Náchod, HULEC, Vladimír: Divadlo je svaté, svaté je divadlo - Modrý kocour - Písně z prvního a dalšího smrživota. AS 2008, č. 2.

Na druhém pólu existenciálního divadla stojí několik posledních let režisér a dramatik Ondřej Pumr. Po loňských dvou uvedl se svým česko-polským souborem J. S. T. E. Artyžok & Dred další – tedy třetí – díl z připravovaného Dekalogu inspirovaného Biblí. Performance se tentokrát jmenovala Písně z prvního a dalšího smrživota a byla vytvořena z textů různých epoch a kultur. Od lidových a buddhistických přes biblické po současné. V jednom zhlédnutí nelze tyto texty pochytit, natož zasadit do autorem zamýšlených kontextů a výkladů. Představení je třeba vnímat spíše emotivně, nechat na sebe působit obrazy, hudbu, monology, dialogy, vývoj situací, a ty pak postupně jako mnohovýznamový puzzle skládat. Nevím tedy, zda jsem četl dobře: během autonehody zemře mladík a jeho milá se s tím nedokáže smířit. A tak hledá jeho tělo, vyvolává jeho duši, ptá se po smyslu života a smrti, obrací se k Bohu. Současně tak podniká cestu do vlastního nevědomí. To, co sledujeme, je rituální forma divadla, vycházející z podnětů a inspirací Grotowského, odkazující však na celou křesťanskou tradici. Scéna je rozdělena hagiograficky – ikonograficky na čtyři části, každá má jiný teologický i symbolický význam. Podstatnou roli hraje kříž, oheň, písek, černá a bílá barva, duchovní zpěvy. Divák je přítomen obřadu, do kterého ale není zapojen. V tom je velké úskalí těchto performancí. Nejlépe působí v autentickém, nedivadelním prostředí. Přesto je třeba velmi ocenit snahu Ondřeje Pumra s diváky komunikovat nejen po této – řekněme – emoční, mystické stránce. Rozdal před představením divákům celý text, snaží se obrazy – oproti předchozím částem Dekalogu – divadelně náročněji zpracovat, vytvořit divadelní situace, dodat akcím dramatický rozměr. Obávám se však, že to nejde bez dlouhé cesty herecké přípravy všech účastníků akce. Každý detail je vidět a civilnost, falešný zpěv, povolené tělo, nepřesný krok, špatně zapálená svíčka ruší. Přesto je Dekalog jedním z největších přínosů amatérského divadla českému alternativnímu divadlu vůbec. Je dokladem, že nejen Farma v jeskyni a TNF mohou rozvíjet tendence svatého divadla.