Kunvald, HODEK, Roman: Ochotnické divadlo v Kunvaldě. Rkp. pro MČAD 1998
HODEK, Roman: Ochotnické divadlo v Kunvaldě. Rkp. pro MČAD 1998.
... V mé rodné obci Lukavici na příklad v roce 1872 zařízeno bylo ochotnické jeviště v sále mého bratra Františka, hostinského.
V Kunvaldě dle všeho začalo se hráti o rok neb dva či tři dříve, jakž z vypravování 80-ti leté paní Dolečkové /čp. 258/ možno posouditi. Vyprávěla, že když jí bylo deset let, dívala se na příbuzného - strýčka - Václava Píče, jak maloval kulisy a pak se brzo hrálo.
Do roku 1877 se hrávalo buď v hostinci u Fričů, čp.13, nebo v hostinci u Gránů. Jeviště bylo jednoduché, rekvisit málo, snadno se vše převáželo. Dle sdělení paní Dolečkové půjčováno celé divadlo /všechny rekvisity / i do okolních vesnic. Pamatuje si, že se i pohostinsky hrálo v Klášterci a v Pěčíně, když vyšla školu, byla brzo sama i význačnou herečkou. Její bratr Bedřich Hovorka, truhlář čp.183 byl duší ochotnického divadla jako vynikající režisér i herec. Řídil divadlo do roku 1882.
Od roku 1885 do roku 1908 byl režisérem, vlastně abych řekl, ředitelem divadla p.učitel Čeněk Kůrka, od roku 1908 do války p.učitel Bohumil Krátký. V roce 1927 na schůzi ochotníci jednomyslně odhlasovali, že jeviště a všechen majetek div. ochotníků má se předati jednotě Sokol v Kunvaldě.
Do války hrávalo se čtyřikráte neb pětkráte v roce, především vždy v pondělí o svátcích vánočních, velikonočních a svatodušních, jednou obyčejně v postě a jednou některou neděli v čase, kdy bývalo méně práce v hospodářstvích. Čisté výnosy představení použily se na zdokonalení jěviště a na jeho opravy a dary škole.
Mezi jednotlivými jednáními hrávali zdrama místní hudebníci, v čele s kapelníkem Felcmanem, tkalcem. Po divadle odstranily se lavice a židle a tancovalo se.
Které divadlení kusy byly za to padesátiletí hrány, nezachovalo se záznamů. Paní Dolečková pamatuje se, že se hrály: Mlynář a jeho dítě, Otče náš, Kříž u potoka, Kabát dolů, Lhář a jeho rod - do let 1880.
Za řízení pana Čeňka Kůrky hleděno, aby hrány byly především kusy hodnotné, poučné. Sehrány např. Josef Kajetán Tyl, Zvoník u matky Boží, Mistr Bedrník, Směry života, Drama čtyř chudých stěn aj. Z veseloher a činoher například Pražské švadlenky, Třetí zvonění a Z Českých mlýnů.
Poslední hra prováděná na jevišti u Fričů, vlastně již u Müllerů t.č. byl divadelní kus Únos aeroplánu od spisovatelky Pazourkové.
Ochotníci nebyli zorganizováni ve spolek úředně povolený, aniž to bylo sdružení, ku kterému by se jednotlivci přihlašovali. Kdo a kterou úlohu ve zvoleném kuse bude hráti, určil p.Kůrka, posledně p.učitel B.Krátký - úlohy rozeslali a málo bývalo případů, aby úloha byla vrácena, hraní odmítnuto, neboť každý, kdo byl úlohou pověřen, pokládal to za čest a vyznamenání. Starší herci a herečky, vzhledem k jejich hospodářským a domácím starostem nahrazování mladšími silami - svobodnými mládenci a dívkami. Tak se sbor divadelních ochotníků stále omlazoval.
Herci, v počátcích ochotnických her, jejichž jména známa dosud: B.Hovorka čp.183, Jan Fišer čp.188 /starší/, Antonín Michalička čp.244, Josef Trejtnar, brusič čp.292 /tehdy/.
Po roce 1880 ochotníci: Ferdinand Frič čp.13, Josef Michalička čp.347 /vysloužil si přízvisko "Herec Michalička neb Baron Michalička"/, Ignác Keprta čp.214, Josef Trejtnar čp.77 /Lipan/, Ferdinand Veverka ml. čp.168, Karel Kalous ml. čp.4, Lyer /Salament/ čp.258, František Mihulka čp.61 a jiní.
Z dívek: rol. dcery Františka a Anna Keprtovy čp.230, Marie a Františka Zejškovy čp.248, Anna, Marie, Antonie a Josefa Kalousovy čp.4, Marie Veverková čp.168, Anna Mihulková čp.61.
Na prknech ochotnického jeviště i zdejší mládež obecné školy často pochlubila se svým hereckým nadáním. Například 3.7.1887 sehrála divadelní hru Láska k vlasti od J.K.Hraše.
Ač jsem po osmnácte let při všech představeních napovídal /1890 - 1908/, nejsem sto, abych podrobněji vylíčil činnost divadelních ochotníků - jsou to celkem jen kusé zprávy zde uvedené.
Adolf Simon
Kunvaldská kronika, kniha č. II
/zkráceno Romanem Hodkem/
Ochotnické divadlo v Kunvaldě /přehled z dob hlavně dřívějších/
Již v roce 1940 založil pan Josef Šrefl z dolní obce čp. 323 záznamník: „Přehled divadelních her v Kunvaldě od roku 1920“. Ale už dlouho předtím naši předkové hrávali divadla, jen to tehdy nikdo nezaznamenal.
V „Přehledu“ v roce 1920 jsou již uvedeny 4 divadelní hry, během tohoto roku uskutečněné.
V roce 1921 bylo uvedeno již 6 divadelních představení. Z toho dne 26.12. 1921 u příležitosti otevření nové Sokolovny a na její zahájení byla uvedena hra: „Marie Dobromila Rettigová“. Režisér neuveden.
Od roku 1921 do roku 1930 bylo uvedeno v městyse Kunvaldě 84 divadelních představení. Hrálo se často. Byly to hry, dramata, veselohry, ale i zpěvohry. Je nutno uvést, že tehdy byla obec početná, přes dva tisíce obyvatel. V této době režírovali tito občané: Fišer Jan sen., Rudolf Stárek, ale i Josef Kodytek / zvaný „Lajčkovej“ /.
Od roku 1930 do roku 1936 bylo sehráno v naší Sokolovně, ale i v jiných obcích, pohostinsky 58 divadelních představení včetně každoročních Silvestrů.
Od roku 1931 přibyli již další režiséři, byli to: Josef Kalous, Josef Šrefl, Vojtěch Vencl, R. Rous, řídící školy p. Kaše, Herman T., Josef Faltus a Rudolf Putman.
V roce 1937 bylo již jen 6 vystoupení, včetně Silvestra. A v roce 1938 bylo již jen 5 divadelních her.
V roce 1939 zahájil svou činnost již nově sestavený spolek se svým názvem „Ochotnické divadlo v Kunvaldě“. V dalším roce bylo již 12 představení včetně Silvestra. A byla uvedena opereta „Na šťastné planetě“, která pro velký úspěch byla 3x opakována.
Od roku 1940 do roku 1945 bylo sehráno 45 divadelních her. V letech 1946 až 1949 bylo celkem uskutečněno 21 divadelních představení. V pohnutém roce 1949 byly sehrány jen 3 hry. V roce 1950 je jen poznámka pisatele: divadlo spí. Nehrálo se vůbec.
V roce 1951 bylo uvedeno 7 divadelních představení. V roce 1952 se nehrálo vůbec.
Tady končí naše záznamy o divadelních hrách, nikdo nepokračoval v záznamech. A není tam ani záznam o školních - dětských vystoupeních, ač učitelé s dětmi nacvičovali scénky a uváděli je v Sokolovně. Ty byly hojně navštěvovány a byly časté.
Valerie Trejtnarová
/převzato z Kunvaldského poledníku č. 50., březen - duben 2000. Vydává Obecní úřad Kunvald - zkráceno Romanem Hodkem/
V padesátých až osmdesátých letech soubor vystupuje pod názvem divadelní soubor při JZD a kulturní klub JZD. Z her nastudovaných v letech padesátých a šedesátých:
1960 - Příliš Štědrý večer, 1961 - Host - Aškenázy, 1962 - Lakomec - Moliere, 1963 - Gangsteři z Walence, 1964 - Čekanky, Švanda dudák, Podskalák, První valčík, Morová rokle, Mé štěstí má zlaté vlasy, Rumcajs, Červený mlýn, Nejlíp je u nás, Sládci, Charleyva teta, Třetí přání, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně /52-53/, Dalskabáty, Na letním bytě, Ulička odvahy - Mahen, Bláznivé nedělní odpoledne, Zakázané ovoce, Past, Třída 27 - Palacký (režírovali střídavě Šrefl, Trejtnar /Trejtnárek/, Leskour, Jakubec, Suchodolová
Úspěchy:
1971 - přehlídka Verměřovice - cena za výpravu O. Leskourovi,
přehlídka Sloupnice - 1. místo
Vánoce 1973 - Volá Melbourne - A. Watkin /v roce 1974 na přehlídce ve Verměřovicích cena za výpravu a scénu O. Leskourovi a 1. cena M. Řeřábkové za ženský výkon a J. Kalousovi za mužský výkon/
Co je ti, Hermínko? - režie O. Leskour
1976 - Ulička strachu
1977 - Křišťálová noc - Fr. Hrubín - režie M. Řeřábková
1980 - Sládci - režie M. Řeřábková
1991 - Past - T.Mana - režie M. Řeřábková
1992 - Ruka na rameni - N. Manzari - režie M. Řeřábková
1995 - Touha pod jilmy - E. O´ Neill - režie M. Řeřábková
1997 - Lakomec - Moliere - režie O. Leskour
1998 - Strašidlo cantervillské - režie R. Hodek
1998-9 - Na letním bytě - J. Štolba - režie O. Leskour
2000 - Jak se jeden čert poněkud zapomněl - režie R. Hodek
Estrády - pravidelně se konaly od roku 1962
Podrobné záznamy od roku 1971-1981 v soukromé kronice Mileny Suchodolové
1971 - 11 vystoupení
1972 - 18 vystoupení /mj. Bauernberg - Boxdorf v NDR/
1973 - 13 vystoupení /mj. Grossalsleben v NDR, Luhačovice/
1974 - 11 vystoupení
1975 - 12 vystoupení (čestné uznání ONV)
1976 - 3 vystoupení + společný výstup při vystoupení souboru Buřinky zde v Kunvaldě v písni Rumcajs
1978 - 12 vystoupení
1979 - 6 vystoupení
1980 - 8 vystoupení
1981 - 7 vystoupení.
Poslední estráda 1993 nebo 1994 s hrou Hospoda na mítince
Dětská divadla se secvičovala s dětmi místní školy. Záznamy od poloviny 70. let: Pampelišky, 1977, 1983 - Krejčovská pohádka, 1980 - Kráska a netvor, 1981, 1986 - Čarodějný bál, 1984 - Úplně normální zázrak, 1985 - Sůl nad zlato, 1987 - O brýlaté princezně, 1988 -Strašidlo Bublifuk, 1989 - Sestry a růže, 1990 -Čisté srdce, 1992 - Zkoušky čerta Belínka (režie: Švarc, Tichá, Řeřábková, Slavíčková aj.)
Milena Suchodolová
Sumář:
Ochotnické divadlo se hrávalo v Kunvaldě asi od roku 1870 a tuto tradici se daří udržet až do současnosti. V dřívějších dobách se nacvičovalo několik titulů nejrůznějších žánrů ročně. Oblíbené bývaly zvláště operety. S nástupem televize však zájem o ochotnické divadlo klesá. V místní škole nacvičovaly dětská představení školní soubory. Od počátku šedesátých do počátku osmdesátých let se provozovaly estrády. Roman Hodek
Excerpce:
V Kunvaldě
- dle všeho začalo se hráti kolem roku 1870. Paní Dolečková pamatuje se, že se hrály: Mlynář a jeho dítě, Otče náš, Kříž u potoka, Kabát dolů, Lhář a jeho rod - do let 1880. Ochotníci nebyli zorganizováni ve spolek úředně povolený, aniž to bylo sdružení, ku kterému by se jednotlivci přihlašovali. V roce 1927 na schůzi ochotníci jednomyslně odhlasovali, že jeviště a všechen majetek div. ochotníků má se předati jednotě Sokol v Kunvaldě. Do války hrávalo se čtyřikráte neb pětkráte v roce.
Adolf Simon
Kunvaldská kronika, kniha č. II
/zkráceno Romanem Hodkem/
Od roku 1921 do roku 1930 bylo uvedeno v městyse Kunvaldě 84 divadelních představení. Hrálo se často. Byly to hry, dramata, veselohry, ale i zpěvohry. Je nutno uvést, že tehdy byla obec početná, přes dva tisíce obyvatel (srovnej Rychnov nad Kněžnou v té době asi 3000 obyvatel). Od roku 1930 do roku 1938 bylo sehráno v naší sokolovně, ale i v jiných obcích, pohostinsky 69 divadelních představení včetně každoročních Silvestrů. Od roku 1940 do roku 1945 bylo sehráno 45 divadelních her. V letech 1946 až 1949 bylo celkem uskutečněno 21 divadelních představení. V roce 1950 je jen poznámka pisatele: Divadlo spí. V roce 1951 bylo uvedeno 7 divadelních představení. V roce 1952 se nehrálo vůbec.
Valerie Trejtnarová
Kunvaldský poledník č. 50
/zkráceno Romanem Hodkem/
—
V padesátých až osmdesátých letech soubor vystupuje pod názvem divadelní soubor při JZD a kulturní klub JZD. Od počátku šedesátých do počátku osmdesátých let se kromě divadelních představení nacvičovaly i estrády. 1960 - Příliš Štědrý večer, 1961 - Host (Ludvík Aškenázy), 1963 - Gangsteři z Walence, 1964 a násl. - Čekanky, Švanda dudák, Podskalák, První valčík, Morová rokle, Mé štěstí má zlaté vlasy, Rumcajs, Červený mlýn, Nejlíp je u nás, Sládci, Charleyva teta, Třetí přání, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně, Dalskabáty, Na letním bytě, Ulička odvahy (Jiří Mahen), Bláznivé nedělní odpoledne, Zakázané ovoce, Past, Palackého třída 27, Co je ti, Hermínko?, 1976 - Ulička strachu, 1977 - Křišťálová noc (František Hrubín), 1980 - Sládci. Po obnovení činnosti ČOS se ochotnický soubor vrátil pod místní T. J. SOKOL. 1991 - Past (Thomas Mann), 1992 - Ruka na rameni (Nicola Manzari), 1995 - Touha pod jilmy (Eugene O´ Neill), 1997 - Lakomec (Jean-Baptiste Molière), 1998 - Strašidlo cantervillské, 1999 - Na letním bytě (Josef Štolba), 2000 - Jak se jeden čert poněkud zapomněl, 2002 - Lásky sen, 2003 - Jakub a jeho pán (Milan Kundera), 2004 - Nevěsta na marách a Kriminál za svobodu (Emil Artur Longen).
V místní škole nacvičovaly až do poloviny devadesátých let dětská představení školní soubory.
Milena Suchodolová
/zkráceno Romanem Hodkem/
Ex Programová brožura IV. NP sokolských ochot. divadel 2005
... V mé rodné obci Lukavici na příklad v roce 1872 zařízeno bylo ochotnické jeviště v sále mého bratra Františka, hostinského.
V Kunvaldě dle všeho začalo se hráti o rok neb dva či tři dříve, jakž z vypravování 80-ti leté paní Dolečkové /čp. 258/ možno posouditi. Vyprávěla, že když jí bylo deset let, dívala se na příbuzného - strýčka - Václava Píče, jak maloval kulisy a pak se brzo hrálo.
Do roku 1877 se hrávalo buď v hostinci u Fričů, čp.13, nebo v hostinci u Gránů. Jeviště bylo jednoduché, rekvisit málo, snadno se vše převáželo. Dle sdělení paní Dolečkové půjčováno celé divadlo /všechny rekvisity / i do okolních vesnic. Pamatuje si, že se i pohostinsky hrálo v Klášterci a v Pěčíně, když vyšla školu, byla brzo sama i význačnou herečkou. Její bratr Bedřich Hovorka, truhlář čp.183 byl duší ochotnického divadla jako vynikající režisér i herec. Řídil divadlo do roku 1882.
Od roku 1885 do roku 1908 byl režisérem, vlastně abych řekl, ředitelem divadla p.učitel Čeněk Kůrka, od roku 1908 do války p.učitel Bohumil Krátký. V roce 1927 na schůzi ochotníci jednomyslně odhlasovali, že jeviště a všechen majetek div. ochotníků má se předati jednotě Sokol v Kunvaldě.
Do války hrávalo se čtyřikráte neb pětkráte v roce, především vždy v pondělí o svátcích vánočních, velikonočních a svatodušních, jednou obyčejně v postě a jednou některou neděli v čase, kdy bývalo méně práce v hospodářstvích. Čisté výnosy představení použily se na zdokonalení jěviště a na jeho opravy a dary škole.
Mezi jednotlivými jednáními hrávali zdrama místní hudebníci, v čele s kapelníkem Felcmanem, tkalcem. Po divadle odstranily se lavice a židle a tancovalo se.
Které divadlení kusy byly za to padesátiletí hrány, nezachovalo se záznamů. Paní Dolečková pamatuje se, že se hrály: Mlynář a jeho dítě, Otče náš, Kříž u potoka, Kabát dolů, Lhář a jeho rod - do let 1880.
Za řízení pana Čeňka Kůrky hleděno, aby hrány byly především kusy hodnotné, poučné. Sehrány např. Josef Kajetán Tyl, Zvoník u matky Boží, Mistr Bedrník, Směry života, Drama čtyř chudých stěn aj. Z veseloher a činoher například Pražské švadlenky, Třetí zvonění a Z Českých mlýnů.
Poslední hra prováděná na jevišti u Fričů, vlastně již u Müllerů t.č. byl divadelní kus Únos aeroplánu od spisovatelky Pazourkové.
Ochotníci nebyli zorganizováni ve spolek úředně povolený, aniž to bylo sdružení, ku kterému by se jednotlivci přihlašovali. Kdo a kterou úlohu ve zvoleném kuse bude hráti, určil p.Kůrka, posledně p.učitel B.Krátký - úlohy rozeslali a málo bývalo případů, aby úloha byla vrácena, hraní odmítnuto, neboť každý, kdo byl úlohou pověřen, pokládal to za čest a vyznamenání. Starší herci a herečky, vzhledem k jejich hospodářským a domácím starostem nahrazování mladšími silami - svobodnými mládenci a dívkami. Tak se sbor divadelních ochotníků stále omlazoval.
Herci, v počátcích ochotnických her, jejichž jména známa dosud: B.Hovorka čp.183, Jan Fišer čp.188 /starší/, Antonín Michalička čp.244, Josef Trejtnar, brusič čp.292 /tehdy/.
Po roce 1880 ochotníci: Ferdinand Frič čp.13, Josef Michalička čp.347 /vysloužil si přízvisko "Herec Michalička neb Baron Michalička"/, Ignác Keprta čp.214, Josef Trejtnar čp.77 /Lipan/, Ferdinand Veverka ml. čp.168, Karel Kalous ml. čp.4, Lyer /Salament/ čp.258, František Mihulka čp.61 a jiní.
Z dívek: rol. dcery Františka a Anna Keprtovy čp.230, Marie a Františka Zejškovy čp.248, Anna, Marie, Antonie a Josefa Kalousovy čp.4, Marie Veverková čp.168, Anna Mihulková čp.61.
Na prknech ochotnického jeviště i zdejší mládež obecné školy často pochlubila se svým hereckým nadáním. Například 3.7.1887 sehrála divadelní hru Láska k vlasti od J.K.Hraše.
Ač jsem po osmnácte let při všech představeních napovídal /1890 - 1908/, nejsem sto, abych podrobněji vylíčil činnost divadelních ochotníků - jsou to celkem jen kusé zprávy zde uvedené.
Adolf Simon
Kunvaldská kronika, kniha č. II
/zkráceno Romanem Hodkem/
Ochotnické divadlo v Kunvaldě /přehled z dob hlavně dřívějších/
Již v roce 1940 založil pan Josef Šrefl z dolní obce čp. 323 záznamník: „Přehled divadelních her v Kunvaldě od roku 1920“. Ale už dlouho předtím naši předkové hrávali divadla, jen to tehdy nikdo nezaznamenal.
V „Přehledu“ v roce 1920 jsou již uvedeny 4 divadelní hry, během tohoto roku uskutečněné.
V roce 1921 bylo uvedeno již 6 divadelních představení. Z toho dne 26.12. 1921 u příležitosti otevření nové Sokolovny a na její zahájení byla uvedena hra: „Marie Dobromila Rettigová“. Režisér neuveden.
Od roku 1921 do roku 1930 bylo uvedeno v městyse Kunvaldě 84 divadelních představení. Hrálo se často. Byly to hry, dramata, veselohry, ale i zpěvohry. Je nutno uvést, že tehdy byla obec početná, přes dva tisíce obyvatel. V této době režírovali tito občané: Fišer Jan sen., Rudolf Stárek, ale i Josef Kodytek / zvaný „Lajčkovej“ /.
Od roku 1930 do roku 1936 bylo sehráno v naší Sokolovně, ale i v jiných obcích, pohostinsky 58 divadelních představení včetně každoročních Silvestrů.
Od roku 1931 přibyli již další režiséři, byli to: Josef Kalous, Josef Šrefl, Vojtěch Vencl, R. Rous, řídící školy p. Kaše, Herman T., Josef Faltus a Rudolf Putman.
V roce 1937 bylo již jen 6 vystoupení, včetně Silvestra. A v roce 1938 bylo již jen 5 divadelních her.
V roce 1939 zahájil svou činnost již nově sestavený spolek se svým názvem „Ochotnické divadlo v Kunvaldě“. V dalším roce bylo již 12 představení včetně Silvestra. A byla uvedena opereta „Na šťastné planetě“, která pro velký úspěch byla 3x opakována.
Od roku 1940 do roku 1945 bylo sehráno 45 divadelních her. V letech 1946 až 1949 bylo celkem uskutečněno 21 divadelních představení. V pohnutém roce 1949 byly sehrány jen 3 hry. V roce 1950 je jen poznámka pisatele: divadlo spí. Nehrálo se vůbec.
V roce 1951 bylo uvedeno 7 divadelních představení. V roce 1952 se nehrálo vůbec.
Tady končí naše záznamy o divadelních hrách, nikdo nepokračoval v záznamech. A není tam ani záznam o školních - dětských vystoupeních, ač učitelé s dětmi nacvičovali scénky a uváděli je v Sokolovně. Ty byly hojně navštěvovány a byly časté.
Valerie Trejtnarová
/převzato z Kunvaldského poledníku č. 50., březen - duben 2000. Vydává Obecní úřad Kunvald - zkráceno Romanem Hodkem/
V padesátých až osmdesátých letech soubor vystupuje pod názvem divadelní soubor při JZD a kulturní klub JZD. Z her nastudovaných v letech padesátých a šedesátých:
1960 - Příliš Štědrý večer, 1961 - Host - Aškenázy, 1962 - Lakomec - Moliere, 1963 - Gangsteři z Walence, 1964 - Čekanky, Švanda dudák, Podskalák, První valčík, Morová rokle, Mé štěstí má zlaté vlasy, Rumcajs, Červený mlýn, Nejlíp je u nás, Sládci, Charleyva teta, Třetí přání, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně /52-53/, Dalskabáty, Na letním bytě, Ulička odvahy - Mahen, Bláznivé nedělní odpoledne, Zakázané ovoce, Past, Třída 27 - Palacký (režírovali střídavě Šrefl, Trejtnar /Trejtnárek/, Leskour, Jakubec, Suchodolová
Úspěchy:
1971 - přehlídka Verměřovice - cena za výpravu O. Leskourovi,
přehlídka Sloupnice - 1. místo
Vánoce 1973 - Volá Melbourne - A. Watkin /v roce 1974 na přehlídce ve Verměřovicích cena za výpravu a scénu O. Leskourovi a 1. cena M. Řeřábkové za ženský výkon a J. Kalousovi za mužský výkon/
Co je ti, Hermínko? - režie O. Leskour
1976 - Ulička strachu
1977 - Křišťálová noc - Fr. Hrubín - režie M. Řeřábková
1980 - Sládci - režie M. Řeřábková
1991 - Past - T.Mana - režie M. Řeřábková
1992 - Ruka na rameni - N. Manzari - režie M. Řeřábková
1995 - Touha pod jilmy - E. O´ Neill - režie M. Řeřábková
1997 - Lakomec - Moliere - režie O. Leskour
1998 - Strašidlo cantervillské - režie R. Hodek
1998-9 - Na letním bytě - J. Štolba - režie O. Leskour
2000 - Jak se jeden čert poněkud zapomněl - režie R. Hodek
Estrády - pravidelně se konaly od roku 1962
Podrobné záznamy od roku 1971-1981 v soukromé kronice Mileny Suchodolové
1971 - 11 vystoupení
1972 - 18 vystoupení /mj. Bauernberg - Boxdorf v NDR/
1973 - 13 vystoupení /mj. Grossalsleben v NDR, Luhačovice/
1974 - 11 vystoupení
1975 - 12 vystoupení (čestné uznání ONV)
1976 - 3 vystoupení + společný výstup při vystoupení souboru Buřinky zde v Kunvaldě v písni Rumcajs
1978 - 12 vystoupení
1979 - 6 vystoupení
1980 - 8 vystoupení
1981 - 7 vystoupení.
Poslední estráda 1993 nebo 1994 s hrou Hospoda na mítince
Dětská divadla se secvičovala s dětmi místní školy. Záznamy od poloviny 70. let: Pampelišky, 1977, 1983 - Krejčovská pohádka, 1980 - Kráska a netvor, 1981, 1986 - Čarodějný bál, 1984 - Úplně normální zázrak, 1985 - Sůl nad zlato, 1987 - O brýlaté princezně, 1988 -Strašidlo Bublifuk, 1989 - Sestry a růže, 1990 -Čisté srdce, 1992 - Zkoušky čerta Belínka (režie: Švarc, Tichá, Řeřábková, Slavíčková aj.)
Milena Suchodolová
Sumář:
Ochotnické divadlo se hrávalo v Kunvaldě asi od roku 1870 a tuto tradici se daří udržet až do současnosti. V dřívějších dobách se nacvičovalo několik titulů nejrůznějších žánrů ročně. Oblíbené bývaly zvláště operety. S nástupem televize však zájem o ochotnické divadlo klesá. V místní škole nacvičovaly dětská představení školní soubory. Od počátku šedesátých do počátku osmdesátých let se provozovaly estrády. Roman Hodek
Excerpce:
V Kunvaldě
- dle všeho začalo se hráti kolem roku 1870. Paní Dolečková pamatuje se, že se hrály: Mlynář a jeho dítě, Otče náš, Kříž u potoka, Kabát dolů, Lhář a jeho rod - do let 1880. Ochotníci nebyli zorganizováni ve spolek úředně povolený, aniž to bylo sdružení, ku kterému by se jednotlivci přihlašovali. V roce 1927 na schůzi ochotníci jednomyslně odhlasovali, že jeviště a všechen majetek div. ochotníků má se předati jednotě Sokol v Kunvaldě. Do války hrávalo se čtyřikráte neb pětkráte v roce.
Adolf Simon
Kunvaldská kronika, kniha č. II
/zkráceno Romanem Hodkem/
Od roku 1921 do roku 1930 bylo uvedeno v městyse Kunvaldě 84 divadelních představení. Hrálo se často. Byly to hry, dramata, veselohry, ale i zpěvohry. Je nutno uvést, že tehdy byla obec početná, přes dva tisíce obyvatel (srovnej Rychnov nad Kněžnou v té době asi 3000 obyvatel). Od roku 1930 do roku 1938 bylo sehráno v naší sokolovně, ale i v jiných obcích, pohostinsky 69 divadelních představení včetně každoročních Silvestrů. Od roku 1940 do roku 1945 bylo sehráno 45 divadelních her. V letech 1946 až 1949 bylo celkem uskutečněno 21 divadelních představení. V roce 1950 je jen poznámka pisatele: Divadlo spí. V roce 1951 bylo uvedeno 7 divadelních představení. V roce 1952 se nehrálo vůbec.
Valerie Trejtnarová
Kunvaldský poledník č. 50
/zkráceno Romanem Hodkem/
—
V padesátých až osmdesátých letech soubor vystupuje pod názvem divadelní soubor při JZD a kulturní klub JZD. Od počátku šedesátých do počátku osmdesátých let se kromě divadelních představení nacvičovaly i estrády. 1960 - Příliš Štědrý večer, 1961 - Host (Ludvík Aškenázy), 1963 - Gangsteři z Walence, 1964 a násl. - Čekanky, Švanda dudák, Podskalák, První valčík, Morová rokle, Mé štěstí má zlaté vlasy, Rumcajs, Červený mlýn, Nejlíp je u nás, Sládci, Charleyva teta, Třetí přání, Hadrián z Římsů, Noc na Karlštejně, Dalskabáty, Na letním bytě, Ulička odvahy (Jiří Mahen), Bláznivé nedělní odpoledne, Zakázané ovoce, Past, Palackého třída 27, Co je ti, Hermínko?, 1976 - Ulička strachu, 1977 - Křišťálová noc (František Hrubín), 1980 - Sládci. Po obnovení činnosti ČOS se ochotnický soubor vrátil pod místní T. J. SOKOL. 1991 - Past (Thomas Mann), 1992 - Ruka na rameni (Nicola Manzari), 1995 - Touha pod jilmy (Eugene O´ Neill), 1997 - Lakomec (Jean-Baptiste Molière), 1998 - Strašidlo cantervillské, 1999 - Na letním bytě (Josef Štolba), 2000 - Jak se jeden čert poněkud zapomněl, 2002 - Lásky sen, 2003 - Jakub a jeho pán (Milan Kundera), 2004 - Nevěsta na marách a Kriminál za svobodu (Emil Artur Longen).
V místní škole nacvičovaly až do poloviny devadesátých let dětská představení školní soubory.
Milena Suchodolová
/zkráceno Romanem Hodkem/
Ex Programová brožura IV. NP sokolských ochot. divadel 2005
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.