MIKEŠ, František, LD Břeclav, Zlín
Začátkem 30. let začal spolupracovat a loutkovým divadlem Radost v Břeclavi.
1934 navrhl výpravu pro Erbenovy Svatební košile, která byla jedním z nejvýznamnějších experimentálních pokusů Radosti o inscenování díla s výrazným lyricko-baladickým nábojem. Jeho scéna vycházela ze symbolické výtvarné zkratky, která jen v hlavních rysech charakterizovala jednotlivé obrazy inscenace. Byla dřevorytově úsporná, prostor byl řešen s hutností a slohovou výrazností shodně s režijním pojetím režiséra Vl. Matouška.
1935 výprava k inscenaci Poštovního úřadu R. Thákura. Scénu řešil "v orientalním stylu". Aby byla výměna dekorací plynulá, užil dekorace řešené jako souvislý pás natažený na dva válce, na nichž se plynulým pohybem střídalo prostředí.
1938 po mnichovské dohodě, kdy Břeclav zabrali Němci, se připojil k Vl. Matouškovi, který v Zlíně založil novou Radost. Zde ve spolupráci s Vl. Matouškem pokračoval ve výtvarné práci na průbojných inscenacích, navazujících na dřívější inscenační výboje v Břeclavi.
Svým pojetím scénografie a úsilím o její propojení s režijním záměrem se zařadil mezi nejvýznamnější české loutkářské výtvarníky 30. a 40.let 20. století.
1934 navrhl výpravu pro Erbenovy Svatební košile, která byla jedním z nejvýznamnějších experimentálních pokusů Radosti o inscenování díla s výrazným lyricko-baladickým nábojem. Jeho scéna vycházela ze symbolické výtvarné zkratky, která jen v hlavních rysech charakterizovala jednotlivé obrazy inscenace. Byla dřevorytově úsporná, prostor byl řešen s hutností a slohovou výrazností shodně s režijním pojetím režiséra Vl. Matouška.
1935 výprava k inscenaci Poštovního úřadu R. Thákura. Scénu řešil "v orientalním stylu". Aby byla výměna dekorací plynulá, užil dekorace řešené jako souvislý pás natažený na dva válce, na nichž se plynulým pohybem střídalo prostředí.
1938 po mnichovské dohodě, kdy Břeclav zabrali Němci, se připojil k Vl. Matouškovi, který v Zlíně založil novou Radost. Zde ve spolupráci s Vl. Matouškem pokračoval ve výtvarné práci na průbojných inscenacích, navazujících na dřívější inscenační výboje v Břeclavi.
Svým pojetím scénografie a úsilím o její propojení s režijním záměrem se zařadil mezi nejvýznamnější české loutkářské výtvarníky 30. a 40.let 20. století.
Bibliografie:
ad: Loutkové divadlo Radost Břeclav, in Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. 247-8
bs: Loutková scéna Radost Zlín, in Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. 240
jtm: Zlínská loutková scéna Radost, Loutková scéna 1, 1940/41, s. 11. 38
MATOUŠEK, M., KOTRČOVÁ, M.: Historie a současnost loutkářství v Břeclavi, 1984, s. 22n., 25,
REČKA, A.: K pětileté činnosti loutkové scény Radost ve Zlíně, 1943
VESELÝ, Jindřich: "Radost", loutkové divadlo městského osvětového sboru v Břeclavi, Loutkář 22, 1935/36, s. 88-9
bs: Loutková scéna Radost Zlín, in Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů, 2000, s. 240
jtm: Zlínská loutková scéna Radost, Loutková scéna 1, 1940/41, s. 11. 38
MATOUŠEK, M., KOTRČOVÁ, M.: Historie a současnost loutkářství v Břeclavi, 1984, s. 22n., 25,
REČKA, A.: K pětileté činnosti loutkové scény Radost ve Zlíně, 1943
VESELÝ, Jindřich: "Radost", loutkové divadlo městského osvětového sboru v Břeclavi, Loutkář 22, 1935/36, s. 88-9
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.