KEROUŠOVÁ, Eva: Dětská scéna 2011, Svitavy (recenze) - Když nemůžu spát. AS 2011, č. 2 (z Deníku Dětské scény č.4).
KDYŽ NEMŮŽU SPÁT
Mám ráda představení šitá souboru na míru, vyrůstající z životních zkušeností aktérů. Taky často těžko usínám. A pamatuji se, jak mi kdysi bylo. Jak člověk koukal do zrcadla a až moc mu záleželo na tom, co si kdo o něm myslí. Někdo to bolestné období ani nepřežije. Proto mě ta inscenace oslovila a podobně i ostatní lektory. I když jsme starší, viděli jsme se ve všem zase jako rodiče. Pak jsme se dozvěděli, že vedoucí ty (s prominutím) děti učila už na nižším stupni a teprve pak v dramaťáku. A v tom tkví tajemství oné úžasné důvěry všech. I tajemství rovnováhy mezi otevřenou výpovědí a přehledně uspořádaným divadelním tvarem. Mezi svobodou a řádem. Je třeba se vzepřít, osamostatnit a pak poctivě hledat. Zbavovat se povrchností a zbytečností je dnes těžší než dřív. Do hloubky se chce málokomu. (Ale jak půvabně se dá zahrát s barbínami!) A těch nástrah všude. Postava Hada byla krásná a pravdivá. Kolik zla může napáchat taková svůdná věta! A na druhou stranu, s jakým humorným nadhledem se dá mluvit a zpívat o věcech velice vážných! A jak něžně mohou mluvit adolescenti před početným publikem. Samozřejmě s jeho podporou. Odpoledne se dokonce kvůli potlesku na otevřené scéně zdálo, že má hra několik konců. Jen poslední věta nám zazněla nepříjemně. Asi jsme alergičtí na ten agitační tón z padesátých let. Tak radši „vy“. Kvůli čemu všemu nespíte vy?
Eva Keroušová
Mám ráda představení šitá souboru na míru, vyrůstající z životních zkušeností aktérů. Taky často těžko usínám. A pamatuji se, jak mi kdysi bylo. Jak člověk koukal do zrcadla a až moc mu záleželo na tom, co si kdo o něm myslí. Někdo to bolestné období ani nepřežije. Proto mě ta inscenace oslovila a podobně i ostatní lektory. I když jsme starší, viděli jsme se ve všem zase jako rodiče. Pak jsme se dozvěděli, že vedoucí ty (s prominutím) děti učila už na nižším stupni a teprve pak v dramaťáku. A v tom tkví tajemství oné úžasné důvěry všech. I tajemství rovnováhy mezi otevřenou výpovědí a přehledně uspořádaným divadelním tvarem. Mezi svobodou a řádem. Je třeba se vzepřít, osamostatnit a pak poctivě hledat. Zbavovat se povrchností a zbytečností je dnes těžší než dřív. Do hloubky se chce málokomu. (Ale jak půvabně se dá zahrát s barbínami!) A těch nástrah všude. Postava Hada byla krásná a pravdivá. Kolik zla může napáchat taková svůdná věta! A na druhou stranu, s jakým humorným nadhledem se dá mluvit a zpívat o věcech velice vážných! A jak něžně mohou mluvit adolescenti před početným publikem. Samozřejmě s jeho podporou. Odpoledne se dokonce kvůli potlesku na otevřené scéně zdálo, že má hra několik konců. Jen poslední věta nám zazněla nepříjemně. Asi jsme alergičtí na ten agitační tón z padesátých let. Tak radši „vy“. Kvůli čemu všemu nespíte vy?
Eva Keroušová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.