Libochovice, Tlustý, Jaromír: Soutěžení ve 40. letech, čl.
80 let „Scény“ – Soutěžení
Jedním z hybných momentů českého ochotnického hnutí po druhé světové válce byla existence Ústřední matice divadelního ochotnictva českého (ÚMDOČ) a především jejich regionálních poboček. Divadelní soubor „Scéna“ SZK ROH Libochovice náležel do Podřipského okrsku mající sídlo v Roudnici nad Labem.
Přínos pro rozvíjející se novou éru divadelního ochotničení tehdejší doby lze spatřovat především v možnosti, kdy si jednotlivé soubory mohly navzájem předávat zkušenosti a také konfrontovat svá představení. Ke konfrontaci sloužila soutěž Lidové umělecké tvořivosti (LUT). Pořadatelem byla již zmíněná Ústřední matice divadelního ochotnictva českého a soutěž byla postupová, přičemž nejnižším stupněm bylo kolo okrskové. Následovalo kolo krajské, z něhož se postupovalo do kola zemského. A vysněným Olympem byl stupeň nejvyšší, Jiráskův Hronov.
První ročník soutěže se konal v roce 1946 a libochovická „Scéna“ se na něj pečlivě připravovala. Prvním krokem bylo vybrat hru, jež by byla hodna přehlídky a u které by bylo možno se domnívat, že zaujme jak diváky, tak i porotu a bude tedy mít naději na postup.
Byla vybrána hra „Soupeři“ jejímž autorem byl dramaturg Národního divadla v Praze František Götz. Volba to byla správná, hra postoupila až do krajského kola.
Zajímavé je nahlédnout do příprav i samotného průběhu soutěže. Zprvu organizátoři předpokládali, že soutěžní představení budou odehrána na jednom jevišti a to v ústeckém divadle D2N. Krom zjednodušení organizace přehlídky bylo také velkým lákadlem pro zúčastněné soubory, zahrát si na profesionálním jevišti. Z technickým důvodů, či z neochoty ze strany ústeckého divadla byla soutěžní představení přesunuta do několika jiných divadel. (Uvažovalo se také o libochovické scéně u Tří lip. Ta však nevyhovovala počtem sedadel - 272). A tak byla jednotlivá soutěžní představení hrána následovně. V mělnickém divadle sehrál Roudnický spolek Gogolova „Revizora“ a divadlo z Ústí nad Labem „Velký případ“ od Emanuela Synka. V Ústí nad Labem představil mělnický divadelní spolek hru Karla Čapka „Loupežník“. Drama Karla Čapka „Matka“ si pro soutěžní přehlídku připravil i litoměřický soubor, jež se představil v divadle mosteckém. V Litoměřicích poté sehrálo další z mělnických divadel hru Jana Tomana „Vina“. A v Roudnici nad Labem vystoupilo mostecké divadlo se hrou Jiřího Vernera „Bohatý chudák“.
Ve stejný den (28. 2. 1946) jako mostecké divadlo, představila „Scéna“ v Roudnici svou hru „Soupeři“. Je zajímavé, že v té době existovala mezi libochovickými ochotníky averze proti vystupování v Roudnici. Především Alois Pilař byl tak dotčen skutečností, že na „Scénu“ připadlo roudnické jeviště, že se zdráhal vystoupit. Nakonec však „Scéna“ „Soupeře“ sehrála a to ke spokojenosti své, diváků a především poroty. Ta představení označila za zajímavé, především pro jeho atmosféru a vzájemný vztah postav. Vyzdvižen byl i herecký výkon Antonína Zezulky a Loidy Slavatové.
Přestože bylo představení porotou hodnoceno velmi kladně nestalo se představením vítězným. První místo a postup na Jiráskův Hronov vyhrál divadelní soubor z Roudnice nad Labem. Tato skutečnost byla dalším důvodem k Pilařově odporu k roudnickému divadlu. Jakou se mu tedy stala satisfakcí skutečnost, že v následující soutěži Lidové umělecké tvořivosti získala hra Edmunda Konráda „Skřivan a smršť“, již Alois Pilař režíroval a navrhl pro ni scénu, první místo v okrskovém kole, právě před roudnickým souborem.
Ještě jednou si dovolíme požádat pamětníky a to doby vzdálené i nedávno minulé o jejich vzpomínky. A to nejen herce, jevištní techniky či činovníky spolku, ale i diváky a příznivce libochovického divadla, zda by nám své vzpomínky nezaslali a to na adresu redakce Libochovických novin či elektronickou formou na adresu tlustyj@seznam.cz.
Stejnou cestou je možné odpovědět na následující otázky:
• Která z her Divadelního spolku Scéna Libochovice vám nejvíce utkvěla v paměti?
• Který z mužských hereckým výkonů v představeních Divadelního spolku Scéna Libochovice považujete za nejzdařilejší?
• Který z ženských hereckým výkonů v představeních Divadelního spolku Scéna Libochovice považujete za nejzdařilejší?
• Vaše nezapomenutelné setkání s Divadelním spolkem Scéna Libochovice.
Otázka soutěžní. Správné odpovědi na následující otázku budou slosovány a výherce bude odměněn. Své odpovědi zasílejte do konce měsíce na výše uvedené adresy.
První hrou jíž „Scéna“ nastupovala po skončení druhé světové války byla hra Nikolaje Vasilijeviče Gogola:
a) „Ženitba“
b) „Revizor“
c) „Hráči“
Správná odpověď na předchozí otázku bylo a) Režíroval ji. Václav Cimrman se ujal režie hry Josefa Kopty „Revoluce“ a není bez zajímavosti, že tištěný scénář hry dostal od Josefa Kopty s osobním věnováním.
Za Divadelní spolek Scéna Libochovice Jaromír Tlustý
Libochovické noviny, roč. 2006, čís. 9, s. 11, 12
http://www.libochovice.cz/ln/art_pub_detail.asp?art_ID=829
Jedním z hybných momentů českého ochotnického hnutí po druhé světové válce byla existence Ústřední matice divadelního ochotnictva českého (ÚMDOČ) a především jejich regionálních poboček. Divadelní soubor „Scéna“ SZK ROH Libochovice náležel do Podřipského okrsku mající sídlo v Roudnici nad Labem.
Přínos pro rozvíjející se novou éru divadelního ochotničení tehdejší doby lze spatřovat především v možnosti, kdy si jednotlivé soubory mohly navzájem předávat zkušenosti a také konfrontovat svá představení. Ke konfrontaci sloužila soutěž Lidové umělecké tvořivosti (LUT). Pořadatelem byla již zmíněná Ústřední matice divadelního ochotnictva českého a soutěž byla postupová, přičemž nejnižším stupněm bylo kolo okrskové. Následovalo kolo krajské, z něhož se postupovalo do kola zemského. A vysněným Olympem byl stupeň nejvyšší, Jiráskův Hronov.
První ročník soutěže se konal v roce 1946 a libochovická „Scéna“ se na něj pečlivě připravovala. Prvním krokem bylo vybrat hru, jež by byla hodna přehlídky a u které by bylo možno se domnívat, že zaujme jak diváky, tak i porotu a bude tedy mít naději na postup.
Byla vybrána hra „Soupeři“ jejímž autorem byl dramaturg Národního divadla v Praze František Götz. Volba to byla správná, hra postoupila až do krajského kola.
Zajímavé je nahlédnout do příprav i samotného průběhu soutěže. Zprvu organizátoři předpokládali, že soutěžní představení budou odehrána na jednom jevišti a to v ústeckém divadle D2N. Krom zjednodušení organizace přehlídky bylo také velkým lákadlem pro zúčastněné soubory, zahrát si na profesionálním jevišti. Z technickým důvodů, či z neochoty ze strany ústeckého divadla byla soutěžní představení přesunuta do několika jiných divadel. (Uvažovalo se také o libochovické scéně u Tří lip. Ta však nevyhovovala počtem sedadel - 272). A tak byla jednotlivá soutěžní představení hrána následovně. V mělnickém divadle sehrál Roudnický spolek Gogolova „Revizora“ a divadlo z Ústí nad Labem „Velký případ“ od Emanuela Synka. V Ústí nad Labem představil mělnický divadelní spolek hru Karla Čapka „Loupežník“. Drama Karla Čapka „Matka“ si pro soutěžní přehlídku připravil i litoměřický soubor, jež se představil v divadle mosteckém. V Litoměřicích poté sehrálo další z mělnických divadel hru Jana Tomana „Vina“. A v Roudnici nad Labem vystoupilo mostecké divadlo se hrou Jiřího Vernera „Bohatý chudák“.
Ve stejný den (28. 2. 1946) jako mostecké divadlo, představila „Scéna“ v Roudnici svou hru „Soupeři“. Je zajímavé, že v té době existovala mezi libochovickými ochotníky averze proti vystupování v Roudnici. Především Alois Pilař byl tak dotčen skutečností, že na „Scénu“ připadlo roudnické jeviště, že se zdráhal vystoupit. Nakonec však „Scéna“ „Soupeře“ sehrála a to ke spokojenosti své, diváků a především poroty. Ta představení označila za zajímavé, především pro jeho atmosféru a vzájemný vztah postav. Vyzdvižen byl i herecký výkon Antonína Zezulky a Loidy Slavatové.
Přestože bylo představení porotou hodnoceno velmi kladně nestalo se představením vítězným. První místo a postup na Jiráskův Hronov vyhrál divadelní soubor z Roudnice nad Labem. Tato skutečnost byla dalším důvodem k Pilařově odporu k roudnickému divadlu. Jakou se mu tedy stala satisfakcí skutečnost, že v následující soutěži Lidové umělecké tvořivosti získala hra Edmunda Konráda „Skřivan a smršť“, již Alois Pilař režíroval a navrhl pro ni scénu, první místo v okrskovém kole, právě před roudnickým souborem.
Ještě jednou si dovolíme požádat pamětníky a to doby vzdálené i nedávno minulé o jejich vzpomínky. A to nejen herce, jevištní techniky či činovníky spolku, ale i diváky a příznivce libochovického divadla, zda by nám své vzpomínky nezaslali a to na adresu redakce Libochovických novin či elektronickou formou na adresu tlustyj@seznam.cz.
Stejnou cestou je možné odpovědět na následující otázky:
• Která z her Divadelního spolku Scéna Libochovice vám nejvíce utkvěla v paměti?
• Který z mužských hereckým výkonů v představeních Divadelního spolku Scéna Libochovice považujete za nejzdařilejší?
• Který z ženských hereckým výkonů v představeních Divadelního spolku Scéna Libochovice považujete za nejzdařilejší?
• Vaše nezapomenutelné setkání s Divadelním spolkem Scéna Libochovice.
Otázka soutěžní. Správné odpovědi na následující otázku budou slosovány a výherce bude odměněn. Své odpovědi zasílejte do konce měsíce na výše uvedené adresy.
První hrou jíž „Scéna“ nastupovala po skončení druhé světové války byla hra Nikolaje Vasilijeviče Gogola:
a) „Ženitba“
b) „Revizor“
c) „Hráči“
Správná odpověď na předchozí otázku bylo a) Režíroval ji. Václav Cimrman se ujal režie hry Josefa Kopty „Revoluce“ a není bez zajímavosti, že tištěný scénář hry dostal od Josefa Kopty s osobním věnováním.
Za Divadelní spolek Scéna Libochovice Jaromír Tlustý
Libochovické noviny, roč. 2006, čís. 9, s. 11, 12
http://www.libochovice.cz/ln/art_pub_detail.asp?art_ID=829
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.