Docela malé divadlo v Litvínově, Docela malé divadlo vzniklo jako první netradiční mimopražské divadlo v roce 1959, zaniká v roce 1969. V roce 1974 je skupinkou nadšenců obnoveno jako klubové kulturní zařízení MV SSM, které kolem sebe soustředilo divadelní, recitační a různé hudební aktivity mladých, často patřící nikoli do oficiální, ale undergraundové kultury.
1974-1978 např. divadélko TORZO - autorské divadlo malých jevištních forem a zároveň hudební skupina, vedené Ladislavem Kociánem, které skončilo zákazem činnosti - viz samostatníé heslo. Jeho členem byl mj. Karel Tomčík.
1980-1981 skupina Antracit, vedoucí Karel Tomčík, zakázána.
Pod názvem Docela malé divadlo SKZ Benar působil soubor pod vedením Karla Tomčíka.
1979 Karel Tomčík, autorská a režijní prvotina: Yetti. Autora na jevišti doplnili „extorzáci“ Petr Rak (autor hudby písniček v inscenaci), Pavlína Kociánová a Jitka Lišková. Poprvé na jevišti se objevili např. Milan Matějů, Světlana Polívková, Milan Čuban nebo první porevoluční litvínovský starosta Vlastimil Doležal.
1983 Karel Tomčík: Život v RaJi (RaJ – socialistický podnik Restaurace a Jídelny) jevištní férie z prostředí psychiatrické léčebny byla první satirou na jevišti v podání obnoveného DMD. Režijní spolupráce divadelní teoretik Dr. Vladimír Just. 1984 Tomčík získal cenu za scénář na KP divadel malých jevištních forem v Chomutově a postoupil do celostátního finále přehlídky Klubová tvorba pořádaného v Mariánských Lázních.
1985 Karel Tomčík: Nový život (do angloruštiny přeloženo „njů žízň“, zpět do češtiny potom jako „nová žízeň“), v pořadí třetí Tomčíkova hra. Autorovy texty zhudebnil bývalý člen Torza Petr Žižka společně s Jiřím Potrebuješem.
1986(?) Docela malé divadlo při SZK Benar Litvínov, Karel Tomčík: I ty, Caesare, s podtitulem Čtyři obrazy ze života velkého syna věčného města, inscenace o aroganci moci". Nového ducha do souboru vnesli studenti čtvrtého resp. druhého ročníku litvínovského gymnázia Klára Müllerová, Jan Novák, Pavel Karli nebo Kateřina Novotná. Vzniklo představení s propracovaným textem, podporované mladistvou lehkostí a hravostí. To, že Caesar působil na diváka jako nevázaná jevištní improvizace, bylo jeho největší devízou." Účast jako inspirativní představení na JH.
1987 - Karel Tomčík: I ty, Caesare. Účast na Rampa, Praha. Účast na Jílovském divadelním festivalu. "DMD vystupovalo na divadelních přehlídkách po celých Čechách a i ty zkušenější ze souboru zaskočilo, když vystupovali v rámci divadelních předplatných v kulturních domech po boku takových divadel jako Divadlo na zábradlí, Semafor apod."
1989 inscenace Písničky malých scén byla inspirována knihou Vladimíra Justa Ozvěny malých scén. Představovala hlavně mladým divákům v rámci MaK (Mládež a kultura) písničky z představení Divadla Na provázku (dnes Husa na provázku), Ha Divadla, Ypsilonky, Semaforu, Osvobozeného divadla, Boška s Vyskočilem a některé z písniček z vlastních inscenací.
1989 Karel Tomčík: Slepičí krok (inspirace Mechanickým piánem Kurta Vonneguta jr. a Moliérovým Tartuffem), "ostrá politická satira ukazovala divákům hraní si na svobodu, demokracii, možnost svobodných voleb, což byly v té době termíny z oblasti science fiction".
1999 - Karel Tomčík na motivy knihy Jerzyho Kosinského Being there: Sbohem, pane Bek. Účast na Festivalu DIPOL ´99, Litvínov.
2020 - Karel Tomčík: MÚGÉN, r. Karel Tomčík. Premiéra 23. 11. 2019. Účast na KP Lounské divadlení, Louny - čestné uznání souboru za edukativnost inscenace.
