Havlíčkův Brod, Excerpce pro MČAD 1998-2002
HAVLÍČKÜV BROD (dříve NĚMECKÝ BROD), o.Havlíčkův Brod viz též BŘEZINKA, PODĚBABY, SVATÝ KŘÍŽ
CČAD s. 93,158, 317, 384, 395
Obr.CČAD s.158: Plakát ke slavnostnímu večeru na počest 80. výročí divadelních ochotníků v Německém - dnes Havlíčkově Brodě,1942.
Obr. DČD/II. s. 306: Cedule k představení hry Láska v nárožním domě. Německobrodští ochotníci 1844. Vlastnoruční přípisy Karla Havlíčka. PNP Praha.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo
DČD II., s. 290
80. léta 19. st.: dekorace G. Kubeše
DČD III., s. 290
1836 začali v městě hrát potají studenti. Po určitém čase se k jejich iniciativě přidal K.Havlíček Borovský, nechal místo papírových dekorací pořídit plátěné, najal v hospodě "Holubník" místnost. S povolením magistrátu si brzy vybavili větší místnost v hlavní škole, ale provoz divadla byl brzy zakázán. 1848 zahájili bez povolovacího řízení znovu. Opět byli ze školy vykázáni a hráli v bývalém špejcharu či solnici. Protože nemohli obci splatit dlužné, darovali místo něho celé divadlo, které se tak stalo městským.
Letopisy 1863, díl II, sv. 4, s. 70.
1836 hrálo studentstvo, přičiněním Karla Havlíčka Borovského “zbudován byl Thálii stánek v hostinci nazvaném obecně Holubník”, přeneseno do hlavní školy (do r.1851). Najata budova na Koňském trhu, proměněna v divadlo. (divadlo se stalo majetkem obecním). Časté zájezdy společností - (opona polepená spoustou divadelních cedulí). Po 1872 oživení (“divadelní hry a občasné dýchánky spojené s rozpravami o liter.zjevech dramatických oživovaly vzájemnost členstva, působily obecenstvu ušlechtilou zábavu a prospívaly dobročinným a národním účelům hojným výtěžkem.”) 1879 54 členů, z toho 36 výkonných - spolek se stal členem Matice divadelní.
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 133-5 Dr.F. kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1844 /1836?/přičiněním vysokoškoláků se začalo o prázdninách potají hrát nejen pro obveselení,ale i pro povznesení české divadlo. K jejich iniciativě se přidal po návratu z Ruska K.H. Borovský, nechal místo papírových dekorací pořídit plátěné a v hospodě Na holubníku /Holubník?/ najal místnostnost. Hrálo se pravidelně, ale po odchodu Havlíčka do Prahy představení ustala. Hrálo se i v hostinci Na Pekhause. S povolením magistrátu hráli potom v sále hlavní školy, zde byl proveden Epigram / Kotzebue/, ale hrát divadlo bylo brzy zakázané. 1848 zahájili bez povolení znovu. 1849 zal. Společnost pro pořádání her k dobročinnému účelu. Ze školy byli 1851 vykázáni a od 1853 hráli v bývalém špejcharu či solnici. Protože nemohli obci splatit dlužné, darovali místo něho celé zařízení obci a divadlo se stalo městským. Téhož roku ustaven Spolek divadelních ochotníků Zahajovacím představením v solnici byl Valdek /Klicpera/. 1855 zde hrál Tyl jako člen Zöllnerovy společnosti. Při této příležitosti se zde smířil s Havlíčkem /Jinde se uvádí, že to bylo v Želivu??/. 1868 provedli ochotníci populární operetu Josefa Illnera Kvas krále Vondry XXVI. 1885 byla představení v solnici z bezpečnostních důvodů zakázána. 1886 bylo divadlo přestavěno. 1898 provedli ochotníci V studni a Prodanou nevěstu. 1902 bylo divadlo rozšířeno. 1926 obec uvažovala o zbudování nového divadla na místě solnice. Díky ochotníkům občané od 1920 shlédli pestrý kaleidoskop her českých a světových dramatiků, od Tyla až po Shawa, celkem do roku 1943 195 her v 304 představeních. Spolek měl 1943 160 členů. (JM)
Ve službách Thalie II., Letopisy 1863, díl II, sv. 4, s. 70., Javorin s. 58, Smékalová)
První ochotnický spolek zal. 1836. Měl 23 pánů a 12 dam. Jiná dokumentace se nedochovala. 1844 o prázdninách hráli studenti. Neví se, co hráli, úspěch nebyl velký. Po návratu z Ruska se aktivity ujal Havlíček, jeho bratr František, Václav Žák a několik studentů a dívek. Hráli Na holubníku, potom v sále hlavní školy, / původně kaple sv.Barbory/, 1945 zbouráno. První představení Epigram, 1844. Hrálo se velmi pilně, některé hry Havlíček nastudoval německy, aby získal odcizené měšťanské vrstvy a povolovací úředníky. 1846 - 50 byl spolek zván k jednání o uvažované stavbě divadla. Ze školy byli vykázáni 1852. Havlíček odešel do Prahy 1845, vedení se ujal jeho bratr, Žák a Havlíčkova láska Fanny Weidenhoffová. Hrát divadlo bylo zakázané 1846. 1849 zal. Společnost pro provádění her k dobročinnému účelu. Koncem 60. let činnost ochotníků velmi ochabla. 1870 - 71 sehráli pouze dvě hry. 1876 - 78 spolek v podstatě zanikl a po tři roky nehrál. 1879 mladí členové činnost obnovili. 1879 - 90 se významně podílel na činnosti spolku Dr. J.O.Forchheim, Tylův levoboček. Zasloužil se o modernizaci divadelního provozu a vyvolal mimořádně velkou aktivitu uměleckou a bohatý repertoár. Po jeho odchodu tato činnost pokračovala až do 1911. Do 1920 byl repertoár obrazem zaměření režizérů, od Shakespeare až po zábavné kusy pro širokou veřejnost. Po vzniku ČSR zahájili Emigrantem a Posledním mužem. Zájem obecenstva měl klesající trend, odpovídající kvalitě repertoáru a jeho provádění. 1921 zahájili skauti loutkové divadlo. Hráli doma i po okrese, ale i ve Východné /Slovensko/, jejich činnost je doložena ještě 1933. 1920 se kvalita ochotnického divadla a výběru her zlepšila / např. Mrtvé moře / Mahen/. 100. výročí narození K.H.Borovského bylo oslavené V kotlině zcela výjimečně náročným představením Našich furiantů /host R.šlemrová/. 1922 hráli Strýčka Váňu při příležitosti 250 let ruského divadla. Následující léta byla pestrým kaleidoskopem kvalitního repertoáru, v němž byla zastoupená česká klasika, ale i nejnovější současnost, autoři mnoha evropských kultur současnosti i dramatikové starší. Toto divadlo si plně získalo veřejnost. 1932 hráli poprvé pro děti. 1933 oslavy 90. výročí spolku, včetně provedení V studni, ve spolupráci se sborem Jasoň. V té době ve městě působil i dramatický kroužek církve československé. Téhož roku zahájilo loutkové divadlo TJ Sokol. Hráli v budově sokolského kina. Zakoupili v Praze celé vybavení, loutky 60 cm. Hráli pokaždé od října do dubna, a to až do okupačního zákazu Sokola 1942. 1934 byla činnost ochotníků slabší, i v důsledku oprav budovy divadla. Hráli i operety. Do činnosti nepříznivě zasáhly i počátky okupační likvidace ČSR. 1941 zal. studenty Odbor mladých. 1942 se spojili loutkoherci ze zakázaného Sokola s Klubem českých turistů, s SK Německý Brod a s Junákem a s vypůjčenými loutkami hráli v přísálí Dělnického domu. S různými peripetiemi hráli i ochotníci až do 1945. Po osvobození zahájili Lucernou, poté první sovětskou hrou Život volá /V.N.Bill - Bělocerkovskij, později později hráli Simonova Ruští lidé, 1949 Filosofskou historii, Slaměný klobouk a opět Simonova, 1950 Morálku paní Dulské.../. Zahájil i loutkový soubor Sokola, hrál až do 1948, kdy bylo celé zařízení necitlivě likvidováno. Co se uchovalo, bylo základem pro obnovenou činnost v KD OÚNZ 1952. Posledním představením v budově starého divadla byl Mistr ostrého meče /Krpata/, 1951 byla budova zbouraná. Téhož roku spolek přešel pod ZK n.p. RICO. V dalších letech pracoval spolek málo efektivně, účastnil se spíše jen řady jednání o postavení nové divadelní budovy. Po dosavadní tradici jednoho ochotnického spolku provozovalo od 1950 činnost několik divadelních kroužků. Mimo souboru v n.p.RICO ještě i v PLEASu, v OÚNZ, na středních školách. 1952 otevřen Kolébkou KD ZK OÚNZ. Ochotníci v ZK OÚNZ patřili k nejaktivnějším / Burjakovskij, Klicpera, Vrchlický, Shaw, V+W /. V PLEASu hráli Klicperu, Drdu, Gogola, V+W. 1955 renovovaný divadelní sál Na ostrově byl zpřístupněn 1956. Tentýž rok otevřené jeviště v Domě osvěty operou V studni. Místní orchestr, oficiální účast Zd. Nejedlý. 1957 se na ostrově uskutečnil II. krajský divadelní festival za účasti ochotníků z míst Vysočiny. Hlavně to byla pobídka pro místní ochotníky, kteří prožívali krizi. 1958 soubor ZK OÚNZ brzy získal výborné hodnocení na festivalu ve Žďáře n.S. Po územní reorganizaci se ochotnická činnost ve městě soustředila především do Domu osvěty. V průběhu 60. let ochotníci provedli 23 her. Sympatie obecenstva měly především detektivky /Stach-Černá, Watkyn, Popplewell, Kesselring, hráli se i klasikové - Schiller, Rozov, Vančura, Drda, Zeyer... 1963 znovu nastudování V studni /host M.Karpíšek, doprovod Orchestr K.Stamice, M.Vymlátil/. 1966 úspěšná inscenace Fidlovačky. Péče se věnovala přírůstku mladé divadelní generace. Krizové období kolem 1969 utlumilo i činnost ochotníků. 1970 se soubor postupně doplňoval novými mladými herci a 1970 zahájil pravidelnou činnost. Ustavující schůze se zúčastnilo 10 mužů a 5 žen. První hrou byla pohádka J.Paulů Král 3333, potom Sněhová královna, Tvrdohlavá žena. Dramaturgie plánovala angažované hry klasiků i současných pokrokových dramatiků českých i světových /př. Bukovčan, Makarenko, Hash, Třebícká, Dietl, Hajný, Nušič, Ostrovskij, Plichta, Novák/Oubram../. 1970 - 1986 nastudovali 25 inscenací ve 300 představeních. Věnovali se odborné výchově herců, režizérů a dramaturgů. 1980 začal pracovat Dětský dramatický kolektiv. Zřizovatel ODP, potom SKP. V 90. letech činnost tohoto úspěšného, odborně dobře vedeného kolektivu skončila. 1982 byl ochotnický soubor zařazen mezi vyspělé amatérské soubory Vč. kraje, kategorie A. Uměleckým úspěchem byla Ženitba. Hráli i hry pro děti, Örkeny, Wilde, Šrámek, Gogol, Lhotka/Cervantes. Kromě toho členové souboru nastudovali i různá pásma poezie /Vl,Holan: Panychida, K.H.B.: Král Lávra, Vánoční poezie apod. 1983 soubor navštívili svého partnera v Belgii. 1985 se přejmenoval na ADIVADLO /Amatérské a aktivní divadlo/. V následujících letech získávali řadu cen za nejrůznější divadelní profese. 1986 oslavili 150 let činnosti "divadelní poutí" domácích i hostů z republiky a ze zahraničí. 1987 za J.Edlise Žízeň u pramene získali v Národní přehlídce ruských a sovětských her ve Svitavách všechny možné ceny. Od 1987 se v místě konaly krajské přehlídky divadla pro děti a mládež. 1988 - 1993 pracovalo v místě Studio FAKS, vesměs mládež, studenti. Po skončení středoškolských studií soubor rovněž skončil. 1989 soubor přivítal politické změny. Brzy se však ohlásily první ekonomické problémy, které se museli teprve učit odstraňovat. 1990 skončila i v KD OÚNZ loutková představení. Za celou dobu zde sehráli členové kolektivu cca 250 představení. Soubor se přestěhoval do KD Ostrov, potom hrál na nouzovém jevišti. 1995 hrál s loutkami 20 cm v malém sále sokolského domu. 1996 získal Sokol zpět původní vlastní inventář loutkového divadla a soubor začal hrát na provizórním jevišti v budově zrušeného sokolského kina. 1997 bylo vybudované definitivní velké jeviště. Ochotníci sehráli 1993-1995 pouze dvě pohádky, podnikli zájezd na Slovensko /1996/. Další inscenační pokusy se nerealizovaly. ADIVADLO se zároveň zabývalo uměleckým slovem při vernisážích a pod., Při 100. výročí narození Boh. Reyneka provedli pásmo jeho veršů Krajina oblačných ptáků, udrželo se v repertoáru dlouhou dobu, 1996 výbor z díla K.H.Borovského Jeho chování bylo slušné. I ten se udržel dlouhou dobu. Členové souboru byli v tu dobu zapojeni i do regionální sekce Sdružení tvořivé dramatiky a organizovali přehlídky dětských divadelních, recitačních a loutkářských kolektivů Náš pohádkový strom a Říkejme si básničky. 1980 - 1986 se v místě konaly festivaly Setkání divadelních amatérských souborů Vysočiny. 1988 zal. tradice přehlídek amatérského divadla FRMOL /Fraška, Revue, koMedie, Opereta, muzikáL/. Po 1989 se v tradici kvalitních seminářů nemohlo pokračovat. Od 1992 se přehlídky divadla pro děti a mládež /1987/ konají pod Dospělí dětem. Účastní se jich v průměru 2000 dětí. ADIVADLO připravuje i společenské kulturní akce, Mikulášské besídky, předávání cen Podzimního knižního trhu v místě. 1994 zal. Nadace ADIVADLo, umožňující výhodnější ekonomické postavení divadla. 1995 se z ADIVADLa a dalších 20 členů. Koncem 80.let se pokusili obnovit tradici ochotnického divadla i na havlíčkobrodském gymnáziu. Výsledkem bylo několik zdařilých miniinscenací, zejména Fr. Nepila Noc a skála. Po generační výměně se soubor rozpadl a aktivní členové vyvíjejí činnost v Majales Managementu, který organizuje různé akce a přitom i příležitostná krátká divadelní vystoupení. Okresní přehlídky Náš pohádkový strom mají patrně v 90. letech příznivý vliv na obnovování tradice divadla, hraného na základních školách. (JM)
HONZOVÁ, Lída: Historie a současnost ochotnického divadla v Havlíčkově Brodě. Soubor materiálů. 1997 kART
1933 se začalo hrát v sokolovně Loutkové divadlo s loutkami 5O-60 cm. Umělecká úroveň byla nejednou oceněna na přehlídkách. 1941 bylo i toto divadlo zakázané a zařízení zabavené. 1945 - 1948 sehráli 55 představení. Přeměnou sálu v biograf divadlo skončilo. 1952 začali znovu v ZK OÚNZ. 1961 získali 1. místo v okresní soutěži. 1968 soubor omladili členové Junáka. Od 1983 vystupovali pod JKP. 1990 uspořádali oblastní přehlídku loutkářských souborů. Po měsících nejistot se divadlo osamostatnilo Divadýlko MRAK a jeho herci se profesionalizovali. 1998 mělo ADIVADLO 25 aktivních vrátilo do sokolovny Na první představení vybrali Sněhurku. Od 1953 až ještě v 90. letech byl hlavním organizátorem loutkového divadla Vl. Krátký. Z repertoáru 1998 - Ostrov splněných přání, Hrátky s čertem, Kráska a zvíře, Aladinova kouzelná lampa. (JM)
RUDOLFOVÁ, Slávka: Historie loutkového divadla TJ Sokol v Havlíčkově Brodě. Havlíčkobrodský zpravodaj, II. 1998. 2 str.
1844 založen SDO.
VYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.100
1836 zde hráli nahodile divadlo studenti. 1844 Havlíček po návratu z Ruska zorganizoval ochotnické představení, ale první hru hráli jen pro rodinné příslušníky a přátele. O další činnosti ochotníků nejsou zprávy, známé jsou pouze dvě hry: Pašerové /Raupach/Tyl a Pan z Nemotok /?/. Havlíček byl v podstatě neohrabaný herec, ale výborný organizátor a režisér atd., ochotně doplňující role politickými narážkami, které měly u obecenstva ohlas. 1845 odešel do Prahy. Členka souboru, Havlíčkova láska – Fanny Weidenhoffrová. 1851 museli školu uvolnit. 1853 zal. Spolek divadelních ochotníků německobrodských. Do 1860 byl spolek velmi aktivní, poté ochabnutí, až 1879 nové vedení opět činnost oživilo. 1883 bylo používání dosavadní místnosti z bezpečnostních důvodů zakázáno. 1886 ukončeny stavební úpravy a 1887 zahájili Paličovou dcerou. Po odchodu Forchheimově aktivita slabší do 1901, kdy nastoupila mladší generace. 1902 sloučení Dramatického odboru dělnické besedy Čech s ochotnickým spolkem. Aktivita velmi vzrostla. 1850 –1885 sehráli patrně 172 her, z toho 35 českých autorů /Macháček, Štolba, Stroupežnický, Šamberk, Tyl, Klicpera, Kotzebue, Raupach, Benedix…/. 1885 byl patrně nejúspěšnější – 20 her, z toho 7 tehdy hraných českých, z cizích rovněž obvyklí, ale i Fedro, Ostrovskij. 1888 – 1903 30 her, z toho polovina českých autorů, výběr inklinoval značně k soudobé tvorbě. Z hostů lze uvést Deyla, Laudovou-Hořicovou. 1924 ustavení komise pro postavení nové divadelní budovy./JM/
Táborský,str.335 – 341.
Krajský divadelní festival LUT. OD 1959/7, s.160. OD 1959/10, s.227.
DS ZK OÚNZ Dobrou noc, Patricie. OD 1959/7, s.160.
SETKÁNÍ souborů Vysočiny.(Divadelní programy) Společný klub pracujících v Havlíčkově Brodě, 1980, 1981. kART II. SETKÁNÍ amatérských divadelních souborů Vysočiny. Havlíčkův Brod, Společný klub pracujících 1981. 16 s. kART
Krajský divadelní festival LUT.OD 1959/7, s.160. OD 1959/10, s.227.
1996 se konala tradiční přehlídku divadelních souborů, hrajících pro děti a mládež Dospělí dětem
1997 Setkání dětských dramatických souborů . Přihlásilo se více než 180 dětí ze škol a souborů celého regionu.
Noviny Vysočiny, 27.02.1997
1997 výtvarná soutěž Pohádkový víkend u příležitosti přehlídky divadelních souborů hrajících pro děti a mládež Dospělí dětem
Havlíčkobrodský zpravodaj, č.3, 1997 - CIK/FI/20612/97/MG)
1998 7. přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů Deset dětských souborů s počtem téměř 150 dětí předvedlo 16 představení - dílna tvořivé dramatiky.
1998 přehlídka Dospělí dětem 98. Součástí jsou i 2 odborné semináře.
Havlíčkobrodský zpravodaj, č.4, 1998
divadelní soubor Adivadlo vystupoval v nizozemském Brielle (partnerském městě Brodu)Noviny Vysočiny, 02.04.1998
HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): V Havlíčkově Brodě se v únoru 1999 uskutečnila dvoudenní přehlídka Náš pohádkový strom, které se zúčastnilo 9 dětských divadelních souborů z okresu s celkovým počtem 120 účinkujících. (Noviny Vysočiny, 13.02.1999)
divadlo (Dotazník ÚLK 1999.)
ÚMDOČ 1922: Sdruž. div. ochotníků, Akademický spol. Barák
Sídlo Havlíčkova okresku ÚMDOČ.
DDOČ 1930: Sídlo kraje (Burian s. 198)
NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana, kniha 4, s.467 "Divadlo"
Praha, Orbis 1951 KK
NĚMEC, Jiří: Historie amatérského divadla v Havlíčkově Brodě. Diplomová práce . Ústav hist.věd PdF
VŠP v Hradci Králové. 1992.
Adresář 93: ADIVADLO
DS Mladých FAKS
Loutkářský soubor
CČAD s. 158, 317, 384, 395,
SETKÁNÍ SOUBORů VYSOČINY
SETKÁNÍ souborů Vysočiny. Havlíčkův Brod, Společný klub pracujících 1980. 32 s. kART
II. SETKÁNÍ amatérských divadelních souborů Vysočiny. Havlíčkův Brod, Společný klub pracujících 1981. 16 s. kART
JH 1989: Adivadlo: Gogol: Nos
FEMAD 1996: Divadélko Mrak: Šlechta: Český Honza
Loutkáři:
RUDOLFOVÁ, Slávka: Historie loutkového divadla TJ Sokol v Havlíčkově Brodě. Havlčkobrodský zpravodaj, únor 1998. kART
HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): V Havlíčkově Brodě se v únoru 1999 uskutečnila dvoudenní přehlídka Náš pohádkový strom, které se zúčastnilo 9 dětských divadelních souborů z okresu s celkovým počtem 120 účinkujících. (Noviny Vysočiny, 13.02.1999)
CČAD s. 93,158, 317, 384, 395
Obr.CČAD s.158: Plakát ke slavnostnímu večeru na počest 80. výročí divadelních ochotníků v Německém - dnes Havlíčkově Brodě,1942.
Obr. DČD/II. s. 306: Cedule k představení hry Láska v nárožním domě. Německobrodští ochotníci 1844. Vlastnoruční přípisy Karla Havlíčka. PNP Praha.
30. a 40. léta 19. st.: české ochotnické divadlo
DČD II., s. 290
80. léta 19. st.: dekorace G. Kubeše
DČD III., s. 290
1836 začali v městě hrát potají studenti. Po určitém čase se k jejich iniciativě přidal K.Havlíček Borovský, nechal místo papírových dekorací pořídit plátěné, najal v hospodě "Holubník" místnost. S povolením magistrátu si brzy vybavili větší místnost v hlavní škole, ale provoz divadla byl brzy zakázán. 1848 zahájili bez povolovacího řízení znovu. Opět byli ze školy vykázáni a hráli v bývalém špejcharu či solnici. Protože nemohli obci splatit dlužné, darovali místo něho celé divadlo, které se tak stalo městským.
Letopisy 1863, díl II, sv. 4, s. 70.
1836 hrálo studentstvo, přičiněním Karla Havlíčka Borovského “zbudován byl Thálii stánek v hostinci nazvaném obecně Holubník”, přeneseno do hlavní školy (do r.1851). Najata budova na Koňském trhu, proměněna v divadlo. (divadlo se stalo majetkem obecním). Časté zájezdy společností - (opona polepená spoustou divadelních cedulí). Po 1872 oživení (“divadelní hry a občasné dýchánky spojené s rozpravami o liter.zjevech dramatických oživovaly vzájemnost členstva, působily obecenstvu ušlechtilou zábavu a prospívaly dobročinným a národním účelům hojným výtěžkem.”) 1879 54 členů, z toho 36 výkonných - spolek se stal členem Matice divadelní.
Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 133-5 Dr.F. kDÚ
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos.Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II. Sv.6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.Praha, Slovanské kněhkupectví 1863. s.III. kDÚ
1844 /1836?/přičiněním vysokoškoláků se začalo o prázdninách potají hrát nejen pro obveselení,ale i pro povznesení české divadlo. K jejich iniciativě se přidal po návratu z Ruska K.H. Borovský, nechal místo papírových dekorací pořídit plátěné a v hospodě Na holubníku /Holubník?/ najal místnostnost. Hrálo se pravidelně, ale po odchodu Havlíčka do Prahy představení ustala. Hrálo se i v hostinci Na Pekhause. S povolením magistrátu hráli potom v sále hlavní školy, zde byl proveden Epigram / Kotzebue/, ale hrát divadlo bylo brzy zakázané. 1848 zahájili bez povolení znovu. 1849 zal. Společnost pro pořádání her k dobročinnému účelu. Ze školy byli 1851 vykázáni a od 1853 hráli v bývalém špejcharu či solnici. Protože nemohli obci splatit dlužné, darovali místo něho celé zařízení obci a divadlo se stalo městským. Téhož roku ustaven Spolek divadelních ochotníků Zahajovacím představením v solnici byl Valdek /Klicpera/. 1855 zde hrál Tyl jako člen Zöllnerovy společnosti. Při této příležitosti se zde smířil s Havlíčkem /Jinde se uvádí, že to bylo v Želivu??/. 1868 provedli ochotníci populární operetu Josefa Illnera Kvas krále Vondry XXVI. 1885 byla představení v solnici z bezpečnostních důvodů zakázána. 1886 bylo divadlo přestavěno. 1898 provedli ochotníci V studni a Prodanou nevěstu. 1902 bylo divadlo rozšířeno. 1926 obec uvažovala o zbudování nového divadla na místě solnice. Díky ochotníkům občané od 1920 shlédli pestrý kaleidoskop her českých a světových dramatiků, od Tyla až po Shawa, celkem do roku 1943 195 her v 304 představeních. Spolek měl 1943 160 členů. (JM)
Ve službách Thalie II., Letopisy 1863, díl II, sv. 4, s. 70., Javorin s. 58, Smékalová)
První ochotnický spolek zal. 1836. Měl 23 pánů a 12 dam. Jiná dokumentace se nedochovala. 1844 o prázdninách hráli studenti. Neví se, co hráli, úspěch nebyl velký. Po návratu z Ruska se aktivity ujal Havlíček, jeho bratr František, Václav Žák a několik studentů a dívek. Hráli Na holubníku, potom v sále hlavní školy, / původně kaple sv.Barbory/, 1945 zbouráno. První představení Epigram, 1844. Hrálo se velmi pilně, některé hry Havlíček nastudoval německy, aby získal odcizené měšťanské vrstvy a povolovací úředníky. 1846 - 50 byl spolek zván k jednání o uvažované stavbě divadla. Ze školy byli vykázáni 1852. Havlíček odešel do Prahy 1845, vedení se ujal jeho bratr, Žák a Havlíčkova láska Fanny Weidenhoffová. Hrát divadlo bylo zakázané 1846. 1849 zal. Společnost pro provádění her k dobročinnému účelu. Koncem 60. let činnost ochotníků velmi ochabla. 1870 - 71 sehráli pouze dvě hry. 1876 - 78 spolek v podstatě zanikl a po tři roky nehrál. 1879 mladí členové činnost obnovili. 1879 - 90 se významně podílel na činnosti spolku Dr. J.O.Forchheim, Tylův levoboček. Zasloužil se o modernizaci divadelního provozu a vyvolal mimořádně velkou aktivitu uměleckou a bohatý repertoár. Po jeho odchodu tato činnost pokračovala až do 1911. Do 1920 byl repertoár obrazem zaměření režizérů, od Shakespeare až po zábavné kusy pro širokou veřejnost. Po vzniku ČSR zahájili Emigrantem a Posledním mužem. Zájem obecenstva měl klesající trend, odpovídající kvalitě repertoáru a jeho provádění. 1921 zahájili skauti loutkové divadlo. Hráli doma i po okrese, ale i ve Východné /Slovensko/, jejich činnost je doložena ještě 1933. 1920 se kvalita ochotnického divadla a výběru her zlepšila / např. Mrtvé moře / Mahen/. 100. výročí narození K.H.Borovského bylo oslavené V kotlině zcela výjimečně náročným představením Našich furiantů /host R.šlemrová/. 1922 hráli Strýčka Váňu při příležitosti 250 let ruského divadla. Následující léta byla pestrým kaleidoskopem kvalitního repertoáru, v němž byla zastoupená česká klasika, ale i nejnovější současnost, autoři mnoha evropských kultur současnosti i dramatikové starší. Toto divadlo si plně získalo veřejnost. 1932 hráli poprvé pro děti. 1933 oslavy 90. výročí spolku, včetně provedení V studni, ve spolupráci se sborem Jasoň. V té době ve městě působil i dramatický kroužek církve československé. Téhož roku zahájilo loutkové divadlo TJ Sokol. Hráli v budově sokolského kina. Zakoupili v Praze celé vybavení, loutky 60 cm. Hráli pokaždé od října do dubna, a to až do okupačního zákazu Sokola 1942. 1934 byla činnost ochotníků slabší, i v důsledku oprav budovy divadla. Hráli i operety. Do činnosti nepříznivě zasáhly i počátky okupační likvidace ČSR. 1941 zal. studenty Odbor mladých. 1942 se spojili loutkoherci ze zakázaného Sokola s Klubem českých turistů, s SK Německý Brod a s Junákem a s vypůjčenými loutkami hráli v přísálí Dělnického domu. S různými peripetiemi hráli i ochotníci až do 1945. Po osvobození zahájili Lucernou, poté první sovětskou hrou Život volá /V.N.Bill - Bělocerkovskij, později později hráli Simonova Ruští lidé, 1949 Filosofskou historii, Slaměný klobouk a opět Simonova, 1950 Morálku paní Dulské.../. Zahájil i loutkový soubor Sokola, hrál až do 1948, kdy bylo celé zařízení necitlivě likvidováno. Co se uchovalo, bylo základem pro obnovenou činnost v KD OÚNZ 1952. Posledním představením v budově starého divadla byl Mistr ostrého meče /Krpata/, 1951 byla budova zbouraná. Téhož roku spolek přešel pod ZK n.p. RICO. V dalších letech pracoval spolek málo efektivně, účastnil se spíše jen řady jednání o postavení nové divadelní budovy. Po dosavadní tradici jednoho ochotnického spolku provozovalo od 1950 činnost několik divadelních kroužků. Mimo souboru v n.p.RICO ještě i v PLEASu, v OÚNZ, na středních školách. 1952 otevřen Kolébkou KD ZK OÚNZ. Ochotníci v ZK OÚNZ patřili k nejaktivnějším / Burjakovskij, Klicpera, Vrchlický, Shaw, V+W /. V PLEASu hráli Klicperu, Drdu, Gogola, V+W. 1955 renovovaný divadelní sál Na ostrově byl zpřístupněn 1956. Tentýž rok otevřené jeviště v Domě osvěty operou V studni. Místní orchestr, oficiální účast Zd. Nejedlý. 1957 se na ostrově uskutečnil II. krajský divadelní festival za účasti ochotníků z míst Vysočiny. Hlavně to byla pobídka pro místní ochotníky, kteří prožívali krizi. 1958 soubor ZK OÚNZ brzy získal výborné hodnocení na festivalu ve Žďáře n.S. Po územní reorganizaci se ochotnická činnost ve městě soustředila především do Domu osvěty. V průběhu 60. let ochotníci provedli 23 her. Sympatie obecenstva měly především detektivky /Stach-Černá, Watkyn, Popplewell, Kesselring, hráli se i klasikové - Schiller, Rozov, Vančura, Drda, Zeyer... 1963 znovu nastudování V studni /host M.Karpíšek, doprovod Orchestr K.Stamice, M.Vymlátil/. 1966 úspěšná inscenace Fidlovačky. Péče se věnovala přírůstku mladé divadelní generace. Krizové období kolem 1969 utlumilo i činnost ochotníků. 1970 se soubor postupně doplňoval novými mladými herci a 1970 zahájil pravidelnou činnost. Ustavující schůze se zúčastnilo 10 mužů a 5 žen. První hrou byla pohádka J.Paulů Král 3333, potom Sněhová královna, Tvrdohlavá žena. Dramaturgie plánovala angažované hry klasiků i současných pokrokových dramatiků českých i světových /př. Bukovčan, Makarenko, Hash, Třebícká, Dietl, Hajný, Nušič, Ostrovskij, Plichta, Novák/Oubram../. 1970 - 1986 nastudovali 25 inscenací ve 300 představeních. Věnovali se odborné výchově herců, režizérů a dramaturgů. 1980 začal pracovat Dětský dramatický kolektiv. Zřizovatel ODP, potom SKP. V 90. letech činnost tohoto úspěšného, odborně dobře vedeného kolektivu skončila. 1982 byl ochotnický soubor zařazen mezi vyspělé amatérské soubory Vč. kraje, kategorie A. Uměleckým úspěchem byla Ženitba. Hráli i hry pro děti, Örkeny, Wilde, Šrámek, Gogol, Lhotka/Cervantes. Kromě toho členové souboru nastudovali i různá pásma poezie /Vl,Holan: Panychida, K.H.B.: Král Lávra, Vánoční poezie apod. 1983 soubor navštívili svého partnera v Belgii. 1985 se přejmenoval na ADIVADLO /Amatérské a aktivní divadlo/. V následujících letech získávali řadu cen za nejrůznější divadelní profese. 1986 oslavili 150 let činnosti "divadelní poutí" domácích i hostů z republiky a ze zahraničí. 1987 za J.Edlise Žízeň u pramene získali v Národní přehlídce ruských a sovětských her ve Svitavách všechny možné ceny. Od 1987 se v místě konaly krajské přehlídky divadla pro děti a mládež. 1988 - 1993 pracovalo v místě Studio FAKS, vesměs mládež, studenti. Po skončení středoškolských studií soubor rovněž skončil. 1989 soubor přivítal politické změny. Brzy se však ohlásily první ekonomické problémy, které se museli teprve učit odstraňovat. 1990 skončila i v KD OÚNZ loutková představení. Za celou dobu zde sehráli členové kolektivu cca 250 představení. Soubor se přestěhoval do KD Ostrov, potom hrál na nouzovém jevišti. 1995 hrál s loutkami 20 cm v malém sále sokolského domu. 1996 získal Sokol zpět původní vlastní inventář loutkového divadla a soubor začal hrát na provizórním jevišti v budově zrušeného sokolského kina. 1997 bylo vybudované definitivní velké jeviště. Ochotníci sehráli 1993-1995 pouze dvě pohádky, podnikli zájezd na Slovensko /1996/. Další inscenační pokusy se nerealizovaly. ADIVADLO se zároveň zabývalo uměleckým slovem při vernisážích a pod., Při 100. výročí narození Boh. Reyneka provedli pásmo jeho veršů Krajina oblačných ptáků, udrželo se v repertoáru dlouhou dobu, 1996 výbor z díla K.H.Borovského Jeho chování bylo slušné. I ten se udržel dlouhou dobu. Členové souboru byli v tu dobu zapojeni i do regionální sekce Sdružení tvořivé dramatiky a organizovali přehlídky dětských divadelních, recitačních a loutkářských kolektivů Náš pohádkový strom a Říkejme si básničky. 1980 - 1986 se v místě konaly festivaly Setkání divadelních amatérských souborů Vysočiny. 1988 zal. tradice přehlídek amatérského divadla FRMOL /Fraška, Revue, koMedie, Opereta, muzikáL/. Po 1989 se v tradici kvalitních seminářů nemohlo pokračovat. Od 1992 se přehlídky divadla pro děti a mládež /1987/ konají pod Dospělí dětem. Účastní se jich v průměru 2000 dětí. ADIVADLO připravuje i společenské kulturní akce, Mikulášské besídky, předávání cen Podzimního knižního trhu v místě. 1994 zal. Nadace ADIVADLo, umožňující výhodnější ekonomické postavení divadla. 1995 se z ADIVADLa a dalších 20 členů. Koncem 80.let se pokusili obnovit tradici ochotnického divadla i na havlíčkobrodském gymnáziu. Výsledkem bylo několik zdařilých miniinscenací, zejména Fr. Nepila Noc a skála. Po generační výměně se soubor rozpadl a aktivní členové vyvíjejí činnost v Majales Managementu, který organizuje různé akce a přitom i příležitostná krátká divadelní vystoupení. Okresní přehlídky Náš pohádkový strom mají patrně v 90. letech příznivý vliv na obnovování tradice divadla, hraného na základních školách. (JM)
HONZOVÁ, Lída: Historie a současnost ochotnického divadla v Havlíčkově Brodě. Soubor materiálů. 1997 kART
1933 se začalo hrát v sokolovně Loutkové divadlo s loutkami 5O-60 cm. Umělecká úroveň byla nejednou oceněna na přehlídkách. 1941 bylo i toto divadlo zakázané a zařízení zabavené. 1945 - 1948 sehráli 55 představení. Přeměnou sálu v biograf divadlo skončilo. 1952 začali znovu v ZK OÚNZ. 1961 získali 1. místo v okresní soutěži. 1968 soubor omladili členové Junáka. Od 1983 vystupovali pod JKP. 1990 uspořádali oblastní přehlídku loutkářských souborů. Po měsících nejistot se divadlo osamostatnilo Divadýlko MRAK a jeho herci se profesionalizovali. 1998 mělo ADIVADLO 25 aktivních vrátilo do sokolovny Na první představení vybrali Sněhurku. Od 1953 až ještě v 90. letech byl hlavním organizátorem loutkového divadla Vl. Krátký. Z repertoáru 1998 - Ostrov splněných přání, Hrátky s čertem, Kráska a zvíře, Aladinova kouzelná lampa. (JM)
RUDOLFOVÁ, Slávka: Historie loutkového divadla TJ Sokol v Havlíčkově Brodě. Havlíčkobrodský zpravodaj, II. 1998. 2 str.
1844 založen SDO.
VYDRA,Václav: Má pouť životem i uměním. Praha, Melantrich 1958. s.100
1836 zde hráli nahodile divadlo studenti. 1844 Havlíček po návratu z Ruska zorganizoval ochotnické představení, ale první hru hráli jen pro rodinné příslušníky a přátele. O další činnosti ochotníků nejsou zprávy, známé jsou pouze dvě hry: Pašerové /Raupach/Tyl a Pan z Nemotok /?/. Havlíček byl v podstatě neohrabaný herec, ale výborný organizátor a režisér atd., ochotně doplňující role politickými narážkami, které měly u obecenstva ohlas. 1845 odešel do Prahy. Členka souboru, Havlíčkova láska – Fanny Weidenhoffrová. 1851 museli školu uvolnit. 1853 zal. Spolek divadelních ochotníků německobrodských. Do 1860 byl spolek velmi aktivní, poté ochabnutí, až 1879 nové vedení opět činnost oživilo. 1883 bylo používání dosavadní místnosti z bezpečnostních důvodů zakázáno. 1886 ukončeny stavební úpravy a 1887 zahájili Paličovou dcerou. Po odchodu Forchheimově aktivita slabší do 1901, kdy nastoupila mladší generace. 1902 sloučení Dramatického odboru dělnické besedy Čech s ochotnickým spolkem. Aktivita velmi vzrostla. 1850 –1885 sehráli patrně 172 her, z toho 35 českých autorů /Macháček, Štolba, Stroupežnický, Šamberk, Tyl, Klicpera, Kotzebue, Raupach, Benedix…/. 1885 byl patrně nejúspěšnější – 20 her, z toho 7 tehdy hraných českých, z cizích rovněž obvyklí, ale i Fedro, Ostrovskij. 1888 – 1903 30 her, z toho polovina českých autorů, výběr inklinoval značně k soudobé tvorbě. Z hostů lze uvést Deyla, Laudovou-Hořicovou. 1924 ustavení komise pro postavení nové divadelní budovy./JM/
Táborský,str.335 – 341.
Krajský divadelní festival LUT. OD 1959/7, s.160. OD 1959/10, s.227.
DS ZK OÚNZ Dobrou noc, Patricie. OD 1959/7, s.160.
SETKÁNÍ souborů Vysočiny.(Divadelní programy) Společný klub pracujících v Havlíčkově Brodě, 1980, 1981. kART II. SETKÁNÍ amatérských divadelních souborů Vysočiny. Havlíčkův Brod, Společný klub pracujících 1981. 16 s. kART
Krajský divadelní festival LUT.OD 1959/7, s.160. OD 1959/10, s.227.
1996 se konala tradiční přehlídku divadelních souborů, hrajících pro děti a mládež Dospělí dětem
1997 Setkání dětských dramatických souborů . Přihlásilo se více než 180 dětí ze škol a souborů celého regionu.
Noviny Vysočiny, 27.02.1997
1997 výtvarná soutěž Pohádkový víkend u příležitosti přehlídky divadelních souborů hrajících pro děti a mládež Dospělí dětem
Havlíčkobrodský zpravodaj, č.3, 1997 - CIK/FI/20612/97/MG)
1998 7. přehlídka dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů Deset dětských souborů s počtem téměř 150 dětí předvedlo 16 představení - dílna tvořivé dramatiky.
1998 přehlídka Dospělí dětem 98. Součástí jsou i 2 odborné semináře.
Havlíčkobrodský zpravodaj, č.4, 1998
divadelní soubor Adivadlo vystupoval v nizozemském Brielle (partnerském městě Brodu)Noviny Vysočiny, 02.04.1998
HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): V Havlíčkově Brodě se v únoru 1999 uskutečnila dvoudenní přehlídka Náš pohádkový strom, které se zúčastnilo 9 dětských divadelních souborů z okresu s celkovým počtem 120 účinkujících. (Noviny Vysočiny, 13.02.1999)
divadlo (Dotazník ÚLK 1999.)
ÚMDOČ 1922: Sdruž. div. ochotníků, Akademický spol. Barák
Sídlo Havlíčkova okresku ÚMDOČ.
DDOČ 1930: Sídlo kraje (Burian s. 198)
NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana, kniha 4, s.467 "Divadlo"
Praha, Orbis 1951 KK
NĚMEC, Jiří: Historie amatérského divadla v Havlíčkově Brodě. Diplomová práce . Ústav hist.věd PdF
VŠP v Hradci Králové. 1992.
Adresář 93: ADIVADLO
DS Mladých FAKS
Loutkářský soubor
CČAD s. 158, 317, 384, 395,
SETKÁNÍ SOUBORů VYSOČINY
SETKÁNÍ souborů Vysočiny. Havlíčkův Brod, Společný klub pracujících 1980. 32 s. kART
II. SETKÁNÍ amatérských divadelních souborů Vysočiny. Havlíčkův Brod, Společný klub pracujících 1981. 16 s. kART
JH 1989: Adivadlo: Gogol: Nos
FEMAD 1996: Divadélko Mrak: Šlechta: Český Honza
Loutkáři:
RUDOLFOVÁ, Slávka: Historie loutkového divadla TJ Sokol v Havlíčkově Brodě. Havlčkobrodský zpravodaj, únor 1998. kART
HAVLÍČKŮV BROD (25 tis. obyv.): V Havlíčkově Brodě se v únoru 1999 uskutečnila dvoudenní přehlídka Náš pohádkový strom, které se zúčastnilo 9 dětských divadelních souborů z okresu s celkovým počtem 120 účinkujících. (Noviny Vysočiny, 13.02.1999)
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.