AS 2003, č. 2, s. 55 - 56, (bj).

Prostějov v Jihlavě

Zvláštní místopisný úkaz: v neděli 30. března se krajské město Jihlava z vyšší múzické moci na jeden den stalo Prostějovem, městem spojovaným se jménem básníka Wolkera a hlavně místem mladých talentovaných recitátorů a interpretů. Již tradičně sem přijíždí porota ve složení Hana Kofránková, Aleš Vrzák, dr. Ivan Němec, doplněná Petrem Soumarem (herec HDJ) a Barborou Jandovou (divadelní dramaturg). Již tradičně krajské kolo na Vysočine pořádá nezávislé divadelní studio De Facto Mimo, již tradičně na komfortní Malé scéně Horáckého divadla, i když tentokrát se mohlo pochlubit i svou domovskou (nekomfortní, ale nekonformní) scénou. Nutno dodat, že se Jihlava v tomto posledním březnovém víkendu proměnila v klokotající divadelní Mekku hostící současně dvě přehlídky - třídenní festival studentského divadla a v neděli pak navíc ještě krajské kolo 45. ročníku soutěže recitátorů a divadel poezie. Závěr nedělního večera a posluchačského maratónu patřil Haně Kofránkové a Alfredu Strejčkovi a jejich pořadu o Přemyslu Pitterovi Kdo zachraňuje jednu duši.
Sólovými recitátory zůstaly obsazeny první dvě kategorie. „Recitoval se“ Wernisch, Prèvert, Bukowski, Allen, Váša i Thákur. V konečném důsledku nakonec postupují ti interpreti, kteří text dokázali nejen vyrovnaně, po výrazu a smyslu sdělit, ale současně říci i něco víc o sobě, ze sebe a za sebe.
V první kategorii si porota z devíti úcastníků jednomyslně do druhého kola přizvala Ivu Stříbrskou z třebíčského Katolického gymnázia, která zaujala citlivou interpretací textu Procházkové Taková noc, Jiřího Krause (ZUŠ Nové Město na Moravě), jehož vybraný text Sport a zdraví Františka Gellnera byl bezmála dramaturgickým objevem a Miroslava Pánka (SOUS Jihlava), jehož uvolněný, přitom přesný projev a kontakt vévodil celé první kategorii v přednesu obou vybraných textů: Macourkova Nilského krokodýla i Prèvertovy Stránky ze sešitu. Do Prostějova nakonec pojede „pánská jízda“ – Miroslav Pánek a Jiří Kraus.
V druhé kategorii nebylo rozhodování o postupu do užšího kola tak jednoznačné. Úroveň osmi zúčastněných byla dobrá, víceméně vyrovnaná, texty zajímavé a jejich prezentace výrazná.
Z postupujících čtyř dívek (Marie Vančurová a Eva Kociánová ze ZUŠ Žďár nad Sázavou, Tereza Otavová z Gymnázia Jihlava a Markéta Nečasová z Gymnázia Nové Město na Moravě) se nakonec porota rozhodla poslat do Prostějova Terezu Otavovou, která předvedla bohatou výrazovou škálu v textech Ivana Wernische Z Bedřichova života a Ta láska Jacquese Prèverta, a Markétu Nečasovou, která po čisté interpretaci Thákurova Zahradníka překvapila ješte lehkostí a bezprostředním kontaktem v lidové norské pohádce O zajíci, který se oženil.
V kategorii „divadel poezie“ bylo jediným regionálním účastníkem domácí nezávislé divadelní studio De Facto Mimo s inscenací poezie Karla Hynka nazvané Inu, mládí je mládí (Románek).
Tvůrcům tohoto představení (režie: Petr Soumar, hrají: Tereza Otavová, Ondrej Jiráček a Lukáš Váca) se podařilo nejen vytvořit ze surrealistické poezie a dopisu stylově čistou expresivní divadelní podívanou plnou poetické metaforičnosti, ale současně i svou interpretací, dramaturgicko-režijní a tvůrčí hereckou prací s daným tématem vytvořit představení, které je skutečnou výpovědí o jejich cítění, vidění a prožívání lásky, vášně, samoty, života, odcizení. S Románkem se na Wolkrově Prostějově určitě setkáte (možná i na jiných amatérských divadelních přehlídkách, protože momentálně sklízí úspěch i jinde). Mohl by nadále rozšiřovat hranice a možnosti vnímání takzvaného „divadla poezie“, stejně jako v Jihlavě rozšiřuje svým žánrem pestrost repertoáru divadla De Facto Mimo.
A protože svou zprávičku o recitování, přednášení, sdílení a naslouchání v Jihlavě končím právě Románkem, napadá mě, že právě v tomto přístupu ke čtení a hraní je snad nejjasnější smysl všeho interpretování textu – v nacházení všech možných významů, rovin a možností a v nalézání sebe sama, svých vlastních témat.
(bj)