Plzeň, Evrybáby, Dům Bernardy A. , Poezie na rynku 2011, Hodnocení poroty

Ryze ženský soubor Evrybáby v režii Romana Černíka si přizval k inscenaci Dům Bernardy A. několik hostů, aby nazkoušel v jistém ohledu nejčinohernější představení ve své historii. Jde o adaptaci Lorcovy hry beze zbytku, jakýchkoli dramaturgických příkras či výmyslů experimentování s textem vůbec. Hrou se jde velice jasně, scénu za scénou narůstá ono dusno a pocit absolutní nesvobody-nevyhnutelného vězení všech dcer uvnitř domu.

Mizanscény působí čistě a jednoduše, jsou čitelné, silné, avšak stále zajímavé a překvapující. Ve spojení s věrnými dobovými kostýmy (Mirela Tůmová) tvoří silné rustikálně působící obrazy, podtrhující text sám.

Hana Franková z karlovarského divadla Dagmar v roli Bernardy Alby rozhodně panuje nad celým jevištěm, složeným chytře z několika praktikáblů uspořádaných do stupňovité polopyramidy. Panuje rázně a rozhodně, přestože její herectví působí jednoduše až obyčejně. Vládne všem svým dcerám, rozhoduje o všem konání v domě, přesto je plná starostí o ně i okolní dění ve vsi. Herectví všech dcer (někde více jinde méně) odpovídá adekvátně všem situacím.

Odvážnější reakce, větší „duende“ v naplnění, ne tak opatrné intonace prozrazují různou zkušenost protagonistek s činoherním herectvím, na některých místech věcnější, reálně vycházející z té či jiné situace by napomohlo absolutnímu vyznění hry.

Diváci uspořádáni do arény okolo scény jsou pak pomyslné zdi všemu dění uvnitř tiše naslouchající a zároveň herečky samé bezpečně uzavírající v domácím teroru, který si samy připravují. Za zády diváků pak tříčlenný ryze mužský soubor (zpěv, klávesy, cajon)dokresluje jak atmosféru, tak vnáší význam mužského elementu ve hře narušující pevný řád a systém domu zvenku.

To vše dohromady dává jasnou zprávu o nevyhnutelné tragédii. Divák vlivem drobných nepřesností a detailů v herectví představitelek dcer i poblázněné babičky, působící trochu jako nehmotný bílý duch, pak divákovi úplně neposkytnou prostor k nezbytné katarzi. Jinak je to velice zdařilý pokus o uchopení této nesnadné hry, působící v jiných provedeních archaicky. Přestože forma je dosti klasická, vyznění je trefné a současné. Ženy samy si přeci i dnes stále vytvářejí vlastní vězení šířením intrik, zášti a pomst.

Jakub Doubrava
Máte nějaké další informace k tomuto tématu?

Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.

Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.

Vaše jméno:
Váš e-mail:
Informace:
Obrana proti spamu: do této kolonky napiště slovo 'divadlo':