SITTOVÁ, Gabriela: Jak je na tom Praha s mladou recitátorskou generací? 2004
2004 - HLAVNÍ MĚSTO PRAHA
Jak je na tom Praha s mladou recitátorskou generací?
Velice slibně! Tak si jistě odpoví každý, kdo ve dnech krajské kolo přehlídky dětských recitátorů.zavítal do DDM v Přemyšlenské ulici v Kobylisích. V těchto dnech zde totiž probíhalo krajské kolo přehlídky dětských recitátorů. Jaké bylo ten den počasí, to už si asi nikdo nepamatuje, ale jaká byla atmosféra v divadelním sále, to se jen tak nezapomíná.
Během víkendu se tu představilo téměř osmdesát recitátorů, kteří do „městského“ kola prošli přes husté síto kol předešlých. Měli jsme tedy možnost sledovat výkony skutečně kvalitní v mnoha ohledech. Tříčlenná porota ve složení Radek Marušák, Lenka Kubová a Gabriela Sittová měla nelehkou úlohu. Na této úrovni se již nejednalo o třídění zrna od plev, šlo o vybírání zrna největšího a nejnaklíčenějšího. Na celostátní přehlídku mohli být vybráni z každé kategorie pouze dva recitátoři.
Naštěstí pro porotu nebylo potřeba vybírat dva nejzajímavější z první kategorie, protože ta na úrovni krajského kola není postupová.Během víkendu jsme si v DDM mohli vychutnávat příjemnou poetickou náladu, která po celou dobu přehlídku provázela. Velkou zásluhu na kamarádském naladění atmosféry měla lektorka Hanka Šimonová. Připravila pro recitátory každé kategorie vždy půlhodinovou rozcvičku, zaměřenou na rozmluvení, aktivování osobních recitátorských předností, seznámení se s ostatními recitátory ve své kategorii a hlavně bylo jejím cílem odbourat alespoň částečně tu největší trému.
Sobota patřila první a třetí kategorii, v neděli se potom představila kategorie druhá a čtvrtá. Porota si u všech recitátorů všímala mnohých jednotlivostí, které ve výsledku hrají při uměleckém přednesu důležitou roli. Byl to pochopitelně výběr textu, který se v některých případech nádherně sešel se svým interpretem, připomeňme například výkon Klaudie Osičkové (text od Pavla Šruta, Pane Nováku), Adama Krepse (text od Miloše Macourka, Tučňák) a Jany Vaněčkové (text od Emanuela Frynty, Kráva) z první kategorie. V opačném případě mohl výběr textu recitátora zradit. Často vybíraným autorem v této přehlídce byl Emanuel Frynta, ovšem ne vždy se podařilo recitátorům nabídnout jeho text ve všech jeho rovinách. Jakoby někdy recitátoři hřešili na to, že tento autor má prostě nálepku kvalitního humoru, ať se děje, co se děje, a už nehledali, v čem vlastně vtip té nebo oné básničky vězí. Právě Frynta se porotě v tomto ohledu jevil jako zrádný autor číslo jedna.
Dále porotu zajímal osobitý přístup k textu a to, jak dokáže být sám recitátor svým sdělením zaujat, jak si dokáže za svým textem stát. Když už jsme u slovesa stát, zajímavé bylo i to, jak se kdo dokáže před publikum postavit, tedy už samotný příchod a nalezení toho pravého času pro začátek, a jak to kdo dokáže ustát až do konce. U jednotlivých výkonů byla sledována výstavba textu, jeho vývoj, gradace, vystavění pointy, ucelenost jednotlivých obrazů do celku, respektování
formy textu, udržení pozornosti posluchačů, dovednost udržet napětí, potom také držení těla a celkové nonverbální projevy, kvalita práce s hlasem a úroveň výslovnosti atd.Jak je patrné z předchozího výčtu, milí recitátoři se ten víkend ocitli pod kritickým mikroskopem poroty i publika. A nutno dodat, že obstáli skvěle. Každá kategorie nám nabídla něco svého, každý recitátor byl jiný. Především čtvrtá kategorie byla přehlídkou zajímavých osobností, mladých lidí, kteří mají svůj styl a vkus, ukázala nám výkony až překvapivě vyzrálé, zejména v případě Terezy Chlebounové v textu Igora Chauna Kerren a syn, nebo plné energie a osobního zapálení jako nám v obou textech předvedl Jaroslav Huss. Na tomto místě si nemůžeme odpustit připomenout jméno Barbory Hančilové, která získala postup ze druhé kategorie a která nám v obou textech dokázala, že by mohla směle konkurovat výkonům kategorií starších. Jen dodejme, že se Morgenstern ve vyšších kategoriích také objevil, a tedy by si i našel možnost ke srovnání, ovšem podání Báry bylo nesrovnatelně přesnější a vyzrálejší. A když chválíme, nesmíme zapomenout na obzvláště
velkou pochvalu pro celou kategorii nejmladší. Ta se uvedla jako skupina silná a ve výkonech překvapivě hodně vyrovnaná. Proto také byla oceněna téměř celá polovina zúčastněných. A navíc by se od ní starší recitátoři mohly přiučit pečlivé výslovnosti.Co dodat? Nemá cenu dopodrobna vypisovat, kdo si odnesl jaké ocenění, protože těch bylo uděleno hodně a minimálně pochvalu a pobídku k další práci si domů odnášel každý ze zúčastněných. Porota se tento víkend mohla jedině radovat. Opět se ukázalo, že v Praze nezůstává umělecký přednes poezie pouhou Popelkou.
Mladá recitátorská generace nám předvedla svou sílu nejen v hojném zastoupení, ale hlavně v kvalitě své práce s nejrůznějšími texty.
Gabriela Sittová
Jak je na tom Praha s mladou recitátorskou generací?
Velice slibně! Tak si jistě odpoví každý, kdo ve dnech krajské kolo přehlídky dětských recitátorů.zavítal do DDM v Přemyšlenské ulici v Kobylisích. V těchto dnech zde totiž probíhalo krajské kolo přehlídky dětských recitátorů. Jaké bylo ten den počasí, to už si asi nikdo nepamatuje, ale jaká byla atmosféra v divadelním sále, to se jen tak nezapomíná.
Během víkendu se tu představilo téměř osmdesát recitátorů, kteří do „městského“ kola prošli přes husté síto kol předešlých. Měli jsme tedy možnost sledovat výkony skutečně kvalitní v mnoha ohledech. Tříčlenná porota ve složení Radek Marušák, Lenka Kubová a Gabriela Sittová měla nelehkou úlohu. Na této úrovni se již nejednalo o třídění zrna od plev, šlo o vybírání zrna největšího a nejnaklíčenějšího. Na celostátní přehlídku mohli být vybráni z každé kategorie pouze dva recitátoři.
Naštěstí pro porotu nebylo potřeba vybírat dva nejzajímavější z první kategorie, protože ta na úrovni krajského kola není postupová.Během víkendu jsme si v DDM mohli vychutnávat příjemnou poetickou náladu, která po celou dobu přehlídku provázela. Velkou zásluhu na kamarádském naladění atmosféry měla lektorka Hanka Šimonová. Připravila pro recitátory každé kategorie vždy půlhodinovou rozcvičku, zaměřenou na rozmluvení, aktivování osobních recitátorských předností, seznámení se s ostatními recitátory ve své kategorii a hlavně bylo jejím cílem odbourat alespoň částečně tu největší trému.
Sobota patřila první a třetí kategorii, v neděli se potom představila kategorie druhá a čtvrtá. Porota si u všech recitátorů všímala mnohých jednotlivostí, které ve výsledku hrají při uměleckém přednesu důležitou roli. Byl to pochopitelně výběr textu, který se v některých případech nádherně sešel se svým interpretem, připomeňme například výkon Klaudie Osičkové (text od Pavla Šruta, Pane Nováku), Adama Krepse (text od Miloše Macourka, Tučňák) a Jany Vaněčkové (text od Emanuela Frynty, Kráva) z první kategorie. V opačném případě mohl výběr textu recitátora zradit. Často vybíraným autorem v této přehlídce byl Emanuel Frynta, ovšem ne vždy se podařilo recitátorům nabídnout jeho text ve všech jeho rovinách. Jakoby někdy recitátoři hřešili na to, že tento autor má prostě nálepku kvalitního humoru, ať se děje, co se děje, a už nehledali, v čem vlastně vtip té nebo oné básničky vězí. Právě Frynta se porotě v tomto ohledu jevil jako zrádný autor číslo jedna.
Dále porotu zajímal osobitý přístup k textu a to, jak dokáže být sám recitátor svým sdělením zaujat, jak si dokáže za svým textem stát. Když už jsme u slovesa stát, zajímavé bylo i to, jak se kdo dokáže před publikum postavit, tedy už samotný příchod a nalezení toho pravého času pro začátek, a jak to kdo dokáže ustát až do konce. U jednotlivých výkonů byla sledována výstavba textu, jeho vývoj, gradace, vystavění pointy, ucelenost jednotlivých obrazů do celku, respektování
formy textu, udržení pozornosti posluchačů, dovednost udržet napětí, potom také držení těla a celkové nonverbální projevy, kvalita práce s hlasem a úroveň výslovnosti atd.Jak je patrné z předchozího výčtu, milí recitátoři se ten víkend ocitli pod kritickým mikroskopem poroty i publika. A nutno dodat, že obstáli skvěle. Každá kategorie nám nabídla něco svého, každý recitátor byl jiný. Především čtvrtá kategorie byla přehlídkou zajímavých osobností, mladých lidí, kteří mají svůj styl a vkus, ukázala nám výkony až překvapivě vyzrálé, zejména v případě Terezy Chlebounové v textu Igora Chauna Kerren a syn, nebo plné energie a osobního zapálení jako nám v obou textech předvedl Jaroslav Huss. Na tomto místě si nemůžeme odpustit připomenout jméno Barbory Hančilové, která získala postup ze druhé kategorie a která nám v obou textech dokázala, že by mohla směle konkurovat výkonům kategorií starších. Jen dodejme, že se Morgenstern ve vyšších kategoriích také objevil, a tedy by si i našel možnost ke srovnání, ovšem podání Báry bylo nesrovnatelně přesnější a vyzrálejší. A když chválíme, nesmíme zapomenout na obzvláště
velkou pochvalu pro celou kategorii nejmladší. Ta se uvedla jako skupina silná a ve výkonech překvapivě hodně vyrovnaná. Proto také byla oceněna téměř celá polovina zúčastněných. A navíc by se od ní starší recitátoři mohly přiučit pečlivé výslovnosti.Co dodat? Nemá cenu dopodrobna vypisovat, kdo si odnesl jaké ocenění, protože těch bylo uděleno hodně a minimálně pochvalu a pobídku k další práci si domů odnášel každý ze zúčastněných. Porota se tento víkend mohla jedině radovat. Opět se ukázalo, že v Praze nezůstává umělecký přednes poezie pouhou Popelkou.
Mladá recitátorská generace nám předvedla svou sílu nejen v hojném zastoupení, ale hlavně v kvalitě své práce s nejrůznějšími texty.
Gabriela Sittová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.