Poděbrady, Poděbradské dny poezie
41. Poděbradské dny poezie (dále jen PDP)
Letošní PDP se opět konaly pod záštitou Ministerstva kultury ČR a za podpory Městského úřadu Poděbrady v čele se starostou ing. Jozefem Ďurčanským. Organizoval je přípravný výbor PDP, jehož členy byli také pracovníci Kulturního a informačního střediska Poděbrady. Poprvé jsme spolupracovali s poděbradským divadelním spolkem Jiří (předseda ing. Jiří Pospíšil). Letos byly PDP kratší, ovšemže z finančních důvodů. Příští ročník bude organizovat nově založená společnost SLOVO A HLAS (sdružení příznivců mluveného slova).
Letošní PDP se opět konaly pod záštitou Ministerstva kultury ČR a za podpory Městského úřadu Poděbrady v čele se starostou ing. Jozefem Ďurčanským. Organizoval je přípravný výbor PDP, jehož členy byli také pracovníci Kulturního a informačního střediska Poděbrady. Poprvé jsme spolupracovali s poděbradským divadelním spolkem Jiří (předseda ing. Jiří Pospíšil). Letos byly PDP kratší, ovšemže z finančních důvodů. Příští ročník bude organizovat nově založená společnost SLOVO A HLAS (sdružení příznivců mluveného slova).
Účast souborů:
Program letošních PDP:
Pro děti byla odehrána Kainarova Zlatovláska v nastudování deseti studentů Vyšší odborné školy herecké v Praze (režie Karel Kříž).
V cyklu ŽIVÍ A MRTVÍ představil Miloš Horanský neznámého pětačtyřicátníka Pavla Svobodu. Jiří Hraše vytvořil kaleidoskopický portrét Františka Halase, v němž zazněl autorův hlas (záznam Čs. rozhlasu z třicátých let): především básnická próza Já se tam vrátím…, cyklické Staré ženy, litanická poéma Nikde – vše v reprezentativních ukázkách.
VIZITKY: Představily se dvě herecké školy: Vyšší odborná škola herecká z Prahy (Polibky Paříže, tj. J. Prévert a francouzské šansony, režie Marta Hrachovinová, premiéra v červnu 2002) a Konzervatoř Košice, která rozehrála v režii Marty Vilhanové texty rakouského slovního ekvilibristy a experimentátora Ernsta Jandla (překlad Milan Richter, připraveno pro PDP). Obě představení byla mocně aplaudována.
Poté se ujal slova a zpěvu Jan Vodňanský – evidentně se líbil.
Křišťálovou růži letos obdrželi: z Bratislavy Eva Rysová (přesvědčila nás, že má niterný vztah k Puškinovi a K. Čapkovi), z Brna Jiří Dušek (po Skácelovi připomenul Františka Lazeckého), z Prahy Bořivoj Navrátil (je jedním z těch, kdo oživují melodram – tentokrát to byl Jan Pakandl k veršům Seifertovým; Navrátil si přivezl kvarteto konzervatoristů) a dvojnásobná nositelka Thálie Taťjana Medvecká (Nezvalova Neznámá ze Seiny. „majstrštyk“ básníka a interpretky).
Soutěže se letos účastnilo 28 recitátorů:
1. kategorie 15 – 19 let:
laureátka Miriam Kičiňová, Konzervatoř Košice (E. Jandl, překlad M. Richter);
cena publika Vojtěch Bárta, gymnázium Praha (povídka A.P. Čechova, překlad J. Hulák);
cena poroty Jakub Gottwald, Konzervatoř Brno (K.H. Mácha, 1. zpěv Máje).
2. kategorie 20 – 30 let:
laureátka Beáta Dreisigová, absolventka Konzervatoře Bratislava (K. Strmeň, Amerika);
cena publika Lenka Jakubíková, Konzervatoř Košice (M. Rodoredová, Salamandra, překlad R. Vojničanová);
cena poroty Tereza Lišková, VoŠ herecká, Praha (R.M. Rilke, Slepá, překlad L. Fikar) a Anna Šafránková, Právnická fakulta UK Praha (J. Deml, Mám jakousi tajnou bolest).
Cenu Wiliama Záborského získala Beáta Dreisigová, Cena Karla Högera nebyla udělena – obě prestižní ceny (nejvyšší ocenění PDP) jsou přiznávány od roku 1994. Högerovu zatím obdrželi Aleš Vrzák, Hana Krtičková, Martina Longinová a Blanka Koutská.
Koncert laureátů připravila opět
MARTA HRACHOVINKOVÁ: Vystoupili na něm spolu s oceněnými recitátory žáci poděbradské ZUŠ. Doufám, že se tato spolupráce (poprvé vloni) stane tradicí. PDP stejně jako Moravský festival poezie ve Valašském Meziříčí si zachoval i po rozdělení republiky tradici nejpodstatnější: vítá české i slovenské účastníky. na Slovensku je podporován především Ministerstvem kultury SR a organizacemi Združenie divadelníkov a Združenie rozhlasových tvorcov. Nejpodstatnější je ovšem podpora Městského úřadu v Poděbradech, který mimo jiné uděluje Křišťálové růže (předává je starosta ing. Jozef Ďurčanský) a Kulturního a informačního střediska (letos v čele s ředitelem Mgr. Josefem Stránským). Domnívám se, že letošní ročník – ostatně jako většina předchozích – byl úspěšný, radostný a inspirativní. Věřím, že totéž budu moci konstatovat i za rok.
Říká se: Král je mrtev, ať žije král. Kéž to bude platit dvojnásobně: Ať tedy žijí PDP 2004 a ať se vede novému sdružení Slovo a Hlas. Chce to pokoru před zázrakem slova a nezdolnou víru, že poezie je nesmrtelná.
Vladimír Justl
Pro děti byla odehrána Kainarova Zlatovláska v nastudování deseti studentů Vyšší odborné školy herecké v Praze (režie Karel Kříž).
V cyklu ŽIVÍ A MRTVÍ představil Miloš Horanský neznámého pětačtyřicátníka Pavla Svobodu. Jiří Hraše vytvořil kaleidoskopický portrét Františka Halase, v němž zazněl autorův hlas (záznam Čs. rozhlasu z třicátých let): především básnická próza Já se tam vrátím…, cyklické Staré ženy, litanická poéma Nikde – vše v reprezentativních ukázkách.
VIZITKY: Představily se dvě herecké školy: Vyšší odborná škola herecká z Prahy (Polibky Paříže, tj. J. Prévert a francouzské šansony, režie Marta Hrachovinová, premiéra v červnu 2002) a Konzervatoř Košice, která rozehrála v režii Marty Vilhanové texty rakouského slovního ekvilibristy a experimentátora Ernsta Jandla (překlad Milan Richter, připraveno pro PDP). Obě představení byla mocně aplaudována.
Poté se ujal slova a zpěvu Jan Vodňanský – evidentně se líbil.
Křišťálovou růži letos obdrželi: z Bratislavy Eva Rysová (přesvědčila nás, že má niterný vztah k Puškinovi a K. Čapkovi), z Brna Jiří Dušek (po Skácelovi připomenul Františka Lazeckého), z Prahy Bořivoj Navrátil (je jedním z těch, kdo oživují melodram – tentokrát to byl Jan Pakandl k veršům Seifertovým; Navrátil si přivezl kvarteto konzervatoristů) a dvojnásobná nositelka Thálie Taťjana Medvecká (Nezvalova Neznámá ze Seiny. „majstrštyk“ básníka a interpretky).
Soutěže se letos účastnilo 28 recitátorů:
1. kategorie 15 – 19 let:
laureátka Miriam Kičiňová, Konzervatoř Košice (E. Jandl, překlad M. Richter);
cena publika Vojtěch Bárta, gymnázium Praha (povídka A.P. Čechova, překlad J. Hulák);
cena poroty Jakub Gottwald, Konzervatoř Brno (K.H. Mácha, 1. zpěv Máje).
2. kategorie 20 – 30 let:
laureátka Beáta Dreisigová, absolventka Konzervatoře Bratislava (K. Strmeň, Amerika);
cena publika Lenka Jakubíková, Konzervatoř Košice (M. Rodoredová, Salamandra, překlad R. Vojničanová);
cena poroty Tereza Lišková, VoŠ herecká, Praha (R.M. Rilke, Slepá, překlad L. Fikar) a Anna Šafránková, Právnická fakulta UK Praha (J. Deml, Mám jakousi tajnou bolest).
Cenu Wiliama Záborského získala Beáta Dreisigová, Cena Karla Högera nebyla udělena – obě prestižní ceny (nejvyšší ocenění PDP) jsou přiznávány od roku 1994. Högerovu zatím obdrželi Aleš Vrzák, Hana Krtičková, Martina Longinová a Blanka Koutská.
Koncert laureátů připravila opět
MARTA HRACHOVINKOVÁ: Vystoupili na něm spolu s oceněnými recitátory žáci poděbradské ZUŠ. Doufám, že se tato spolupráce (poprvé vloni) stane tradicí. PDP stejně jako Moravský festival poezie ve Valašském Meziříčí si zachoval i po rozdělení republiky tradici nejpodstatnější: vítá české i slovenské účastníky. na Slovensku je podporován především Ministerstvem kultury SR a organizacemi Združenie divadelníkov a Združenie rozhlasových tvorcov. Nejpodstatnější je ovšem podpora Městského úřadu v Poděbradech, který mimo jiné uděluje Křišťálové růže (předává je starosta ing. Jozef Ďurčanský) a Kulturního a informačního střediska (letos v čele s ředitelem Mgr. Josefem Stránským). Domnívám se, že letošní ročník – ostatně jako většina předchozích – byl úspěšný, radostný a inspirativní. Věřím, že totéž budu moci konstatovat i za rok.
Říká se: Král je mrtev, ať žije král. Kéž to bude platit dvojnásobně: Ať tedy žijí PDP 2004 a ať se vede novému sdružení Slovo a Hlas. Chce to pokoru před zázrakem slova a nezdolnou víru, že poezie je nesmrtelná.
Vladimír Justl
Paralelní akce:
Výstava Básníci obce spisovatelů městu poezie Poděbrady.
Na výstavu rukopisů přijel předseda Obce spisovatelů Ivan Binar. Jeho zamyšlení přijali posluchači s pozorným srozuměním. Vyjde v 26. čísle bulletinu Obce spisovatelů Dokořán na zlomu června a července. Ocitujme alespoň jednu větu: „Poezie, to je způsob, jak využít možnosti jazyka do krajnosti: jak malovat slovy, jak si s nimi hrát, zpívat a čarovat, básnit; jak se zmocnit přeludu, jak polapit sen, zlatého ptáčka, do tenat slov a pak ho pustit na svobodu.“
Na výstavu rukopisů přijel předseda Obce spisovatelů Ivan Binar. Jeho zamyšlení přijali posluchači s pozorným srozuměním. Vyjde v 26. čísle bulletinu Obce spisovatelů Dokořán na zlomu června a července. Ocitujme alespoň jednu větu: „Poezie, to je způsob, jak využít možnosti jazyka do krajnosti: jak malovat slovy, jak si s nimi hrát, zpívat a čarovat, básnit; jak se zmocnit přeludu, jak polapit sen, zlatého ptáčka, do tenat slov a pak ho pustit na svobodu.“
Bibliografie:
JUSTL, Vladimír: Poděbradské dny poezie 2. – 4. května 2003. AS 2003, č. 3, s. 28 - 29.
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.