HEŘMAN - souhrn informací o vzniku a činnosti spolku. Web Město Heřmanův Městec.
Divadelní soubor Heřman, z.s.
Sídlo:
Jonášova 58, 538 03 Heřmanův Městec
IČ: 04540972
číslo účtu: 115-2086530297/0100
Výbor spolku:
Ing. Michal Dziedzinskyj, předseda
Mgr. Josef Řezáč, místopředseda
Bc. Kamila Davidová, DiS, pokladník
První ochotnický divadelní spolek v Heřmanově Městci vznikl v roce 1848, za jeho zakladatele je považován MUDr. Vojtěch Buchar, majitel léčebného ústavu na náměstí. Bylo však odehráno jen několik představení a pak činnost spolku utichla až do roku 1860. V září toho roku dr. Buchar činnost ochotníků opět obnovil. 9. září 1860 se spolek dočkal nadšené reakce publika za provedení hry Jeden z nás se musí ženit. Spolek byl velmi aktivní, jeho pět členů pod vedením Dr. Josefa Plavce se zúčastnilo i slavnostního položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze. V roce 1869 obdržel spolek schválené stanovy, název Klicpera a prapor. Spolek se však záhy rozpadl a jeho členové se stali v r. 1883 základem ochotnického sdružení Heřman, které působí dodnes.
Ochotnický spolek Heřman má za sebou bohatou historii, k jejímž vrcholům patří období mezi první a druhou světovou válkou, kdy dr. Josef Plavec provedl ve spolupráci s dalšími městeckými spolky dokonce několik Smetanových oper. Činnost se bohatě rozvíjela i po druhé světové válce, kdy se soubor pod vedením režiséra Josefa Nekvindy dostal nejen do povědomí okresu, ale i kraje. V letech 1964 – 1967 činnost spolku vlivem nálady ve společnosti utichla a spolek fungoval jen jako recitační klub pod hlavičkou Jednotného klubu pracujících.
Změna nastala v roce 1967, kdy byla do čela souboru zvolena Zuzana Nasková, pod jejímž vedením soubor opět vzkvétal. Heřman se začal pravidelně umísťovat na předních místech v okresních i krajských soutěžích. Po boku neúnavné Zuzany Naskové pracovali Marcela Baxová, Jaroslava Koukalová, Vlasta Fidrová, Jana Urválková, Karel Havlík, Josef Černovský, Ladislav Dryják, Josef Franc a další. Uvedeno bylo mnoho her – Pygmalion, Helenka je ráda, Smrt na samotě, Lucerna, Oblázek na břehu mořském, Charleyova teta, Fidlovačka, Noc na Karlštejně. V osmdesátých letech byl založen také recitační klub, soubor mladých Heřmánek a dětský recitační a dramatický kroužek Heřmaňáček, který pod vedením manželů Řezáčových slavil řadu úspěchů i v celonárodním měřítku (účast na několika národních přehlídkách v Mělníku a v Ústí nad Orlicí).
Velmi úspěšná práce souboru Heřman byla korunována účastí souboru na divadelním festivalu Jiráskův Hronov v roce 1989 s pohádkou Jana Wericha Fimfárum v úpravě Michala Dziedzinského a Pavla Vindušky. Po úspěchu Fimfára soubor určitou dobu zápasil s nedostatkem členů, ale později přišli odchovanci dětského souboru Heřmaňáček, kteří chtěli hrát divadlo. Při práci na Dostálových Výtečnících vytvořili skvělý kolektiv, který se věnoval divadelní činnosti řadu let. V první polovině devadesátých let vykrystalizoval nový soubor v divadelních představeních Trumf od Ivana Andrejeviče Krylova a v další Werichově pohádce Tři sestry a jeden prsten.
Činnost souboru byla nečekaně přerušena smrtí Zuzany Naskové 2. listopadu 1995. V její osobě odešla výborná herečka, režisérka, organizátorka a hlavně dobrá duše a hybná síla, která podporovala život Heřmanu. Soubor se však rozhodl pokračovat a pod vedením Michala Dziedzinského a Josefa Řezáče se uskutečnily plány, které Zuzana Nasková již bohužel nestihla.
Mezi nejúspěšnější inscenace souboru patřila pohádková hra Vodník Mařenka (1996), Vítr ve větvích sasafrasu (1997), Léčba neklidem (1999) a vyvrcholením činnosti tohoto období byla úprava divadelní hry Jevgenije Švarce Drak (2001), se kterou soubor v roce 2002 úspěšně vystoupil na divadelní přehlídce v Červeném Kostelci, odkud si členové odvezli několik ocenění.
Poté došlo k odchodu mladší části souboru, jelikož mladí herci odjížděli na vysoké školy, vdávali se a přiváděli na svět děti. Manželé Řezáčovi pak nastudovali pod vedením Michala Dziedzinského v roce 2003 vlastní dramatizaci povídky Marka Twaina Blesky paní McWilliamsové, kterou předvedli v rámci oslav 120. výročí DS Heřman. I za tuto jednoaktovku si z divadelních přehlídek přivezli nejednu cenu.
V roce 2005 se soubor sešel v sestavě z přelomu tisíciletí a uvedl již jednou nastudovanou hru Trumf, tentokrát ale v novém pojetí. Tím však práce souboru téměř ustala a činnost vyvíjeli pouze manželé Řezáčovi s dcerou Janou a Michalem Dziedzinským. V roce 2008 se jim podařilo nazkoušet pohádkovou hru na motivy Jana Vodňanského Něco z Jana vytvoříme … možná i pohádku, s níž potom úspěšně vystoupili na krajských přehlídkách v Brněnci a v Havlíčkově Brodě, odkud postoupili na národní přehlídku v Rakovníku na podzim 2009.
V roce 2010 se u Řezáčových objevili dva mladí zájemci o ochotnické divadlo – Patrik Bursa a Zdeněk Polanský. Slovo dalo slovo, kamarád pozval kamaráda a kolem jádra tvořeného manželi Řezáčovými, jejich dcerou Janou Čurdovou a Michalem Dziedzinským se objevili noví nadšenci – Pepa Jodas, Michal Beran, Kateřina Bínová, Kamila Junová, Václav Votoupal a Klára Dvořáková. V tomto složení soubor 18. června 2011 uvedl v sokolovně premiéru vlastní dramatizace povídek Miloslava Švandrlíka Libra špiritusu, možná spíš Spiritus libri aneb Vše je otázka priorit. Klára Dvořáková odjela do zahraničí, ale její roli převzala Alena Zlatníková z Pardubic. S takto pozměněným obsazením předvedl soubor tuto hru v dubnu 2012 na divadelní přehlídce v Brněnci, odkud byl doporučen na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou v říjnu 2012.
3. března 2012 DS Heřman vystoupil v městeckém kině s krátkou komediální povídkou Strašlivá zkáza rodiny průvodce po sopce aneb Spravedlivá odplata lehkomyslným labužníkům.
Další premiérou byla 2. listopadu 2013 opět vlastní dramatizace prozaického textu – autorkou byla Kamila Junová - tentokrát se jednalo o povídky Antona Pavloviče Čechova pod názvem Utopenec. S tímto představením DS Heřman opět vystoupil na divadelní přehlídce v Brněnci na jaře 2014.
V roce 2015 připravil DS Heřman divadelní představení Není rodák jako rodák, inspirované dějinami Heřmanova Městce, s nímž vystoupil v rámci oslav 690. výročí první zmínky o Heřmanově Městci na podzim 2015.
Sídlo:
Jonášova 58, 538 03 Heřmanův Městec
IČ: 04540972
číslo účtu: 115-2086530297/0100
Výbor spolku:
Ing. Michal Dziedzinskyj, předseda
Mgr. Josef Řezáč, místopředseda
Bc. Kamila Davidová, DiS, pokladník
První ochotnický divadelní spolek v Heřmanově Městci vznikl v roce 1848, za jeho zakladatele je považován MUDr. Vojtěch Buchar, majitel léčebného ústavu na náměstí. Bylo však odehráno jen několik představení a pak činnost spolku utichla až do roku 1860. V září toho roku dr. Buchar činnost ochotníků opět obnovil. 9. září 1860 se spolek dočkal nadšené reakce publika za provedení hry Jeden z nás se musí ženit. Spolek byl velmi aktivní, jeho pět členů pod vedením Dr. Josefa Plavce se zúčastnilo i slavnostního položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze. V roce 1869 obdržel spolek schválené stanovy, název Klicpera a prapor. Spolek se však záhy rozpadl a jeho členové se stali v r. 1883 základem ochotnického sdružení Heřman, které působí dodnes.
Ochotnický spolek Heřman má za sebou bohatou historii, k jejímž vrcholům patří období mezi první a druhou světovou válkou, kdy dr. Josef Plavec provedl ve spolupráci s dalšími městeckými spolky dokonce několik Smetanových oper. Činnost se bohatě rozvíjela i po druhé světové válce, kdy se soubor pod vedením režiséra Josefa Nekvindy dostal nejen do povědomí okresu, ale i kraje. V letech 1964 – 1967 činnost spolku vlivem nálady ve společnosti utichla a spolek fungoval jen jako recitační klub pod hlavičkou Jednotného klubu pracujících.
Změna nastala v roce 1967, kdy byla do čela souboru zvolena Zuzana Nasková, pod jejímž vedením soubor opět vzkvétal. Heřman se začal pravidelně umísťovat na předních místech v okresních i krajských soutěžích. Po boku neúnavné Zuzany Naskové pracovali Marcela Baxová, Jaroslava Koukalová, Vlasta Fidrová, Jana Urválková, Karel Havlík, Josef Černovský, Ladislav Dryják, Josef Franc a další. Uvedeno bylo mnoho her – Pygmalion, Helenka je ráda, Smrt na samotě, Lucerna, Oblázek na břehu mořském, Charleyova teta, Fidlovačka, Noc na Karlštejně. V osmdesátých letech byl založen také recitační klub, soubor mladých Heřmánek a dětský recitační a dramatický kroužek Heřmaňáček, který pod vedením manželů Řezáčových slavil řadu úspěchů i v celonárodním měřítku (účast na několika národních přehlídkách v Mělníku a v Ústí nad Orlicí).
Velmi úspěšná práce souboru Heřman byla korunována účastí souboru na divadelním festivalu Jiráskův Hronov v roce 1989 s pohádkou Jana Wericha Fimfárum v úpravě Michala Dziedzinského a Pavla Vindušky. Po úspěchu Fimfára soubor určitou dobu zápasil s nedostatkem členů, ale později přišli odchovanci dětského souboru Heřmaňáček, kteří chtěli hrát divadlo. Při práci na Dostálových Výtečnících vytvořili skvělý kolektiv, který se věnoval divadelní činnosti řadu let. V první polovině devadesátých let vykrystalizoval nový soubor v divadelních představeních Trumf od Ivana Andrejeviče Krylova a v další Werichově pohádce Tři sestry a jeden prsten.
Činnost souboru byla nečekaně přerušena smrtí Zuzany Naskové 2. listopadu 1995. V její osobě odešla výborná herečka, režisérka, organizátorka a hlavně dobrá duše a hybná síla, která podporovala život Heřmanu. Soubor se však rozhodl pokračovat a pod vedením Michala Dziedzinského a Josefa Řezáče se uskutečnily plány, které Zuzana Nasková již bohužel nestihla.
Mezi nejúspěšnější inscenace souboru patřila pohádková hra Vodník Mařenka (1996), Vítr ve větvích sasafrasu (1997), Léčba neklidem (1999) a vyvrcholením činnosti tohoto období byla úprava divadelní hry Jevgenije Švarce Drak (2001), se kterou soubor v roce 2002 úspěšně vystoupil na divadelní přehlídce v Červeném Kostelci, odkud si členové odvezli několik ocenění.
Poté došlo k odchodu mladší části souboru, jelikož mladí herci odjížděli na vysoké školy, vdávali se a přiváděli na svět děti. Manželé Řezáčovi pak nastudovali pod vedením Michala Dziedzinského v roce 2003 vlastní dramatizaci povídky Marka Twaina Blesky paní McWilliamsové, kterou předvedli v rámci oslav 120. výročí DS Heřman. I za tuto jednoaktovku si z divadelních přehlídek přivezli nejednu cenu.
V roce 2005 se soubor sešel v sestavě z přelomu tisíciletí a uvedl již jednou nastudovanou hru Trumf, tentokrát ale v novém pojetí. Tím však práce souboru téměř ustala a činnost vyvíjeli pouze manželé Řezáčovi s dcerou Janou a Michalem Dziedzinským. V roce 2008 se jim podařilo nazkoušet pohádkovou hru na motivy Jana Vodňanského Něco z Jana vytvoříme … možná i pohádku, s níž potom úspěšně vystoupili na krajských přehlídkách v Brněnci a v Havlíčkově Brodě, odkud postoupili na národní přehlídku v Rakovníku na podzim 2009.
V roce 2010 se u Řezáčových objevili dva mladí zájemci o ochotnické divadlo – Patrik Bursa a Zdeněk Polanský. Slovo dalo slovo, kamarád pozval kamaráda a kolem jádra tvořeného manželi Řezáčovými, jejich dcerou Janou Čurdovou a Michalem Dziedzinským se objevili noví nadšenci – Pepa Jodas, Michal Beran, Kateřina Bínová, Kamila Junová, Václav Votoupal a Klára Dvořáková. V tomto složení soubor 18. června 2011 uvedl v sokolovně premiéru vlastní dramatizace povídek Miloslava Švandrlíka Libra špiritusu, možná spíš Spiritus libri aneb Vše je otázka priorit. Klára Dvořáková odjela do zahraničí, ale její roli převzala Alena Zlatníková z Pardubic. S takto pozměněným obsazením předvedl soubor tuto hru v dubnu 2012 na divadelní přehlídce v Brněnci, odkud byl doporučen na národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou v říjnu 2012.
3. března 2012 DS Heřman vystoupil v městeckém kině s krátkou komediální povídkou Strašlivá zkáza rodiny průvodce po sopce aneb Spravedlivá odplata lehkomyslným labužníkům.
Další premiérou byla 2. listopadu 2013 opět vlastní dramatizace prozaického textu – autorkou byla Kamila Junová - tentokrát se jednalo o povídky Antona Pavloviče Čechova pod názvem Utopenec. S tímto představením DS Heřman opět vystoupil na divadelní přehlídce v Brněnci na jaře 2014.
V roce 2015 připravil DS Heřman divadelní představení Není rodák jako rodák, inspirované dějinami Heřmanova Městce, s nímž vystoupil v rámci oslav 690. výročí první zmínky o Heřmanově Městci na podzim 2015.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.