čp. 580, majitel jeviště byl Sokol, nájemce jeviště Spolek divadelních ochotníků.
1949 – Josef Kaj. Tyl: Kutnohorští havíři, sehráno v rámci části soutěže Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ v Písku.
V režii se střídali J. Bejček, J. Šrojner, M. Nový, V. Vadlejch, J. Dvořák, J. Mikeš.
V 50. letech (po zrušení spolků 1951) soubor hrál jako Dramatický odbor ZV ROH Západočeské tiskárny.
Z repertoáru:
Fráňa Šrámek: Léto; Jiří Mahen: Jánošík;
1954 – Josef Kaj. Tyl (Johann Nestroy), hudba Rudolf Piskáček: Děvče z předměstí (veselohra).
1955 – Rudolf Piskáček: Perly paní Serafínky, opereta dávána od září do listopadu 13x, v obcích kolem Blatné: v Březí, Nepomuku, Sedlici, Uzeničkách a Volenicích a poté 5x v Blatné samotné.
1957 – Václav Štech: Třetí zvonění.
Od 1959 jako Divadelní soubor Osvětové besedy, později Městského kulturního střediska.
Do 1971 uvedeno 675 premiér.
1970 – Ivan Taller s použitím námětu Ignáta Herrmanna: Náš otec Kondelík. Účast na XIII. Libochovickém divadelním létu (LDL).
1973 – Jiří Balda, Rudolf Piskáček: Slovácká princezna. Účast na XVI. LDL.
V 80. letech se hrálo méně, průměrně 2 inscenace ročně.
Uměleckým vedoucím byl J. Mikeš, organizačním J. Dvořák. Scénografie J. Šrajner, P. Řezáč, J. Gutwirth. Kostýmy J. Vyskočilová.
Od 1993 oživení činnosti.
1994 – Jiří Brdečka: Limonádový Joe. Účast na festivalu Divadlo v trávě.
2002 – William Shakespeare: Veselé windsorské paničky.
2005 vícegenerační soubor působící jako občanské sdružení,
repertoár – činohra. Vedoucí(?) František Šatava.
2006 – Neil Simon: Vstupte! Režie F. Šatava, asistent režie J. Datel Říha, scéna J. Olejník.
2008 – na námět hry Žádné zprávy od táty (nizozemský autor Leonhard Huizinga) volně upravil Petr Řezáč: Zprávy ze severu. Účast na KP Dačické kejklování.
2009 – William Wig: Masér v dámské lázni.
2010 – Ladislav Stroupežnický: Naši furianti.
2012 činný Spolek divadelních ochotníků.
Z repertoáru – Jevan Brandon Thomas: Charleyova teta, režie Petr Řezáč. Účast na ObP Horažďovice, nesoutěžní představení.
2016 – Postřižiny z Postřižin – na motivy Bohumila Hrabala i filmu napsal a o režii se pokusil Petr Řezáč. Účast na KP Dačické kejklování 2017 –
čestné uznaní Josefu Kohoutovi za herecký výkon v roli Francina, Karlu Bočkovi za herecký výkon v roli Doktora, Veronice Janečkové za herecký výkon v roli Maryšky a cena Vojtěchu Kovářovi za herecký výkon v roli Pepina. Účast na Budějcké Thálii 2017.
2020 - P. Řezáč dle filmu Andělské oči: Oči jako bejk. Účast na KP Dačické kejklování - čestné uznání Vojtovi Kovářovi za herecký výkon v rolích Řezníka a Drogisty.
2023 - SDO, Gérard Bitton a Michal Munz: Smím prosit, Dodo?, r. Jiří Mikeš. Účast na KP Dačické kejklování - čestné uznání Jiří Vonášek za roli Henriho, Václav Cheníček za roli Norberta. a souboru za celkové zpracování inscenace, cena poroty Mirka Nová za roli Elsy, Jiří Mikeš za roli Edmonda, Vojtěch Kovář za roli Doda - doporučení na Divadelní Piknik Volyně. Účast na CP Divadelní Piknik Volyně - čestné uznání Vojtěchu Kovářovi za herecký výkon v roli Doda. Účast na přehlídce Budějcká Thálie.
2024 - Jean Poiret: Klec bláznů, r. Veronika Janečková. Účast na KP Dačické kejklování - čestné uznání Jiřímu Thorovskému za herecký výkon v roli George, cena Dušanu Malečkovi za herecký výkon v roli Albína.