1862 – Václav Kliment Klicpera: Divotvorný kloubouk – první doložené představení v obci.
U vzniku ochotnického divadla v Nadějkově stál vlastenecký farář, první starosta a poštmistr v Nadějkově Antonín Čechoslav Fikar (1812–1866). Studenti, jím vydržovaní na studiích, hráli na faře vlastenecké hry.
1867 – Josef Mikuláš Boleslavský: Vrahové v městě, ve prospěch místní knihovny.
V té době už se studenty hráli další, většinou mladí obyvatelé městečka Nadějkov.
Další hry: Josef M. Boleslavský: Studenti na svátcích; Jan Neruda: Ženich z hladu; Theodor Flamm: Rekrutýrka v Kocourkově; Vogl(?): Klobouk; E. A. Görner: Vychovatel v nesnázích; Václav Kliment Klicpera: Lhář a jeho rod; Emil Pohl: Hluchý podomek; Karel Šimůnek: Dědkův kalmuk; Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák.
1874 ustanoveno Družstvo divadelních ochotníků.
1883 – Ladislav Stroupežnický: Pan Měsíček, obchodník; Antonín Palát: Také kousek aliance!; Antonín Wolf: On hledá poklad; Václav L. Moser (Josef Renner?): Na dušičky.
1895 divadelní cedule nadějkovských ochotníků na Národopisné výstavě.
1896 divadelní cedule ke hře Můj syn (stejnojmenná hra od několika autorů).
1898 sloučením Družstva div. ochotníků se čtenářským spolkem Chocholoušek byl založen Čtenářsko-ochotnický spolek (ČOS) Fikar,
měl 17 členů.
Prvním předsedou byl učitel A. Janda, režisérem lesní J. Kepl.
1898 patrně oficiálně uznány stanovy, uvedena hra Františka X. Svobody: Směry života.
1899 – František F. Šamberk: Jedenácté přikázání.
1911 zakoupeno jeviště s oponou od ochotníků z Mladé Vožice za 450,– Kč.
1928 staré jeviště prodáno za 500,– Kč ochotníkům do Vlksic a zakoupeno nové od firmy A. Drobný z Místku na Moravě za 4.800,– Kč.
1930 Hostinec U Jandů přestavěn. V horním patře vznikl sál s pódiem pro jeviště.
1933 se stal spolek Fikar členem Šmahova divadelního okrsku v Táboře a tím i členem ÚDMOČ.
Režisérem Spolku divadelních ochotníků Fikar z Nadějkova byl MUDr. Václav Chyba.
Bylo sehráno na 350 her. Hrávalo se v hostinci cca 2x ročně.
Z repertoáru: V. K. Klicpera: Divotvorný klobouk; František F. Šamberk: J. K. Tyl; Ladislav Stroupežnický: Naši furianti; F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský; dle Svatopluka Čecha: Lešetínský kovář; František Langer: Jízdní hlídka; Jiří Verner: Císařův dvojník; Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška; Alois Jirásek: Lucerna; Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně; Alois a Vilém Mrštíkovi: Maryša; František F. Šamberk: Jedenácté přikázání; Alois Jirásek: Vojnarka; Josef Kajetán Tyl: Paní Marjánka, matka pluku; Josef K. Tyl: Paličova dcera; Jiří Verner: U pokladny stál; Otto Faster: Pražské švadlenky; Karel Fořt / Emilian Starý: Z českých mlýnů; Karel Fořt: Veselá bída; Karel Fořt: Kráska ze Šumavy; Václav Vrána / Emilian Starý: Ve mlýnici – na šalandě; Anna Ziegloserová: Cácorka; Marie Slavíková: Bílý slon; Karel Balák: Když štěstí přijde; Bohumil Bouška: Hřích starého lakomce; Karla Lužanská: Třikrát svatba; aj.
Předsedy spolku (od od roku 1874) byli: J. Hůrka, V. Peer, F. Fikr, A. Janda, J. Rubeš, V. Vacek, Č Bohuslávek.
Režiséři: J. Kep, J. Blabol, Č. Bohuslávek, K. Jindrák, J. Herma, V. Chyba, L. Fořt, A. Šimáková, K. Veselý, J. F. Dvořák, V. Bendová-Veselá, J. Šich.
31. 12. 1944 měl soubor 69 členů.
1950 přešel ČOS Fikar spolu s Místní osvětovou komisí pod Újezdní osvětovou besedu (OB). Spolek Fikar tak oficiálně ukončil činnost. Spolková divadelní činnost zanikla v důsledku nového divadelního zákona.
Divadelní představení se v obci dále hrála, ale náplň osvětové činnosti byla státem podřízena stále více dobové komunistické ideologii.
Dále viz Osvětová beseda.