LAZORČÁKOVÁ, Tatjana – ROUBAL, Jan: K netradičnímu divadlu. Praha, Pražská scéna 2003, s. 143-147.
SCHOD — SCéna Hravá Občas Dravá
(Valašské Meziříčí)
Impulzem ke vzniku souboru byla snaha obnovit přerušenou tradici amatérského divadla malých forem a využít k tomu adaptované prostory zámeckého sklepení, kde už v šedesátých letech vznikl klubový prostor (M-klub Jednotného kulturního zařízení). V M-klubu se pravidelně pořádal Moravský festival poezie, později – i v souvislosti s existencí souboru SCHOD – se klub stal hostitelem přehlídky divadel malých jevištních forem a klubové tvorby.
V roce 1973 založili Miroslav Kyšák, Jiří Vymětal a Josef Fabián v rámci M-klubu JKZ divadélko, které se v období limitujících normalizačních pokynů snažilo svou existenci udržet příležitostnými pořady a účelovými pásmy, mezi něž čas od času pronikla i autorská tvorba. V tomto duchu vznikal také pořad Good by Jimi (1974), sestavený z tvorby Ivana Vyskočila, Petra Skoumala, Jana Vodňanského aj., který však v den premiéry příslušné orgány zakázaly. Přes zákaz se představení uskutečnilo a současně bylo založené divadlo pojmenováno. Soubor, který pak po řadu dalších let vzdoroval cenzorům, představoval ve svém regionu výjimečné autorské divadlo malých jevištních forem, které mělo blízko ke kabaretu i svérázné muzikálové formě.
Název v duchu semaforské zkratky vyjadřoval i vztah ke scéně, jejíž poetikou se SCHOD inspiroval – počátečním cílem bylo dělat veselou poezii a text-appealy. Postupně se však soubor soustředil na ucelenější tvar blízký kabaretním travestiím, autorským adaptacím v humorné a osobité nadsázce, které vyústily v tzv. klubový muzikál. Kmenovým autorem, iniciátorem a režisérem většiny inscenací byl Josef Fabián, souborem za dobu trvání prošlo více jak sedmdesát členů.
Počáteční inspirace šedesátými léty se projevila uvedením hry z repertoáru Večerního Brna Hamlet IV., po níž následoval text-appeal Vladimíra Badalíka a Josefa Fabiána Pojedu do Madridu (1975), který zahájil linii autorských text-appealových či spíše kabaretních titulů. Nejvýrazněji se z nich prosadila inscenace Ej, vy české luhy (1976 – účast na divadelním festivalu v Karolince).
Inscenace se vyznačovaly nápaditostí v přetváření původních námětů, satirickou nadsázkou a humorným nadhledem, nechyběly v nich autorské písničky, vtipně pointované situace a blackouty. Od druhé poloviny sedmdesátých let se divadlo SCHOD stává pravidelným účastníkem přehlídek klubové tvorby. V dramaturgii se po kabaretech objevuje pokus o muzikál – nejprve přepracované texty z knihy Roarka Bradforda Černošský pánbůh a páni Izraelité (Achab a Jezabel – 1977), potom už čistě autorský muzikál Ondráš, Juráš a Guláš (1977), po němž následovaly další – Homo Dalibor (1978 – úspěch na Klubové tvorbě), cimrmanovsky pojatý Robinson z Krhové (1979 – postup na Šrámkův Písek), Rosalba Carriera (1980), Hamlet V. (1980). Důsledně autorská linie klubového muzikálu byla dodržována i v dalších letech, kdy soubor patří už mezi vyhledávaná divadla malých jevištních forem s vlastním rukopisem i jevištní poetikou čerpající z bezprostředního herectví (Luboš Gruber, Jiří Vymětal, Josef Voráč, Dana Vesková, Jitka Volfová, Libuše Cvrčeková, Saša Zůbková, aj.) a z profesionální úrovně hudebních čísel (hudebník Luboš Nohavica, Vlastimil Rédl). K úspěšným patřily i Takový malý Gaskoněc (1982), Nejhloupější válka (1983 – celostátní Klubová tvorba), Jánošík (1984), Dlouhý, Široký a ten třetí (1986).
Soubor patřil ke špičkovým amatérským divadlům, jeho satirická nadsázka však mnohé pobuřovala. Na základě udání vztahujících se k jánošíkovskému titulu a k jedné z happeningových akcí byl soubor v roce 1986 umlčen.
V roce 1988 se pokusil o návrat hrou Studňa, listopadové události však nový start přerušily; v jiném složení, v čele opět s Josefem Fabiánem, obnovil SCHOD tradici klubového muzikálu titulem Smrt Caesarova (1994).
Bibliografie:
Bk: Malé formy na Valašsku. Amatérská scéna 1979, č. 6, s. 4–5.
Čejka, Karel: Malé formy – velké možnosti. Ostravský kulturní měsíčník, 1978, č. 5, s. 72.
Fabián, Josef: Pravděpodobný svět. Valašské Meziříčí 1999.
-jpn-: Dvakrát z M-klubu. Ostravský kulturní měsíčník, 1980, č. 4, s. 69 –71.
-jpn-: Křižovatky mladého divadla. Ostravský kulturní měsíčník, 1979, č. 6, s. 62–63.
Krůta, Jan: Chemický vzorec štěstí – rozhovor s Josefem Fabiánem. Mladý svět, 1979, č. 34, s. 20–21.
Pochmon, Jaroslav: Vyprodáno. Ostravský kulturní měsíčník, 1980, č. 2, s. 60–61.
Veselý, Petr: Schod. Mladý svět, 1986, č. 11, s. 19.
(Valašské Meziříčí)
Impulzem ke vzniku souboru byla snaha obnovit přerušenou tradici amatérského divadla malých forem a využít k tomu adaptované prostory zámeckého sklepení, kde už v šedesátých letech vznikl klubový prostor (M-klub Jednotného kulturního zařízení). V M-klubu se pravidelně pořádal Moravský festival poezie, později – i v souvislosti s existencí souboru SCHOD – se klub stal hostitelem přehlídky divadel malých jevištních forem a klubové tvorby.
V roce 1973 založili Miroslav Kyšák, Jiří Vymětal a Josef Fabián v rámci M-klubu JKZ divadélko, které se v období limitujících normalizačních pokynů snažilo svou existenci udržet příležitostnými pořady a účelovými pásmy, mezi něž čas od času pronikla i autorská tvorba. V tomto duchu vznikal také pořad Good by Jimi (1974), sestavený z tvorby Ivana Vyskočila, Petra Skoumala, Jana Vodňanského aj., který však v den premiéry příslušné orgány zakázaly. Přes zákaz se představení uskutečnilo a současně bylo založené divadlo pojmenováno. Soubor, který pak po řadu dalších let vzdoroval cenzorům, představoval ve svém regionu výjimečné autorské divadlo malých jevištních forem, které mělo blízko ke kabaretu i svérázné muzikálové formě.
Název v duchu semaforské zkratky vyjadřoval i vztah ke scéně, jejíž poetikou se SCHOD inspiroval – počátečním cílem bylo dělat veselou poezii a text-appealy. Postupně se však soubor soustředil na ucelenější tvar blízký kabaretním travestiím, autorským adaptacím v humorné a osobité nadsázce, které vyústily v tzv. klubový muzikál. Kmenovým autorem, iniciátorem a režisérem většiny inscenací byl Josef Fabián, souborem za dobu trvání prošlo více jak sedmdesát členů.
Počáteční inspirace šedesátými léty se projevila uvedením hry z repertoáru Večerního Brna Hamlet IV., po níž následoval text-appeal Vladimíra Badalíka a Josefa Fabiána Pojedu do Madridu (1975), který zahájil linii autorských text-appealových či spíše kabaretních titulů. Nejvýrazněji se z nich prosadila inscenace Ej, vy české luhy (1976 – účast na divadelním festivalu v Karolince).
Inscenace se vyznačovaly nápaditostí v přetváření původních námětů, satirickou nadsázkou a humorným nadhledem, nechyběly v nich autorské písničky, vtipně pointované situace a blackouty. Od druhé poloviny sedmdesátých let se divadlo SCHOD stává pravidelným účastníkem přehlídek klubové tvorby. V dramaturgii se po kabaretech objevuje pokus o muzikál – nejprve přepracované texty z knihy Roarka Bradforda Černošský pánbůh a páni Izraelité (Achab a Jezabel – 1977), potom už čistě autorský muzikál Ondráš, Juráš a Guláš (1977), po němž následovaly další – Homo Dalibor (1978 – úspěch na Klubové tvorbě), cimrmanovsky pojatý Robinson z Krhové (1979 – postup na Šrámkův Písek), Rosalba Carriera (1980), Hamlet V. (1980). Důsledně autorská linie klubového muzikálu byla dodržována i v dalších letech, kdy soubor patří už mezi vyhledávaná divadla malých jevištních forem s vlastním rukopisem i jevištní poetikou čerpající z bezprostředního herectví (Luboš Gruber, Jiří Vymětal, Josef Voráč, Dana Vesková, Jitka Volfová, Libuše Cvrčeková, Saša Zůbková, aj.) a z profesionální úrovně hudebních čísel (hudebník Luboš Nohavica, Vlastimil Rédl). K úspěšným patřily i Takový malý Gaskoněc (1982), Nejhloupější válka (1983 – celostátní Klubová tvorba), Jánošík (1984), Dlouhý, Široký a ten třetí (1986).
Soubor patřil ke špičkovým amatérským divadlům, jeho satirická nadsázka však mnohé pobuřovala. Na základě udání vztahujících se k jánošíkovskému titulu a k jedné z happeningových akcí byl soubor v roce 1986 umlčen.
V roce 1988 se pokusil o návrat hrou Studňa, listopadové události však nový start přerušily; v jiném složení, v čele opět s Josefem Fabiánem, obnovil SCHOD tradici klubového muzikálu titulem Smrt Caesarova (1994).
Bibliografie:
Bk: Malé formy na Valašsku. Amatérská scéna 1979, č. 6, s. 4–5.
Čejka, Karel: Malé formy – velké možnosti. Ostravský kulturní měsíčník, 1978, č. 5, s. 72.
Fabián, Josef: Pravděpodobný svět. Valašské Meziříčí 1999.
-jpn-: Dvakrát z M-klubu. Ostravský kulturní měsíčník, 1980, č. 4, s. 69 –71.
-jpn-: Křižovatky mladého divadla. Ostravský kulturní měsíčník, 1979, č. 6, s. 62–63.
Krůta, Jan: Chemický vzorec štěstí – rozhovor s Josefem Fabiánem. Mladý svět, 1979, č. 34, s. 20–21.
Pochmon, Jaroslav: Vyprodáno. Ostravský kulturní měsíčník, 1980, č. 2, s. 60–61.
Veselý, Petr: Schod. Mladý svět, 1986, č. 11, s. 19.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.