Olešnice, o. Semily, Sto let divadla (Eliška Peroutková)
100let divadla
Sobota byla pro Mladoboleslavský kraj a divadelnictví v něm významným dnem.
MDMB slavilo 100let a u Mladé Boleslavi v malé obci Olešnice slavil spolek ochotníků „Jirásek“ rovněž 100let.
Obě divadla nemají se sebou nic společného, to jen pro mě to má společný význam, protože jsem v MDMB pracovala jako scénografka a pojí mě letité přátelství, především s Josefem Kettnerem,uměleckým šéfem MDMB. Bylo pro mě tedy velkým oříškem rozhodnout se, kde strávím onen jedinečný, jediný a neopakovatelný večer. Mé rozhodnutí
bylo jednoznačné, zvolila jsem spolek „Jirásek“, neboť nebýt mého manžela, kdo-ví, zda-li by se spolek obnovil a neslavil by pouze jen úředně svou 100vku.
Tak úředně rozhodně neslavil, oslavy byly důstojné, šťastně bouřlivé a pozitivní, protože především pozitivní energie přecházela nejen přes rampu, ale byla všude v sále i v celé obci. Ocenila jsem velice to, že spolek si nehraje na tkzv. velké divadlo, kde si nečiní ambic toto suplovat ani v nejmenším, ale oni si hrají, a tím a tak hrají divadlo. Je to spolek nesmírně sympatických lidí různého věku v němž hraje člen ještě prvorepublikového spolku, pan Josef Antoň. Hrají si s nesmírnou nefalšovanou radostí, jejich radost ze hry je obrovská až nakažlivě a vytvořená radost pro sebe i pro diváka vede až slzám smíchu, co více si přát. Jejich radost ze hry je vyjádřením radosti ze života samotného. Je třeba ocenit a vyzdvihnout zásluhu podílu scénografické složky představení Miloše Marka a všech spolupodílejících se. Já jsem se trochu ochotnickému divadlu vzdálila a nedokážu posoudit kontinuitu, ale dokážu posoudit a ocenit kolik práce musí člen ochotnického spolku vynaložit, aby bylo možné vidět, to co Olešničtí dokázali vytvořit v malé obci mezi poli, mezi městem Turnov a kopcem Vyskří. Byla uvedena autorská hra Miloše Marka, „Čertovský telefon“ a autorská hra Karla Součka „Kravská opera“ v režii Jany Martínkové. .Následovaly koncerty bluegrassové skupiny „Funny Gras“ a „Dědové Harryho Pottera“.
Důstojnost oslav byla zahájena slavnostním zahájením odhalení zrestaurované opony. Opona v sále Olešnického hostince zoobrazuje motiv malby Františka Ženíška „Povolání Přemysla Oráče k vládě“ Originál je k nalezení v panteonu Národního muzea v Praze. Autor znám není, ale je možná domněnka, že malířem byl Jan Lev z Jilemnice, od něhož byly zakoupeny kulisy. Divadelní dekorace z dílny tohoto autora si ve své době získaly v celém kraji neobyčejný věhlas. V nich soubor odehrál po svém znovuobnovení Tvrdohlavou ženu.
V říjnu 2008 navštívila studentka restaurárorské fakulty v Litomyšli přátele v obci Olešnice. Zaznamenala neblahý stav opony a za odborné spolupráce své vyučující Mgr.archt.
Veroniky Kopecké byla opona zrestaurována. Byl poskytnut Grant ve výši 150 000kč ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Slavnostní odhalení provedl starosta obce Olešnice Zdeněk Šich.
A tak zněl bluegrass, sál tančil až se otřásal v základech, opona se skvěla nad sálem v malé obci, která byla za první světové války postižena velkým úbytkem mužů. Je zde pomník obětem první světové války a na znamení svobody z roku 1918 ještě dnes zdobí náves lípy na památku obětem války
a na znamení svobody.
Eliška Peroutková
Sobota byla pro Mladoboleslavský kraj a divadelnictví v něm významným dnem.
MDMB slavilo 100let a u Mladé Boleslavi v malé obci Olešnice slavil spolek ochotníků „Jirásek“ rovněž 100let.
Obě divadla nemají se sebou nic společného, to jen pro mě to má společný význam, protože jsem v MDMB pracovala jako scénografka a pojí mě letité přátelství, především s Josefem Kettnerem,uměleckým šéfem MDMB. Bylo pro mě tedy velkým oříškem rozhodnout se, kde strávím onen jedinečný, jediný a neopakovatelný večer. Mé rozhodnutí
bylo jednoznačné, zvolila jsem spolek „Jirásek“, neboť nebýt mého manžela, kdo-ví, zda-li by se spolek obnovil a neslavil by pouze jen úředně svou 100vku.
Tak úředně rozhodně neslavil, oslavy byly důstojné, šťastně bouřlivé a pozitivní, protože především pozitivní energie přecházela nejen přes rampu, ale byla všude v sále i v celé obci. Ocenila jsem velice to, že spolek si nehraje na tkzv. velké divadlo, kde si nečiní ambic toto suplovat ani v nejmenším, ale oni si hrají, a tím a tak hrají divadlo. Je to spolek nesmírně sympatických lidí různého věku v němž hraje člen ještě prvorepublikového spolku, pan Josef Antoň. Hrají si s nesmírnou nefalšovanou radostí, jejich radost ze hry je obrovská až nakažlivě a vytvořená radost pro sebe i pro diváka vede až slzám smíchu, co více si přát. Jejich radost ze hry je vyjádřením radosti ze života samotného. Je třeba ocenit a vyzdvihnout zásluhu podílu scénografické složky představení Miloše Marka a všech spolupodílejících se. Já jsem se trochu ochotnickému divadlu vzdálila a nedokážu posoudit kontinuitu, ale dokážu posoudit a ocenit kolik práce musí člen ochotnického spolku vynaložit, aby bylo možné vidět, to co Olešničtí dokázali vytvořit v malé obci mezi poli, mezi městem Turnov a kopcem Vyskří. Byla uvedena autorská hra Miloše Marka, „Čertovský telefon“ a autorská hra Karla Součka „Kravská opera“ v režii Jany Martínkové. .Následovaly koncerty bluegrassové skupiny „Funny Gras“ a „Dědové Harryho Pottera“.
Důstojnost oslav byla zahájena slavnostním zahájením odhalení zrestaurované opony. Opona v sále Olešnického hostince zoobrazuje motiv malby Františka Ženíška „Povolání Přemysla Oráče k vládě“ Originál je k nalezení v panteonu Národního muzea v Praze. Autor znám není, ale je možná domněnka, že malířem byl Jan Lev z Jilemnice, od něhož byly zakoupeny kulisy. Divadelní dekorace z dílny tohoto autora si ve své době získaly v celém kraji neobyčejný věhlas. V nich soubor odehrál po svém znovuobnovení Tvrdohlavou ženu.
V říjnu 2008 navštívila studentka restaurárorské fakulty v Litomyšli přátele v obci Olešnice. Zaznamenala neblahý stav opony a za odborné spolupráce své vyučující Mgr.archt.
Veroniky Kopecké byla opona zrestaurována. Byl poskytnut Grant ve výši 150 000kč ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Slavnostní odhalení provedl starosta obce Olešnice Zdeněk Šich.
A tak zněl bluegrass, sál tančil až se otřásal v základech, opona se skvěla nad sálem v malé obci, která byla za první světové války postižena velkým úbytkem mužů. Je zde pomník obětem první světové války a na znamení svobody z roku 1918 ještě dnes zdobí náves lípy na památku obětem války
a na znamení svobody.
Eliška Peroutková
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.