Zbiroh, Excerpce pro MČAD 1998–2002
ZBIROH o. Rokycany
Rodiště a působiště řady významných osobností české kultury (Sládek, Srba, Foerster, A. Mucha, V. Vačkář...) má i svou divadelní tradici. 1861 se zde hrál Čtenářský spolek první ochotnické představení, Tylem upravené České amazonky. Koncem 19.století se hrály převážně frašky Tyla, Stroupežnického, Šamberka a Poláka Baluckiho. V souboru hrával i student Fráňa Šrámek. 1905 zal. Tamburašský sbor s dramatickým odborem. Divadlo se hrálo takřka nepřetržitě, a to v sále radnice. 1912 je známý první pokus, tyto organizace sjednotit v ochotnický spolek. Při této příležitosti požádali o souhlas J. V. Sládka o uvedení jeho jména do názvu spolku. 1914–18 se hrálo v tělocvičně měšťanské školy. Ochotníci byli sdruženi v Mládežnický kroužek... Hrál se Jirásek, Čapek, Mrštíkové, Rolland. Po 1918 se opět hrálo v radnici, činnost se rozšířila do Sokola, DTJ, SK Zbiroh. 1941 se ustavil Spolek divadelních ochotníků J. V. Sládek. Soubor však stále neměl ani vlastní jeviště, ani sál, v němž by trvale hrál. Divadlo provozoval náhodně, ale přes dohled okupační správy značně intenzívně, takže nakonec bylo povoleno hrát ročně nejvíce 6 her. Po 1945 se soubor účastnil JH. Po likvidaci ŮMDOČ přešel soubor do ZK ROH Zbirovia, 1966 do SKP. Brigádnickými hodinami se členové zasloužili o výstavbu divadla v přírodě. Za dobu své činnosti nastudovali více jak 100 her s průměrnými 4 reprízami. Repertoár tvořila po 1945 česká a světová klasika, současní čeští a sovětští autoři. V archivu spolku byla uložená dokumentace, včetně korespondence, např. s J. V. Sládkem. (JM)
Ve službách Thalie II. s. 352, Stoletá tradice...I. s. 32.
Počátky ochotnického divadla sahají do poloviny 19. století. V r. 1861 byla uvedena hra České amazonky, v r. 1869 bylo povoleno provedení hry Vražda na uhelném trhu, která vyšla v r. 1868 v Praze a kterou Jan Lindaker věnoval zbirožským ochotníkům. Ačkoli divadelní ochotníci ve Zbiroze byli aktivní po celou druhou polovinu 19. století, pocházejí další zprávy až z r. 1902. V té době se hrálo pod hlavičkou Čtenářského spolku ve Zbiroze, dramatický odbor byl ustanoven i při tamburášském sboru v r. 1906. Oba soubory vedl učitel Josef Šefl. V době 1. sv. války oživil divadelní ruch v obci studentský ochotnický spolek zajímavým repetoárem (Šamberkovo Jedenácté přikázání, Jiráskova Kolébka, Čakovo RUR). Po r. 1918 se v nově upraveném jevišti ujal divadla osvětový sbor, který uvedl Jiráskovy Emigranty. V době první republiky působily ve Zbiroze ochotnické soubory DTJ, Sokola a sportovního klubu. V době okupace, po zákazu činnosti spolků a organizací se divadelní činnosti v místě věnoval nově ustavený spolek J. V. Sládka povolený v r. 1942. V r. 1943 byl vytvořen fond k vybudování letního divadla (to bylo otevřeno Říhovou hrou polibek královský v r. 1948). Po osvobození zde proběhly oslavy 100. výročí od narození zbirožského rodáka J. V. Sládka pod patronátem ministerstva školství a osvěty. Jejich součástí bylo i provedení Shakespearova Snu noci svatojánské místními ochotníky. Touto inscenací se zbirožští dostali v r. 1946 do krajského kola.
Jiráskova Hronova. O rok později se hrou Strž umístili na 18. místě v národní soutěži JH. 1948 členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ (Paličova dcera). V r. 1951 přechází ochotnický soubor do ZK ROH Zbirovia Zbiroh. Od r. 1941 do r. 1961 uvedli zbirožští ochotníci na scénu 66 her v 207 představeních. Tradičními se staly i divadelní festivaly Sládkův Zbiroh konané na letní scéně. V 60. a 70. letech dochází k útlumu činnosti z důvodu nezájmu mladých o ochotnickou činnost. Pod vedením Evy Frýdové ale začal pracovat dětský soubor, který mladé ochotníky vychovával. Od r. 1977 vedl dram. kroužek sdruženého klubu pracujících Jiří Viniš. Soubor uváděl ročně jednu hru pro děti a jednu pro dospělé. (OS)
Cironis, s. 86–87
DS Sylva /Fr. Frýda/. OD 1959/3, s. 70.
1924 v sokolovně byla instalována opona Alfonse Muchy, prohlášena za kulturní památku. Vznikla za Muchova pobytu a zámku Colloredo-Mansfeldů 1923–4. Ústřední motiv – zalesněný kopec se zbirožským zámkem, níže nová sokolovna, znaky, stuhy a orlice. /JM/
Rokycanský deník 25. 9. 97.
100 let zbirožského ochotnictva. Zbiroh, Sdružený klub pracujících r.? s.? ?
-naš-: Zbiroh vlastní unikátní Muchovo dílo. (Opona byla od r. 1924 v Sokolovně, dnes Posádkovém domě armády. V muzeu návrh kompozice opony, článek popisuje oponu.) kART
Opona Alfonse Muchy (1924) vytvořena na objednávku sokolského spolku pro jeviště v sokolovně (později Posádkový dům armády). Návrh ve zbirožském muzeu, zda ji sám realizoval se zkoumá, 3 m2, motiv: slovanská epopej, olej a tempera na plátně, prohlášena za kulturní památku 1997. Restauroval (1998) ak.mal. Milan Kadavý (tel. 02/20518231, 20516470)
Zemské noviny 8. 8. 1998, Haló noviny 13. 8. 1998 , Lidové noviny 31. 8. 1998 kART
FRÝDA, František *1914, 1999, autor 10 dramat a 3 rozhlasových her, žil ve Zbirohu, režisér a dramaturg DS J. V. Sládka, pracoval v Muzeu J. V. Sládka.
Adresář 93: DS J. V. Sládek.
ŠMOLÍK, Miroslav: Ochotníci a tradice. AS 1969, č. 11, s. 24.
(And): Zbiroh a ochotnické divadlo. (Z historie.) Hlas Rokycanska, 7. 7. 1983.
Rodiště a působiště řady významných osobností české kultury (Sládek, Srba, Foerster, A. Mucha, V. Vačkář...) má i svou divadelní tradici. 1861 se zde hrál Čtenářský spolek první ochotnické představení, Tylem upravené České amazonky. Koncem 19.století se hrály převážně frašky Tyla, Stroupežnického, Šamberka a Poláka Baluckiho. V souboru hrával i student Fráňa Šrámek. 1905 zal. Tamburašský sbor s dramatickým odborem. Divadlo se hrálo takřka nepřetržitě, a to v sále radnice. 1912 je známý první pokus, tyto organizace sjednotit v ochotnický spolek. Při této příležitosti požádali o souhlas J. V. Sládka o uvedení jeho jména do názvu spolku. 1914–18 se hrálo v tělocvičně měšťanské školy. Ochotníci byli sdruženi v Mládežnický kroužek... Hrál se Jirásek, Čapek, Mrštíkové, Rolland. Po 1918 se opět hrálo v radnici, činnost se rozšířila do Sokola, DTJ, SK Zbiroh. 1941 se ustavil Spolek divadelních ochotníků J. V. Sládek. Soubor však stále neměl ani vlastní jeviště, ani sál, v němž by trvale hrál. Divadlo provozoval náhodně, ale přes dohled okupační správy značně intenzívně, takže nakonec bylo povoleno hrát ročně nejvíce 6 her. Po 1945 se soubor účastnil JH. Po likvidaci ŮMDOČ přešel soubor do ZK ROH Zbirovia, 1966 do SKP. Brigádnickými hodinami se členové zasloužili o výstavbu divadla v přírodě. Za dobu své činnosti nastudovali více jak 100 her s průměrnými 4 reprízami. Repertoár tvořila po 1945 česká a světová klasika, současní čeští a sovětští autoři. V archivu spolku byla uložená dokumentace, včetně korespondence, např. s J. V. Sládkem. (JM)
Ve službách Thalie II. s. 352, Stoletá tradice...I. s. 32.
Počátky ochotnického divadla sahají do poloviny 19. století. V r. 1861 byla uvedena hra České amazonky, v r. 1869 bylo povoleno provedení hry Vražda na uhelném trhu, která vyšla v r. 1868 v Praze a kterou Jan Lindaker věnoval zbirožským ochotníkům. Ačkoli divadelní ochotníci ve Zbiroze byli aktivní po celou druhou polovinu 19. století, pocházejí další zprávy až z r. 1902. V té době se hrálo pod hlavičkou Čtenářského spolku ve Zbiroze, dramatický odbor byl ustanoven i při tamburášském sboru v r. 1906. Oba soubory vedl učitel Josef Šefl. V době 1. sv. války oživil divadelní ruch v obci studentský ochotnický spolek zajímavým repetoárem (Šamberkovo Jedenácté přikázání, Jiráskova Kolébka, Čakovo RUR). Po r. 1918 se v nově upraveném jevišti ujal divadla osvětový sbor, který uvedl Jiráskovy Emigranty. V době první republiky působily ve Zbiroze ochotnické soubory DTJ, Sokola a sportovního klubu. V době okupace, po zákazu činnosti spolků a organizací se divadelní činnosti v místě věnoval nově ustavený spolek J. V. Sládka povolený v r. 1942. V r. 1943 byl vytvořen fond k vybudování letního divadla (to bylo otevřeno Říhovou hrou polibek královský v r. 1948). Po osvobození zde proběhly oslavy 100. výročí od narození zbirožského rodáka J. V. Sládka pod patronátem ministerstva školství a osvěty. Jejich součástí bylo i provedení Shakespearova Snu noci svatojánské místními ochotníky. Touto inscenací se zbirožští dostali v r. 1946 do krajského kola.
Jiráskova Hronova. O rok později se hrou Strž umístili na 18. místě v národní soutěži JH. 1948 členem Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ (Paličova dcera). V r. 1951 přechází ochotnický soubor do ZK ROH Zbirovia Zbiroh. Od r. 1941 do r. 1961 uvedli zbirožští ochotníci na scénu 66 her v 207 představeních. Tradičními se staly i divadelní festivaly Sládkův Zbiroh konané na letní scéně. V 60. a 70. letech dochází k útlumu činnosti z důvodu nezájmu mladých o ochotnickou činnost. Pod vedením Evy Frýdové ale začal pracovat dětský soubor, který mladé ochotníky vychovával. Od r. 1977 vedl dram. kroužek sdruženého klubu pracujících Jiří Viniš. Soubor uváděl ročně jednu hru pro děti a jednu pro dospělé. (OS)
Cironis, s. 86–87
DS Sylva /Fr. Frýda/. OD 1959/3, s. 70.
1924 v sokolovně byla instalována opona Alfonse Muchy, prohlášena za kulturní památku. Vznikla za Muchova pobytu a zámku Colloredo-Mansfeldů 1923–4. Ústřední motiv – zalesněný kopec se zbirožským zámkem, níže nová sokolovna, znaky, stuhy a orlice. /JM/
Rokycanský deník 25. 9. 97.
100 let zbirožského ochotnictva. Zbiroh, Sdružený klub pracujících r.? s.? ?
-naš-: Zbiroh vlastní unikátní Muchovo dílo. (Opona byla od r. 1924 v Sokolovně, dnes Posádkovém domě armády. V muzeu návrh kompozice opony, článek popisuje oponu.) kART
Opona Alfonse Muchy (1924) vytvořena na objednávku sokolského spolku pro jeviště v sokolovně (později Posádkový dům armády). Návrh ve zbirožském muzeu, zda ji sám realizoval se zkoumá, 3 m2, motiv: slovanská epopej, olej a tempera na plátně, prohlášena za kulturní památku 1997. Restauroval (1998) ak.mal. Milan Kadavý (tel. 02/20518231, 20516470)
Zemské noviny 8. 8. 1998, Haló noviny 13. 8. 1998 , Lidové noviny 31. 8. 1998 kART
FRÝDA, František *1914, 1999, autor 10 dramat a 3 rozhlasových her, žil ve Zbirohu, režisér a dramaturg DS J. V. Sládka, pracoval v Muzeu J. V. Sládka.
Adresář 93: DS J. V. Sládek.
ŠMOLÍK, Miroslav: Ochotníci a tradice. AS 1969, č. 11, s. 24.
(And): Zbiroh a ochotnické divadlo. (Z historie.) Hlas Rokycanska, 7. 7. 1983.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.