Vzpomínka Anny Fabingerové

Vždy, když se blížilo Všech svatých, uvažovali jsme ve výborových schůzích o tom, jaký kus vybrat, který by odpovídal dnům dušičkovým, aby uspokojil obecenstvo a abychom dosáhli kasovního úspěchu. Zkušenost učila, že nejúspěšnější a všem těmto bodům vyhovující je Raupachova truchlohra Mlynář a jeho dítě, přesto, že bylo proti ní mnoho námitek, že je to starý, přežitý, německý škvár, že by bylo smutné, abychom v naší divadelní literatuře nenašli něco, co by také “táhlo”. Ale velmi často se stalo, že když jsme toto vše uvážili, na konec přece jsme se rozhodli pro Mlynáře. Vzpomínka Anny Fabingerové