DVOŘÁK, Miloš, Smiřice, Broumov, Kadaň, Ústí n. L.

Miloš Dvořák
Dětské divadlo hrál už ve svých 10 letech ve školních celovečerních představeních pohádek.
Ve středoškolském věku byl členem divadelního souboru Jirásek (součást ZK Státních statků) ve Smiřicích (např. Anciáš v Kubátové Jak přišla basa do nebe, Kaprál v Čapkově Loupežníku aj.).
Po středoškolských studiích (jedenáctiletka a jednoroční učitelský kurs) působil jako učitel v Meziměstí a posléze v Broumově, kde si nejdříve zahrál se studenty tamní jedenáctiletky Horu v Mahenově Uličce odvahy.

1958 po seznámení s Pavlem Fialou, byl spoluzakladatelem Divadelního studia mladých při tamním Domě osvěty (recitátor v inscenaci Máchova Máje a účast na dalších malých vystoupeních).
Činnost souboru byla přerušena jeho (i Fialovou) dvouletou vojenskou službou. Zůstal slib, že se oba do Broumova po vojně vrátí a v práci budou pokračovat – pro budoucí soubor stačil ještě před vojnou P. Fiala vymyslet (nikoliv použít) název Kladivadlo. Během vojny si psali a připravovali se na budoucí broumovskou činnost (brali to vážně: např. vytvořili budoucímu souboru organizační řád apod.).

M. Dvořák se (podobně jako P. Fiala u jiného útvaru) u útvarů v Litoměřicích a později na Čerchově podílel na vzniku malého vojenského divadla poezie (soubor si dal název Východ), který vedl Miroslav Moravec (po vojně profesionální herec, naposledy člen Divadla na Vinohradech). Soubor prošel se svým pásmem poezie Vojna tehdejší armádní soutěží (ASUT), získal ve své kategorii vítězství na Wolkrově Prostějově 1960 a inscenaci předvedl i na JH. Byl jedním z prvních amatérských souborů, který měl možnost uvést ukázky ze své inscenace i v Čs. televizi (v tehdejším armádním vysílání; přímý přenos).

Po vojně se Dvořák (stejně jako Fiala) do Broumova vrátil a vedle svého učitelského povolání se zapojil do práce amatérského souboru Kladivadlo, který v první polovině 60. let 20. století patřil k nejvýznamnějším amatérským souborům MJF. Byl organizačním vedoucím, redaktorem programů a archivářem, hrál ve všech představeních souboru.
S inscenací Kabaretu o myšilidech (P. Fialy a B. Vaňouse) se Kladivadlo přes ústřední kolo STM v Plzni postoupilo a velmi úspěšně vystoupilo na JH 1962 (čtyři ocenění).

V únoru 1963 se Dvořák s amatérským Kladivadlem přestěhoval do Kadaně, kde soubor pokračoval ve své amatérské činnosti. Opět Poetickým kabaretem P. Fialy a Bohumíra Vaňouse Hudryjáda a skorokodýl) se zúčastnil ústředního kola STM (bylo ten rok v Ústí n.L.) a následně Jiráskova Hronova (1963).

Od léta 1965 Kladivadlo začalo působit v Ústí n. L. jako poloprofesionální součást tamního Státního divadla ZN.
Miloš Dvořák se kvůli rodině za souborem stěhoval až za více než rok (1967).

Od té doby se amatérskému divadlu (přestal v té době působit jako učitel) věnoval jako profesionální pracovník Kulturní správy KNV (KKS). Stal se odborným pracovníkem (metodikem) pro amatérské divadlo a umělecký přednes - na plný úvazek do února 1970, potom ještě na úvazek zkrácený.
Podstatnou pozornost věnoval i uměleckému přednesu – pro nejlepší recitátory pořádal pravidelné semináře, kam zval dostupné odborné lektory z kraje (např. E. Čejchanovou, R. Felzmanna) ale střídavě i přední profesionály (např. R. Lukavského, J. Adamovou, L. Munzara, J. Adamíru, V. Chramostovou, B. Záhorského atd.). Byl v té době též redaktorem (i autorem tiskových předloh) krajského měsíčníku Metodický list pro amatérské divadlo (i po odchodu z KKS - do konce 70. let).
Poté (až do 1990) působil v krajském výboru Svazu českých divadelních ochotníků.
1984 mu byl Za práci ve Svazu českých divadelních ochotníků udělen Zlatý odznak J. K. Tyla.

1971 bylo Kladivadlo administrativně zrušeno a M. D. potom působil v nástupnickém Činoherním studiu.
1990 přešel do Prahy, čímž jeho spolupráce s ochotníky skončila.

V Praze pracoval nejdříve v Realistickém divadle / Divadle Labyrint, následně ve správě činohry Národního divadla a po svém odchodu do důchodu ještě působil necelé dva roky (2004-2005) jako asistent ministra kultury ČR pro Kulturní centrum Nostický palác.

Souběžně spolupracoval a dosud spolupracuje s činohrou Národního divadla na dramaturgii, přípravě a instalaci tematických výstav a na některých redakčních úkolech.

Počátkem 70. let byl členem poradního orgánu - ÚPS-UP a ÚPS-D -ÚKVČ.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, č. 262:
DVOŘÁK, Miloš: Kladivadlo. Listování archivem divadla s ukázkami textů Pavla Fialy. Úplný soupis premiér, členů i bibliografie. Trutnov, PAFI 1998. 72 s.

kART.: Kartotéka členů ÚPS ÚKVČ, 1972.