AS 2004, č. 6, s. 41 - 42, Miroslav Houštěk.
HALÓ, IVANO !
„Haló, Ivano, někdo tě tu shání“, na toto zvolání se odhrnula zástěna v informační kanceláři Jiráskova Hronova a vstoupila tmavovlasá a tmavooká žena, rozhlédla se a zvolala: „Ahoj, Alenko, vítám tě na Hronově“. – Byla to Ivana Richterová, jednatelka Občanského sdružení Kruh v Hronově, nyní v době festivalu, organizátorka festivalu. Tuto scénku dobře znají skoro všichni návštěvníci Jiráskova Hronova. Ivana Richterová je jistě jednou z nejznámějších osob mezi divadelními amatéry, kteří přijíždějí na hronovský festival. Bydlí a žije v nedaleké Polici nad Metují odkud denně do Hronova dojíždí za prací. V posledních třech letech zde působila jako jednatelka občanského sdružení Kruh, jejímž hlavním úkolem bylo plánovat a realizovat kulturní akce pro město Hronov. Tento náročný úkol zvládala s úsměvem a někdy ovšem i zvýšeným hlasem. Byla totiž i šéfem technického personálu v Jiráskově divadle a musela řídit i chlapy. Uměla to a oni ji respektovali.
V kultuře pracovala řadu let, i když její původní školní vzdělání ji směrovalo pro práci v zemědělství. Také několik let pracovala na státním statku v Polici nad Metují. Ale dlouho tam nepobyla. Zkusila to v kultuře a již u toho zůstala. Pracovala v náchodském kulturním středisku, později v okresním kulturním středisku a z něho přešla do hronovského kulturního střediska. Pracovala jako programová pracovnice a starala se o okresní divadelní knihovnu, která byla do Hronova převedena. Protože knihovnu důkladně znala, uměla i dobře poradit divadelníkům z okolních obcí, co hrát. Když se v roce 1997 transformovalo středisko na občanské sdružení, zůstala v nové organizaci jako programová pracovnice. V roce 2001 byla jmenována jednatelkou sdružení. (Po zřízení Kulturního a informačního střediska v hronově v roce 2004 se stala pracovnicí tohoto kulturního zařízení. Pozn. red. AS) Je i vášnivou cestovatelkou a turistkou, nejen po naši vlasti, ale i po cizích, nejlépe exotických zemích.
Jinak je ovšem pilnou amatérskou herečkou. Působí hlavně ve svém mateřském souboru v Polici nad Metují a často si zahraje i v hronovském souboru. Je obsazována do charakterních a komických rolí. Často svoji robustní komikou rozesměje celý sál. A nesmíme zapomenout, že také už mnohokrát zkoušela režii. Nejčastěji režírovala jednoduché, veselé pohádky pro děti.
Z předcházejícího výčtu jejich činností je vidět, že mnoho ze svého života věnovala práci v kultuře, a hlavně v amatérském divadle. Vše dělala s láskou a ráda. Sluší se jí za to poděkovat a popřát hodně sil a zdraví pro další práci na divadelních prknech: „Haló, Ivano! My všichni Tě potřebujeme ! Pojď sem!“
Miroslav Houštěk
„Haló, Ivano, někdo tě tu shání“, na toto zvolání se odhrnula zástěna v informační kanceláři Jiráskova Hronova a vstoupila tmavovlasá a tmavooká žena, rozhlédla se a zvolala: „Ahoj, Alenko, vítám tě na Hronově“. – Byla to Ivana Richterová, jednatelka Občanského sdružení Kruh v Hronově, nyní v době festivalu, organizátorka festivalu. Tuto scénku dobře znají skoro všichni návštěvníci Jiráskova Hronova. Ivana Richterová je jistě jednou z nejznámějších osob mezi divadelními amatéry, kteří přijíždějí na hronovský festival. Bydlí a žije v nedaleké Polici nad Metují odkud denně do Hronova dojíždí za prací. V posledních třech letech zde působila jako jednatelka občanského sdružení Kruh, jejímž hlavním úkolem bylo plánovat a realizovat kulturní akce pro město Hronov. Tento náročný úkol zvládala s úsměvem a někdy ovšem i zvýšeným hlasem. Byla totiž i šéfem technického personálu v Jiráskově divadle a musela řídit i chlapy. Uměla to a oni ji respektovali.
V kultuře pracovala řadu let, i když její původní školní vzdělání ji směrovalo pro práci v zemědělství. Také několik let pracovala na státním statku v Polici nad Metují. Ale dlouho tam nepobyla. Zkusila to v kultuře a již u toho zůstala. Pracovala v náchodském kulturním středisku, později v okresním kulturním středisku a z něho přešla do hronovského kulturního střediska. Pracovala jako programová pracovnice a starala se o okresní divadelní knihovnu, která byla do Hronova převedena. Protože knihovnu důkladně znala, uměla i dobře poradit divadelníkům z okolních obcí, co hrát. Když se v roce 1997 transformovalo středisko na občanské sdružení, zůstala v nové organizaci jako programová pracovnice. V roce 2001 byla jmenována jednatelkou sdružení. (Po zřízení Kulturního a informačního střediska v hronově v roce 2004 se stala pracovnicí tohoto kulturního zařízení. Pozn. red. AS) Je i vášnivou cestovatelkou a turistkou, nejen po naši vlasti, ale i po cizích, nejlépe exotických zemích.
Jinak je ovšem pilnou amatérskou herečkou. Působí hlavně ve svém mateřském souboru v Polici nad Metují a často si zahraje i v hronovském souboru. Je obsazována do charakterních a komických rolí. Často svoji robustní komikou rozesměje celý sál. A nesmíme zapomenout, že také už mnohokrát zkoušela režii. Nejčastěji režírovala jednoduché, veselé pohádky pro děti.
Z předcházejícího výčtu jejich činností je vidět, že mnoho ze svého života věnovala práci v kultuře, a hlavně v amatérském divadle. Vše dělala s láskou a ráda. Sluší se jí za to poděkovat a popřát hodně sil a zdraví pro další práci na divadelních prknech: „Haló, Ivano! My všichni Tě potřebujeme ! Pojď sem!“
Miroslav Houštěk
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.