VOBRUBOVÁ, Eliška: Přehlídka dětských recitátorů ... Z LIBERECKÉ REJDY..., 14. 4. 2018. Deník Dětské scény, č. 0., str. 17 - 18, 8.6.2018.
PŘEHLÍDKA DĚTSKÝCH RECITÁTORŮ
... Z LIBERECKÉ REJDY..., 14. 4. 2018
Do známého kotviště – Experimentálního studia v libereckých Lidových sadech – i letos doplula loď s názvem Krajské kolo přehlídky v dětské recitaci, a to v sobotu 14. dubna 2018.
Posádku tvořili noví plavčíci i již známí zkušenější námořníci – celkem 43 recitátorů a jejich dospělých doprovodů (rodinných i pedagogických) z okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, dále pak lektor Jakub Hříbal (vedl hlasové a mluvní rozcvičky, v rámci doprovodného programu vedl dramatické hry s dětmi a moderoval celou přehlídku), členové odborné poroty – Vlasta Hejnicová, Jarek Hylebant a Eliška Vobrubová. Na kapitánském můstku dlela Kateřina Sýbová, představitelka Domu dětí a mládeže Liberec, kterážto instituce celou přehlídkovou plavbu zaštiťovala a organizovala.
Během celodenní přehlídky (v dopolední části recitátoři první a druhé kategorie, v odpolední části recitátoři třetí a čtvrté kategorie, ve všech případech se zastoupením všech výše zmíněných okresů) panovala v Experimentálním studiu příjemná a pro recitátory přívětivá atmosféra.
Recitátorská část posádky byla jako obvykle rozdělena do čtyř věkových kategorií, které se představily v dopoledním a odpoledním programu podle svého věku – od nejmladších po nejstarší.
V první kategorii, jejíž účastníci dle propozic na celostátní přehlídku nepostupují, recitovalo deset dětí. Čestné uznání porota udělila porota Danielu Kopalovi ze Semil za přirozený a citlivý přednes básně od Jana Vodňanského Dejte mi pastelku a Adéle Podholové z Vratislavic nad Nisou za autentický přednes prózy Pavla Šruta Jak mě medvěd sněd. Pochvalu poroty získala Tereza Lajčiaková z Nového Boru za přednes básně Jiřího Žáčka Tvrdohlavé holky a Amélie Mervartová za osobitý přednes textu Jiřího Suchého Tři tety.
Ve druhé kategorii se představilo jedenáct recitátorů, z nichž se nad jiné vymykali dva postupující, zejména Kateřina Sikorská z Liberce, která byla oceněna za citlivý a zaujatý přednes prózy Daisy Mrázkové Já. Přednesbyl sdělný po obsahové i formální stránce. Recitátorka byla ve svém projevu „tady a teď“ přirozená, psychofyzicky propojená, soustředěná a kontaktní, dobře vybavená vnější i vnitřní technikou; kultivovaná v projevu, adresná, sdělná a sdělující, autentická. Bylo zřejmé, že ví, co a proč sděluje. Byli jsme svědky výrazného přednesu s vnitřní energií, zaujetím a potěšením z textu, z jeho pochopení a interpretace, svědky kultivovaného přednesu, výrazně se vymykajícího z celkové úrovně nejen této kategorie.
Postupující Daniel Karko z Nového Boru zaujal výrazným přednesem básně Jana Karka Tajný tanec – přednesem textu, s nímž se tematicky identifikuje. Ve svém vystoupení byl autentický, s výraznou potřebou sdělení, se smyslem pro rytmus, s vědomím celku i se směřováním k pointě. Představil jako přirozený, kultivovaný v projevu, adresný, kontaktní, sdělný. Oslovil i vnitřní energií a zaujetím.
Čestné uznání poroty a roli náhradníka pro celostátní kolo získal Jakub Mikolášek za solidní zaujatý přednes textu Zbyňka Malinského Afrodita, v němž se projevil jako citlivý a kontaktní recitátor, jehož přednes navzdory drobným odstranitelným nedostatkům (občasné zpěvavé začátky veršů), vyzněl jako sdělný a autentický, jako projev vnitřně zaujatého recitátora.
Čestným uznáním bylo odměněno i vystoupení Antonína Adama, recitátora – vypravěče, který se se zjevným potěšením podělil s posluchači o zaujetí pro vybraný úryvek z knihy Jiřího Trnky Zahrada, který jak se při rozhovoru s recitátorem ukázalo, byl zástupcem obliby celé knihy.
Třetí kategorie byla reprezentována rovněž jedenácti dětmi. Do celostátního kola postoupili dva kluci – Jozef Kováč a Vojtěch Matějíčka, oba z Liberce.
Jozef Kováč se představil v prvním kole s prózou Jana Wericha Lev a notes, a to citlivým a zaujatým přednesem, který byl sdělný po obsahové i formální stránce. Recitátor (vypravěč) byl „při věci“, měl potěšení z přednesu, byl kontaktní, adresný, osobitý, se vztahem a vnitřně propojeným postojem. Příběh sděloval s vnitřním potěšením i zaujetím a se smyslem pro celek i detail, s vědomým směřováním k pointě. Jeho projev byl kultivovaný a přirozený (včetně práce s přímou řečí). Druhým Jozefovým přednesem byla báseň Radka Malého 2. října roku 1997. I v tomto případě se představil jako citlivý a pro přednes zaujatý interpret. Po formální stránce měl v krajském kole tento přednes ještě drobné rezervy v temporytmické stránce. Při rozboru a hodnocení byla tato problematika s recitátorem prodiskutována a vzhledem k jeho jasnému vědomí o celku bylo možno předpokládat, že recitátor je schopen přednes dopracovat.
Vojtěch Matějíčka, kultivovaný, soustředěný recitátor zaujal v prvním kole výrazným přednesem prózy Jamese ThurberaJednorožec v zahradě. Nepřehlédnutelná byla vnitřní energie, zaujetí a potěšení z humorného textu a jeho interpretace. Byl to přednes s patrným recitátorovým vědomím kontextu, celku i detailu, se směřováním k pointě. Vojtěch je recitátor vybavený vnější i vnitřní technikou, v přednesu přirozený, kultivovaný v projevu, adresný, kontaktní, sdělný a sdělující, autentický – s osobním stanoviskem, nadhledem a smyslem pro situaci, temporytmus, gradaci a humor. Cítí a sděluje příběh v jeho celku i v situacích. Z obou připravených přednesů byl přednes tohoto textu při vystoupení na krajském kole
zdařilejší, patrně i proto (jak se ukázalo při rozborovém rozhovoru), že má recitátor tento text raději. Druhým přednášeným textem byl Krocan
od Miloše Macourka. Přestože se jedná rovněž o humorný a prozaický text, jeho poetika je odlišná. Vojta v přednesu druhého textu sice nebyl tak svébytným recitátorem, přesto jeho přednes byl výrazný, nepostrádal vnitřní energii, zaujetí a potěšení z humorného textu a jeho interpretace, jakož i vybavenost vnější i vnitřní technikou, přirozenost, kultivovaný projev, adresnost, kontakt a sdělení. I v této kategorii získal jeden z recitátorů Čestné uznání poroty a rolináhradníka pro celostátní kolo – byl to Haštal Ort z Nového Boru, který si pro letošní krajské kolo připravil přednes
Romance a balady o myšákovi od Mirka Kapka a báseň Ve výši Sigismunda Boušky. V obou vystoupeních se recitátor představil kultivovaným autentickým adresným a osobitým přednesem se smyslem pro celek i detail a se smyslem pro pointu, k níž dospěje. Přednesu nechyběl nadhled a odstup, jakož i dobrá práce s veršem, včetně sdělení textu po smyslu a s osobním stanoviskem. V přednesových vystoupeních byl Haštal přirozený, vnitřně zaujatý, osobitý a kontaktní, kultivovaný, adresný i autentický, s jasnou výpovědí a názorem.
Čtvrtou kategorii reprezentovalo deset recitátorů, z nichž nejúspěšnějšími a do celostátního kola postupujícími jsou Matylda Homolová z Liberce a Timon Drahoňovský z Turnova.
Matylda Homolová postoupila na základě přednesu básně 4. července (Charles Bukowski) a prózy „Teta v nesnázích“ (Julio Cortazár).V obou případech se projevila jako soustředěná, vybavená a kontaktní recitátorka s výrazným a osobitým přednesem. Prezentovala kultivovaný, přirozený a osobitý přednes, vnitřní zaujetí pro texty a jejichsdělení, smysl pro gradaci a pro pointování s vnitřní energií a potěšením z textu a jeho interpretace, s osobním stanoviskem a výpovědí. Matyldino vystoupení na krajském kole bylo vyrovnaně kultivované, osobité, autenticky sdělné v obou přednášených textech.
Vývojový posun Timona Drahoňovského se projevil nejen tím, že oproti loňskému roku byl letos poprvé účastníkem vyšší kategorie, ale zejména zřetelným zlepšením kultury mluvy a až skokovou vyzrálostí. V přednesu prózy Ludvíka Aškenazyho Vajíčko prokázal citlivost a zaujatost, přednes byl sdělný po obsahové i formální stránce. Recitátor byl ve svém projevu „tady a teď“ přirozený, psychofyzicky propojený, kontaktní, dobře vybavený vnější i vnitřní technikou, kultivovaný v projevu, adresný, kontaktní, sdělný a sdělující, autentický (ví co a proč sděluje). Timonův přednes podporovala jeho vnitřní energie, zaujetí a potěšení z textu a jeho interpretace, adresnost, autenticita, jasná výpověď a názor. Byl jasný postojem a stanoviskem, prost jakéhokoli patosu. I v druhém přednesovémvystoupení (Zbyněk Malinský: Kolotoč s labutěmi) se recitátor představil jako přirozený autentický interpret s jasným stanoviskem a osobní výpovědí, citlivý a pokorný, zároveň vnitřně zaujatý se smyslem pro pointu, k níž dospěje. Oba Timonovy přednesy byly vyrovnané, kultivované a výrazně se vymykaly z celkové úrovně čtvrté kategorie; recitátor byl soustředěný, vnitřně zaujatý, „při věci“,osobitý a kontaktní, kultivovaný v přednesovém projevu po všech stránkách.
Kromě postupujících na svitavskou přehlídku byla v této kategorii oceněna ještě dvě vystoupení, a to čestným uznáním pro Terezu Smutnou z Hejnic za dramaturgický výběr umožňující generační výpověď prostřednictvím solidního kultivovaného přednesu obou vybraných textů (úryvek z knihy Cathy Hopkinsové Milionové holky a z knihy Ivony Březinové Holky na vodítku – Jmenuji se Martina) a pochvalou poroty pro Anežku Garnerovou z České Lípy za její přednes druhého textu (Guy Handsome Země nezemě).
Jako obvykle se po skončení přednesové části přehlídky konal rozborový seminář pro všechny zájemce, recitátory i jejich pedagogický doprovod vedený členy poroty. Seminář se nesl v přátelském duchu a v otevřené diskusi, v níž porota s recitátory jejich vystoupení rozebrala, upozornila děti na rezervy a na to, co a jak lze zlepšit.
Dopolední i odpolední blok byl uzavřen krátkým programem pro děti: Konal se v době závěrečné porady poroty a v čase přípravy slavnostního vyhlášení výsledků pod vedením Jakuba Hříbala, nyní již dospělého bývalého člena dětského libereckého souboru PiHa.
Příjemné prostředí libereckého Experimentálního studia, tradičního kotviště krajského kola dětských recitátorů, a organizační péče pořadatelů krajského kola reprezentovaná Kateřinou Sýbovou na kapitánském můstku, přispěly k vlídné atmosféře přehlídky.
Kromě oceněných čestnými uznáními a postupy na celostátní Dětskou divadelní scénu 2018 byla všem dětem rozdána odměna v podobě účastnického listu a čokolády a všichni postupující recitátoři nadto obdrželi poukázky na nákup knihy dle vlastního výběru. A nechyběla ani náležitá fotodokumentace zajištěná též péčí DDM Větrník.
Závěrečné poděkování patří také všem přednášejícím dětem reprezentujícím své okresy, z nichž do krajského kola postoupily. A v neposlední řadě i jejich učitelům a všem dospělým, kteří děti v jejich zájmu o literaturu a sólový přednes podporují a pomáhají jim na cestě od pochopení textu k finální interpretaci, k adresnému sdělení a kultivovanému projevu (v ideálním případě nejen recitačnímu).
Tak napnout plachty a vzhůru na moře literatury, do tajemných vln a zátok, k neobjeveným ostrovům, k hledání perel a podivuhodných krajin fantazie. A za rok na stejné recitačně poetické lodi na shledanou!
Eliška Vobrubová
... Z LIBERECKÉ REJDY..., 14. 4. 2018
Do známého kotviště – Experimentálního studia v libereckých Lidových sadech – i letos doplula loď s názvem Krajské kolo přehlídky v dětské recitaci, a to v sobotu 14. dubna 2018.
Posádku tvořili noví plavčíci i již známí zkušenější námořníci – celkem 43 recitátorů a jejich dospělých doprovodů (rodinných i pedagogických) z okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily, dále pak lektor Jakub Hříbal (vedl hlasové a mluvní rozcvičky, v rámci doprovodného programu vedl dramatické hry s dětmi a moderoval celou přehlídku), členové odborné poroty – Vlasta Hejnicová, Jarek Hylebant a Eliška Vobrubová. Na kapitánském můstku dlela Kateřina Sýbová, představitelka Domu dětí a mládeže Liberec, kterážto instituce celou přehlídkovou plavbu zaštiťovala a organizovala.
Během celodenní přehlídky (v dopolední části recitátoři první a druhé kategorie, v odpolední části recitátoři třetí a čtvrté kategorie, ve všech případech se zastoupením všech výše zmíněných okresů) panovala v Experimentálním studiu příjemná a pro recitátory přívětivá atmosféra.
Recitátorská část posádky byla jako obvykle rozdělena do čtyř věkových kategorií, které se představily v dopoledním a odpoledním programu podle svého věku – od nejmladších po nejstarší.
V první kategorii, jejíž účastníci dle propozic na celostátní přehlídku nepostupují, recitovalo deset dětí. Čestné uznání porota udělila porota Danielu Kopalovi ze Semil za přirozený a citlivý přednes básně od Jana Vodňanského Dejte mi pastelku a Adéle Podholové z Vratislavic nad Nisou za autentický přednes prózy Pavla Šruta Jak mě medvěd sněd. Pochvalu poroty získala Tereza Lajčiaková z Nového Boru za přednes básně Jiřího Žáčka Tvrdohlavé holky a Amélie Mervartová za osobitý přednes textu Jiřího Suchého Tři tety.
Ve druhé kategorii se představilo jedenáct recitátorů, z nichž se nad jiné vymykali dva postupující, zejména Kateřina Sikorská z Liberce, která byla oceněna za citlivý a zaujatý přednes prózy Daisy Mrázkové Já. Přednesbyl sdělný po obsahové i formální stránce. Recitátorka byla ve svém projevu „tady a teď“ přirozená, psychofyzicky propojená, soustředěná a kontaktní, dobře vybavená vnější i vnitřní technikou; kultivovaná v projevu, adresná, sdělná a sdělující, autentická. Bylo zřejmé, že ví, co a proč sděluje. Byli jsme svědky výrazného přednesu s vnitřní energií, zaujetím a potěšením z textu, z jeho pochopení a interpretace, svědky kultivovaného přednesu, výrazně se vymykajícího z celkové úrovně nejen této kategorie.
Postupující Daniel Karko z Nového Boru zaujal výrazným přednesem básně Jana Karka Tajný tanec – přednesem textu, s nímž se tematicky identifikuje. Ve svém vystoupení byl autentický, s výraznou potřebou sdělení, se smyslem pro rytmus, s vědomím celku i se směřováním k pointě. Představil jako přirozený, kultivovaný v projevu, adresný, kontaktní, sdělný. Oslovil i vnitřní energií a zaujetím.
Čestné uznání poroty a roli náhradníka pro celostátní kolo získal Jakub Mikolášek za solidní zaujatý přednes textu Zbyňka Malinského Afrodita, v němž se projevil jako citlivý a kontaktní recitátor, jehož přednes navzdory drobným odstranitelným nedostatkům (občasné zpěvavé začátky veršů), vyzněl jako sdělný a autentický, jako projev vnitřně zaujatého recitátora.
Čestným uznáním bylo odměněno i vystoupení Antonína Adama, recitátora – vypravěče, který se se zjevným potěšením podělil s posluchači o zaujetí pro vybraný úryvek z knihy Jiřího Trnky Zahrada, který jak se při rozhovoru s recitátorem ukázalo, byl zástupcem obliby celé knihy.
Třetí kategorie byla reprezentována rovněž jedenácti dětmi. Do celostátního kola postoupili dva kluci – Jozef Kováč a Vojtěch Matějíčka, oba z Liberce.
Jozef Kováč se představil v prvním kole s prózou Jana Wericha Lev a notes, a to citlivým a zaujatým přednesem, který byl sdělný po obsahové i formální stránce. Recitátor (vypravěč) byl „při věci“, měl potěšení z přednesu, byl kontaktní, adresný, osobitý, se vztahem a vnitřně propojeným postojem. Příběh sděloval s vnitřním potěšením i zaujetím a se smyslem pro celek i detail, s vědomým směřováním k pointě. Jeho projev byl kultivovaný a přirozený (včetně práce s přímou řečí). Druhým Jozefovým přednesem byla báseň Radka Malého 2. října roku 1997. I v tomto případě se představil jako citlivý a pro přednes zaujatý interpret. Po formální stránce měl v krajském kole tento přednes ještě drobné rezervy v temporytmické stránce. Při rozboru a hodnocení byla tato problematika s recitátorem prodiskutována a vzhledem k jeho jasnému vědomí o celku bylo možno předpokládat, že recitátor je schopen přednes dopracovat.
Vojtěch Matějíčka, kultivovaný, soustředěný recitátor zaujal v prvním kole výrazným přednesem prózy Jamese ThurberaJednorožec v zahradě. Nepřehlédnutelná byla vnitřní energie, zaujetí a potěšení z humorného textu a jeho interpretace. Byl to přednes s patrným recitátorovým vědomím kontextu, celku i detailu, se směřováním k pointě. Vojtěch je recitátor vybavený vnější i vnitřní technikou, v přednesu přirozený, kultivovaný v projevu, adresný, kontaktní, sdělný a sdělující, autentický – s osobním stanoviskem, nadhledem a smyslem pro situaci, temporytmus, gradaci a humor. Cítí a sděluje příběh v jeho celku i v situacích. Z obou připravených přednesů byl přednes tohoto textu při vystoupení na krajském kole
zdařilejší, patrně i proto (jak se ukázalo při rozborovém rozhovoru), že má recitátor tento text raději. Druhým přednášeným textem byl Krocan
od Miloše Macourka. Přestože se jedná rovněž o humorný a prozaický text, jeho poetika je odlišná. Vojta v přednesu druhého textu sice nebyl tak svébytným recitátorem, přesto jeho přednes byl výrazný, nepostrádal vnitřní energii, zaujetí a potěšení z humorného textu a jeho interpretace, jakož i vybavenost vnější i vnitřní technikou, přirozenost, kultivovaný projev, adresnost, kontakt a sdělení. I v této kategorii získal jeden z recitátorů Čestné uznání poroty a rolináhradníka pro celostátní kolo – byl to Haštal Ort z Nového Boru, který si pro letošní krajské kolo připravil přednes
Romance a balady o myšákovi od Mirka Kapka a báseň Ve výši Sigismunda Boušky. V obou vystoupeních se recitátor představil kultivovaným autentickým adresným a osobitým přednesem se smyslem pro celek i detail a se smyslem pro pointu, k níž dospěje. Přednesu nechyběl nadhled a odstup, jakož i dobrá práce s veršem, včetně sdělení textu po smyslu a s osobním stanoviskem. V přednesových vystoupeních byl Haštal přirozený, vnitřně zaujatý, osobitý a kontaktní, kultivovaný, adresný i autentický, s jasnou výpovědí a názorem.
Čtvrtou kategorii reprezentovalo deset recitátorů, z nichž nejúspěšnějšími a do celostátního kola postupujícími jsou Matylda Homolová z Liberce a Timon Drahoňovský z Turnova.
Matylda Homolová postoupila na základě přednesu básně 4. července (Charles Bukowski) a prózy „Teta v nesnázích“ (Julio Cortazár).V obou případech se projevila jako soustředěná, vybavená a kontaktní recitátorka s výrazným a osobitým přednesem. Prezentovala kultivovaný, přirozený a osobitý přednes, vnitřní zaujetí pro texty a jejichsdělení, smysl pro gradaci a pro pointování s vnitřní energií a potěšením z textu a jeho interpretace, s osobním stanoviskem a výpovědí. Matyldino vystoupení na krajském kole bylo vyrovnaně kultivované, osobité, autenticky sdělné v obou přednášených textech.
Vývojový posun Timona Drahoňovského se projevil nejen tím, že oproti loňskému roku byl letos poprvé účastníkem vyšší kategorie, ale zejména zřetelným zlepšením kultury mluvy a až skokovou vyzrálostí. V přednesu prózy Ludvíka Aškenazyho Vajíčko prokázal citlivost a zaujatost, přednes byl sdělný po obsahové i formální stránce. Recitátor byl ve svém projevu „tady a teď“ přirozený, psychofyzicky propojený, kontaktní, dobře vybavený vnější i vnitřní technikou, kultivovaný v projevu, adresný, kontaktní, sdělný a sdělující, autentický (ví co a proč sděluje). Timonův přednes podporovala jeho vnitřní energie, zaujetí a potěšení z textu a jeho interpretace, adresnost, autenticita, jasná výpověď a názor. Byl jasný postojem a stanoviskem, prost jakéhokoli patosu. I v druhém přednesovémvystoupení (Zbyněk Malinský: Kolotoč s labutěmi) se recitátor představil jako přirozený autentický interpret s jasným stanoviskem a osobní výpovědí, citlivý a pokorný, zároveň vnitřně zaujatý se smyslem pro pointu, k níž dospěje. Oba Timonovy přednesy byly vyrovnané, kultivované a výrazně se vymykaly z celkové úrovně čtvrté kategorie; recitátor byl soustředěný, vnitřně zaujatý, „při věci“,osobitý a kontaktní, kultivovaný v přednesovém projevu po všech stránkách.
Kromě postupujících na svitavskou přehlídku byla v této kategorii oceněna ještě dvě vystoupení, a to čestným uznáním pro Terezu Smutnou z Hejnic za dramaturgický výběr umožňující generační výpověď prostřednictvím solidního kultivovaného přednesu obou vybraných textů (úryvek z knihy Cathy Hopkinsové Milionové holky a z knihy Ivony Březinové Holky na vodítku – Jmenuji se Martina) a pochvalou poroty pro Anežku Garnerovou z České Lípy za její přednes druhého textu (Guy Handsome Země nezemě).
Jako obvykle se po skončení přednesové části přehlídky konal rozborový seminář pro všechny zájemce, recitátory i jejich pedagogický doprovod vedený členy poroty. Seminář se nesl v přátelském duchu a v otevřené diskusi, v níž porota s recitátory jejich vystoupení rozebrala, upozornila děti na rezervy a na to, co a jak lze zlepšit.
Dopolední i odpolední blok byl uzavřen krátkým programem pro děti: Konal se v době závěrečné porady poroty a v čase přípravy slavnostního vyhlášení výsledků pod vedením Jakuba Hříbala, nyní již dospělého bývalého člena dětského libereckého souboru PiHa.
Příjemné prostředí libereckého Experimentálního studia, tradičního kotviště krajského kola dětských recitátorů, a organizační péče pořadatelů krajského kola reprezentovaná Kateřinou Sýbovou na kapitánském můstku, přispěly k vlídné atmosféře přehlídky.
Kromě oceněných čestnými uznáními a postupy na celostátní Dětskou divadelní scénu 2018 byla všem dětem rozdána odměna v podobě účastnického listu a čokolády a všichni postupující recitátoři nadto obdrželi poukázky na nákup knihy dle vlastního výběru. A nechyběla ani náležitá fotodokumentace zajištěná též péčí DDM Větrník.
Závěrečné poděkování patří také všem přednášejícím dětem reprezentujícím své okresy, z nichž do krajského kola postoupily. A v neposlední řadě i jejich učitelům a všem dospělým, kteří děti v jejich zájmu o literaturu a sólový přednes podporují a pomáhají jim na cestě od pochopení textu k finální interpretaci, k adresnému sdělení a kultivovanému projevu (v ideálním případě nejen recitačnímu).
Tak napnout plachty a vzhůru na moře literatury, do tajemných vln a zátok, k neobjeveným ostrovům, k hledání perel a podivuhodných krajin fantazie. A za rok na stejné recitačně poetické lodi na shledanou!
Eliška Vobrubová
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.