Sokolovny a jejich jeviště

150212 Místní kultura

Česká obec sokolská věnuje rok 2015 sokolské architektuře
ČR: Ojedinělý soubor sokolských sportovních a kulturních objektů nemá ve světě žádnou paralelu. Sokolská architektura, reprezentovaná především architekturou sokoloven, tvoří samostatnou a velmi pozoruhodnou kapitolu české architektonické tvorby, neboť vytváří zvláštní stavebně-typologický typ, který doposud nebyl podroben komplexnější analýze.
„Každá sokolská jednota usilovala od svého založení o vlastní spolkovou budovu, která by umožňovala další rozvoj spolku a zároveň důstojným způsobem odrážela ideály sokolské organizace,“ vysvětluje Michal Doležel, člen Předsednictva vzdělavatelského odboru České obce sokolské. Od roku 1863 do roku 1948 tak na celém území České republiky vyrostlo přibližně 1200 sokoloven. Největší stavební aktivitu zažívala Česká obec sokolská v době mezi světovými válkami, a to i navzdory ekonomické krizi. Členové Sokola si bez jakékoliv státní subvence dokázali opatřit z vlastních zdrojů finanční kapitál a sami se také na stavbě sokoloven aktivně podíleli.
“Právě proto nemají sokolovny ve světě žádnou paralelu. Nikde ve světě totiž neexistoval spolek založený na dobrovolné účasti členstva, který by dokázal z vlastních zdrojů vybudovat tak obrovskou infrastrukturu,“ doplňuje Doležel.
Podle sokolského architekta Aloise Dryáka (1872 – 1932) měla být sokolovna vždy významným objektem každé obce. Ve své příručce k výstavbě sokoloven z roku 1926 píše: "Právě tak jako bylo pro kostel a školu vyhledáváno vždy nejvhodnější místo, pokud možno dominující v obrazu obce nebo města, má se takové místo nalézti i pro sokolovnu.“ Pokud proto dovolovaly finanční a jiné okolnosti, stavěli si sokolové své spolkové budovy podle projektů významných architektů, jakými byli například Ingnác Ullman, Otakar Novotný, Karel Hugo Kepka, František Krásný, Miloslav Kopřiva, Jindřich Kumpošt, Bohuslav Fuchs, František Lydie Gahura a další. Mezi členy Sokola patřil také architekt Dušan Jurkovič.
Sokolovny se staly vždy centrem sportovního, společenského a kulturního života v řadě obcí České republiky a přispěly tím k emancipaci české společnosti. Dodnes zůstávají sokolovny významnými komunitními centry českých měst a obcí.

Významné sokolovny
První sokolovnu vybudoval z vlastních prostředků zakladatel Sokola Jindřich Fügner (1822 – 1865) podle projektu Ignáce Vojtěcha Ullmanna (1822 – 1897). Sokolovna z roku 1863 patřila ve své době mezi nejmodernější tělocvičny v Evropě a dodnes stojí v Praze na Sokolské třídě.
Největší solovnou v České republice je Stadion Sokola Brno I na Kounicově ulici z let 1927 – 1930 od architektů Jindřicha Kumpošta (1891 – 1968) a Miloše Lamla (1884 – 1964).
Mezi další výrazné sokolovny patří neorenesanční sokolovna v Plzni (Josef Podhajský, 1892 – 1896) modernistická sokolovna v Holici (Otakar Novotný, 1912 – 1913), secesní sokolovna v Brně Husovicích (František Hugo Kepka, 1905 – 1906), rondokubistická sokolovna v Kojetíně (František Krásný, 1924 – 1928), folkloristicky pojatá sokolovna ve Vizovicích (Eduard Göttlicher, František Václavek,1920 – 1921) nebo funkcionalistické sokolovny ve Sloupnici (Vojtěch Vanický, 1926 – 1930), Fryštáku (František Lydie Gahura, 1931), Litovli (Josef Dovrtěl, 1934 – 1935), Hradci Králové (Václav Placák, 1933 – 1935) nebo v Praze na Vinohradech (František Marek, Václav Vejrych, Zbyněk Jirsák, 1939 – 1947).

Rok sokolské architektury 2015
Rokem sokolské architektury 2015 chce Česká obec sokolská upozornit na význam tématu a přiblížit ho prostřednictvím několika akcí.
- Mobilní výstava o sokolské architektuře: moderně koncipovaná výstava od architekta Tomáše Růžičky a výtvarnice Pavly Kačírkové bude seznamovat veřejnost s významnými objekty sokolské architektury.
- Internetová databáze českých a slovenských sokoloven.
- Noc sokoloven. Touto obdobou Nocí kostelů nebo Nocí muzeí chce Česká obec sokolská přilákat veřejnost do sokoloven na různých místech České republiky.
- 90 let Tyršova domu: V roce 2015 uplyne také 90 let od slavnosti otevření Tyršova domu v Praze na Malé Straně, které je sídlem České obce sokolské.
Oficiální spot k akci:
https://www.youtube.com/watch?…
Kontakt:
Michal Doležel,
mdolezel@seznam.cz
739 570 706

https://www.youtube.com/watch?…

150212 Místní kultura