Mnichovo Hradiště

Mnichovohradištská větev rodu Valdštejnů-Vartenberků patřila k českým šlechtickým rodům, které přispěly svou hřivnou do kulturního života země. Hudební kapely a domácí divadla dokládají umělecké zájmy členů tohoto rodu. Soubor dekorací pořízený v roce 1833 při úpravách staršího divadla z 2. pol. 18. stol. vydává cenné svědectví o scénografické praxi 1. pol. 19. stol.
(Pömerl, s. 11.)

1833 na zámku upraveno divadlo, zůstalo zachováno.
(Podrobněji viz Obrázky - citace Bartušek)
-------------------------------------------------

Vznik ochotnického divadla spadá v tomto městě do ranné doby českého národního obrození.
Kolem 1800 se zde hrávalo divadlo náhodně sestavovaným souborem. Po asi deseti letech došlo k vytvoření souboru, který pak hrával dosti pravidelně. Po úspěšných hrách se přestěhovali do větších prostor na staré radnici.
1833 zahájena pravidelná divadelní činnost v domě U Rennerů (čp. 93, před zámkem).

xxxxx
O zdejších obrozeneckých ochotnících napsal Karel Horký dvouaktovou veselohru Bejvávalo… aneb Loupežníci na Chlumu, která měla premiéru 4. června 1925 v Městském divadle na Královských Vinohradech. V předmluvě ke své hře, vydané 1925, Horký říká, že si bral “za námět své hry skutečnou událost, která nadšeným divadelním ochotníkům se přihodila v třicátých letech minulého století v Mnichově Hradišti…”. Pavel Štěpán ve své informaci dodává: “Většina jednajících osob nese jména hradištských ochotníků z roku 1833 (ta se dochovala v pamětním zápise z r. 1886)."
xxxxx

Ve 40. letech 19. stol. se divadelní prvky objevovaly také ve vlasteneckých besedách, které se v Mnichově Hradišti konaly od roku 1841. Například 24. září 1843 se na jedné z nich zpívaly české písně a deklamovaly vlastenecké verše.

1845 byla povolena řádná činnost ochotníků a vzniklo Divadelní družstvo.
1847 bylo v budově radnice zřízeno jeviště za přispění hraběte Kristiána z Waldsteina.

Na konci 40. let 19. stol. byla z podnětu malíře Václava Ningra a učitele Josefa Tondra založena Měšťanská beseda a dosavadní ochotnický soubor (později SDO Tyl) se stal její součástí (až do konce 70. let 19. stol.)

"Činnost ochotníků na počátku padesátých let pokračovala, přestože byla nejrůznějšími způsoby znepříjemňována: nejen, že všechny hry musely být oficiálně povoleny okresním hejtmanem, což přetrvalo až do konce éry Rakouska-Uherska, ale každý z herců musel také například podepsat prohlášení, že divadelní činnost neomezuje výkon jeho povolání..."
(Lenka Procházková: Divadelní život v Mnichově Hradišti 1835–1918)

Roman Nejedlý, skladatel, hudební pedagog, ředitel kůru, varhaník, sbormistr, organizátor hudebního dění a nakladatel; otec ak. Zdeňka Nejedlého od roku 1864 působil jako učitelský pomocník v Mnichově Hradišti, založil a řídil pěvecký spolek Lubor, hrál na kůru na varhany, spolupracoval s ochotníky a přivydělával si vyučováním v německé soukromé škole.

V 70. letech 19. stol. byla zaznamenána představení studentů, patrně též spolupracovali s ochotníky ve městě.

1880 byl založen Spolek divadelních ochotníků Tyl,
který ve městě působil po celou první polovinu 20. století. 1939 při něm vznikl také Soubor mladých. 1951 po zrušení spolků byl SDO Tyl začleněn do Závodního klubu Mnichotex jako jeho Dramatický odbor Tyl (později Severka). Vzápětí byl začleněn do Závodního klubu ROH AZNP, později LIAZ. (1953 zde byl založen další divadelní soubor, ale po uvedení 4 her zanikl a členové přešli do Tyla.) 1954 se zřizovatelem Tyla stal Dům osvěty a 1957 Osvětová beseda. Od 1962 opět Divadelní soubor Tyl – činoherní divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících LIAZ Mnichovo Hradiště. Od 90. let 20. stol. Divadelní spolek Tyl Mnichovo Hradiště, ale měl jen příležitostnou činnost. 2008 obnovili pravidelnou aktivitu, 2012 Občanské sdružení DS Tyl Mnichovo Hradiště činné.

Od 1880 působila ve městě Čtenářská beseda s divadelním a zpěváckým odborem, jejíž činnost mj. spočívala v organizování zábavných programů ve městě – např. silvestrovských večerů. Do náročnějších divadelních her se nepouštěli, inscenovali spíš jednoaktovky, žertovné výstupy a pod. Zaznamenána i po 1. svět. válce.

Ve 2. pol. 19. stol. hráli divadlo také žáci místní školy.

1891 byl založen dělnický vzdělávací spolek Pokrok, věnoval se též divadelní ochotnické činnosti, později (např. 1913) společně s Dělnickou tělocvičnou jednotou.

1893 dokončena stavba nové radnice s moderním divadelním sálem.

Koncem 90. let 19. stol. byla zaznamenána divadelní představení Čtenářsko-hospodářské besedy Přemysl a Řemeslnické besedy.

1900 zaznamenáno divadelní představení soukromého spolku dam.

Po 1900 ve městě působil Zpěvácký spolek Smetana (bývalý zpěvácký odbor Čtenářské besedy), který s ochotnickými soubory spolupracoval. Byl činný patrně do 1951.

"Zábavné večery, které byly občas oživeny dramatickým vystoupením, pořádal i místní Sokol. Jejich názvy, jako Poslední desetník, Staré panny či Matěj Kláda, napovídají, že se jednalo o komická čísla. Jako účinkující se zde uplatnili také někteří ochotničtí herci, např. A. Tomec, J. Bergl, K. Cerman nebo oblíbený komik F. Šurovský, vesměs členové místní tělovýchovné jednoty."
(Lenka Procházková: Divadelní život v Mnichově Hradišti 1835–1918)

1912 poprvé zavedeno předplatné.
1912 - 8. 4. - A. Bisson, F. Carré: Pan ředitel, režie dr. J. A. Herold; - 1. 12. - William J. Loche: Perská kočička, režie p. Rejzek, veselohra.
1913 elektrické osvětlení v divadle.

1918 významné představení – Spolek div. ochotníků Tyl sehrál Stroupežnického hru Naši furianti na přírodní scéně v Příhrazech – hru navštívilo několik tisíc diváků.

Ve 30. letech 20. stol. měli ochotnický soubor též Baráčníci.

1936 hrála jednota Československé obce legionářské.

1937 činný Dramatický odbor Katolických spolků.

1949–1951 probíhala rekonstrukce divadla v radnici (mezitím ochotníci hráli v sále hotelu Kvapil – U nádraží). 

V 60. letech 20. stol. působil Divadelní soubor (senioři) Jednoty.
(Pozn. red. - patrně Jednota, lidové spotřební družstvo, vznikala v 50. letech 20. stol.)

V 80. letech 20. stol. Radost, dětský div. soubor Sdruženého klubu pracujících Liaz.

Od 1985 činný v gymnáziu soubor Hladivadlo, později (1997) vedle něj i Velká směska gymnázia a po r. 2000 DDT (dívčí dramatické těleso) Hladivadlo.

1988 zaznamenáno Divadelní studio M (mládež) - činoherní divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících LIAZ.

Na začátku 90. let 20. stol. vzniklo Literárně dramatické oddělení Lidové školy umění,
od 1991 Základní umělecké školy (ZUŠ), později soubor dostal název Teepci.

1998 Pusinky – soubor 1. Základní školy Mnichovo Hradiště.


LOUTKOVÉ DIVADLO
1947 LD TJ Sokol přispělo na Fond pro postavení pomníku Matěji Kopeckému v Kolodějích.
1955 zaznamenán Loutkářský soubor Sokola.

1956 zde působil Loutkářský soubor Domu osvěty.

Od 1975 Loutkářský soubor Sluníčko Klubu pracujících LIAZ.
1986 se soubor profesionalizoval pod názvem Divadlo z půdy.

125 LET ochotnického divadla v Mnichově Hradišti. Mnichovo Hradiště, OB s.a. 16 s. KMd, DNM B 93–4.

ADRESÁŘ ARTAMA 1993.

ADRESÁŘ amatérského divadla v České republice. Praha, IPOS-ARTAMA 1993, s. 76.

BARTUŠEK, Antonín: Zámecká a školní divadla v českých zemích. Výzkumný úkol Scénografického ústavu č. 13-63, Praha 1963; Společnost přátel Českého Krumlova 2010, ed. Jiří Bláha, s. 261–262.

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: Divadelní ochotník II, sv. 6. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, s. III.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 47, 126, 177, 324, 374.

DĚJINY českého divadla I.-IV. díl. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968. 1969, II. díl, s. 290.

DIVADLO v Kněžmostě. Výpis z kroniky. Rkp. pro DBČAD 2012, 7 s. Též plakáty a foto.

DYTRICHOVÁ, Venuše: 22. Loutkářské Hořovice. Čs. loutkář 1983, č. 7, s. 149.

FIDLER, Jan: Sluníčko – Červená Karkulka, Čs. loutkář 1983, č. 4, s. 96.

HERBRYCHOVÁ, Ava: Loutkářská přehlídka v Mnichově Hradišti. Čs. loutkář 1979, č. 4, s. 92.

HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 19.

HISTORIE ochotnického divadla v Mnichově Hradišti. Seriál. Mnichohradištské echo 2000.

HK.: Hořovice 1979 aneb Jak dál? Čs. loutkář 1979, č. 5, s. 112–112.

HRABÁK, Martin: Národní přehlídka ruských a sovětských her. Amatérská scéna 1988, č. 1, s. 4–6, foto.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I., Divadla, s. 124. kART, KK.

KODEŠ, Jaroslav: Historie Wintrova Rakovníka – statistické přehledy. Rkp. leden 2007. (včetně rozdělených ročníků – SDH Nymburk)

-L-: Z Mnichova Hradiště, Česká Thalia 1, 1867, s. 87.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 129.

MACHALÍKOVÁ, Jana a HULÁK, Jakub: Dětská scéna Stochov. Deník Dětské scény 11.–17. 6. 2010.

MÍSTOPIS českého amatérského divadla, I. díl. Praha, IPOS-ARTAMA 2001, s. 502–503.

MOHAUPTOVÁ, Pavla: Zámecké divadlo v Mnichově Hradišti. Diplomová práce. Brno, FF MU, Ústav divadelní a filmové vědy 2000.

MRÁČEK, Camil: Besední paměti od roku 1848, Mnichovo Hradiště 1898, s. 3.

nesign.: Z Mnichova Hradiště, Česká Thalia 1, 1867, s. 79–80.

ONDRÁČEK, Vlastimil: Karlovarský Harlekýn počtvrté. Amatérská scéna 1988, č. 7, s. 5.

OPLATKOVÁ-REZKOVÁ, Kateřina: Dětská scéna 2012 Stochov, 21.–22. 4. 2012 – Člověče, rozzlob se! Deník Dětské scény, č. 0., str. 6, 8. 6. 2012. (viz Texty)

PLCH, Jaromír: Lístek z dějin ochotnického divadla v Českém ráji. Ochotnické divadlo 1959, č. 1, s. 10.

POJIZERSKÉ hry v Dobrovici. 1949–1999. Brožura k 50. výročí trvání přehlídky. PV přehlídky, 1999, nečísl.

PORT, Jan: Mnichovo Hradiště (zlomek). Strojopis studie z cyklu Šlechtická divadla. Divadelní odd. Národního muzea. Pozůstalost Jan Port, Ka 15, č. 118.

PÖMERL, Jan: Zámecká divadla v Čechách a na Moravě. Divadelní revue 1992, č. 4, s. 11.

PROCHÁZKOVÁ, Lenka: Divadelní život v Mnichově Hradišti 1835–1918. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové 2013, 64 s. a příl.
Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta, Historický ústav, Studijní program: Historické vědy, Studijní obor: Prezentace a ochrana kulturního dědictví. Vedoucí práce PhDr. Marie Bahenská, PhD. Obsah viz Obrázek.

PROVAZNÍK, Jaroslav: Stochovská dětská scéna ´99. Amatérská scéna 1999, č. 2, s. 27–28.

r.: Z Mnichova Hradiště, Česká Thalie 1, 1867, s. 217. 

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862–1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

STOLETÁ tradice ochotnického divadla. (Autor ani redaktor neuveden.) Praha, SČDO s. a., s. 24. Historie vybraných souborů. kART.

STROTZER, Milan: Je tomu tak dva roky čili Proměny dětského divadla ve Středočeském kraji. Amatérská scéna 1986, č. 2, s. 3–5.

STROTZER, Milan: Krajská dílna dětského divadla Středočeského kraje. (Mnichovo Hradiště, předposlední listopadový víkend 1987) Amatérská scéna 1988, č. 3, s. 6–7.

STROTZER, Milan: Středočeská přehlídka vyspělých divadelních souborů. Amatérská scéna 1988, č. 6, s. 4–5.

STROTZER, Milan: Středočeská dílna dětského divadla ´89. Čs. loutkář 1990, č. 4, s. 88–89.

SUNEK, Josef. O jeho práci: Ve službách Thalie II., s. 119.

ŠIMONEK, Jan: Soubor informací o ochotnickém divadle v okrese Mladá Boleslav. Rkp. pro MČAD 1998. 23 s. Viz Místa/Okresy/Mladá Boleslav/Texty.

ŠIMON, Alois: Národní obrození Hradišťska. Hrst dokladů, Od Ještěda k Troskám 9, 1931, s. 170.

(šin): Žebrák 1985: Hledat dnešní smysl včerejšího díla. Amatérská scéna 1986, č. 2, s. 5.

ŠTĚPÁN, Pavel: Divadlo v radniční budově uprostřed náměstí v Mnichově Hradišti. Rkp. pro DbČAD 2004, 3 s. kART.

ŠTĚPÁN, Pavel zprac. Informace pro MČAD. Rkp. 2000, 4 s. kART.

ŠTĚPÁN, Pavel (sest.): 150 let trvání ochotnického divadla v Mnichově Hradišti. Mnichovo Hradiště, Klub pracujících 1983, 92 s, foto. kART.

ŠTROBLOVÁ, Ivana: Dětské divadelní soubory poprvé ve Stochově. Amatérská scéna 1998, č. 2, s. 26–27.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 235–237, kIPOS, kART.

TURNOVSKÝ, J. L.: Ctěnému spolku divadelních ochotníků Tyl. In: Tyl. List slavnostní, s. 1–3.

TYL. List slavnostní. Vydaný v den slavnosti 50letého trvání divadla ochotnického v M. H. 1886. DNM: T 1515/8.

ULRYCHOVÁ, Irina: Dětská scéna ´99. Tvořivá dramatika 1999, č. 2.

(Vd a lg): O jedné přehlídce a ledačems jiném. Čs. loutkář 1984, č. 6, s. 126–127.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 197. kART.

VOJTĚCH, František: 1924–1999. 75 let loutkového divadla v Benátkách nad Jizerou. Zpravodaj Benátecka 1999, č. 5, s. 14–17.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824–1846. Praha, Orbis 1957, s. 157, 164.

VONDRÁČEK, Jan: Přehledné dějiny českého divadla. Praha, F. Svoboda 1926 (část II.), s. 116.

WEBOVÉ stránky Divadelního spolku Tyl – http://www.dstylmh.cz/ – 12. 12. 2012.

WEBOVÉ stránky profes. agentury Divadlo z půdy – http://divadlozpudy.wz.cz/index.htm – 2. 1. 2013.

-y: Z Mnichova Hradiště, Česká Thalia 1, 1867, s. 13–14, 46–47.

ZÁRUBA, Petr: Loutkářský soubor Na židli Turnov: Patnáct Turnovských drahokamů. Divadelní HROMADA 2005, č. XLIV.

ZBORNÍK, František: STOCHOV 9.–10. DUBNA 2011 – Co by bylo, kdyby…; Popletená pohádka; Princezna na hrášku. Deník Dětské scény č. 0, 10. 6. 2011. (viz Texty)

Z členských souborů SAL. Čs. loutkář 1979, č. 3, s. 69.

ZPRÁVA o činnosti ÚMDOČ za rok 1937. Seznam spolků a odborů sdružených v ÚMDOČ, s. 70.

ZUMAN, František: Třetí česká beseda v Mn. Hradišti r. 1843, Od Ještěda k Troskám 7, 1929, s. 128.

ŽIVOT souborů. Čs. loutkář 1983, č. 2, s. 44.

---
Amatérská scéna 1964, č. 6, s. 1.
------


Divadelní listy 1881 č. 35, s. 310, č. 37, s. 326.
Divadelní listy 1883, č. 8, s. 71, č. 28, s. 339, č. 29, s. 246, č. 31, s. 262.
Divadelní listy 1900, č. 3, s. 27, s. 57, č. 87, s. 176, č. 10, s. 225, č. 11, s. 246, č. 15, s. 326, č. 17, s. 377, č. 18, s. 407, č. 19, s. 429.

Divadlo 1909, s. 339.
Divadlo roč. 11, 1912-1913, příl. 5, s. 46.

Thalie 1896–7, č. 4, s. 61.
Thalie 1897–8, č. 18, s. 143.
Thalie 1899, č. 3, s. 22, č. 4, s. 32, č. 15–16, s. 131, č. 17, s. 138, č. 18–19, s. 149, č. 22, s. 172.

kART:
Evidenční karta ÚKVČ, 1988 (celkem 3 karty).

Muzeum města Mnichovo Hradiště, fond Spolku divadelních ochotníků Tyl.
Soupis fondu viz Texty, Obrázky, Alba

Muzeum loutkářských tradic, Chrudim:
LS Sluníčko: Spodové loutky z inscenace L. Dvorského O zlém havranovi, v. František Pešán: L 2909-žena, L 2910-muž. Závěsné loutky z inscenace J. A. Novotného Posvícení v Hudlicích, v. František Pešán: L 4004-kníže Oldřich, L 4005-uhlíř Matěj, L 4006-Kašpárek. Závěsné loutky z inscenace Jiřího Středy: Střevíčky pro Oksanu, r. a v. František Pešán, 1982: L 4007-Oksana, L 4008-kozák. Spodové loutky z inscenace Variace pro lumuniscenční divadlo, r. a v. F. Pešán, 1979: L 4427-žába, L 4428-žabák.

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1856-1883, i. č. 572, sg 30/6/4641, SDO Tyl (německý zápis).
Fond ČM 1884-1900, i. č. 1702, sg 30/222/39/1889, SDO Tyl.
Fond ZU Spolky 1912-1915, i. č. 366/3968/1912, SDO Tyl.

Národní muzeum, divadelní odd.: sbírka plakátů:
C 13.174-6, 3 pl. ochotnického divadla, 1864-1865.
DNM_P-10-A-379_164_C 401- Dělnické divadlo Pokrok, 1913.
DNM_P-10-A-379_164_C 404.
DNM_P-10-A-379_164_C 398.
Pl. Zmatek nad zmatek, Sládci, s. a.
Tc 35/1.

Státní okresní archiv Mladá Boleslav:
Okresní úřad Mnichovo Hradiště, kn 112, 114, ka 243.
Okresní národní výbor Mnichovo Hradiště, ka 106, 107, 255, 380, 394a.
Divadelní spolek Tyl:
4 knihy protokolů o schůzích 1880-1909, Pl 1893-1909.
ka ŠO 2: plakáty 1928-1943, plakáty 1933.