Městské ochotnické divadlo
1945 zahájilo Městské ochotnické divadlo, v něm se spojily všechny dosavadní boskovické ochotnické soubory, předsedou Rudolf Volf, místopředsedou Rudolf Musil (ustaveno 31.5.1945, ustavující schůze, svolaná Josefem Klárem, se konala v Dělnickém domě).
Režiséři Josef Klár, František Tázlar, Alois Valtr, Karel Bašný. Dramaturgie Karel Klemsa.
Hrálo se v sále sokolovny.
1945 (29.9.) V. Werner: Červený mlýn, jh. Jarmila Urbánková z ND Brno, režie R. Volf.
27. a 28. 10. 1945 Strakonický dudák, režie Volf, výprava Pavel Bačovský, spolučinkovalo orchestrální sdružení pod taktovkou Fr. Lindy.
1945 ještě Večer ruských jednoaktovek (2x Čechov, dále A. Irošnikov, V. Krylov), r. Volf, poté K. Poláček: Otec svého syna, r. Fr. Tázlar.
1946 4 a 1947 8 premiér, např. Scheinpflugové Quyana, režie Volf, v roli Marie vystoupila na premiéře autorka.
1947 do souboru přišel zkušený ochotník, herec i režisér Jaroslav Maňas - mezník ve vývoji souboru.
V dalších letech 7-8 inscenací ročně.
Nejúspěšnější hrou roku 1947 hra Fr. Kožíka Meluzína v Maňasově režii, choreografie Vlasta Poláčková Z Brna, scéna V. Trefil. Do inscenace zapojen celý soubor i řada dalšívch spolupracovníků, orchestr divadla řídil Ant. Trapl, premiéry se 13. 7. 1947 účastnil i autor, v sezoně 1947/48 hra hrána 7x, 1948 první místo v zemské soutěži ÚMDOČ, 1949 soubor jmenován členem Klubu vítězných souborů ÚMDOČ , ale na JH nepostoupil, protože hra obsahovala "jinotaje".
1949 Reportáž psaná na oprátce, dramatické pásmo J. Honzla v úpravě J. Maňase. Nejvýznamnější premiérou roku dramatizece (V. Nejedlý, D. Hallová a J. Kubík)) Stankovského románu Vlastencové z Boudy, r. Maňas, scena Ant. Vorel z Brna (spolupráce s tímto scénografem poté pokračovala), choreografie V. Poláčková, orchestr divadla řídil M. Chlup. Výpravná náročná inscenace se hrála 6x.
1950 - Měst. ochot. div., A. Kornejčuk: Makar Dubrava. Účast v soutěži Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ (jako člen Kruhu vítězných souborů ÚMDOČ) - 12. místo soutěže.
Divadlo Kras
1951 Městské ochotnické divadlo převedeno do ZK Kras a později Minerva, zde dalších 10 let. Vůdčí osobnosti J. Maňas, R. Volf, Fr. Tázlar. Spolupráce se scénografem Ant. Vorlem. 2-3 premiéry ročně, též pohádky, a pásma. Z repertoáru mj.:
1951 Jaroslav (Jarka) Mottl: To byl český muzikant, režie a v roli Fr. Kmocha J. Maňas,
1952 Vzbouření na vsi, Nebe na zemi,
1953 Lhář, Psohlavci,
1954 Skandál v obrazárně, opereta Mamzelle Nitouche,
1955 Chirurg Platon Krečet, Mirandolina, Dobrý voják Švejk - v titulní roli vynikající Fr. Tázlar,
1956 Legenda o lásce, Ondráš - spoluúčinkovala cimbálová muzika Valašského krúžku Spojklubu Brno, opereta Slovácká princezka,
1957 Ortner: Isabela španělská, soubor z krajské divadelní soutěže, do níž bylo přihlášeno 35 souborů, postoupil za kraj na NP ve Svitavách. Poté Langer: Dvaasedmdesátka.
1958 V W: Helenka je ráda aneb Slaměný klobouk, Blažek: Třetí přání,
1958 hudební komedie Únos Sabinek, Katajev: Ztřeštěná neděle.
Divadlo SKP ROH.
1960 ustaven SKP, sem přešlo i Divadlo Kras.
Rekonstrukce jeviště v sokolovně, ve vedení Jar. Maňas a Rud. Volf, který se stal uvolněným pracovníkem SKP.
Soubor pokračoval jako Divadlo SKP ROH.
1960 v místě festival ochotnických souborů, SKP spolupořadatelem, DS zde uvedl Karvašovu hru Půlnoční mše.
V 1. pol. 60. let i současný repertoár
1961 Příliš štědrý večer (Blažek), režie Maňas (zkušený režisér Pohled do očí (Daněk), pohádka O. Lichardové a M. Lokvencové Vyměněná princezna, Daňkův Steelfordův objev,
1962 pro děti Vyměněná princezna (Lokvencová), Veselé paničky windsorské, Svatba sňatkového podvodníka,
1963 Loupežník, detektivní komedie R. Thomase Past (téže 1964)
1965 E. A. Longen: C. k. polní maršálek, režie Maňas, A. Christie: Deset malých černoušků, režie Maňas, scéna Volf.
Po 1966 stagnace.
1969 první a poslední inscenací po 3 letech – Karel Tobis, Václav Mírovský, Vladimír Rohan, Jára Beneš: Na tý louce zelený (opereta), hrána 7x.
1970-1977 přestávka v činnosti.
1977 Mirek Konečný shromáždil početnou skupinu mladých, přidalo se několik zkušených ochotníků, podařilo se sestavit divadelní orchestr pod vedením P. Křivinky
1978 V a W: Nebe na zemi, r. Mirek Konečný, aranžmá P. Braunšleger, scéna Leopold Färber, úspěch u obecenstva, několik repríz, dále drama Ztracený ráj Imre Sarkadiho.
1978 Werich–Rachlík: Nebe na zemi, r. Mirek Konečný, dirigent Petr Křivinka. Účast na Letovice, OP.
1978/79 A. Koenigsmark: Tajemný doktor Ox, poté M. Konečný z důvodů studia ze souboru vystoupil, dále se krátce věnoval pouze kabaretu. Uvedena pohádka O. Fridrichové O Honzovi a princezně Zlatovlásce, režie zkušený herec a režisér Alois Valtr.
1979/80 Rudi Strahl: Případ Adam a Eva, režie K. Klemsa, scéna L. Färber. 4x uvedena na domácí scéně. Účast na OP v Letovicích, čestná uznání za herecké výkony hlavní představitelé K. Kováčová a Libor Kronek.
1980 Fr. Kožík: Než se zvedne opona, režie Fr. Slámová, noví členové. Poté pohádka Princezna Žofinka a drak Dynamit.
1980/81 pod jménem V. Šrámkové uvedena detektivka Luďka Eliáše (z politických důvodů nevhodný autor) Křeslo pro vraha, režie ing. J. Polák, uvedena 3x.
1981 s dětmi základních škol nastudovala Fr. Slámová za rež. asistence Vl. Šamšuly pohádku Zlatý klíček, 10x.
1982 Jílek: Sůl nad zlato, debutující režisérka Jitka Živná, celkem 10x, též na zájezdech. Dále K. Hašler: Podskalák, režie K. Klemsa, orchestr dirigoval Fr. Hlaváček.
1982 - Jílek: Sůl nad zlato, r. Jitka Živná. Účast na Letovice, OP - ocenění Jitce živné za režii, diplom Ivě Michálkové za roli voj. bubeníka.
1983 Horníček-Labiche: Slaměný klobouk, r. Živná, 4 reprízy v Boskovicích, 4 na zájezdech, na OP v Letovicích.
1983 k Roku českého divadla výstava Z historie divadla v Boskovicích a setkání všech dosavadních i bývalých členů divadla, které zahájil předseda divadla J. Bušina.
1984 V. Novák - St. Oubram: O Honzovi a víle Verunce, r. Živná, 5x v Boskovicích, 7x na Zájezdech. Dále komedie M. Stoniše Maškaráda za plotem. r. J. Polák, 2x na domácím jevišti, 1x v Kunštátě.
1985 B. Shaw: jednoaktovka Jak jsem lhal jejímu manželovi, r. Slámová a Klemsa a fraška H. Fieldinga Jak starý zmoudřel, r. Slámová. Na podzim Tyl - Škroup: Fidlovačka, aneb, Žádný hněv a žádná rvačka, profes. r. Fr. Kříž ze Stát. divadla v Brně, dirigent Fr. Hlaváček, choreografie J. Klosová. Po premiéře 7 repríz.
1986 A. N. Ostrovskij: I chytrák se spálí, r. Karel Klemsa. Účast na Letovice, OP - diplom - cenu KV SČDO Pavlu Klevetovi za postavu Glumova, diplom ing. Jaroslavu Polákovi za postavu Mamajeva, čestné uznání Oldřichu Veselému za postavu Krutického a Dagmar Stavinohové za postavu Glumovové.
1987 Charleyova teta, režie J. Machálková-Živná, 6x v Boskovicích, 6x na zájezdech; dále Drda: Dalskabáty, režie Ed. Kolář, hudební spolupráce jako v předchozí inscenaci M. Chlup.
1988 Renčín - Brabec: Nejkrásnější válka, r. Machálková, zpěvy nacvičil M. Chlup, hudební aranžmá a nahrávka J. Kolčava., 8x.
1989/90 - P. Kleveta, J. Machálková, Vl. Petrů: Kabaret aneb Pro každého něco, r. Machálková - v říjnu 1989 generálka, listopadové události odálily premiéru na 4.4., Kabaret opakován ještě 3x na domácíé scéně a 5x na zájezdech.
Ochotnické divadlo MěKS
1991 sloučení SKP a MěKS, všechny soubory přešly pod MěKS.
Od 1992 spolupořadatelem kraj. soutěže Monology a dialogy SČDO.
1992 - v červnu - Ochotnické divadlo MěKS - záhájilo nové ("posametové") období souboru hrou se zpěvy J. N. Nestroye: Lumpacivagabundus, režie Jitka Machálková, hudební spolupráce provedl Miloš Chlup a Jaroslav Kolčava, který aranžoval a nahrál hudební doprovod, reprízy 3x v Boskovicích a 2x na zájezdech.
1993 -15. prosince 1993 - slavnostní večer ke 130. výročí divadla v Boskovicích a 130. výročí založení Čtenářského spolku Velen v Boskovicích. Na slavnostním večeru byla sehrána jednoaktovka J. N. Štěpánka Berounské koláče jako připomínka na její uvedení při vzniku Velena. Režie J. Machálková. Večer uváděl PhDr. Jaroslav Bránský. Součástí oslav i výstavka dokumentů o činnosti ochotnického divadla na galerii MěKS
v sokolovně. Plakáty a fotografiemi přiblížila tato výstavka návštěvníkům historii divadla v Boskovicích.
1995 - v květnu - Zdeněk Kozák: Zapeklitá komedie, aneb, Někdo brousí nad Paďousy, pohádková veselohra, režijní debut Káji Kronkové, hráno 5x.
1996 - v dubnu - P. Dostál a Rich. Pogoda: Výtečníci, hru v režii K. Kronkové nastudovalo 5 herců ochotnického divadla - Lenka Janíková, Kája Kronková, Dana Krejčířová, Luboš Slezák a Jaroslav Kronek, s nimi 14 studentek a studentů SPgŠ. 6 repríz v Boskovicích a 1 ve Sloupě.
1996 - v červnu - J. Kesselring v úpravě J. Wericha: Jezinky bezinky, černá komedie, režie Machálková.
1996 35 členů, kromě J. Bušiny a obou režisérek patřili ke stálicím na boskovickém divadelním nebi Vladimír Petrů a Pavel Kleveta.
Poté tříletá pauza
1999 Jára Beneš: Na tý louce zelený, režie J. Machálková.
2001 - Jan Drda: Hrátky s čertem. Poslední představení Ochotnického divadla pod hlavičkou KZMB (Kulturní zařízení města Boskovic).
2002 soubor ustaven jako Ochotnické divadlo, o.s. Předsedou OS zvolen Pavel Kleveta, do výboru Karel Černý, Jiří Horníček,
Lumír Doubek a Jitka Kučírková.
2004 v listopadu se Ochotnické divadlo zúčastnilo v místní sokolovně přehlídky divadel z blízkého okolí.
2005 Jaroslav Koloděje: Dědeček, r. Jitka Machálková.
2006 - Francois Veber: Blbec k večeři, k režii se vrátila Kája Kronková. Premiéra v zámeckém skleníku dne 11.2. 2006., Jaroslav Koloděj: Vrány
2009 - Jacques Bricaire a Maurice Lassayques: Velká zebra aneb Jakže se to jmenujete?, r. Lubomír Slezák. Účast KP Hobblík - Mumraj, Hodonín, za klíčovou hereckou kreaci odměněný režisér Lubomír Slezák, John Graham: Hexenschuss, r. Lubomír Slezák.
2010 Robert Thomas: Tornádo.
2012 Mátový nebo citron?, r. Jana Řezníčková.
2016 F. Veber: Blbec k večeři, r. Jana Řezníčková-
2017 R. Trinner: Agentura Drahoušek, r. Jana Řezníčková.