Poděbrady, Excerpce pro MČAD 1998-2002
PODĚBRADY o. Nymburk
CČAD s. 63, 93,146, 293, 302, 308, 337, 385, 401.
Obr. CČAD, s. 303: Henry Fielding: Přeukrutná tragedie o životě a smrti Palečka Velikého, DS Jiří Poděbrady, režie Jan Pavlíček, na snímku Bohdana Vosáhlová jako Královna a Milan Strotzer jako Lord Grázl, 1979.
1821: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181).
DČD II.
Dekorace pro och. div. Jan Kautský (s. 185),
80. léta 19. st.: dekorace G. Kubeše (s. 466).
DČD III.
1820 hráli studenti první české představení v zámecké kapli. Hrálo se střídavě česky a německy. 1830 německé hry přestaly. 1861 zal. nové Ochotnické sdružení. Postavilo si v zámecké kapli jeviště. Do 1865 řídila divadlo městská rada, od tohoto roku zvláštní výbor. S výjimkou 1867–8 se hrálo nepřetržitě šestkrát až desetkrát do roka. 1879 dostali ochotníci ze zámku výpověď. Hrávali potom v hostinci U zeleného stromu. 1881 ustaven komitét pro zbudování divadla. Bylo postavené ve starých kasárnách a téhož roku otevřené. V tomto roce zal. Spolek divadelních ochotníků Jiří. 1883 darovala obec Jiříkovo divadlo tomuto spolku. 1886 si spolek divadlo přestavěl, 1890 opět. 1899 nastudovali Offenbachovu operetu Svatba při lucernách. 1900 provedli A. Valenty-Mělnického operetku Morduňk při měsíčku. Po 1900 se ochotnickému hnutí ve městě nevyhnul tehdejší trend, hrát opery či operety. Až do 1920 budova divadla doznala mnoho přestaveb, renovací. Hrálo se zde až do 1939, kdy budova vyhořela. 1920 se utvořil výbor pro postavení nového divadla. 1942 v ní zahájil provoz – Zámecké divadlo Na kovárně. (JM)
Javorin s. 177, Smékalová.
1820 a 1825 hráli úředníci panství, 1861 přičiněním purkmistra zřízeno divadlo v zámecké kapli – opona a část dekorací od později malíře dvorní opery vídeňské Kouckého. Průměrně 11 představení ročně, 1862 18x, 1863 20x, 1865 jh. Zdenka Havlíčková, dále hostovali: 1874 Helena Veverková, 1876 Bittner, 1877 Sklenářová-Malá v Mageloně a Sirotku lovoodském, dále de Pauli, Mošna. Za 18 let 191 představení. Nejúspěšnější: Ďáblův podíl, Strakonický dudák, Úklady a láska, Slepý mládenec, Jiříkovo vidění, Lesní panna, Debora. O ochotnickém působení vydány Letopisy. Dle nich zpracována tato zpráva.
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 163–5., Dr. B. Bouček a J. Hrdlička kDÚ.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos. Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II., sv. 6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863., s. III., kDÚ.
1820 25 úředníků panství hrálo pro svoji zábavu divadlo. 1821 divadlo hráli studenti. 1861–1879 sehráli ochotníci 191 představení, repertoár tehdy obvyklý. Často hostovali herci z Prahy. 80. a 90.léta hrál spolek především pro zajištění finančních prostředků na dobudování a renovace divadla. Divadelní ochotníci odmítali proůjčovat místnosti jiným hrajícím spolkům, také studentům, kteří v počátcích výrazně pomohli likvidovat finanční zátěž spolku. Spor skončil pro studenty úspěšně až
1901. Přes vnitřní spolkové kontraverze se kontinuita představení udržela. 1901–1910 se uskutečnilo 90 představení, pohostinně vystupovali herci z ND, z Plzně a herci OS z Nymburka či z Kolína. 1910 Rozklad režíroval autor F. X. Svoboda. 1911 oslavy 50 let ochotnického divadla v místě za účasti významných kulturních osobností a delegátů z partnerských OS. 1918 bylo sehráno 29 představení s rekordní návštěvou. 1919 se uskutečnil zájezd k České besedě do Liberce. Téhož roku hráli v přírodě v Oboře. 1921–1925 sehráli 82 představení, z toho 40 českých her. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 219–229.
Od r. 1920 SDO JIŘÍ. (Zahrádková)
Naše hory, 1920, č. 48; 1921, č. 44; Český sever, 1930, č. 9,10.
1897 ochotníci – aktovka – Jacobson: Uvězněná o vodě a chlebu.
DOSTALOVÁ, Leopolda: Herečka vzpomíná. Praha, Orbis 1960, s. 16.
1812–1813 ochotníci.
KOVÁŘÍK, Vladimír: Otec české Thalie. Praha, SNDK 1960, s. 65.
BOUČEK, B. – Hrdlička, J.: Letopisy ochotnického divadla v Poděbradech od r. 1861 až do r. 1879. Poděbrady, Nakl. ochotníků poděbradských 1879. KMd.
Sídlo Turinského okrsku ÚMDOČ 1922.
DROBNÁ, Jitka: Historie ochotnického divadla na Poděbradsku v období 1. pol. 19. století. Diplomová práce. Ústav hist. věd PdF VŠP v Hradci Králové, 1994.
1972–1986 zde organizovány přehlídky FEMAD.
Mezi prvními ochotníky osobnosti národního obrození /např.Turinský/. 1832 požár města odsunul i zájem o divadlo. 1861 zal. Zpěvácký spolek, Spolek divadelních ochotníků, Občanská záložna, Čtenářská beseda. Rozhodující postavení spolek Studující Poděbradska, hráli i divadlo, v zámecké kapli. Z jejich repertoáru: Ženich z hladu, Studenti na cestách. Ochotníci sehráli 1863 20 představení. 1879 měli 77 žen a 132 mužů. Poslední hra v zámecké kapli 1879 – Jací jsou ti naši muži. 1861–1870 se hrálo 105 představení /např. Bankrotář, Matka a dcera, Lakomec, Divotvorný klobouk, Pražský flamendr, Tvrdohlavá žena, Paní Marjánka, Zlý jelen, Prodaná láska, Ženichové, Žižkův meč, Slepý mládenec, Ženská vojna, Sládci, Strakonický dudák, Pašerové, Mlynář a jeho dítě, Inserát, 1868 Revizor, patrně první provedení v Čechách, Blázinec v prvním poschodí, Rohovín čtverrohý, Paličova dcera. 1863 opereta Ďáblův podíl. Hostování jiných souborů. 1871–1880 sehráli ochotníci 97 her, repertoár obdobný. Hostování pražských herců Veverkové, Hynkové, Bittnera, Šmahy, s Prokopovou společností hostovala Sklenářová-Malá a také Mošna. 1881–1890 se hrálo 125x. 1881 otevřeno nové divadlo na místě vyhořelých kasáren. 1885 v Deboře jedno z prvních vystoupení Hany Kvapilové. 1882 Tylovy oslavy. Se studujícími a zpěváckým spolkem hostoval v J. K. Tylovi Budil a Lier. Repertoár z té doby opět obdobný dřívějšímu, rozšířený o několik nových titulů. Pokračovala pohostinná vystoupení jiných OS. 1890–1911 sehráli ochotníci 252 představení, na repertoáru novější autoři – Světlá, Hermann, Vrchlický, Jirásek, Svoboda, Šamberk, Ibsen, Kvapil, Preissová, Mrštíkové, Čechov, Suvorin, Dančenko... Hostování souboru mimo Poděbrady, hostování jiných OS pokračovalo. 1896 zahájila hereckou dráhu v Panu senátorovi jako ochotnice Leopolda Dostalová. 1903 Vrchlického oslavy, první vystoupení Karla Dostala. 1911–1937 označováno jako období největších úspěchů ochotníků. Sehráno okolo 550 představení. První provedení několika her, účast autorů – Svoboda, Šalda, Hermann, Hais-Týnecký, Preissová. Repertoár sledoval současné naše i zahraniční nové hry. Zájezdy do okolních obcí, 1922 velký úspěch v Liberci. Hostování Hübnerové, Vydry st., E. Kohouta, Jičínského, Steimara, Vrchlické, Deyla st. 1925 obnova vnitřního vybavení divadla. 1933 vnitřní rozpory v souboru. Vytvoření spolku Tyl, vlastní jeviště v hotelu Na Záložně. Zde hráli až do 1938, kdy se opět oba soubory spojily ve spolku Jiřík. (?) Po dobu existence Tyl sehrál 71 představení. Před požárem divadla poslední představení – Srdce v soumraku /Maryna Rodaměrská/. V Prozatímním divadle na Záložně zahájili Matkou. Do 1941 sehráli 77 představení dobře vybíraného i dobového repertoáru. Přestavba budovy v prvním nádvoří zámku Na kovárně. Zde nové divadlo otevřeno Našimi furianty 1942. 1943 spolek Jiří rozpuštěn. Nový název divadla Městské divadlo Na kovárně. Tento objekt od 1988 do dnešní doby v rekonstrukci, tím znemožněna divadelní a osvětová činnost DS Jiří, ale i festivalu mladého amatérského divadla /zal. 1972/. DS Jiří se účastnil řady přehlídek – FEMAD 1973 /Ten, který dostává políčky/Andrejev/, JH 1974 /Vojnarka/, Svitavy 1974 /Ten, který dostává políčky/, JH 1975 Tribunál /A.Makajonok/, Svitavy 1977 /Evžen Oněgin/, FEMAD 1979 /Přeukrutná tragédie o životě a smrti Palečka Velikého /Fielding/, JH 1983 /Zvony/Šrámek/. /JM/
HRABĚTOVÁ, Jana: Z dějin poděbradského ochotnického divadla. 1998. Rkp. 15 str. kART.
HRABĚTA, Miroslav: Z dějin divadelního souboru Jiří. 3 str., 1998. kART.
AUTOR?: Projev. 12 str, 1998. kART.
OD 1958/3, s. 68.
FEMAD viz BČAD č. 987.
Neumannovy Poděbrady – Poděbradské dny poezie, viz BČAD č. 988.
PODĚBRADY (13 tis. obyv., okres Nymburk): Dětští herci z poděbradského Divadelního souboru Jiří vyhlásili veřejnou sbírku "Občané sobě" na dostavbu tamního Divadla Na Kovárně. Prvním příspěvkem byl výtěžek představení těchto dětí, které pod názvem Zlatovláska do obýváku připravily pro školky a školy, kde svá vystoupení samy organizují. (Slovo, 17. 12. 1998)
HRABĚTOVÁ, Jana: Divadlo v Poděbradech. Poděbradské noviny, 1999. PODĚBRADY (13 tis. obyv., okres Nymburk): V rámci Roku obnovy poděbradského divadla vyhlásil místní divadelní spolek Jiří výtvarnou soutěž Jak si děti představují poděbradské divadlo. Byla rozdělena do 3 kategorií (děti do 6 a od 7 do 12 let, mládež ve věku 13–18 let). Na 1. 3. 1999 byla stanovena uzávěrka těchto prací (výkresů, koláží a plastik) a na první jarní den pak vernisáž jejich výstavy v tamním muzeu. Další aktivity spojené s obnovou divadla jsou plánovány na květen 1999, kdy bude v Poděbradech Majáles. Spolek Jiří také chce veřejnost informovat o probíhající sbírce ve prospěch divadla. (MF Dnes, 19. 02. 1999)
DS Jiří (Dotazník ÚLK 1999).
1972 FEMAD: DS Jiří KaSS, Andrejev: Ten, který dostává políčky.
1974 JH: Jirásek: Vojnarka.
1975 JH, FEMAD: Makajonak: Tribunál.
1979 FEMAD: Fielding: Přeukrutná tragedie o životě a smrti Palečka Velikého.
1983 JH, FEMAD: Šrámek: Zvony.
CČAD s. 63, 93,146, 293, 302, 308, 337, 385, 401.
Obr. CČAD, s. 303: Henry Fielding: Přeukrutná tragedie o životě a smrti Palečka Velikého, DS Jiří Poděbrady, režie Jan Pavlíček, na snímku Bohdana Vosáhlová jako Královna a Milan Strotzer jako Lord Grázl, 1979.
1821: Ochotnické divadlo v české řeči (s. 181).
DČD II.
Dekorace pro och. div. Jan Kautský (s. 185),
80. léta 19. st.: dekorace G. Kubeše (s. 466).
DČD III.
1820 hráli studenti první české představení v zámecké kapli. Hrálo se střídavě česky a německy. 1830 německé hry přestaly. 1861 zal. nové Ochotnické sdružení. Postavilo si v zámecké kapli jeviště. Do 1865 řídila divadlo městská rada, od tohoto roku zvláštní výbor. S výjimkou 1867–8 se hrálo nepřetržitě šestkrát až desetkrát do roka. 1879 dostali ochotníci ze zámku výpověď. Hrávali potom v hostinci U zeleného stromu. 1881 ustaven komitét pro zbudování divadla. Bylo postavené ve starých kasárnách a téhož roku otevřené. V tomto roce zal. Spolek divadelních ochotníků Jiří. 1883 darovala obec Jiříkovo divadlo tomuto spolku. 1886 si spolek divadlo přestavěl, 1890 opět. 1899 nastudovali Offenbachovu operetu Svatba při lucernách. 1900 provedli A. Valenty-Mělnického operetku Morduňk při měsíčku. Po 1900 se ochotnickému hnutí ve městě nevyhnul tehdejší trend, hrát opery či operety. Až do 1920 budova divadla doznala mnoho přestaveb, renovací. Hrálo se zde až do 1939, kdy budova vyhořela. 1920 se utvořil výbor pro postavení nového divadla. 1942 v ní zahájil provoz – Zámecké divadlo Na kovárně. (JM)
Javorin s. 177, Smékalová.
1820 a 1825 hráli úředníci panství, 1861 přičiněním purkmistra zřízeno divadlo v zámecké kapli – opona a část dekorací od později malíře dvorní opery vídeňské Kouckého. Průměrně 11 představení ročně, 1862 18x, 1863 20x, 1865 jh. Zdenka Havlíčková, dále hostovali: 1874 Helena Veverková, 1876 Bittner, 1877 Sklenářová-Malá v Mageloně a Sirotku lovoodském, dále de Pauli, Mošna. Za 18 let 191 představení. Nejúspěšnější: Ďáblův podíl, Strakonický dudák, Úklady a láska, Slepý mládenec, Jiříkovo vidění, Lesní panna, Debora. O ochotnickém působení vydány Letopisy. Dle nich zpracována tato zpráva.
In: Zprávy o činnosti divadelních ochotníků v Čechách a na Moravě.
Praha, Otto 1882 str. 163–5., Dr. B. Bouček a J. Hrdlička kDÚ.
Existenci ochotnického divadla v místě uvádí Jos. Mikuláš Boleslavský v Divadelním ochotníkovi Díl II., sv. 6 v čl. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu.
Praha, Slovanské kněhkupectví 1863., s. III., kDÚ.
1820 25 úředníků panství hrálo pro svoji zábavu divadlo. 1821 divadlo hráli studenti. 1861–1879 sehráli ochotníci 191 představení, repertoár tehdy obvyklý. Často hostovali herci z Prahy. 80. a 90.léta hrál spolek především pro zajištění finančních prostředků na dobudování a renovace divadla. Divadelní ochotníci odmítali proůjčovat místnosti jiným hrajícím spolkům, také studentům, kteří v počátcích výrazně pomohli likvidovat finanční zátěž spolku. Spor skončil pro studenty úspěšně až
1901. Přes vnitřní spolkové kontraverze se kontinuita představení udržela. 1901–1910 se uskutečnilo 90 představení, pohostinně vystupovali herci z ND, z Plzně a herci OS z Nymburka či z Kolína. 1910 Rozklad režíroval autor F. X. Svoboda. 1911 oslavy 50 let ochotnického divadla v místě za účasti významných kulturních osobností a delegátů z partnerských OS. 1918 bylo sehráno 29 představení s rekordní návštěvou. 1919 se uskutečnil zájezd k České besedě do Liberce. Téhož roku hráli v přírodě v Oboře. 1921–1925 sehráli 82 představení, z toho 40 českých her. /JM/
TÁBORSKÝ, str. 219–229.
Od r. 1920 SDO JIŘÍ. (Zahrádková)
Naše hory, 1920, č. 48; 1921, č. 44; Český sever, 1930, č. 9,10.
1897 ochotníci – aktovka – Jacobson: Uvězněná o vodě a chlebu.
DOSTALOVÁ, Leopolda: Herečka vzpomíná. Praha, Orbis 1960, s. 16.
1812–1813 ochotníci.
KOVÁŘÍK, Vladimír: Otec české Thalie. Praha, SNDK 1960, s. 65.
BOUČEK, B. – Hrdlička, J.: Letopisy ochotnického divadla v Poděbradech od r. 1861 až do r. 1879. Poděbrady, Nakl. ochotníků poděbradských 1879. KMd.
Sídlo Turinského okrsku ÚMDOČ 1922.
DROBNÁ, Jitka: Historie ochotnického divadla na Poděbradsku v období 1. pol. 19. století. Diplomová práce. Ústav hist. věd PdF VŠP v Hradci Králové, 1994.
1972–1986 zde organizovány přehlídky FEMAD.
Mezi prvními ochotníky osobnosti národního obrození /např.Turinský/. 1832 požár města odsunul i zájem o divadlo. 1861 zal. Zpěvácký spolek, Spolek divadelních ochotníků, Občanská záložna, Čtenářská beseda. Rozhodující postavení spolek Studující Poděbradska, hráli i divadlo, v zámecké kapli. Z jejich repertoáru: Ženich z hladu, Studenti na cestách. Ochotníci sehráli 1863 20 představení. 1879 měli 77 žen a 132 mužů. Poslední hra v zámecké kapli 1879 – Jací jsou ti naši muži. 1861–1870 se hrálo 105 představení /např. Bankrotář, Matka a dcera, Lakomec, Divotvorný klobouk, Pražský flamendr, Tvrdohlavá žena, Paní Marjánka, Zlý jelen, Prodaná láska, Ženichové, Žižkův meč, Slepý mládenec, Ženská vojna, Sládci, Strakonický dudák, Pašerové, Mlynář a jeho dítě, Inserát, 1868 Revizor, patrně první provedení v Čechách, Blázinec v prvním poschodí, Rohovín čtverrohý, Paličova dcera. 1863 opereta Ďáblův podíl. Hostování jiných souborů. 1871–1880 sehráli ochotníci 97 her, repertoár obdobný. Hostování pražských herců Veverkové, Hynkové, Bittnera, Šmahy, s Prokopovou společností hostovala Sklenářová-Malá a také Mošna. 1881–1890 se hrálo 125x. 1881 otevřeno nové divadlo na místě vyhořelých kasáren. 1885 v Deboře jedno z prvních vystoupení Hany Kvapilové. 1882 Tylovy oslavy. Se studujícími a zpěváckým spolkem hostoval v J. K. Tylovi Budil a Lier. Repertoár z té doby opět obdobný dřívějšímu, rozšířený o několik nových titulů. Pokračovala pohostinná vystoupení jiných OS. 1890–1911 sehráli ochotníci 252 představení, na repertoáru novější autoři – Světlá, Hermann, Vrchlický, Jirásek, Svoboda, Šamberk, Ibsen, Kvapil, Preissová, Mrštíkové, Čechov, Suvorin, Dančenko... Hostování souboru mimo Poděbrady, hostování jiných OS pokračovalo. 1896 zahájila hereckou dráhu v Panu senátorovi jako ochotnice Leopolda Dostalová. 1903 Vrchlického oslavy, první vystoupení Karla Dostala. 1911–1937 označováno jako období největších úspěchů ochotníků. Sehráno okolo 550 představení. První provedení několika her, účast autorů – Svoboda, Šalda, Hermann, Hais-Týnecký, Preissová. Repertoár sledoval současné naše i zahraniční nové hry. Zájezdy do okolních obcí, 1922 velký úspěch v Liberci. Hostování Hübnerové, Vydry st., E. Kohouta, Jičínského, Steimara, Vrchlické, Deyla st. 1925 obnova vnitřního vybavení divadla. 1933 vnitřní rozpory v souboru. Vytvoření spolku Tyl, vlastní jeviště v hotelu Na Záložně. Zde hráli až do 1938, kdy se opět oba soubory spojily ve spolku Jiřík. (?) Po dobu existence Tyl sehrál 71 představení. Před požárem divadla poslední představení – Srdce v soumraku /Maryna Rodaměrská/. V Prozatímním divadle na Záložně zahájili Matkou. Do 1941 sehráli 77 představení dobře vybíraného i dobového repertoáru. Přestavba budovy v prvním nádvoří zámku Na kovárně. Zde nové divadlo otevřeno Našimi furianty 1942. 1943 spolek Jiří rozpuštěn. Nový název divadla Městské divadlo Na kovárně. Tento objekt od 1988 do dnešní doby v rekonstrukci, tím znemožněna divadelní a osvětová činnost DS Jiří, ale i festivalu mladého amatérského divadla /zal. 1972/. DS Jiří se účastnil řady přehlídek – FEMAD 1973 /Ten, který dostává políčky/Andrejev/, JH 1974 /Vojnarka/, Svitavy 1974 /Ten, který dostává políčky/, JH 1975 Tribunál /A.Makajonok/, Svitavy 1977 /Evžen Oněgin/, FEMAD 1979 /Přeukrutná tragédie o životě a smrti Palečka Velikého /Fielding/, JH 1983 /Zvony/Šrámek/. /JM/
HRABĚTOVÁ, Jana: Z dějin poděbradského ochotnického divadla. 1998. Rkp. 15 str. kART.
HRABĚTA, Miroslav: Z dějin divadelního souboru Jiří. 3 str., 1998. kART.
AUTOR?: Projev. 12 str, 1998. kART.
OD 1958/3, s. 68.
FEMAD viz BČAD č. 987.
Neumannovy Poděbrady – Poděbradské dny poezie, viz BČAD č. 988.
PODĚBRADY (13 tis. obyv., okres Nymburk): Dětští herci z poděbradského Divadelního souboru Jiří vyhlásili veřejnou sbírku "Občané sobě" na dostavbu tamního Divadla Na Kovárně. Prvním příspěvkem byl výtěžek představení těchto dětí, které pod názvem Zlatovláska do obýváku připravily pro školky a školy, kde svá vystoupení samy organizují. (Slovo, 17. 12. 1998)
HRABĚTOVÁ, Jana: Divadlo v Poděbradech. Poděbradské noviny, 1999. PODĚBRADY (13 tis. obyv., okres Nymburk): V rámci Roku obnovy poděbradského divadla vyhlásil místní divadelní spolek Jiří výtvarnou soutěž Jak si děti představují poděbradské divadlo. Byla rozdělena do 3 kategorií (děti do 6 a od 7 do 12 let, mládež ve věku 13–18 let). Na 1. 3. 1999 byla stanovena uzávěrka těchto prací (výkresů, koláží a plastik) a na první jarní den pak vernisáž jejich výstavy v tamním muzeu. Další aktivity spojené s obnovou divadla jsou plánovány na květen 1999, kdy bude v Poděbradech Majáles. Spolek Jiří také chce veřejnost informovat o probíhající sbírce ve prospěch divadla. (MF Dnes, 19. 02. 1999)
DS Jiří (Dotazník ÚLK 1999).
1972 FEMAD: DS Jiří KaSS, Andrejev: Ten, který dostává políčky.
1974 JH: Jirásek: Vojnarka.
1975 JH, FEMAD: Makajonak: Tribunál.
1979 FEMAD: Fielding: Přeukrutná tragedie o životě a smrti Palečka Velikého.
1983 JH, FEMAD: Šrámek: Zvony.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.