Praha 3, Anebdivadlo, Adam stvořitel, Jiráskův Hronov 1983
Zdroj: Regionální muzeum Náchod, fond Jiráskův Hronov, velká krabice, F2498
Sadská, OP amatérských divadelních souborů okresu Nymburk, 1985
Zdroj: Milan Strotzer, soukromý archiv
Mnichovo Hradiště, Krajská dílna dětského divadla Středočeského kraje 1987
Zdroj: Milan Strotzer, soukromý archiv
Rakovník, Popelka 2007, Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA 2003-2007
Zdroj: Foto Milan Strotzer AS 2007, č. 6, s. 39
Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA 2003-2007 (3.), absolv. představení, Rakovník 2007
Zdroj: Foto Milan Strotzer © 2007
Vysoké nad Jizerou, NP Krakonošův divadelní podzim 2011, Seminář KDP mladým
Zdroj: Foto Ivo Mičkal 2011
Rakovník, CP Popelka 2012, slavnostní vyřazení absolventů KPR 2008-2012
Zdroj: Foto Ivo Mičkal © 2012
Rakovník, CP Popelka 2012, oficiální zahájení a zakončení, publikum a hosté
Zdroj: Foto Ivo Mičkal © 2012
Vysoké nad Jizerou, CP Krakonošův divadelní podzim, doprovodné vzdělávací aj. akce, 2012
Zdroj: Foto Ivo Mičkal © 2012
Česká Třebová, NP seniorského divadla, uvádění představení a povídání o viděném, 2022
Zdroj: Kulturní centrum Česká Třebová Foto Michal Horák © 2022
SCHEJBAL, Milan, doc., Mgr.
Datum narození: 14.12.1952
Místo narození: Hradec Králové
Doc. Mgr. Milan Schejbal – Režisér a umělecký šéf Divadla A. Dvořáka Příbram (od 2006 dosud), pedagog DAMU (katedra činoherního divadla, obor režie a dramaturgie), lektor a porotce řady seminářů a přehlídek amatérského divadla.
Na základní škole v Telčicích, tedy kolem roku 1966, získal první hereckou zkušenost v roli Petra Bajzy ve školní inscenaci Bylo nás pět.
Po maturitě na gymnáziu v Přelouči nastoupil na dvouleté nástavbové pomaturitní studium na střední ekonomickou školu v Praze 2, Resslova ulice. Po roce byl přijat na FF UK v Praze (obor český jazyk a literatura a anglický jazyk). Studium nedokončil, ale později nastoupil na DAMU Praha (katedra činoherního divadla, obor režie a dramaturgie), kterou absolvoval v roce 1990. Byl mu udělen titul magistr.
1975 - Během studií na FF UK v Praze se zúčastnil konkurzu v DS Dvacetník, který právě hledal nové členy. Soubor pracoval v místě svého zřizovatele, tj. v Ústředním domě armády v Dejvicích. (Zde se Milan Schejbal setkal poprvé například i s Kateřinou Fixovou, budoucí dramaturgyní a herečkou a jeho blízkou spolupracovnicí v divadle jak amatérském, tak později profesionálním.) Vedoucím souboru byl Jiří Pálka, tehdejší student DAMU. Asi po půl roce musel však soubor svou činnost ve svém dosavadním působišti ukončit, neboť, jak mu bylo řečeno ze strany zřizovatele, nebyl příliš ideově vhodný pro toto zařízení a jeho členové si tudíž museli hledat nové prostory. Nalezli je v divadle Gong na Praze 9, kam přešli a začlenili se do tzv. Studia mladých. Pod hlavičkou Studia mladých vznikly např. inscenace Pán z Prasečkova (Molière), O milionáři, který ztratil slunce (J. Wolker), ve kterých Milan Schejbal působil jako herec.
1977 - Členové Studia mladých přijali nabídku Jany Paterové, tehdejší dramaturgyně Žižkovského divadla (ŽD, dnešní Žižkovské divadlo Járy Cimrmana), aby přesídlili do jeho nově zrekonstruovaných prostor. „Smyslem bylo poskytovat v novém divadle co největší prostor zájmové umělecké činnosti a zvát sem i další pražské a mimopražské amatérské soubory.“ (viz Paterová Jana: Žižkovské divadlo aneb Anebdivadlo, sborník 10 let Žižkovského divadla 1977-1987, vydal OKD Praha 3.)
1978 – V ŽD vznikl ze členů – již bývalého – Studia mladých nejprve Amatérský soubor č. 2 Obvodního kulturního domu (OKD) Prahy 3 a později Anebdivadlo (1978, název Alternativní divadlo nebyl ve své době myslitelný), které se postupně stalo jediným kmenovým souborem ŽD a jedním ze špičkových souborů českého amatérského divadelnictví. „V době, kdy členové tohoto souboru na Žižkov přišli, byla pro ně charakteristická etapa hledání vlastní cesty. Bylo jasné, že jde o skupinu lidí, která nechce pouze napodobovat profesionální scény, ale na druhé straně podléhali nejrůznějším vlivům (např. za vedení J. Pálky pohybové divadlo V. Martince.)“ (viz. Paterová Jana, tamtéž)
K inscenacím tohoto období Anebdivadla patří stále ještě Pán z Prasečkova (nastudovaný ještě v Gongu), Macbeth, Krysař (vše v režii J. Pálky; M. Schejbal se podílel jako herec) a zejména Stieberovy aktovky pod názvem 2 1 (Premiéra 9. 12. 1976 v režii Marka Mokrowieckeho, tehdejšího studenta DAMU; M. Schejbal jako jeden ze tří herců). „Marek nám ukázal cestu, že divadlo se nemusí dělat jen konzervativně, “ říká Milan Schejbal.
Milan Schejbal byl zpočátku hercem souboru, s přerodem Amatérského souboru OKD Praha 3 v Anebdivadlo se však jeho role proměnila v režiséra a vedoucího souboru. Část členů totiž nebyla spokojená s dosavadním vedením, repertoárem a směřováním divadla, což vyvolalo snahu „udělat něco jinak a sami“.
„Po krátkém období hledání se soubor současně se změnou názvu stabilizoval a právě i názvem Anebdivadlo pojmenoval své směřování – nejen alternativní scénická řešení, ale i obrácení významu, zpochybňování konstant, ironizující komentář k zobrazované skutečnosti atp. /…/ Roku 1978 vyhrál soubor pražskou přehlídku s inscenací Šachovy komedie Třináctý Héraklův čin aneb co pan Homér /ne/věděl. V této chytré antické parodii se uplatnilo již mnohé typické pro další práci Anebdivadla – hravá atmosféra, humor, osobitá scénografie a především snaha o jisté přeformování původního textu pro potřeby vlastního aktuálního sdělení. Pro toto úsilí souboru byla ještě typičtější /…/ vůbec první inscenace pod hlavičkou Anebdivadlo, Jak jsem vyhrál válku, která však měla poněkud složitější osud.“ (viz už zmíněný článek J. Paterové)
Milan Schejbal společně s Hynkem Boučkem podle románu Patricka Ryana napsali a zrežírovali tuto hru (premiéra 19. 4 1978). Ta byla částečně i kvůli složitým autorsko-právním problémům zakázána a Anebdivadlo se k ní po roce vrátilo po úpravách pod titulem Voják vydrží všechno aneb Evelyn Worchestrova pouť (premiéra 29. 11. 1979). Na repertoáru divadla byla dlouho a viděli ji diváci mnoha festivalů, včetně poděbradského FEMADu (1980). To byl tedy první titul souboru Anebdivadlo při ŽD OKD Praha 3.
Další inscenace Anebdivadla pod vedením M. Schejbala a v jeho režii chronologicky:
Voltaire, M. Schejbal, H. Bouček: Candide aneb Optimismus. Inscenace, která byla poprvé v historii Anebdivadla uvedena v aréně, v Junior klubu na Chmelnici v Praze, který byl stejně jako ŽD kulturním zařízením Obvodního kulturního domu Praha 3 a který se od té doby stal druhým hracím prostorem souboru. Premiéra se konala 30. 11. 1980. M. Schejbal v inscenaci původně nehrál, pak byl však nucen z provozních důvodů krátce před premiérou převzít ústřední roli Candida. Po úspěšné účasti na FEMADU roku 1981měl být Candide zařazen ve stejném roce do programu Jiráskova Hronova (JH), ale soubor byl upozorněn na to, že nejde o vhodný titul pro JH. Místo toho byl soubor funkcionáři tehdejší ÚKVČ (Ústav pro kulturně výchovnou činnost) s inscenací vyslán na festival do německého Karlsruhe. Milan Schejbal však v té době vykonával základní vojenskou službu a jeho role tudíž musela být přezkoušena. Zajímavostí je, že soubor za ním dojížděl do Žatce, kde se na louce před kasárnami odbývaly záskokové zkoušky. Anebdivadlo pak odehrálo inscenaci Candide i na mnoha českých i mezinárodních festivalech amatérského divadla (Švédsko, Francie, Španělsko, Portugalsko).
V Junior klubu na Chmelnici pak byla ve Schejbalově režii v roce 1981 uvedena i tehdy populární hra východoněmeckého autora Petera Hackse Jarmark ve Voloprtech. Ve stejném prostoru pak Anebdivadlo nastudovalo svou asi divácky nejvíce úspěšnou inscenaci Pábitelé Bohumila Hrabala v dramatizaci Jiřího Vondráčka. Pět Hrabalových povídek se značným autorským a režijním vkladem M. Schejbala a H. Boučka. Premiéra 19. 3. 1982, účast na FEMADu 1982. Je raritou, že tuto inscenaci soubor občasně uvádí dosud.
Ve stejném prostoru Junio klubu vznikla asi nejzdařilejší a nejslavnější inscenace Anebdivadla - Adam Stvořitel aneb Nepravděpodobná reportáž o pravděpodobné diskotéce bratří Čapků. Dramatizace a režie Milan Schejbal a Kateřina Fixová. Premiéra 1983, FEMAD 1983 a tentokrát i Jiráskův Hronov 1983, kde soubor při své první účasti získal Hlavní cenu festivalu (tehdy se udělovala). Inscenace Adama Stvořitele byla k vidění na řadě festivalů v ČR, na Slovensku i v zahraničí (v roce 1985 na festivalu v portugalském Portu).
Další inscenací ve stejném prostoru byla v roce 1984 ….a jitra jsou zde tichá Borise Vasiljeva, v dramatizaci Jarmily Černíkové Drobné a Milana Schejbala, který ji i režíroval. Ve stejném roce se s ní soubor opět účastnil Jiráskova Hronova a o rok později i mezinárodního festivalu v bulharském Blagoevgradu.
Do třetice bylo Anebdivadlo zařazeno do hlavního programu Jiráskova Hronova v roce 1985 s inscenací Florencie 1536 aneb Lorenzaciio Alfreda de Musseta, Kateřiny Fixové a Milana Schejbala. Režie Milan Schejbal (premiéra téhož roku).
V roce 1985 začal Milan Schejbal na výzvu prof. Jana Císaře dálkově studovat režii a dramaturgii na katedře činoherního divadla DAMU v Praze. S tímto faktem souviselo i méně času na všechno ostatní, tedy i na amatérské divadlo.
V roce 1987 uvedlo Anebdivadlo v režii M. Schejbala v Junior klubu na Chmelnici slavnou tragédii Williama Shakespeara: Romeo a Julie. O rok později ve stejném prostoru Svatbu Bertolda Brechta, taktéž v režii M. Schejbala, ve spolupráci s Divadlem Na baterky Praha. V témže roce se uskutečnil i společný projekt Anebdivadla a Divadla Lucerna v Malostranské besedě pod režijním vedením Petra Sherhaufera z Divadla Na Provázku Brno, a to kontroverzní hra Arthura Schnitzlera Zelený papoušek, kde Milan Schejbal vytvořil hlavní roli Prospera.
Poslední oficiální premiérou souboru Anebdivadlo byl na prknech Žižkovského divadla Purpurový ostrov Michaila Bulgakova, premiéra se odehrála 11. 6. 1989.
Od roku 1990 se společensko-politickou proměnou přibývalo možností seberealizace i mimo amatérské divadlo, což logicky zasáhlo i všechny členy Anebdivadla. Soubor oficiálně nebyl nikdy rozpuštěn, ale novou inscenaci již nenastudoval. Přesto se jeho členové aktivně setkávají dodnes, např. inscenace Candide byla odehrána v roce 1999 na festivalu v Portugalsku a Pábitelé, jak již bylo řečeno, se hrají občas dosud.
Milan Schejbal začal v první polovině 80. letech minulého století pracovat také jako lektor seminářů a porot (na popud dramaturgyně J. Černíkové-Drobné a M. Strotzera, tehdejšího metodika pro amatérské divadlo SKKS Praha, se kterým se seznámil na přehlídce FEMAD Poděbrady a se kterým prakticky spolupracuje dodnes). Anebdivadlo se stalo úspěšným a známým souborem. Společně s Hynkem Boučkem (architekt, scénograf) kolem roku 1984 začal M. Schejbal působit jako porotce např. na Wintrově Rakovníku, kde se učil od starších a zkušenějších, Jarmily Černíkové-Drobné, Aleny Urbanové, Rudolfa Felzmanna a mnoha dalších.
Krátce nato, na výzvu tehdejší metodičky ÚKVČ (jejíž nástupnickou organizací se stala Artama) a dramaturgyně Jany Paterové, začal jezdit také do Vysokého nad Jizerou na Národní přehlídku venkovských souborů jako lektor seminářů a porotce. Postupně se účastnil dalších přehlídek, porot a seminářů na regionálních i celostátních úrovních, např. Wintrův Rakovník a Popelka Rakovník, Národní přehlídka činoherního a hudebního divadla Třebíč a Poděbrady, později Děčín, Slavičínské Křoví, Dačické Kejklování, Přemostění Most atd.
Do roku 1989 byl několikrát vedoucím Klubu mladých divadelníků na Jiráskově Hronově, poté, se změnou systému vzdělávání (s nástupem Milana Strotzera) byl řadu let lektorem hronovského semináře S – jako situace a řady dalších seminářů, například lektorem Východočeské konzervatoře v Jaroměři.
Společně s Kateřinou Fixovou je hlavním lektorem dlouhodobého vzdělávacího Kurzu praktické režie pro amatérské divadelníky (od roku 1994 nepřetržitě, r. 2023 skončil šestý běh).
Milan Schejbal podle svých časových možností spolupracoval a spolupracuje jako režisér i s dalšími amatérskými soubory – DS Tyl Rakovník (V. Páral, E. Schorm: Profesionální žena, 1989), DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou (C. Goldoni: Sluha dvou pánů, 2002; R. Thomas: Dvojí hra, 2004; S. Williams, Polib tetičku, 2008; česko-francouzský projekt J.L. Dabadie, J. Savary: Tři mušketýři), DS Vojan Libice nad Cidlinou (J. Dell a G. Sibleyras: Půl druhé hodiny zpoždění, 2012), DS Ty-já-tr Radar Praha (R. Hawdon: Dokonalá svatba, 2016).
V roce 2010 obdržel Milan Schejbal Cenu Ministerstva kultury za divadelní a slovesné aktivity.
Do roku 1990 člen poradního sboru pro amatérské divadlo při SKKS (Středočeské krajské kulturní středisko) Praha. Od roku 1991 pak členem odborné rady NIPOS-ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo, od r. 2001 její místopředseda a od r. 2007 předseda.
Na profesionálních scénách působí od začátku devadesátých let, jako režisér například v Klicperově divadle v Hradci Králové a v Městském divadle v Mostě. Hostoval a hostuje v mnoha českých divadlech, např. v Činoherním studiu Ústí nad Labem, ve Východočeském divadle Pardubice, v Divadle Pod Palmovkou v Praze, v Národním divadle Brno (Mahenovo divadlo), v pražském Studiu Dva, v Horáckém divadle Jihlava, Divadle F.X. Šaldy v Liberci, Moravském divadle Olomouc, Středočeském divadle Kladno atd. V rámci Letních shakesperovských slavností nastudoval v prostorách Nejvyššího purkrabství Pražského hradu komedii Zkrocení zlé ženy. Režíroval také ve Stuttgartu v Theater der Altstadt.
Dvanáct let (1994-2006) byl uměleckým šéfem a režisérem Divadla ABC v Praze. Od roku 2007 dosud zastává funkci uměleckého šéfa a režiséra v Divadle A. Dvořáka Příbram.
Milan Schejbal se zaměřuje především na divadelní komedie, zajímají ho velké silné příběhy, ale nevyhýbá se ani dramatickým divadelním předlohám. Často si vybírá z nejúspěšnějších textů současných autorů (Yasmina Reza, Robin Hawdon, Ray Cooney aj.). Za roli Evy Mearové v jeho inscenaci hry Neila Simona Drobečky z perníku (DAD Příbram) obdržela Simona Stašová Cenu Thalie. Mezi jeho divácky oblíbenými inscenacemi však najdeme také komedie staršího data (Večer tříkrálový, Charleyova teta, Brouk v hlavě, Škola základ života) či dramatizace románových předloh (Dáma s kaméliemi, D´Artagnan, Saturnin, Tři muži ve člunu a pes, Jak jsem vyhrál válku, Obsluhoval jsem anglického krále, Balada pro banditu a další).
Má zkušenosti s výukou studentů hudebně-dramatického oddělení na pražské konzervatoři, od roku 1996 dosud se systematicky věnuje výuce režie na katedře činoherního divadla DAMU Praha. V roce 2013 zde úspěšně absolvoval habilitační řízení a byl mu udělen titul docent.
V roce 2022 byl Milanu Schejbalovi na návrh SČDO udělen Zlatý odznak J. K. Tyla.
Na základní škole v Telčicích, tedy kolem roku 1966, získal první hereckou zkušenost v roli Petra Bajzy ve školní inscenaci Bylo nás pět.
Po maturitě na gymnáziu v Přelouči nastoupil na dvouleté nástavbové pomaturitní studium na střední ekonomickou školu v Praze 2, Resslova ulice. Po roce byl přijat na FF UK v Praze (obor český jazyk a literatura a anglický jazyk). Studium nedokončil, ale později nastoupil na DAMU Praha (katedra činoherního divadla, obor režie a dramaturgie), kterou absolvoval v roce 1990. Byl mu udělen titul magistr.
1975 - Během studií na FF UK v Praze se zúčastnil konkurzu v DS Dvacetník, který právě hledal nové členy. Soubor pracoval v místě svého zřizovatele, tj. v Ústředním domě armády v Dejvicích. (Zde se Milan Schejbal setkal poprvé například i s Kateřinou Fixovou, budoucí dramaturgyní a herečkou a jeho blízkou spolupracovnicí v divadle jak amatérském, tak později profesionálním.) Vedoucím souboru byl Jiří Pálka, tehdejší student DAMU. Asi po půl roce musel však soubor svou činnost ve svém dosavadním působišti ukončit, neboť, jak mu bylo řečeno ze strany zřizovatele, nebyl příliš ideově vhodný pro toto zařízení a jeho členové si tudíž museli hledat nové prostory. Nalezli je v divadle Gong na Praze 9, kam přešli a začlenili se do tzv. Studia mladých. Pod hlavičkou Studia mladých vznikly např. inscenace Pán z Prasečkova (Molière), O milionáři, který ztratil slunce (J. Wolker), ve kterých Milan Schejbal působil jako herec.
1977 - Členové Studia mladých přijali nabídku Jany Paterové, tehdejší dramaturgyně Žižkovského divadla (ŽD, dnešní Žižkovské divadlo Járy Cimrmana), aby přesídlili do jeho nově zrekonstruovaných prostor. „Smyslem bylo poskytovat v novém divadle co největší prostor zájmové umělecké činnosti a zvát sem i další pražské a mimopražské amatérské soubory.“ (viz Paterová Jana: Žižkovské divadlo aneb Anebdivadlo, sborník 10 let Žižkovského divadla 1977-1987, vydal OKD Praha 3.)
1978 – V ŽD vznikl ze členů – již bývalého – Studia mladých nejprve Amatérský soubor č. 2 Obvodního kulturního domu (OKD) Prahy 3 a později Anebdivadlo (1978, název Alternativní divadlo nebyl ve své době myslitelný), které se postupně stalo jediným kmenovým souborem ŽD a jedním ze špičkových souborů českého amatérského divadelnictví. „V době, kdy členové tohoto souboru na Žižkov přišli, byla pro ně charakteristická etapa hledání vlastní cesty. Bylo jasné, že jde o skupinu lidí, která nechce pouze napodobovat profesionální scény, ale na druhé straně podléhali nejrůznějším vlivům (např. za vedení J. Pálky pohybové divadlo V. Martince.)“ (viz. Paterová Jana, tamtéž)
K inscenacím tohoto období Anebdivadla patří stále ještě Pán z Prasečkova (nastudovaný ještě v Gongu), Macbeth, Krysař (vše v režii J. Pálky; M. Schejbal se podílel jako herec) a zejména Stieberovy aktovky pod názvem 2 1 (Premiéra 9. 12. 1976 v režii Marka Mokrowieckeho, tehdejšího studenta DAMU; M. Schejbal jako jeden ze tří herců). „Marek nám ukázal cestu, že divadlo se nemusí dělat jen konzervativně, “ říká Milan Schejbal.
Milan Schejbal byl zpočátku hercem souboru, s přerodem Amatérského souboru OKD Praha 3 v Anebdivadlo se však jeho role proměnila v režiséra a vedoucího souboru. Část členů totiž nebyla spokojená s dosavadním vedením, repertoárem a směřováním divadla, což vyvolalo snahu „udělat něco jinak a sami“.
„Po krátkém období hledání se soubor současně se změnou názvu stabilizoval a právě i názvem Anebdivadlo pojmenoval své směřování – nejen alternativní scénická řešení, ale i obrácení významu, zpochybňování konstant, ironizující komentář k zobrazované skutečnosti atp. /…/ Roku 1978 vyhrál soubor pražskou přehlídku s inscenací Šachovy komedie Třináctý Héraklův čin aneb co pan Homér /ne/věděl. V této chytré antické parodii se uplatnilo již mnohé typické pro další práci Anebdivadla – hravá atmosféra, humor, osobitá scénografie a především snaha o jisté přeformování původního textu pro potřeby vlastního aktuálního sdělení. Pro toto úsilí souboru byla ještě typičtější /…/ vůbec první inscenace pod hlavičkou Anebdivadlo, Jak jsem vyhrál válku, která však měla poněkud složitější osud.“ (viz už zmíněný článek J. Paterové)
Milan Schejbal společně s Hynkem Boučkem podle románu Patricka Ryana napsali a zrežírovali tuto hru (premiéra 19. 4 1978). Ta byla částečně i kvůli složitým autorsko-právním problémům zakázána a Anebdivadlo se k ní po roce vrátilo po úpravách pod titulem Voják vydrží všechno aneb Evelyn Worchestrova pouť (premiéra 29. 11. 1979). Na repertoáru divadla byla dlouho a viděli ji diváci mnoha festivalů, včetně poděbradského FEMADu (1980). To byl tedy první titul souboru Anebdivadlo při ŽD OKD Praha 3.
Další inscenace Anebdivadla pod vedením M. Schejbala a v jeho režii chronologicky:
Voltaire, M. Schejbal, H. Bouček: Candide aneb Optimismus. Inscenace, která byla poprvé v historii Anebdivadla uvedena v aréně, v Junior klubu na Chmelnici v Praze, který byl stejně jako ŽD kulturním zařízením Obvodního kulturního domu Praha 3 a který se od té doby stal druhým hracím prostorem souboru. Premiéra se konala 30. 11. 1980. M. Schejbal v inscenaci původně nehrál, pak byl však nucen z provozních důvodů krátce před premiérou převzít ústřední roli Candida. Po úspěšné účasti na FEMADU roku 1981měl být Candide zařazen ve stejném roce do programu Jiráskova Hronova (JH), ale soubor byl upozorněn na to, že nejde o vhodný titul pro JH. Místo toho byl soubor funkcionáři tehdejší ÚKVČ (Ústav pro kulturně výchovnou činnost) s inscenací vyslán na festival do německého Karlsruhe. Milan Schejbal však v té době vykonával základní vojenskou službu a jeho role tudíž musela být přezkoušena. Zajímavostí je, že soubor za ním dojížděl do Žatce, kde se na louce před kasárnami odbývaly záskokové zkoušky. Anebdivadlo pak odehrálo inscenaci Candide i na mnoha českých i mezinárodních festivalech amatérského divadla (Švédsko, Francie, Španělsko, Portugalsko).
V Junior klubu na Chmelnici pak byla ve Schejbalově režii v roce 1981 uvedena i tehdy populární hra východoněmeckého autora Petera Hackse Jarmark ve Voloprtech. Ve stejném prostoru pak Anebdivadlo nastudovalo svou asi divácky nejvíce úspěšnou inscenaci Pábitelé Bohumila Hrabala v dramatizaci Jiřího Vondráčka. Pět Hrabalových povídek se značným autorským a režijním vkladem M. Schejbala a H. Boučka. Premiéra 19. 3. 1982, účast na FEMADu 1982. Je raritou, že tuto inscenaci soubor občasně uvádí dosud.
Ve stejném prostoru Junio klubu vznikla asi nejzdařilejší a nejslavnější inscenace Anebdivadla - Adam Stvořitel aneb Nepravděpodobná reportáž o pravděpodobné diskotéce bratří Čapků. Dramatizace a režie Milan Schejbal a Kateřina Fixová. Premiéra 1983, FEMAD 1983 a tentokrát i Jiráskův Hronov 1983, kde soubor při své první účasti získal Hlavní cenu festivalu (tehdy se udělovala). Inscenace Adama Stvořitele byla k vidění na řadě festivalů v ČR, na Slovensku i v zahraničí (v roce 1985 na festivalu v portugalském Portu).
Další inscenací ve stejném prostoru byla v roce 1984 ….a jitra jsou zde tichá Borise Vasiljeva, v dramatizaci Jarmily Černíkové Drobné a Milana Schejbala, který ji i režíroval. Ve stejném roce se s ní soubor opět účastnil Jiráskova Hronova a o rok později i mezinárodního festivalu v bulharském Blagoevgradu.
Do třetice bylo Anebdivadlo zařazeno do hlavního programu Jiráskova Hronova v roce 1985 s inscenací Florencie 1536 aneb Lorenzaciio Alfreda de Musseta, Kateřiny Fixové a Milana Schejbala. Režie Milan Schejbal (premiéra téhož roku).
V roce 1985 začal Milan Schejbal na výzvu prof. Jana Císaře dálkově studovat režii a dramaturgii na katedře činoherního divadla DAMU v Praze. S tímto faktem souviselo i méně času na všechno ostatní, tedy i na amatérské divadlo.
V roce 1987 uvedlo Anebdivadlo v režii M. Schejbala v Junior klubu na Chmelnici slavnou tragédii Williama Shakespeara: Romeo a Julie. O rok později ve stejném prostoru Svatbu Bertolda Brechta, taktéž v režii M. Schejbala, ve spolupráci s Divadlem Na baterky Praha. V témže roce se uskutečnil i společný projekt Anebdivadla a Divadla Lucerna v Malostranské besedě pod režijním vedením Petra Sherhaufera z Divadla Na Provázku Brno, a to kontroverzní hra Arthura Schnitzlera Zelený papoušek, kde Milan Schejbal vytvořil hlavní roli Prospera.
Poslední oficiální premiérou souboru Anebdivadlo byl na prknech Žižkovského divadla Purpurový ostrov Michaila Bulgakova, premiéra se odehrála 11. 6. 1989.
Od roku 1990 se společensko-politickou proměnou přibývalo možností seberealizace i mimo amatérské divadlo, což logicky zasáhlo i všechny členy Anebdivadla. Soubor oficiálně nebyl nikdy rozpuštěn, ale novou inscenaci již nenastudoval. Přesto se jeho členové aktivně setkávají dodnes, např. inscenace Candide byla odehrána v roce 1999 na festivalu v Portugalsku a Pábitelé, jak již bylo řečeno, se hrají občas dosud.
Milan Schejbal začal v první polovině 80. letech minulého století pracovat také jako lektor seminářů a porot (na popud dramaturgyně J. Černíkové-Drobné a M. Strotzera, tehdejšího metodika pro amatérské divadlo SKKS Praha, se kterým se seznámil na přehlídce FEMAD Poděbrady a se kterým prakticky spolupracuje dodnes). Anebdivadlo se stalo úspěšným a známým souborem. Společně s Hynkem Boučkem (architekt, scénograf) kolem roku 1984 začal M. Schejbal působit jako porotce např. na Wintrově Rakovníku, kde se učil od starších a zkušenějších, Jarmily Černíkové-Drobné, Aleny Urbanové, Rudolfa Felzmanna a mnoha dalších.
Krátce nato, na výzvu tehdejší metodičky ÚKVČ (jejíž nástupnickou organizací se stala Artama) a dramaturgyně Jany Paterové, začal jezdit také do Vysokého nad Jizerou na Národní přehlídku venkovských souborů jako lektor seminářů a porotce. Postupně se účastnil dalších přehlídek, porot a seminářů na regionálních i celostátních úrovních, např. Wintrův Rakovník a Popelka Rakovník, Národní přehlídka činoherního a hudebního divadla Třebíč a Poděbrady, později Děčín, Slavičínské Křoví, Dačické Kejklování, Přemostění Most atd.
Do roku 1989 byl několikrát vedoucím Klubu mladých divadelníků na Jiráskově Hronově, poté, se změnou systému vzdělávání (s nástupem Milana Strotzera) byl řadu let lektorem hronovského semináře S – jako situace a řady dalších seminářů, například lektorem Východočeské konzervatoře v Jaroměři.
Společně s Kateřinou Fixovou je hlavním lektorem dlouhodobého vzdělávacího Kurzu praktické režie pro amatérské divadelníky (od roku 1994 nepřetržitě, r. 2023 skončil šestý běh).
Milan Schejbal podle svých časových možností spolupracoval a spolupracuje jako režisér i s dalšími amatérskými soubory – DS Tyl Rakovník (V. Páral, E. Schorm: Profesionální žena, 1989), DS Krakonoš Vysoké nad Jizerou (C. Goldoni: Sluha dvou pánů, 2002; R. Thomas: Dvojí hra, 2004; S. Williams, Polib tetičku, 2008; česko-francouzský projekt J.L. Dabadie, J. Savary: Tři mušketýři), DS Vojan Libice nad Cidlinou (J. Dell a G. Sibleyras: Půl druhé hodiny zpoždění, 2012), DS Ty-já-tr Radar Praha (R. Hawdon: Dokonalá svatba, 2016).
V roce 2010 obdržel Milan Schejbal Cenu Ministerstva kultury za divadelní a slovesné aktivity.
Do roku 1990 člen poradního sboru pro amatérské divadlo při SKKS (Středočeské krajské kulturní středisko) Praha. Od roku 1991 pak členem odborné rady NIPOS-ARTAMA pro amatérské činoherní divadlo, od r. 2001 její místopředseda a od r. 2007 předseda.
Na profesionálních scénách působí od začátku devadesátých let, jako režisér například v Klicperově divadle v Hradci Králové a v Městském divadle v Mostě. Hostoval a hostuje v mnoha českých divadlech, např. v Činoherním studiu Ústí nad Labem, ve Východočeském divadle Pardubice, v Divadle Pod Palmovkou v Praze, v Národním divadle Brno (Mahenovo divadlo), v pražském Studiu Dva, v Horáckém divadle Jihlava, Divadle F.X. Šaldy v Liberci, Moravském divadle Olomouc, Středočeském divadle Kladno atd. V rámci Letních shakesperovských slavností nastudoval v prostorách Nejvyššího purkrabství Pražského hradu komedii Zkrocení zlé ženy. Režíroval také ve Stuttgartu v Theater der Altstadt.
Dvanáct let (1994-2006) byl uměleckým šéfem a režisérem Divadla ABC v Praze. Od roku 2007 dosud zastává funkci uměleckého šéfa a režiséra v Divadle A. Dvořáka Příbram.
Milan Schejbal se zaměřuje především na divadelní komedie, zajímají ho velké silné příběhy, ale nevyhýbá se ani dramatickým divadelním předlohám. Často si vybírá z nejúspěšnějších textů současných autorů (Yasmina Reza, Robin Hawdon, Ray Cooney aj.). Za roli Evy Mearové v jeho inscenaci hry Neila Simona Drobečky z perníku (DAD Příbram) obdržela Simona Stašová Cenu Thalie. Mezi jeho divácky oblíbenými inscenacemi však najdeme také komedie staršího data (Večer tříkrálový, Charleyova teta, Brouk v hlavě, Škola základ života) či dramatizace románových předloh (Dáma s kaméliemi, D´Artagnan, Saturnin, Tři muži ve člunu a pes, Jak jsem vyhrál válku, Obsluhoval jsem anglického krále, Balada pro banditu a další).
Má zkušenosti s výukou studentů hudebně-dramatického oddělení na pražské konzervatoři, od roku 1996 dosud se systematicky věnuje výuce režie na katedře činoherního divadla DAMU Praha. V roce 2013 zde úspěšně absolvoval habilitační řízení a byl mu udělen titul docent.
V roce 2022 byl Milanu Schejbalovi na návrh SČDO udělen Zlatý odznak J. K. Tyla.
Bibliografie:
AS 1984/2, obálka; 1984/5, s. 15; 2002/6, s. 29-rozhovor
BČAD č. 355, 419, 1054/89, 90, 98, 1072/97, 1085/88
Amaterská Scéna: Milane, zlom vaz! AS 16.12.2022. (viz Texty)
https://www.amaterskascena.cz/rubrika/aktuality
SCHEJBAL, Milan. Není důvod umírat, aneb jak nepsat a nehrát hru. Michael A. Miller: Není důvod umírat. DS Klicpera Sadská. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 7. 10. 2024 [cit. 2024-10-07]. Dostupné z: https://www.kdpvysoke.cz/clanky/. Také Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim, Větrník, 2024, č. 4, s. 2-3 - viz Texty
SCHEJBAL, Milan. M. Parker: Milostné manévry. DS J. K. Tyla, Mýto. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 10. 10. 2024 [cit. 2024-10-10]. Dostupné z: https://www.kdpvysoke.cz/clanky/. Také Vysoké nad Jizerou, KDP, Větrník, 2024, č. 7, s. 2-3 - viz Texty
SCHEJBAL, Milan. V Kurzu praktické režie jde primárně o pedagogickou linii. Zaznamenal Milan Hábl. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/diky-podcastum-muzes-ztratit-povedomi-o-realite [cit. 2024-08-22]
SCHEJBAL, Milan. Závěrečná zpráva poroty. Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim 2024. Předneseno v rámci vyhlášení výsledků z jeviště divadla Krakonoš 12. 10. 2024. Též Větrník, 2024, č. 10
BČAD č. 355, 419, 1054/89, 90, 98, 1072/97, 1085/88
Amaterská Scéna: Milane, zlom vaz! AS 16.12.2022. (viz Texty)
https://www.amaterskascena.cz/rubrika/aktuality
SCHEJBAL, Milan. Není důvod umírat, aneb jak nepsat a nehrát hru. Michael A. Miller: Není důvod umírat. DS Klicpera Sadská. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 7. 10. 2024 [cit. 2024-10-07]. Dostupné z: https://www.kdpvysoke.cz/clanky/. Také Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim, Větrník, 2024, č. 4, s. 2-3 - viz Texty
SCHEJBAL, Milan. M. Parker: Milostné manévry. DS J. K. Tyla, Mýto. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 10. 10. 2024 [cit. 2024-10-10]. Dostupné z: https://www.kdpvysoke.cz/clanky/. Také Vysoké nad Jizerou, KDP, Větrník, 2024, č. 7, s. 2-3 - viz Texty
SCHEJBAL, Milan. V Kurzu praktické režie jde primárně o pedagogickou linii. Zaznamenal Milan Hábl. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2024. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/diky-podcastum-muzes-ztratit-povedomi-o-realite [cit. 2024-08-22]
SCHEJBAL, Milan. Závěrečná zpráva poroty. Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim 2024. Předneseno v rámci vyhlášení výsledků z jeviště divadla Krakonoš 12. 10. 2024. Též Větrník, 2024, č. 10
Související Texty
- Amaterská Scéna: Milane, zlom vaz! AS 16.12.2022.
- AS 2002, č. 6, s. 29 - 32, rozhovor připravil Milan Strotzer.
- AS 2002, č. 6, s. 33, Kateřina Fixová.
- BEZOUŠKOVÁ, Simona. Otevíráme Kurz praktické režie 2024–2028. Online. Amatérská scéna 20. 8. 2024
- Hronov, Jiráskův Hronov, S devadesátkou na krku, seriál magazínu Místní kultura, část 2., 2020
- Nositelé 2022
- SCHEJBAL, Milan. M. Parker: Milostné manévry. DS J. K. Tyla, Mýto. Online. Web Krakonošův divadelní podzim 10. 10. 2024
- SCHEJBAL, Milan. V Kurzu praktické režie jde primárně o pedagogickou linii. Zaznamenal Milan Hábl. Online. Web Jiráskův Hronov 7. 8. 2024
- SCHEJBAL, Milan. Závěrečná zpráva poroty. Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim 2024
- SCHEJBAL, Milan: A nezbyl ani jeden, Ty-já-tr/HROBESO Praha, hodnocení inscenace na KP Wintrův Rakovník 2012
- SCHEJBAL, Milan: Album A. P. Čechova, Slánská scéna Slaný, hodnocení inscenace na KP Wintrův Rakovník 2012
- SCHEJBAL, Milan: Divadlo V.A.D. Kladno, Lupinec & Co/V.A.D.: Upokojenkyně - recenze, 2015
- SCHEJBAL, Milan: MUŠKETÝŘI aneb Co už Dumas nenapsal, recenze inscenace Divadýlka na dlani Mladá Boleslav, Wintrův Rakovník 2022
- Volné sdružení východočeských divadelníků, čestní členové 1992 - 2014
Související Ročníky přehlídek
- Bystřice, Regionální přehlídka jednoaktových her - 2022 - oblastní
- Česká Lípa, Českolipský divadelní podzim - 2003, ročník 27 - oblastní
- Česká Třebová, NP seniorského divadla - 2020, ročník 14 - celostátní
- Česká Třebová, NP seniorského divadla - 2022, ročník 14 - celostátní
- Dačice, Dačické kejklování - 2001, ročník 1 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2002, ročník 2 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2003, ročník 3 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2004, ročník 4 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2011, ročník 11 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2012, ročník 12 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2013, ročník 13 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2014, ročník 14 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2015, ročník 15 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2016, ročník 16 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2018, ročník 18 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2019, ročník 19 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2020, ročník 20 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2021, ročník 21 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2022, ročník 22 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2023, ročník 23 - krajská
- Dačice, Dačické kejklování - 2024, ročník 24 - krajská
- Děčín, Divadelní Děčín, CP - 2007, ročník 1 - celostátní
- Děčín, Divadelní Děčín, CP - 2008, ročník 2 - celostátní
- Děčín, Divadelní Děčín, CP - 2009, ročník 3 - celostátní
- Děčín, Divadelní Děčín, CP - 2010, ročník 4 - celostátní
- Děčín, Divadelní Děčín, CP - 2011, ročník 5 - celostátní
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1988, ročník 58 - celostátní
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1991, ročník 61 - s účastí ze zahraničí, národní
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1992, ročník 62 - s účastí ze zahraničí, národní
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1993, ročník 63 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1994, ročník 64 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1995, ročník 65 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1996, ročník 66 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1997, ročník 67 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1998, ročník 68 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 1999, ročník 69 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2000, ročník 70 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2001, ročník 71 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2002, ročník 72 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2003, ročník 73 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2005, ročník 75 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2006, ročník 76 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2007, ročník 77 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2011, ročník 81 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2013, ročník 83 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2014, ročník 84 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2015, ročník 85 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2018, ročník 88 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2022, ročník 92 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2023, ročník 93 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2024, ročník 94 - celostátní, s účastí ze zahraničí
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1987, ročník 15 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1988, ročník 16 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1989, ročník 17 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1990, ročník 18 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1991, ročník 19 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1992, ročník 20 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1993, ročník 21 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1994, ročník 22 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1995, ročník 23 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1996, ročník 24 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1997, ročník 25 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1998, ročník 26 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 1999, ročník 27 - celostátní
- Libice nad Cidlinou, FEMAD - 2000, ročník 28 - celostátní
- Mnichovo Hradiště, KP DDaLS a dílna - Středočeská dílna dětského divadla - 1987, ročník 3 - krajská
- Most, Mladá scéna, KP - 2012 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2013 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2014 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2015 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2016 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2017 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2018 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2019 - krajská
- Most, PřeMostění, KP - 2020 - krajská
- Ostrov, ObP - 1996, ročník 2 - oblastní
- Ostrov, ObP - 1997, ročník 3 - oblastní
- Poděbrady, FEMAD - 1986, ročník 14 - celostátní
- Poděbrady, FEMAD - 2004, ročník 32 - celostátní
- Poděbrady, FEMAD - 2005, ročník 33 - celostátní
- Poděbrady, FEMAD - 2006, ročník 34 - celostátní
- Poděbrady, FEMAD - 2011, ročník 40 - jiné s regionálně neomezenou účastí
- Praha-Braník, Rampa - 1987, ročník 1 - jiné s účastí divadelních souborů, jiné s regionálně neomezenou účastí
- Praha-Braník, Rampa - 1988, ročník 2 - jiné s účastí divadelních souborů, jiné s regionálně neomezenou účastí
- Praha-Braník, Rampa - 1989, ročník 3 - jiné s účastí divadelních souborů, jiné s regionálně neomezenou účastí
- Praha-Braník, Rampa - 1990, ročník 4 - jiné s účastí divadelních souborů, jiné s regionálně neomezenou účastí
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2002, ročník 2 - krajská
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2003, ročník 3 - krajská
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2004, ročník 4 - krajská
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2006, ročník 6 - krajská
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2008, ročník 8 - krajská
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2009, ročník 9 - krajská
- Praha-Karlín, Karlínská tříska - 2010, ročník 10 - krajská
- Praha, POPAD - Pražská KP amatérského divadla - 1995, ročník 21 - krajská
- Praha, Přehlídka sokolských divadel při XV. všesokolském sletu - 2012, ročník 1 - jiné s regionálně neomezenou účastí
- Rakovník, KP pro děti a mládež - 1987, ročník 15 - krajská
- Rakovník, KP pro děti a mládež - 1988, ročník 16 - krajská
- Rakovník, KP pro děti a mládež - 1989, ročník 17 - krajská
- Rakovník, Popelka - 1992, ročník 11 - národní
- Rakovník, Popelka - 1995, ročník 14 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 1996, ročník 15 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 1997, ročník 16 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 1998, ročník 17 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 1999, ročník 18 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2000, ročník 19 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2003, ročník 22 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2004, ročník 23 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2006, ročník 25 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2007, ročník 26 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2008, ročník 27 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2009, ročník 28 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2010, ročník 29 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2011, ročník 30 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2012, ročník 31 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2013, ročník 32 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2014, ročník 33 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2015, ročník 34 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2016, ročník 35 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2017, ročník 36 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2018, ročník 37 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2019, ročník 38 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2022, ročník 39 - celostátní
- Rakovník, Popelka - 2023, ročník 40 - celostátní
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 1984, ročník 8 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 1986, ročník 10 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 1987, ročník 11 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 1988, ročník 12 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 1990, ročník 14 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2002, ročník 26 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2003, ročník 27 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2004, ročník 28 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2005, ročník 29 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2006, ročník 30 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2007, ročník 31 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2008, ročník 32 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2009, ročník 33 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2010, ročník 34 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2011, ročník 35 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2012, ročník 36 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2013, ročník 37 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2015, ročník 39 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2016, ročník 40 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2017, ročník 41 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2018, ročník 42 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2019, ročník 43 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2022, ročník 44 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2023, ročník 45 - krajská
- Rakovník, Wintrův Rakovník - 2024, ročník 46 - krajská
- Sadská, OP - 1985, ročník 11 - okresní
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2005, ročník 3 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2006, ročník 4 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2007, ročník 5 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2008, ročník 6 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2009, ročník 7 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2010, ročník 8 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2011, ročník 9 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2012, ročník 10 - krajská
- Slavičín, Valašské křoví, KP - 2014, ročník 12 - krajská
- Třebíč, DT - 1997, ročník 6 - celostátní
- Třebíč, DT - 1998, ročník 7 - celostátní
- Třebíč, DT - 2000, ročník 9 - celostátní
- Třebíč, DT - 2001, ročník 10 - celostátní
- Třebíč, DT - 2004, ročník 13 - celostátní
- Třebíč, DT - 2005, ročník 14 - celostátní
- Třebíč, DT - 2006, ročník 15 - celostátní
- Třebíč, DT - 2007, ročník 16 - celostátní
- Třebíč, DT - 2008, ročník 17 - celostátní
- Turnov, Žlutomodrý kocour - 2023, ročník 27 - krajská, s účastí ze zahraničí
- Turnov, Žlutomodrý kocour - 2024, ročník 28 - krajská, s účastí ze zahraničí
- Václavov, O Václava z Václavova - 2012, ročník 6 - místní, jiné s účastí divadelních souborů
- Václavov, O Václava z Václavova - 2015, ročník 9 - místní, jiné s účastí divadelních souborů
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2012, ročník 1 - celostátní
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2013, ročník 2 - celostátní
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2014, ročník 3 - celostátní
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2015, ročník 4 - celostátní
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2018, ročník 7 - celostátní
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2023, ročník 11 - celostátní
- Volyně, Divadelní Piknik Volyně - 2024, ročník 12 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1985, ročník 16 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1986, ročník 17 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1987, ročník 18 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1988, ročník 19 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1989, ročník 20 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1990, ročník 21 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1991, ročník 22 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1992, ročník 23 - národní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1993, ročník 24 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1994, ročník 25 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1995, ročník 26 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1996, ročník 27 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1997, ročník 28 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 1998, ročník 29 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2000, ročník 31 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2001, ročník 32 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2002, ročník 33 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2003, ročník 34 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2004, ročník 35 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2009, ročník 40 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2010, ročník 41 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2011, ročník 42 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2012, ročník 43 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2013, ročník 44 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2014, ročník 45 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2015, ročník 46 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2016, ročník 47 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2017, ročník 48 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2019, ročník 50 - celostátní
- Vysoké nad Jizerou, KDP - 2024, ročník 55 - celostátní
- Žebrák, Erbenův Žebrák, KP divadelní klasiky - 1989, ročník 22 - krajská
Související Přílohy
- ČR, Praha, Brno, Fórum amatérských divadelníků: Otevřený dopis ministru kultury, 1990
- ČR, Praha, Závěry z valné hromady zástupců amatérských divadelních souborů, 1990
- Kurz praktické režie 1993–2023, almanach, 2023
- Kurz praktické režie 2003-2007 (3.) - návrh učebního plánu
- Nositelé ocenění Zlatý odznak Josefa Kajetána Tyla za rok 2022
- Písek, Šrámkův Písek, Anketa ŠP 1984
- Praha, Anebdivadlo, Adam stvořitel, program inscenace, 1983
- Praha, Anebdivadlo, Adam stvořitel, program, 1983
- Praha, Anebdivadlo, mg: Josef a Karel Čapkovi – Adam Stvořitel, recenze, 1983
- Praha, Divadelní představení na počest 150 let Obce sokolské, programová brožura, 2012
- Praha, KPR NIPOS 2018-2023, Škola základ života, program, 2023
- Rakovník, Popelka mezi Popelkami, almanach 40 ročníků národních / celostátních přehlídek divadla pro děti, 1971–2023
- Rakovník, Tyl, Profesionální žena, program, 1989
- SCHEJBAL, Milan, podklad pro heslo osobnosti
- Středočeské KKS, STROTZER, Milan: Kurs metodiků divadelních oborů SKKS Praha 1987–1988
Související Videa
- Hronov, Festivalové ceremoniály a Klub (nejen) mladých divadelníků, zbytkový filmový materiál, CP Jiráskův Hronov 1996
- Libice nad Cidlinou, seminář B k inscenacím CP FEMAD 1997
- Libice nad Cidlinou, Vojan, Půldruhé hodiny zpoždění, Lomnice nad Popelkou 2013
- Rakovník, Tyl, Profesionální žena, 1989
- STROTZER, Milan, 50. narozeniny, CP FEMAD Libice nad Cidlinou 1998
- Vysoké nad Jizerou, dokument k 50. Národní přehlídce venkovských DS, 2019
- Vysoké nad Jizerou, Krakonoš, Dvojí hra - 1. část, CP KDP Vysoké n. Jiz. 2004
- Vysoké nad Jizerou, Krakonoš, Dvojí hra - 2. část, CP KDP Vysoké n. Jiz. 2004
- Vysoké nad Jizerou, Krakonoš, Sluha dvou pánů, CP Divadelní Třebíč 2002
- Vysoké nad Jizerou, Krakonošův divadelní podzim, představení Vobskočáku, 1995
- Vysoké nad Jizerou, Kurz praktické režie / Valná hromada Vobskočáku, 1996
- Vysoké nad Jizerou, Vobskočák - program na Sejkoráku, 1993
- Vysoké nad Jizerou, Vobskočák, soutěž, CP Krakonošův divadelní podzim 2003
Související Alba
- Hronov, CP Jiráskův Hronov 2014, semináře a dílny
- Hronov, Jiráskův Hronov - 2008, ročník 78, Seminář - D, Schejbal Milan
- Hronov, PC – Problémový club, CP Jiráskův Hronov 2022
- Hronov, seminář S – Situace, lektor Milan Schejbal, CP Jiráskův Hronov 2023
- Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA 2003-2007 (3.), absolv. představení, Rakovník 2007
- Milan Schejbal přebírá Cenu ministra kultury JH 2010
- Praha, absolventské představení KPR NIPOS-ARTAMA 2018–2023, Škola základ života, Rakovník 2023
- Praha, absolventské představení Kurzu praktické režie NIPOS-ARTAMA 2018–2023, Škola základ života, CP Popelka Rakovník 2023
- Praha, KPR, Bylo nás pět, CP Popelka Rakovník 2012
- Praha, Kurz praktické režie IPOS 1993–1998, Sodomagomora, 1998
- Praha, Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA 2018–2023, Škola základ života, CP Divadelní Piknik Volyně 2024
- Praha, NIPOS-Artama, KPR - závěr, Naši furianti, CP Popelka Rakovník 2017
- Praha, Ty-já-tr HROBESO, Dokonalá svatba, CP Divadelní Piknik Volyně 2016
- Praha, Ty-já-tr HROBESO, Dokonalá svatba, CP Jiráskův Hronov 2016
- Příbram, Divadlo Antonína Dvořáka, Balada pro banditu, CP Jiráskův Hronov 2020
- Rakovník, CP Popelka 2012, slavnostní vyřazení absolventů KPR 2008-2012
- Vysoké nad Jizerou, CP KDP 2017, rozborový seminář
- Vysoké nad Jizerou, Krakonoš, Malované na skle, CP KDP Vysoké nad Jizerou 2013
- Vysoké nad Jizerou, Kurz praktické režie IPOS-ARTAMA Praha, Ze života KOPRU, 2002
- Vysoké nad Jizerou, NP Krakonošův divadelní podzim 2011, Seminář KDP mladým
Související Vzdělávací projekty
- 1987-1988 – Kurz metodiků divadelních oborů Středočeského KKS Praha
- 1993-1998 - Kurz praktické režie IPOS-ARTAMA (1.), Vysoké nad Jizerou, Hronov, Rakovník
- 1999 - Herecký jednoroční kurs, Hradec Králové
- 1999-2002 - Kurz praktické režie IPOS-ARTAMA (2.), Vysoké nad Jizerou, Hronov aj. místa
- 2000 - Divadelní dílna na zkoušku II. ročník, Dačice, Prachatice
- 2003-2007 - Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA (3.), Vysoké nad Jizerou, Hronov, Sokolov, Rakovník
- 2008-2012 - Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA (4.), Hronov, Sokolov, Volyně, Rakovník
- 2013-2017 - Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA (5.), Volyně, Hronov, Kralupy nad Vltavou, Rakovník
- 2018-2023 - Kurz praktické režie NIPOS-ARTAMA (6.), Volyně, Rakovník
- Kurz praktické režie 2024–2028
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.