CISOVSKÁ, Hana: Přehlídka dětského divadla Ostravské Buchárky, 16. 4. 2016. Deník Dětské scény, č. 0., str. 29 - 30, 10.6.2016.
PŘEHLÍDKA DĚTSKÉHO DIVADLA
OSTRAVSKÉ BUCHÁRKY, 16. 4. 2016
Už podruhé se konala krajská přehlídka dětských divadelních souborů Moravskoslezského kraje v kulturním domě Ostrava-Michálkovice a organizačně ji zaštítil amatérský divadelní soubor Divadlo Devítka. Z postupových oblastních přehlídek postoupily čtyři soubory (tři doporučení k
přímému postupu, jeden ze širšího výběru) a jeden soubor se ucházel o postup na celostátní přehlídku bez předchozí účasti na oblastní přehlídce, která se pro malý zájem nekonala. Členové Divadla Devítka mají zkušenosti s organizací dospělých divadelních přehlídek a přes své odhodlání a vstřícnost podobu přehlídky pro děti teprve hledají. Diskuse s vedoucími souborů se letos tedy netýkaly pouze samotných inscenací, ale také toho, jak by mohla a měla přehlídka vypadat v budoucích letech. Snad se podaří s organizátory dokončit již rozjednanou spolupráci s ostravským Divadlem loutek za pomoci členů Theatre Ludem a nejen přemístit celou přehlídku do vhodnějších prostor, ale také jí dát punc slavnosti divadla, místa příjemného setkávání dětí, které se divadlem zabývají. Přesto je mi radostí konstatovat, že jsme viděli pět zajímavých inscenací, na kterých byla vidět poctivá práce, i když v každém souboru trochu jiného charakteru. Kromě samotných představení probíhala také na závěr přehlídky diskuse s vedoucími souborů a odbornými lektory. Této milé povinnosti se letos ujali Žaneta Káňová (pedagožka katedry
preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity), Hana Cisovská (pedagožka katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity) a Saša Rychecký (učitel LDO ZUŠ Přemysla Runda Ostrava). Pro děti připravily studentky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Zuzana Sedláčková, Kateřina Matějíčková a Kateřina Přibylová setkání s improvizacemi a dramatickými hrami.
První v pořadí se představil soubor Jen tak... , ZUŠ Třinec, divadlem poezie s výmluvným názvem Wernisch 3× jinak. Na představení je vidět velmi poctivý přístup vedoucí souboru Pavly Masaříkové, která dokázala s dětmi pracovat tvořivě s texty Ivana Wernische (Chodit po provaze je snadné) ve smyslu divadelního znaku a metafory. Lektoři také ocenili samotný výběr předlohy a schopnost nabídnout dětem práci s divadlem poezie ve smyslu vytváření obrazů a metafor. Představení poznamenalo malé nasazení hrajících, což je možné dílem připsat (jako u dalších souborů sobotní přehlídky) nevhodnosti prostoru pro tak subtilní tvar a také tomu, že soubor přehlídku zahajoval. Cennou devizou hrajících je
pohybová a hráčská vybavenost, schopnost na jevišti si naslouchat a reagovat na sebe. Mírně pokulhávaly dovednosti mluvní. Hlavní problém inscenace je nejasnost celkového sdělení, tedy absence nějaké jednotící linky – tématu, což je podle vedoucí souboru úkol, který „je v řešení“. Rýsuje se téma šikany, eliminování jedince ze skupiny. Také některé divadelní prostředky přesto, že samy o sobě fungují na jevišti velmi dobře, nepřispívají k celkovému vyznění nonsensových textů, stejně jako přílišné rozdrobení jednotlivých básní ubírá sílu (u některých) jejich pointě.
Dětský divadelní soubor Jitřenka Loutkového divadla Střediska volného času Opava pod vedením Petry Bublíkové představil autorskou inscenaci s názvem Tajemství. Lektoři ocenili vytvoření zajímavého příběhu s velkou divadelní ambicí. Další ocenění patří vedoucí za práci s věkově různorodou skupinou a za záměrné vedení dětí k bohatosti divadelních prostředků. Soubor disponuje pohybovými dovednostmi, ale také dovednostmi hráčskými a mluvními. Děti velmi dobře zastávaly role živlů (vody vzduchu, země...), které spolu vedou spor, stejně jako dovedly pracovat ve smyslu sdělení příběhu s živými obrazy, které znázorňovaly vztahy mezi postavami lidí. Délka představení ale ubírá nejen na temporytmu, ale také na schopnosti některých hráčů (zejména mladších) být v pozornosti, sdělovat dialog a držet postavu i ve chvílích, kdy přímo nemluví. Souboru se podařilo vytvořit atmosféru díky zvukovému plánu, zpěvu a velmi zdařilým textům písní. Bohaté kostýmy byly samy o sobě estetické, ale pro dětskou hru snad až příliš ilustrující a málo podporující vlastní dětskou fantazii. Celá inscenace tvořila kaleidoskop velmi zajímavých divadelních prostředků, které ale dohromady nevytvářely jednoznačné sdělení. Témat byla naznačena celá řada, ale nevyznělo jednoznačně ani jedno z nich.
Soubor ze ZUŠ B. Smetany z Karviné čítal pouze dvě členky (Veroniku Majerovou a Elišku Pukowiecovou), které pod vedením Veroniky Tkaczykové jevištně zpracovaly texty Daniely Fischerové a uvedly pod názvem Milion melounů.Viděli jsme velmi čistý a subtilní divadelní tvar, kde hlavním principem je hra s dlouhou šálou, která dotváří význam a vyznění textů. Podstatnější je ale dialog mezi dvěma dívkami a jejich schopnost vzájemné hry. Přesto, že jde o velmi jednoduché obrazy, které často nepřekvapí a ani příliš nevytvářejí další významy „nad textem“, dvojice dívek poutá divákovu pozornost svou schopností si naslouchat, vést dialog skrze jednoduchý scénický prostředek. Ocenění si zaslouží také fakt, že byly schopny předat sdělení a byly soustředěné i v nevyhovujících podmínkách velkého jeviště. Přesto je před dívkami ještě prostor k posílení některých dovedností, zejména mluvních. Také vyznění a pointy některých textů se daří lépe a někdy tvůrci inscenace tomu zůstávají trochu dlužni a schází ona pomyslná „tečka“. Porota ocenila adekvátní výběr předlohy, ale také vhodných divadelních prostředků vzhledem k věku a zkušenosti dívek.
Ostřílený divadelní soubor Štěkadlo Loutkového divadla Střediska volného času Opava zahrál variaci na pohádku O kohoutkovi a slepičce. Vzhledem k věku dětí se dalo předpokládat, že půjde o volnou práci s tématem příběhu, o nadsázku. Tomu také odpovídala expozice včetně kostýmů, dialogů atd. Tento soubor, který systematicky pracuje s loutkami, má rád humor a velmi často ve svých inscenacích využívá žánr parodie, studentské recese, anekdoty. Ihned diváka zaujme velmi dobrá hráčská, mluvní, pohybová vybavenost členů souboru, stejně jako základní dovednosti loutkoherecké (jistěže v závislosti na délce členství), což je bezesporu zásluhou trvalé práce vedoucího Daniela Kolmana. Pod prvním plánem parodie na známou pohádku se ale skrývalo mnohem závažnější téma – manipulace, nadvlády a neschopnosti se vzbouřit, které ale bohužel bylo překryto někdy až prvoplánovým humorem. Tak se do žánru parodie zcela nezdůvodněně promítaly prvky realistického herectví a poetiky původní pohádky (např. něžný obraz studánky a loutkoherecká práce s ní). Hlavním problém inscenace je volba žánru, s tím spojený výběr divadelních prostředků a především kvůli tomu nesdělené zamýšlené téma.
Posledním vystoupením přehlídkového dne byla autorská inscenace Loutky divadelního souboru Fantazie ZŠ Tyršova z Nového Jičína. Lektoři ocenili soubor a jeho vedoucí Věru Matýskovou za divadelně výtvarný nápad této autorské inscenace – existence dvou výrazně odlišených skupin za použití barevného kontrastu bílá-černá zasazená do světa loutek. Tato expozice naznačovala možná témata o rozdílnosti, protikladech, onfliktu, který by mohl mezi skupinai nastat. Škoda, že této příležitosti nebylo využito a situace pouze nabídla prostor ke hře s „loutkami hudebníků“ a závěrečné společné souhře obou skupin. Porota ocenila snahu propojit tanečně pohybovou a hudební složku bez verbálních dialogů. Doporučení se týkalo především posílení dovedností dětí vytvářet na jevišti vztahy tak, aby byly pro diváka čitelné, schopnosti vést dialog pouze nonverbálně, pracovat také ještě na zpřesnění práce „vodič-loutka“ a rozšíření pohybových dovedností dětí (vzhledem k nárokům inscenace postavené na pohybu).
Lektoři doporučili inscenaci Milion melounů ZUŠ B. Smetany z Karviné do širšího výběru na celostátní přehlídku Dětská scéna 2016. Dále udělili ocenění divadelnímu souboru Jen tak..., ZUŠ Třinec, Za práci s divadelním znakem a zkratkou v inscenaci Wernisch 3 jinak, Divadelnímu souboru Jitřenka Divadla loutek při SVČ Opava Za autorský počin na představení Tajemství?, Divadelnímu souboru Štěkadlo Divadla loutek při SVČ Opava Za pohybovou a mluvní vybavenost hrajících v inscenaci O kohoutkovi a slepičce a Divadelnímu souboru Fantazie ZŠ Tyršova, Nový Jičín, Za zajímavý divadelní nápad v inscenaci Loutky.
Hana Cisovská
OSTRAVSKÉ BUCHÁRKY, 16. 4. 2016
Už podruhé se konala krajská přehlídka dětských divadelních souborů Moravskoslezského kraje v kulturním domě Ostrava-Michálkovice a organizačně ji zaštítil amatérský divadelní soubor Divadlo Devítka. Z postupových oblastních přehlídek postoupily čtyři soubory (tři doporučení k
přímému postupu, jeden ze širšího výběru) a jeden soubor se ucházel o postup na celostátní přehlídku bez předchozí účasti na oblastní přehlídce, která se pro malý zájem nekonala. Členové Divadla Devítka mají zkušenosti s organizací dospělých divadelních přehlídek a přes své odhodlání a vstřícnost podobu přehlídky pro děti teprve hledají. Diskuse s vedoucími souborů se letos tedy netýkaly pouze samotných inscenací, ale také toho, jak by mohla a měla přehlídka vypadat v budoucích letech. Snad se podaří s organizátory dokončit již rozjednanou spolupráci s ostravským Divadlem loutek za pomoci členů Theatre Ludem a nejen přemístit celou přehlídku do vhodnějších prostor, ale také jí dát punc slavnosti divadla, místa příjemného setkávání dětí, které se divadlem zabývají. Přesto je mi radostí konstatovat, že jsme viděli pět zajímavých inscenací, na kterých byla vidět poctivá práce, i když v každém souboru trochu jiného charakteru. Kromě samotných představení probíhala také na závěr přehlídky diskuse s vedoucími souborů a odbornými lektory. Této milé povinnosti se letos ujali Žaneta Káňová (pedagožka katedry
preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity), Hana Cisovská (pedagožka katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity) a Saša Rychecký (učitel LDO ZUŠ Přemysla Runda Ostrava). Pro děti připravily studentky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity Zuzana Sedláčková, Kateřina Matějíčková a Kateřina Přibylová setkání s improvizacemi a dramatickými hrami.
První v pořadí se představil soubor Jen tak... , ZUŠ Třinec, divadlem poezie s výmluvným názvem Wernisch 3× jinak. Na představení je vidět velmi poctivý přístup vedoucí souboru Pavly Masaříkové, která dokázala s dětmi pracovat tvořivě s texty Ivana Wernische (Chodit po provaze je snadné) ve smyslu divadelního znaku a metafory. Lektoři také ocenili samotný výběr předlohy a schopnost nabídnout dětem práci s divadlem poezie ve smyslu vytváření obrazů a metafor. Představení poznamenalo malé nasazení hrajících, což je možné dílem připsat (jako u dalších souborů sobotní přehlídky) nevhodnosti prostoru pro tak subtilní tvar a také tomu, že soubor přehlídku zahajoval. Cennou devizou hrajících je
pohybová a hráčská vybavenost, schopnost na jevišti si naslouchat a reagovat na sebe. Mírně pokulhávaly dovednosti mluvní. Hlavní problém inscenace je nejasnost celkového sdělení, tedy absence nějaké jednotící linky – tématu, což je podle vedoucí souboru úkol, který „je v řešení“. Rýsuje se téma šikany, eliminování jedince ze skupiny. Také některé divadelní prostředky přesto, že samy o sobě fungují na jevišti velmi dobře, nepřispívají k celkovému vyznění nonsensových textů, stejně jako přílišné rozdrobení jednotlivých básní ubírá sílu (u některých) jejich pointě.
Dětský divadelní soubor Jitřenka Loutkového divadla Střediska volného času Opava pod vedením Petry Bublíkové představil autorskou inscenaci s názvem Tajemství. Lektoři ocenili vytvoření zajímavého příběhu s velkou divadelní ambicí. Další ocenění patří vedoucí za práci s věkově různorodou skupinou a za záměrné vedení dětí k bohatosti divadelních prostředků. Soubor disponuje pohybovými dovednostmi, ale také dovednostmi hráčskými a mluvními. Děti velmi dobře zastávaly role živlů (vody vzduchu, země...), které spolu vedou spor, stejně jako dovedly pracovat ve smyslu sdělení příběhu s živými obrazy, které znázorňovaly vztahy mezi postavami lidí. Délka představení ale ubírá nejen na temporytmu, ale také na schopnosti některých hráčů (zejména mladších) být v pozornosti, sdělovat dialog a držet postavu i ve chvílích, kdy přímo nemluví. Souboru se podařilo vytvořit atmosféru díky zvukovému plánu, zpěvu a velmi zdařilým textům písní. Bohaté kostýmy byly samy o sobě estetické, ale pro dětskou hru snad až příliš ilustrující a málo podporující vlastní dětskou fantazii. Celá inscenace tvořila kaleidoskop velmi zajímavých divadelních prostředků, které ale dohromady nevytvářely jednoznačné sdělení. Témat byla naznačena celá řada, ale nevyznělo jednoznačně ani jedno z nich.
Soubor ze ZUŠ B. Smetany z Karviné čítal pouze dvě členky (Veroniku Majerovou a Elišku Pukowiecovou), které pod vedením Veroniky Tkaczykové jevištně zpracovaly texty Daniely Fischerové a uvedly pod názvem Milion melounů.Viděli jsme velmi čistý a subtilní divadelní tvar, kde hlavním principem je hra s dlouhou šálou, která dotváří význam a vyznění textů. Podstatnější je ale dialog mezi dvěma dívkami a jejich schopnost vzájemné hry. Přesto, že jde o velmi jednoduché obrazy, které často nepřekvapí a ani příliš nevytvářejí další významy „nad textem“, dvojice dívek poutá divákovu pozornost svou schopností si naslouchat, vést dialog skrze jednoduchý scénický prostředek. Ocenění si zaslouží také fakt, že byly schopny předat sdělení a byly soustředěné i v nevyhovujících podmínkách velkého jeviště. Přesto je před dívkami ještě prostor k posílení některých dovedností, zejména mluvních. Také vyznění a pointy některých textů se daří lépe a někdy tvůrci inscenace tomu zůstávají trochu dlužni a schází ona pomyslná „tečka“. Porota ocenila adekvátní výběr předlohy, ale také vhodných divadelních prostředků vzhledem k věku a zkušenosti dívek.
Ostřílený divadelní soubor Štěkadlo Loutkového divadla Střediska volného času Opava zahrál variaci na pohádku O kohoutkovi a slepičce. Vzhledem k věku dětí se dalo předpokládat, že půjde o volnou práci s tématem příběhu, o nadsázku. Tomu také odpovídala expozice včetně kostýmů, dialogů atd. Tento soubor, který systematicky pracuje s loutkami, má rád humor a velmi často ve svých inscenacích využívá žánr parodie, studentské recese, anekdoty. Ihned diváka zaujme velmi dobrá hráčská, mluvní, pohybová vybavenost členů souboru, stejně jako základní dovednosti loutkoherecké (jistěže v závislosti na délce členství), což je bezesporu zásluhou trvalé práce vedoucího Daniela Kolmana. Pod prvním plánem parodie na známou pohádku se ale skrývalo mnohem závažnější téma – manipulace, nadvlády a neschopnosti se vzbouřit, které ale bohužel bylo překryto někdy až prvoplánovým humorem. Tak se do žánru parodie zcela nezdůvodněně promítaly prvky realistického herectví a poetiky původní pohádky (např. něžný obraz studánky a loutkoherecká práce s ní). Hlavním problém inscenace je volba žánru, s tím spojený výběr divadelních prostředků a především kvůli tomu nesdělené zamýšlené téma.
Posledním vystoupením přehlídkového dne byla autorská inscenace Loutky divadelního souboru Fantazie ZŠ Tyršova z Nového Jičína. Lektoři ocenili soubor a jeho vedoucí Věru Matýskovou za divadelně výtvarný nápad této autorské inscenace – existence dvou výrazně odlišených skupin za použití barevného kontrastu bílá-černá zasazená do světa loutek. Tato expozice naznačovala možná témata o rozdílnosti, protikladech, onfliktu, který by mohl mezi skupinai nastat. Škoda, že této příležitosti nebylo využito a situace pouze nabídla prostor ke hře s „loutkami hudebníků“ a závěrečné společné souhře obou skupin. Porota ocenila snahu propojit tanečně pohybovou a hudební složku bez verbálních dialogů. Doporučení se týkalo především posílení dovedností dětí vytvářet na jevišti vztahy tak, aby byly pro diváka čitelné, schopnosti vést dialog pouze nonverbálně, pracovat také ještě na zpřesnění práce „vodič-loutka“ a rozšíření pohybových dovedností dětí (vzhledem k nárokům inscenace postavené na pohybu).
Lektoři doporučili inscenaci Milion melounů ZUŠ B. Smetany z Karviné do širšího výběru na celostátní přehlídku Dětská scéna 2016. Dále udělili ocenění divadelnímu souboru Jen tak..., ZUŠ Třinec, Za práci s divadelním znakem a zkratkou v inscenaci Wernisch 3 jinak, Divadelnímu souboru Jitřenka Divadla loutek při SVČ Opava Za autorský počin na představení Tajemství?, Divadelnímu souboru Štěkadlo Divadla loutek při SVČ Opava Za pohybovou a mluvní vybavenost hrajících v inscenaci O kohoutkovi a slepičce a Divadelnímu souboru Fantazie ZŠ Tyršova, Nový Jičín, Za zajímavý divadelní nápad v inscenaci Loutky.
Hana Cisovská
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.