JH 2001, Milan Strotzer: Jiráskův Hronov jako vzdělávací instituce. AS 2001, č. 5, s. 12-13.
JIRÁSKŮV HRONOV JAKO VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE
Jiráskův Hronov zahajují již téměř deset let semináře. Vždy ve čtvrtek, tj. dva dny před oficiálním zahájením přehlídky, se do Hronova sjíždí desítky a s přibývajícími ročníky bezmála stovky zájemců o semináře a dílny Klubu (nejen) mladých divadelníků /K(n)MD/. Nebylo tomu jinak ani letos. V novodobé historii Jiráskových Hronovů se do K(n)MD přihlásil rekordní počet 242 posluchačů. Nikdy se nestane, že by opravdu všichni přijeli. Z různých důvodů se ve finále počty sníží cca o pětinu. V roce 2001 se skóre přihlášených k přítomným zlepšilo ve prospěch těch, co do Hronova dorazili. Bylo jich 202, což je opět rekordní číslo, vykazující přírůstek 20 účastníků oproti dosavadním nejvyšším početním stavům.
Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 71. Jiráskově Hronově připadlo na každé 4 „mazáky“ 5 nováčků. Tři čtvrtiny posluchačů z celkového počtu přihlášených byly ve věku 17-26 let, přičemž nejsilnější věkovou skupinou byli 18-19 letí. Necelá dvacítka byla ve věku 27-29 let. Mezi mladými zájemci o získání divadelních poznatků a dovedností byly v minulých letech jen sporadicky zastoupeny starší věkové kategorie. To se v roce 2001 výrazně proměnilo. Téměř pětina přihlášených posluchačů byla ve věku 33-55 let, nechyběli ani starší. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl celých 50 let. Skóre mužů a žen bylo obligátní, tj. 1:2.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 12 seminářů či dílen, dále pak v tzv. Problémovém clubu a v nově otevřeném Diskusním klubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově.
Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem Václavem Špiritem, seminář určený především začínajícím divadelníkům. Jevištní řeč s lektorkou Reginou Szymikovou, Pantomima a pohybové divadlo s lektorem Michalem Hechtem, Základy divadelní režie s lektorem Rudolfem Felzmannem a Jevištní realizace dramatické situace s lektorem Milanem Schejbalem a jeho asistentkou Denisou Novou. Mezi opakované semináře a dílny náležely svým způsobem i ty, které se na 71. JH konaly jako jedno ze soustředění dlouhodobých vzdělávacích projektů. Předně Kurz praktické režie, který se tentokrát s lektorem Alešem Bergmanem zabýval dramatickou situací jako jedním ze základních kamenů režijní práce a dramatickou situací jevištní metafory jako možné cesty vytváření a vedení napětí uvnitř konkrétní divadelní aktivity. Opakovaným vzdělávacím projektem bylo i soustředění posluchačů Dílny Na Zkoušku, i když ne tak docela. Do dílny, organizované občanským sdružením ŠOS Prachatice, mohli a také vstoupili noví zájemci, a to i takoví, kteří ji v průběhu roku nenavštěvovali. Bylo to možné díky jejímu vymezenému uzavřenému tematickému zaměření na autorské divadlo, přesněji na autorskou tvorbu posluchačů. Lektory dílny byli Pavel Fiala a Jarmila Černíková-Drobná.
Mezi nově koncipované semináře a dílny náležela herecko-režijní dílna s názvem Člověk v situaci – Dramatická situace v dramatu, vedená režisérem a pedagogem Jakubem Korčákem ve spolupráci s prof. Janem Císařem. Cílem této dílny bylo objevování zdrojů a impulsů jednání v dramatické situaci a její vnímání jako souhrnu časoprostorových vztahů provokujících k tvořivému bytí. Další novinkou byl seminář Miroslava Slavíka Režie v divadle hraném dětmi. Byl určen především vedoucím dětských a teenagerských divadelních souborů. Ruský režisér Sergej Fedotov byl lektorem na JH již v minulosti. Jeho dílna byla však pro uzavřený kolektiv východočeských divadelníků. Letos jeho Herecká dílna byla otevřena všem zájemcům o hereckou metodu Michaila Čechova. Cílem bylo objevovat v každém jednotlivci jeho osobnost, otevřít ji emocionálním prožitkům a zbavit člověka předsudků. S. Fedotov charakterizoval dílnu jako „technologii herectví“, která chce zprostředkovat mechanismus bytí na jevišti. Dílnu připravila Společnost Amatérské divadlo a svět. Téměř dvě desetiletí se nekonalo žádné systematické vzdělávání amatérských scénografů. Proto byl koncipován a otevřen dvouapůlletý Kurz scénografie, jehož první soustředění se uskutečnilo na 71. JH. Vedoucím lektorem kurzu byl David Bazika, jeho asistentkou Hana Malaníková, lektory vybraných částí učebního programu byli ing. arch. David Kraus a Pavel Štourač. Cílem kurzu je systémově vybavit posluchače schopností poučeně přistupovat k řešení scénografických úkolů v amatérských divadelních souborech.
Původně byl Společností Amatérské divadlo a svět plánován herecký seminář pro zahraniční účastníky v německém jazyce. Jeho lektory měli být PaedDr. František Zborník a Stanislava Kočvarová. Malý počet přihlášených zájemců nedovolil tento seminář realizovat. Těm, kdo se do něj přihlásili, bylo umožněno navštěvovat seminář Michala Hechta.
Vzdělávací příležitostí par excellence nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Jeho živnou půdou byla přehlídková představení. Nešlo však o obligátní kritické rozbory inscenací, jak je známe z krajových či národních druhových přehlídek. Šlo v něm především o společné uvažování lektorského týmu PC a těch, kdo jej navštěvovali, nad otázkami přesahujícími jednotlivé inscenace, o zamýšlení se nad problémovými jevy dramaturgické a inscenační praxe, dobírání se jejich kořenů a možností řešení. Programová skladba divadelních inscenací letošního JH navíc přímo vybízela k tematizování PC v tom kterém dni. Takovými tématy byly např. původní autorská tvorba souborů, reflektující současnost, snaha prostředky divadla kriticky nahlédnout naší minulost „encyklopedickým způsobem“ či problematika současného inscenování divadelní klasiky. Problémový club byl současně příležitostí k přemýšlení o amatérském divadle jako specifickém fenoménu, o jeho podstatě a možnostech co nejúčinněji působit z hlediska svých základních funkcí. Lze s potěšením konstatovat, že PC dostál letos svému názvu, že se v něm prosadil přesahový a poznávací ráz. Svědčí o tom mj. i jeho vysoká navštěvovanost. Průměrně se ho od neděle do soboty zúčastňovalo 92 návštěvníků JH Výjimkou nebyla odpoledne, kdy se v malém sále Jiráskova divadla těsnalo více jak 110 lidí, jednou dokonce 145.
Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, Csc., vedoucí katedry činoherního divadla pražské DAMU, lektory byli Mgr. Karol Horváth, dramaturg Městského divadla ve Zlíně, Mgr. Radovan Lipus, režisér Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg a doc. Mgr. Ján Zavarský, umělecký šéf Trnavského divadla a pedagog VŠMU v Bratislavě a JAMU v Brně.
Novinkou či přesněji staronovou příležitostí diskutovat o inscenacích, uvedených v základním programu JH, byl Diskusní klub. Sídlil v dopoledních hodinách v malém sále Jiráskova divadla. Jeho moderátorem byl Josef Brůček, vedoucí loutkářského souboru Tatrmani ze Sudoměřic u Bechyně. Odborné zázemí měl Diskusní klub v lektorech PC, a sice tak, že každého dne jej navštívil jeden z nich. Diskusní klub byl volně přístupný návštěvníkům JH, zváni do něj byli členové souborů, vystupujících na přehlídce. Stabilní oporou diskuzí byla skupina kmenových seminaristů. Počet účastníků klubu byl proměnlivý, odvislý od počtu reflektovaných inscenací a jejich tvůrců (kolísal mezi 45-10). V průměru jich bylo kolem patnácti. Klima diskuzí bylo vstřícné, atmosféra příjemná. Zasloužil se o to nemalým dílem Josef Brůček v roli laskavého a diskuzi podněcujícího moderátora.
Další možností k diskuzím o vybraných představeních základního programu JH byl Rozborový seminář organizovaný Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Hraše a „třídním“ ing. Dušan Zakopal. Byl přístupný všem účastníkům JH, navštěvovali jej zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem dvacítky zájemců. Obavy z toho, že si Rozborový seminář a Diskuzní klub budou konkurovat (časově se dílem překrývaly), dle mého soudu rozptýlil zdárný průběh obou příležitostí k reflexi inscenací. Obě si nalezly okruh svých zájemců. Ostatně, zvolené prostředky reflexe inscenací byly rozdílné. Přiměřená účast v té které skupině navíc umožnila intenzivnější zapojení přítomných, které by při větších počtech seminaristů nebylo možné.
Doplňkem vzdělávacího programu byla přednáška doprovozená projekcí na téma Architektonické inspirace. Byla podnětem zejména pro scénografy z hlediska inspirace pro hledání neotřelých scénografických řešení. Přednášejícím byl jeden z lektorů Kurzu scénografie ing. arch. David Kraus. Uskutečnila se 9.8. v malém sále Jiráskova divadla po skončení divadelního programu za účasti cca 50 zájemců.
Zdá se, že na 71. JH kulminovalo mnohaleté usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH. Jedním z nesporných kladů bylo mj. i to, že se po letech hledání podařilo nalézt optimální formu fungování největšího vzdělávacího fóra, a sice Problémového clubu. Nic na tom nezmění „výkřik“ Radmily Hrdinové, redaktorky deníku Právo, v přehlídkovém zpravodaji či podobné hlasy, jsou-li jaké. „Přehledné a kritické diskuze k představením“, po kterých volala Radmila Hrdinová, se konaly, leč v jiném čase na stejném i jiném místě. Nevím jak zařídit, aby návštěvník JH četl jeho propozice, které jsou po jedenáct let ve stejném čísle bulletinu d´ARTAMAn, dnes navíc na internetových stránkách Artamy, jak zařídit, aby si ve Zpravodaji JH na přehlídce samé připomněl vymezení jednotlivých vzdělávacích projektů, jak zařídit, aby návštěvníci JH poslouchali tato vymezení při zahajování seminářů, PC, na tiskové konferenci. Vždy se najde někdo, kdo nečte a neposlouchá co se říká a nepostihne klíčovou informaci. Pak se logicky ocitne v nepravý čas na nepravém místě. Věru, nevím co s tím. Nicméně, je to výzva pro organizátory k tomu, aby hledali další účinnější prostředky pro tok informací o programu JH, Stále je co zlepšovat.
Milan Strotzer
Jiráskův Hronov zahajují již téměř deset let semináře. Vždy ve čtvrtek, tj. dva dny před oficiálním zahájením přehlídky, se do Hronova sjíždí desítky a s přibývajícími ročníky bezmála stovky zájemců o semináře a dílny Klubu (nejen) mladých divadelníků /K(n)MD/. Nebylo tomu jinak ani letos. V novodobé historii Jiráskových Hronovů se do K(n)MD přihlásil rekordní počet 242 posluchačů. Nikdy se nestane, že by opravdu všichni přijeli. Z různých důvodů se ve finále počty sníží cca o pětinu. V roce 2001 se skóre přihlášených k přítomným zlepšilo ve prospěch těch, co do Hronova dorazili. Bylo jich 202, což je opět rekordní číslo, vykazující přírůstek 20 účastníků oproti dosavadním nejvyšším početním stavům.
Někteří posluchači K(n)MD se do hronovských dílen a seminářů vrací, mnoho jich však přijíždí poprvé. Na 71. Jiráskově Hronově připadlo na každé 4 „mazáky“ 5 nováčků. Tři čtvrtiny posluchačů z celkového počtu přihlášených byly ve věku 17-26 let, přičemž nejsilnější věkovou skupinou byli 18-19 letí. Necelá dvacítka byla ve věku 27-29 let. Mezi mladými zájemci o získání divadelních poznatků a dovedností byly v minulých letech jen sporadicky zastoupeny starší věkové kategorie. To se v roce 2001 výrazně proměnilo. Téměř pětina přihlášených posluchačů byla ve věku 33-55 let, nechyběli ani starší. Věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem K(n)MD byl celých 50 let. Skóre mužů a žen bylo obligátní, tj. 1:2.
Propozice K(n)MD nabízely možnost práce v některém z 12 seminářů či dílen, dále pak v tzv. Problémovém clubu a v nově otevřeném Diskusním klubu. Některé ze vzdělávacích příležitostí se konaly opakovaně, včetně lektorského obsazení, některé byly koncipovány nově.
Mezi opakované semináře a dílny patřily tyto: Základní abeceda divadla s lektorem Václavem Špiritem, seminář určený především začínajícím divadelníkům. Jevištní řeč s lektorkou Reginou Szymikovou, Pantomima a pohybové divadlo s lektorem Michalem Hechtem, Základy divadelní režie s lektorem Rudolfem Felzmannem a Jevištní realizace dramatické situace s lektorem Milanem Schejbalem a jeho asistentkou Denisou Novou. Mezi opakované semináře a dílny náležely svým způsobem i ty, které se na 71. JH konaly jako jedno ze soustředění dlouhodobých vzdělávacích projektů. Předně Kurz praktické režie, který se tentokrát s lektorem Alešem Bergmanem zabýval dramatickou situací jako jedním ze základních kamenů režijní práce a dramatickou situací jevištní metafory jako možné cesty vytváření a vedení napětí uvnitř konkrétní divadelní aktivity. Opakovaným vzdělávacím projektem bylo i soustředění posluchačů Dílny Na Zkoušku, i když ne tak docela. Do dílny, organizované občanským sdružením ŠOS Prachatice, mohli a také vstoupili noví zájemci, a to i takoví, kteří ji v průběhu roku nenavštěvovali. Bylo to možné díky jejímu vymezenému uzavřenému tematickému zaměření na autorské divadlo, přesněji na autorskou tvorbu posluchačů. Lektory dílny byli Pavel Fiala a Jarmila Černíková-Drobná.
Mezi nově koncipované semináře a dílny náležela herecko-režijní dílna s názvem Člověk v situaci – Dramatická situace v dramatu, vedená režisérem a pedagogem Jakubem Korčákem ve spolupráci s prof. Janem Císařem. Cílem této dílny bylo objevování zdrojů a impulsů jednání v dramatické situaci a její vnímání jako souhrnu časoprostorových vztahů provokujících k tvořivému bytí. Další novinkou byl seminář Miroslava Slavíka Režie v divadle hraném dětmi. Byl určen především vedoucím dětských a teenagerských divadelních souborů. Ruský režisér Sergej Fedotov byl lektorem na JH již v minulosti. Jeho dílna byla však pro uzavřený kolektiv východočeských divadelníků. Letos jeho Herecká dílna byla otevřena všem zájemcům o hereckou metodu Michaila Čechova. Cílem bylo objevovat v každém jednotlivci jeho osobnost, otevřít ji emocionálním prožitkům a zbavit člověka předsudků. S. Fedotov charakterizoval dílnu jako „technologii herectví“, která chce zprostředkovat mechanismus bytí na jevišti. Dílnu připravila Společnost Amatérské divadlo a svět. Téměř dvě desetiletí se nekonalo žádné systematické vzdělávání amatérských scénografů. Proto byl koncipován a otevřen dvouapůlletý Kurz scénografie, jehož první soustředění se uskutečnilo na 71. JH. Vedoucím lektorem kurzu byl David Bazika, jeho asistentkou Hana Malaníková, lektory vybraných částí učebního programu byli ing. arch. David Kraus a Pavel Štourač. Cílem kurzu je systémově vybavit posluchače schopností poučeně přistupovat k řešení scénografických úkolů v amatérských divadelních souborech.
Původně byl Společností Amatérské divadlo a svět plánován herecký seminář pro zahraniční účastníky v německém jazyce. Jeho lektory měli být PaedDr. František Zborník a Stanislava Kočvarová. Malý počet přihlášených zájemců nedovolil tento seminář realizovat. Těm, kdo se do něj přihlásili, bylo umožněno navštěvovat seminář Michala Hechta.
Vzdělávací příležitostí par excellence nad rámec základních tematicky zaměřených seminářů a dílen, konaných v dopoledních hodinách, byl pro všechny účastníky JH odpolední Problémový club (PC). Jeho živnou půdou byla přehlídková představení. Nešlo však o obligátní kritické rozbory inscenací, jak je známe z krajových či národních druhových přehlídek. Šlo v něm především o společné uvažování lektorského týmu PC a těch, kdo jej navštěvovali, nad otázkami přesahujícími jednotlivé inscenace, o zamýšlení se nad problémovými jevy dramaturgické a inscenační praxe, dobírání se jejich kořenů a možností řešení. Programová skladba divadelních inscenací letošního JH navíc přímo vybízela k tematizování PC v tom kterém dni. Takovými tématy byly např. původní autorská tvorba souborů, reflektující současnost, snaha prostředky divadla kriticky nahlédnout naší minulost „encyklopedickým způsobem“ či problematika současného inscenování divadelní klasiky. Problémový club byl současně příležitostí k přemýšlení o amatérském divadle jako specifickém fenoménu, o jeho podstatě a možnostech co nejúčinněji působit z hlediska svých základních funkcí. Lze s potěšením konstatovat, že PC dostál letos svému názvu, že se v něm prosadil přesahový a poznávací ráz. Svědčí o tom mj. i jeho vysoká navštěvovanost. Průměrně se ho od neděle do soboty zúčastňovalo 92 návštěvníků JH Výjimkou nebyla odpoledne, kdy se v malém sále Jiráskova divadla těsnalo více jak 110 lidí, jednou dokonce 145.
Vedoucím lektorem PC byl prof. PhDr. Jan Císař, Csc., vedoucí katedry činoherního divadla pražské DAMU, lektory byli Mgr. Karol Horváth, dramaturg Městského divadla ve Zlíně, Mgr. Radovan Lipus, režisér Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Mgr. Vladimír Zajíc, dramaturg a doc. Mgr. Ján Zavarský, umělecký šéf Trnavského divadla a pedagog VŠMU v Bratislavě a JAMU v Brně.
Novinkou či přesněji staronovou příležitostí diskutovat o inscenacích, uvedených v základním programu JH, byl Diskusní klub. Sídlil v dopoledních hodinách v malém sále Jiráskova divadla. Jeho moderátorem byl Josef Brůček, vedoucí loutkářského souboru Tatrmani ze Sudoměřic u Bechyně. Odborné zázemí měl Diskusní klub v lektorech PC, a sice tak, že každého dne jej navštívil jeden z nich. Diskusní klub byl volně přístupný návštěvníkům JH, zváni do něj byli členové souborů, vystupujících na přehlídce. Stabilní oporou diskuzí byla skupina kmenových seminaristů. Počet účastníků klubu byl proměnlivý, odvislý od počtu reflektovaných inscenací a jejich tvůrců (kolísal mezi 45-10). V průměru jich bylo kolem patnácti. Klima diskuzí bylo vstřícné, atmosféra příjemná. Zasloužil se o to nemalým dílem Josef Brůček v roli laskavého a diskuzi podněcujícího moderátora.
Další možností k diskuzím o vybraných představeních základního programu JH byl Rozborový seminář organizovaný Klubem režisérů SČDO, jehož lektorem byl Mgr. Jiří Hraše a „třídním“ ing. Dušan Zakopal. Byl přístupný všem účastníkům JH, navštěvovali jej zástupci souborů, jejichž inscenace byly předmětem rozboru. Úvodní slovo rozpravy k té které inscenaci měli na starosti členové Klubu režisérů SČDO. I v tomto semináři byla účast proměnlivá, průměrně oscilovala kolem dvacítky zájemců. Obavy z toho, že si Rozborový seminář a Diskuzní klub budou konkurovat (časově se dílem překrývaly), dle mého soudu rozptýlil zdárný průběh obou příležitostí k reflexi inscenací. Obě si nalezly okruh svých zájemců. Ostatně, zvolené prostředky reflexe inscenací byly rozdílné. Přiměřená účast v té které skupině navíc umožnila intenzivnější zapojení přítomných, které by při větších počtech seminaristů nebylo možné.
Doplňkem vzdělávacího programu byla přednáška doprovozená projekcí na téma Architektonické inspirace. Byla podnětem zejména pro scénografy z hlediska inspirace pro hledání neotřelých scénografických řešení. Přednášejícím byl jeden z lektorů Kurzu scénografie ing. arch. David Kraus. Uskutečnila se 9.8. v malém sále Jiráskova divadla po skončení divadelního programu za účasti cca 50 zájemců.
Zdá se, že na 71. JH kulminovalo mnohaleté usilování o to, aby se hronovský festival stal vyhledávanou, tematicky rozrůzněnou a užitými formami diferencovanou a účinnou vzdělávací institucí. Svědčí o tom nejen rozmanitá skladba seminářů, dílen a dalších vzdělávacích příležitostí a jejich lektorské obsazení, ale i rekordní počty seminaristů. V této souvislosti nelze také pominout recenzní rubriku Zpravodaje JH, v níž byla každé inscenaci věnována pozornost vždy dvěma odborníky z řad lektorů JH. Jedním z nesporných kladů bylo mj. i to, že se po letech hledání podařilo nalézt optimální formu fungování největšího vzdělávacího fóra, a sice Problémového clubu. Nic na tom nezmění „výkřik“ Radmily Hrdinové, redaktorky deníku Právo, v přehlídkovém zpravodaji či podobné hlasy, jsou-li jaké. „Přehledné a kritické diskuze k představením“, po kterých volala Radmila Hrdinová, se konaly, leč v jiném čase na stejném i jiném místě. Nevím jak zařídit, aby návštěvník JH četl jeho propozice, které jsou po jedenáct let ve stejném čísle bulletinu d´ARTAMAn, dnes navíc na internetových stránkách Artamy, jak zařídit, aby si ve Zpravodaji JH na přehlídce samé připomněl vymezení jednotlivých vzdělávacích projektů, jak zařídit, aby návštěvníci JH poslouchali tato vymezení při zahajování seminářů, PC, na tiskové konferenci. Vždy se najde někdo, kdo nečte a neposlouchá co se říká a nepostihne klíčovou informaci. Pak se logicky ocitne v nepravý čas na nepravém místě. Věru, nevím co s tím. Nicméně, je to výzva pro organizátory k tomu, aby hledali další účinnější prostředky pro tok informací o programu JH, Stále je co zlepšovat.
Milan Strotzer
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.