Plzeň

1555 dvorské divadlo.

1582 nejstarší záznam o českém představení jednoho z prvních jezuitů – Čechů, Mikuláše Salia, uvedl hru o Vzkříšení.

Ve 2. pol. 18. stol. františkáni provozovali velkopáteční pašijová procesí s dramatickými postavami.

Od konce 18. stol. se hrálo divadlo německy.
----
1818 hrála skupina ochotníků poprvé české ochotnické divadlo v radnici.
1829 během jara se podařilo sestavit novou skupinu ochotníků – Společnost přátel českého divadla.
1847 založen Kroužek ochotníků, v němž se soustřeďovala aktivní česká inteligence.
1848 ustavena plzeňská pobočka Slovanské lípy s odborem pro zábavu, od tohoto roku se Kroužek divadelních ochotníků stal divadelním odborem Slovanské lípy. 1849 Slovanská lípa byla úředně omezena na čtenářský spolek a zanikla.

1850 – nástup centralismu s návratem cenzury, čeští studenti plzeňských škol filosofických se přesto snažili uchovávat kontinuitu české ochotnické činnosti. Tentýž rok zakázány Tylovy historické hry.

1856 Česká hudebně-pěvecká akademie, jh. členové Stavovského divadla včetně Škroupa, zde poprvé v Plzni basista Strakatý veřejně zazpíval Kde domov můj.

1862 hráli Divadelní ochotníci (blíže neurčeno) několik her.
V tomto roce – 1862 – zaznamenána činnost i jiného blíže neurčeného Kroužku divadelních ochotníků (jiný repertoár ve stejném datu).

1865–1866 hráli společně Pěvecký spolek Hlahol a místní ochotníci.

V 70. letech 19. stol. zde působila Thalie, divadelní ochotnická jednota. Užívány různé názvy (Spolek divadelník ochotníků Thalie, Plzeňské ochotnické divadlo Thalie...).

Kolem 1881 byly řádně organizované i ochotnické spolky Občanská beseda, Mladá Šumava, hrálo se v Kolárově ulici.

1881 založen v Plzni Spolek divadelních ochotníků, z něho téhož roku Divadelní družstvo ochotníků Tyl. Hráli U labutě, potom v Langrově hospodě v Sedláčkově ulici, v Občansko-řemeslnické besedě, U korunního prince, ve Vankově domě ve Veleslavínově ulici, v Maškově hostinci, U Kosů v Andělské ulici až do 1894, pak(?) v restauraci J. Kozy. V 90. letech 19. stol. užíván název Spolek divadelních ochotníků Tyl. 1908 se k němu připojily Pěvecký spolek Škroup a DrO strany národně sociální. Po 1. svět. válce (po 1918) obnovena činnost. Ve 20. letech 20. stol. název Divadlo J. K. Tyla v Plzni-Doubravce. 1951 likvidace spolku, soubor byl včleněn do Újezdní osvětové komise v Plzni-Doubravce.

V 1. pol. 80. let 19. stol. zaznamenána činnost Ochotnické jednoty Říp.

V 80. a 90. letech 19. stol. zde působila Měšťanská beseda.

1883 Dělnická beseda začala s deklamatorními večery, od 20. let 20. stol. měla dramatický odbor. 1938 potvrzena činnost.

V 80., 90. letech 19. stol. a začátkem 20. stol. příležitostně hráli studenti.

1893 založena Jednota katolických jinochů a mužů s dramatickým odborem. 1908 se s dalšími katolickými div. ochotníky spojili v DrO katolických spolků v Plzni, činní až do 1924, kdy se DrO katolických spolků v Plzni přejmenoval na Jednotu divadelních ochotníků Zeyer. Činný až do 1950, poté likvidace spolku, začleněn do ZK ROH Rozvodné závody Plzeň.

Od 1893 Vlastenecká společnost Kozáci, činná ještě v 1. desetiletí 20. stol.

Od 90.(?) let 19. stol. zde působil Spolek akademiků Radbuza. Po 1900 užívali také název Sdružení akademiků plzeňských. 1919 Dramatický odbor Radbuzy činný.

1895 vznikl Ochotnický spolek Kolár. Rok 1899 považoval Kolár za rok svého založení. 1900 oficiálně ustaven Národně vzdělávací ochotnický spolek Kolár, divadlo už hrál 5 roků. 1941 měl spolek patrně dva soubory, hrála při něm také Mladá Naše Scéna. 1948 všichni členové patrně přestoupili do tohoto souboru.

1897 Spolek Baráčníků v Plzni zřízený k podpoře chudé školní mládeže zapracoval do svých stanov jako součást činnosti pořádání divadelních představení. Ochotnická činnost poměrně záhy převážila nad ostatními aktivitami, proto 1910 se OS Baráčníků československých přejmenoval na Jednotu divadelních ochotníků Tyl v Plzni (podobný název se Spolkem-družstvem div. ochotníků Tyl zal. 1881 viz, vedl k rozporům). Činný do 1951, poté 1952 soubor zapojen do ZK ROH Obchodní domy jako jeho dramatický odbor. 1953 členové bývalé JDO Tyl přešli ze ZK ROH Obchodních domů do Osvětové besedy v Plzni.

1897 uvedla několik div. her Česká jednota paní a dívek.

Od 1897 zaznamenána divadelní činnost Jednoty čsl. soukromých úředníků. Ve 30. letech 20. stol. činná Jednota čsl. soukromých úředníků v Plzni.

1898 založen 1. Dělnický ochotnický spolek v Plzni, činný i 1920.

(Městské divadlo, vybudované 1899–1902 podle projektu A. Balšánka, koncipováno již jako působiště stálého profes. divadla.)

1900 hrál Dramatický odbor Národní vzdělávací besedy dělníků krejčovských Havlíček.

Od 1900 v první pol. 20. stol. zaznamenána divadelní i zábavní činnost Sokola (různé skupiny podle místa).

V první pol. 20. stol. hrály žákyně Ústavu Školských sester de Notre Dame, poprvé zazn. 1903.

Po 1900 působil divadelní soubor v Reálném gymnáziu Plzeň.

1906 hrál divadelní soubor Řemeslnické besedy v Plzni.

1907–1909 spolu s Josefem Skupou a zpěvákem Karlem Hruškou vystupoval v amatérském kabaretu pozdější architekt Jiří Kroha (1893–1974) a zde poprvé maloval kulisy.

1908 (6. 6.–8. 6.) v Plzni pořádán Všeobecný sjezd českého ochotnictva.

1909–1910 založena Jednota divadelních ochotníků (JDO) v Doudlevcích.
1933 založena Dělnická tělocvičná jednota Drak (bývalí členové JDO).1936 sloučení JDO a DTJ Drak pod názvem Dělnické divadlo, hrálo v Lidovém domě. 1951 likvidace spolku, převeden do ZK ROH ETD Škoda v Doudlevcích. Od 1960 DS II. ZK ROH Škoda. Od 1975 název DS Propadlo.

1911–1950 hrál Spolek divadelních ochotníků Mošna.

1912–1942 Tylův okrsek ÚMDOČ pořádal divadelní představení k různým příležitostem, vždy hrál okrskový soubor (členové ochotnických spolků okrsku).

1912–1927 hrál spolek Mrštík, divadelní sdružení studentů škol středních a odborných.

1912 založily plzeňské učitelky Dámský odbor českých feriálních osad, který z podnětu H. Kieswattrové otevřel Loutkové divadlo feriálních osad (LDFO). Skončilo 1936.

Kolem 1912–1913 hrával Dramatický odbor Sdružených katolických spolků.

1913 registrován Spolek divadelních ochotníků Komenský.

1913 hrál Spolek českých úředníků železničních v Plzni.

1916–1927 zde působilo Dramatické sdružení Jaro.

V DS reálky začínal herec Bedřich Karen (1887–1964, od 1905 kočovné společnosti,1910 angažován v Plzni, od 1921 ND Praha).

Od 1916 zde působil Humoristický kroužek Thalia,
1921 se změnil na Divadelní scénu Thalia, činná do 1932, poté se soubor začlenil do Dramatického sdružení Klicpera.

1917–1919 Dramatické sdružení Jablonský.

1917–1926 registrováno Dramatické sdružení České děti.

1918 zal. Lidové divadlo, činnost zaznamenána do 1949. Od 1951 zřizovatelem Lidového divadla ZK ROH Kovodružstvo. V 70. letech 20. stol. práce s mládeží, 1974 ukončili činnost.

1919 registrována Jednota divadelních ochotníků Domov.

1919 založeno Dramatické sdružení Bouda, 1948 se sloučili s Dramat. sdružením Maska, spolek Bouda zanikl.

1919–1924 registrováno Dramatické sdružení Slavoš.

1919 založeno Sdružení ochotníků Lumír, ve 20. letech činné, 1937 v seznamu členských souborů ÚMDOČ.

1919–1920 zaznamenána činnost Hudebně-dramatického spolku Dalibor.

1919 registrován Hudebně-dramatický spolek Máj, 1923 Ochotnický spolek Máj, 1941 Spolek divadelních ochotníků Máj.

1920 registrována Dramatická a kabaretní družina Domovina.

1920 založeno Dramatické sdružení Klicpera v Plzni. 1934 do něj přešli členové sdružení Ikaros, které se rozešlo. 1951 úřední zrušení spolku, převeden do ZK ROH stavebních závodů n. p., Krajské strojní stanice. Od(?) 1956 Dramatický odbor ZK ROH Textil. Činnost zaznamenána do 1962.

1920 vzniklo Sdružení Ikaros, moderně-literární spolek, činnost ukončili 1934 (členové přešli do Dramatického sdružení Klicpera, viz).

1920 založeno Studio – divadélko Masarykova studentského domu v Plzni, v první pol. 30. let činné.

1920–1938 zde působil Ochotnický spolek Čelakovský.

Dramatické sdružení Vlasť v Plzni, též Ochotnický spolek Vlasť – zaznamenáno v Archivu města Plzně bez časového určení.

Jan Port (1894–1970, div. historik, ved. div. odd. NM), člen akademického spolku Radbuzan, v rámci své ochotnické činnosti 1919–1920 inspiroval inscenování večerů věnovaných vývoji českého divadla.

1921 po mimořádném sjezdu SDDOČ v Plzni setrvaly ve svazu spolky a odbory, hlásící se k politice KSČ nebo s ní sympatizující. Spolky sociálně demokratické utvořily Ústřední jednotu DDOČ se sídlem v Plzni. Nově organizovaný SDDOČ čítal zpočátku 120 spolků.

Ve 20. letech 20. stol. zde působilo velké množství spolků.

V 1. pol. 20. let 20. stol. zde působila Intimní družina Šamberk.

Ve 20. letech 20. stol. zde působila Národní vzdělávací podpůrná beseda, člen ÚMDOČ, na přelomu 20. a 30. let sídlo obvodu SDDOČ.

1922 vznikl Dělnický divadelní ochotnický spolek Třebízský.

1922 hráli legionáři společně s SDO Tyl (viz) a ve 30. letech ve spolupráci se Svazem národního osvobození.

1922 Spolek pro zbudování pomníku J. K.Tyla organizoval divadelní představení ve spolupráci s jinými spolky.

1922 v dubnu se konal v Plzni První celorepublikový sjezd dělnického ochotnictva.

1923 založena Ústřední jednota dělnických divadelních ochotníků československých (ÚJDDOČ) v Plzni, současně byl založen i její Ústřední soubor, činný ještě ve 30. letech. 1924 začala ÚJDDOČ vydávat časopis Divadelní ochotník, od 11. ročníku změnil název na Dělnické jeviště.

1924–1938 zde působil Divadelní vzdělávací spolek Svatopluk Čech.

1924–1940 činné Dramatické sdružení při Českobratrské evangelické církvi – Divadélko.

Od 1924 ustaven spolek Jan Sladký Kozina, měl ve stanovách pořádání divadelních představení, zaznamenán ještě 1946 jako kulturní a dramatické sdružení.

1924 vznikla v Plzni Církev československá, brzy měla divadelní kroužek. 1926–1929 působili jako Scéna, dramatický odbor při Církvi československé. 1929–1932 úlohu Scény převzala Jednota mládeže, omlazený soubor při Církvi československé. 1936 změna názvu na Dramatický odbor při Církvi československé. Za 2. svět. války působili jako Divadelní sdružení Vojan do 1944. Po válce koncem roku 1945 opětovná registrace spolku. 1951 ukončena činnost spolku.

1925 založeno Dramatické sdružení Vesna.

1925 založena Maska, dramatické sdružení Mladé generace České národní demokracie. 1951 likvidace, soubor začleněn do Závodního klubu ROH Západočeského autodružstva Plzeň.

Ve 20. letech 20. stol. zde působil Dramatický odbor České obce úřednické.

1926 zaznamenáno založení Dramatického sdružení při Československé církvi evangelické (českobratrské?).

1927 založeno Dramatické sdružení Naše scéna, skončilo 1940.

Ve 2. pol. 20. let 20. stol. zaznamenána divadelní činnost Národně dělnického vzdělávacího spolku Barák (založen 1898). Činný ještě 1941.

1928 založena Dykova scéna, dramat. sdružení obvod. org. Čsl. národní demokracie Českosl. národních drah. Ve 30. letech soubor činný.

1928 založeno Dramatické sdružení Má vlast. Hráli ve 30. i 40. letech, po válce činnost neobnovili, 1950 se spolek sloučil se Sokolem na Roudné.

1928 založeno Dramatické sdružení Jirásek, součást Sokola. 1936 se osamostatnili, hráli patrně do 1943.

1928 hrál Dramatický odbor Dorostu Národní střelecké jednoty Plzeň.

1929 zde působil Dramatický odbor Svazu kovodělníků Plzeň.

1929 zaznamenán Svaz dělnických divadel, 1941 hrál společně Svaz dělnických divadel a soubor II.Tylova okrsku ÚMDOČ.

Koncem 20. let 20. stol. hrál Dramatický odbor Svazu obecních zaměstnanců, 1933 měl název Svaz obecních zemských a státních zaměstnanců, dramatický odbor.

1930–1941 (patrně i déle) zde působil Divadelní odbor Osvětového svazu v Plzni.

1932 v Plzni Tylův okrsek ÚMDOČ.

1933 Dramatický klub Jateční kolonie.

1933 Staročeská osada České údolí v Plzni, 1935 změna stanov, ustaveno Dramatické sdružení Vendelín Budil. Zrušeno 1951.

Ve 30. letech 20. stol. se formovalo divadlo avantgardního zaměření.

1934–1938 Svaz dělnických divadelních ochotníků v Plzni organizoval divadelní táborové školy v Kornaticích, Rakové, Cheznovicích a dalších místech). Přednášeli např. Průcha, Škába, Kurš, Bolek, Machník.

V době mezi světovými válkami a za 2. světové války Plzeňská skupina Sdružení českých profesorů pořádala studentská operní představení.

1935 byl založen Dramatický odbor Mladé generace Čs. strany živnostensko-obchodnické středostavovské Plzeň V.

1935 hráli Legionáři a Svaz národního osvobození.

1935 zaznamenán Dramaticko-literární spolek Probuzení.

Od 1936 zde působil Dramatický a literární spolek Čtyřlístek, 1939 registrován.

1936–1937 hrál Dramatický odbor Typografické besedy.

1936 byl založen SAK – Studentský avantgardní kolektiv, skončil patrně 1939. (Od 1940 název Divadlo mladých, po 1945 se soubor rozpadl.)

1937 div. představení Okresního sdružení dorostu Československého Domova.

Ve 30. letech 20. stol. zde působil Divadelní odbor Obce kovoprůmyslových(?) úředníků a zřízenců.
Koncem 30. let 20. stol. hrál ochotnický spolek Jednoty kovoprůmyslového dělnictva.

1940 na popud M. Horníčka udělala část členů SAKu nábor mladých do Studia Experiment. Od 1940 název Divadlo mladých, hrálo do 1945.

1940 hrály také soubory:
Jednota soukromých zaměstnanců v Plzni;
Sokolská župa plzeňská.

1940 registrován divadelní spolek Thamova družina.

1940 a 1944 registrován Spolek divadelních ochotníků Malé divadlo.

1940–1948 hrál divadelní soubor Junáka v Plzni.

Ve 2. pol. 40. let 20. stol. úředník Škodových závodů V. Vlček župním div. důvěrníkem Sokola.

Za 2. světové války hrála Dobročinná obec baráčnická Plzeň III.

1947 byl založen ochotnický spolek Divadlo lidové tvorby, 1950 likvidován, 1951 soubor začleněn do Závodního klubu Dopravních podniků města Plzně.

1949 založen DS ZK ROH Leninových Závodů (později ZK ROH Škoda). Od 1978 jako DS Dialog ZK ROH Škoda. Po 1990 záštitu nad Divadlem Dialog převzalo Kulturní středisko Esprit, sem se uchýlily i další plzeňské ochotnické soubory. Od 1998 samostatně Divadlo Dialog (2019 jeho členy soubory Amceth, Divadlo JakoHost, Divadlo Maebh, exLudvíci, Chlupatej kaktus, Klenba, Orákulum, Propadlo, Sofranza, Spodina, Výskum, Zrcadlo a Žumbera).

V 50. letech 20. stol. působily v Plzni a okolí různé vojenské soubory, například:
Bdělost, DS při Posádkovém domu armády.
nebo vojenský divadelní soubor Posádkového domu armády Plzeň – Stráž míru.

1952–1953 doložena existence školního Dramatického souboru Pedagogického gymnázia Plzeň.

1952–1965 Úsměv, 3 soubory ZK ROH závodů V. I. Lenina, 2 z nich později přejmenované na Dialog a Propadlo (viz Plzeň-Doudlevce), činné i 2001.

Od 1953 Divadelní studio Medika RK ROH Krajské správy lékáren, hráli do 1966, kdy současně se zánikem Krajské správy lékáren zaniklo i Divadelní studio Medika. Její členové se rozptýlili do různých plzeňských souborů, např. Propadlo a Dialog.

V 50. letech se spojil divadelní soubor ZK ROH Dopravních podniků města Plzně s DS ZK ROH stavbařů a hrál dále pod názvem Malá scéna. 1959 splynuli se souborem Uzlového klubu železničářů, přijali název Divadlo dopravy a spojů. 1970 se soubor rozpadl, opakovanými konkurzy byl rozšířen a změnil název na ČAS (Činoherní amatérský soubor), činoherní DS ZK železničářů. 1996 se stal součástí nově založené Divadelní společnosti Žumbera (viz).

Od 1951 se zřizovatelem bývalého spolku Dělnické divadlo (viz JDO / Dělnické divadlo Plzeň-Doudlevce) stal Závodní klub ROH ETD. Od 1960 Divadelní soubor II. Závodního klubu ROH Škoda (užíván název Divadelní soubor 2). 1975 prosazen nový název souboru – Propadlo. 1985 byl zřizovatel souboru Propadlo Dům kultury ROH Plzeň. 1996 se Propadlo (občanské sdružení) stalo spolu s dalšími soubory oficiálním nájemcem Divadla Dialog. Od 1998 je Propadlo členem Plzeňské neprofesionální scény.

1955 v Plzni se uskutečnila národní přehlídka amatérského divadla pro pokročilé soubory.

1956 zde působil Divadelní koužek ZK ROH Čs. státních silnic v Plzni.

V 50. letech též DS Vyšší hospodářské školy.

1957 Dětský divadelní soubor 2. osmileté školy.

1957 Divadelní soubor 2. jedenáctiletky a Klub mladých umělců.

1959 založen DS Rudého koutku Západočeských papíren.

1961 založen kabaretní soubor KOSA při Závodním klubu energetiků Plzeň. Působil do 1963, kdy část členů založila nový soubor SOUZDIFOR, viz.

V první polovině 60. let 20. stol. existoval soubor malých jevištních forem SAKO.

1961–1971 občasná společná představení plzeňských divadelních souborů (Spojené plzeňské divadelní soubory).

1963 soubor OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví).

1963 Divadélko pro 120.

1964 vznikl divadelní soubor Souzdifor ("soubor zcela divných forem", absurdní hříčky a jiné), činný do 1968.

1963–1964 zde působil Vojenský soubor malých forem Vosa (VOjenská SAtira).

V 60. letech 20. stol. vznikl divadelní soubor také ve III. ZK ROH Škoda, činný do 1974.

V první polovině 60. let 20. století zde působilo plzeňské divadlo poezie Katakomby při Klubu lékařské fakulty.

1972 divadlo pro děti Dobrý den.

Od zač. 70. let 20. stol. zde působily dětské divadelní soubory při 3. LŠU – Lidové škole umění Vejprnická, později Základní umělecké škole Terezie Brzkové Plzeň (Myšáci, Myšáci II, Dramouš, Sluníčko, Soubor neslyšících, Kapka, Louže). Loutkové divadlo i činohra. 2019 soubory literárně dramatického oboru ZUŠ činné.

1972 v září byl založen soubor Divadlo pod lampou. 1979 z politických důvodů činnost v Plzni ukončili. 1985 byla činnost divadla obnovena do 1990, bylo divadlo přebudováno na rockový klub.

1973 zal. Činoherní skupina Krajského DDM.

1973–1975 zde působilo Divadlo poezie Dominik. Činnost byla několikrát v odlišném složení krátce obnovena.

V 70. a 80. letech 20. stol. zde působilo Studio Závodního klubu železničářů.

Kolem 1980, po skončení činnosti Divadla poezie Dominik, začal pracovat v Klubu Dominik amatérský divadelní soubor Městského výboru SSM v Plzni.

1981 byl založen pantomimický soubor Luks, 1985 se z něj stal profesionální soubor.

1981 hrál soubor Bakaláři – studenti Pedagogické fakulty Plzeň.

1982 zal. ADIS, amatérského div. studia ADIS-M PKO.

V 80. letech 20. stol. (vznik 1981) zde působil divadelní soubor Nadivadlo Obvodního kulturního střediska Plzeň 1.

1984 se z plzeňského Dialogu oddělil dvoučlenný soubor Prst.

1984 vzniklo Naivně poetické divadlo (z úspěšného DRS Sluníčko v Černicích – stárnutím a dospíváním členů). 1994 se rozdělilo na soubor MY (viz) a na soubor Esprit, naivně poetické divadlo. Ten v roce 1998 změnil název na Zamračené děti, hrál do 2008.

1985 Kapesní divadlo.

Od 1985 (30. 10.) D-klub, Plzeň (zřizovatelem Obvodní kulturní středisko Plzeň 1, od roku 1990 Městské kulturní středisko v Plzni). Hráli do 1992.

V pol. 80. let 20. stol. hrál divadelní soubor Člověče, nezlob se – jeho členy byli studenti Pedagogické fakulty Plzeň.

1987 soubor experimentálního syntetického divadla Imaginativ.

1987 se recitační soutěže zúčastnil pionýrský oddíl Potěr při 10. Základní škole Plzeň.

Od 1988 Plzeňská aktovka, oblastní soutěž monologů a dialogů (O pohárek SČDO) a zároveň oblastní přehlídka jednoaktových her.

1988 divadelní soubor Honza (vysokoškoláci).

Od konce 80. let 20. stol. hráli divadlo studenti Gymnázia a Základní školy Františka Křižíka, vznikaly zde různé soubory, 2019 činné.

1990 recitační soubor Dětského koutku Městského kulturního střediska Plzeň.

1992 Duo My dva.

1992 dětský divadelní soubor Modrý bazének.

1992 založena v Plzni divadelní skupina MO, skládající se ze studentů různých plzeňských vysokých škol. Od 1994 už vystupovali pod názvem Divadlo Ludvíci Stavovské unie studentů Západočeské unverzity. 2016 vznikl soubor exLudvíci, 2019 činný.

1993 HP Teátr – Hančeho příležitostní teátr.

1993 vznikl divadelní spolek Jezírko (z bývalého souboru ochotníků v Plzni-Košutce), 2019 činný.

1994 byla založena Divadelní společnost Žumbera, sdružovala cca 300 lidí (členů plzeňských divadelních souborů a lidí bez divadelních zkušeností), jeho členy se stali některé do té doby samostatné divadelní spolky (např. ČAS).
(Základ DS Žumbera vznikl při přípravě velkohry Saracénský čert, na které se podílely různé plzeňské divadelní spolky.)

V 90. letech 20. stol. zde působilo Činoherní amatérské studio.

Od 1994 Antidivadlo, člen sdružení Plzeňská neprofesionální scéna. Založili ho studenti Pedagogické fakulty Západočeské univerzity, členové byli většinou studenti různých plzeňských vysokých škol. Do 2014 činné. 2018 Antidivadlo RIP.

1994 založen při PF Plzeň soubor SAD. Následně se soubor profiloval jako ryze autorské nekonformní divadlo. 2009 činné.

1994–2013 hrálo Divadlo MY (vzniklo rozdělením Naivně poetického divadla v roce 1994).

1995 při Základní umělecké škole Plzeň vznikl divadelní soubor SaVo – činohra, loutky i alternativní divadlo.

1995 I. NP seniorského divadla.

V 90. letech 20. stol. zaznamenána nedlouhá existence souborů AESID, div. seskupení, jehož jádrem byli studenti angličtiny Západočeské univerzity v Plzni.

Od 2. pol. 90. let 20. stol. vznikaly, působily a zanikaly v 1. Základní škole Západní 18 V Plzni různé divadelní kroužky a soubory. 1998 zal. v 1. ZŠ DDS Střípek. Po 2000 hrály při 1. ZŠ Plzeň Divadýlko Strašidýlko a Divadlo v KoŠi, v nich ještě vznikaly různé skupiny. Organizovala je Komunitní škola při 1. ZŠ Plzeň Západní 18.

1996 zaznamenáno divadlo Kulturního sdružení ARS Církevního gymnázia (?).

1996 hrál soubor 1. Základní umělecké školy Plzeň.

1996 byla založena taneční skupina NoTa (Nový tanec) při tanečním oboru ZUŠ Bedřicha Smetany v Plzni.

1997 zal. SPODINA (SPOlek DIvadelních NAdšenců), 2010 se profesionalizovala.

1997 vznikla Malá divadelní společnost Kostým, 2019 činná.

Od 1998 soubor Zamračené děti (vznikl přejmenováním souboru Esprit, naivně poetické divadlo). Uvnitř souboru vznikaly menší skupiny pro určitá představení, měly vlastní názvy (Sněhuláčci, Tu a Tam...). Soubor činný do 2008.

1998 se zástupci divadelních souborů působících v Divadle Dialog v Měšťanské besedě dohodli na nutnosti založit spolek s názvem Plzeňská neprofesionální scéna. Takto registrovaný subjekt má možnost dostat od odboru kultury grant, jenž mu pomůže finančně zajistit činnost.
Vznikl tak SDO Plzeňská neprofesionální scéna (PlzNS) – spolek plzeňských ochotníků, v budově Měšťanské Besedy v Plzni.
Zakladatelé: soubory Dialog, Propadlo, Žumbera, HP teátr, Antidivadlo, Zamračené děti, Spodina, Divadlo Ludvíci a západočeská pobočka SČDO. Později se připojily MY, Oblouk, Rámus, Amceth. Představení v divadle Dialog a spolupráce na divadelních soutěžích a přehlídkách. 2010 společenství sdružovalo 14 souborů – Amceth, Antidivadlo, Červený kohout, Dialog, Chlupatý kaktus, JakoHost, Ludvíci, Propadlo, Rámus, SAD, Sofranza, Spodina, Zamračené děti a Žumbera. 2011 v únoru byla Plzeňská neprofesionální scéna přejmenována na Divadlo Dialog Plzeň (viz).

1998 hrála mládež Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni (muzikál).

1998 DS Rejžovej Mikulášského gymnázia.

1998 Flíček, dětský div. soubor Základní umělecké školy Plzeň-Lochotín.

1998 Amazonky, dětský div. soubor Základní umělecké školy Plzeň-Bolevec.

1998 založena SPODINA (SPOlek DIvadelních NAdšenců), jako amatérský spolek hrála do 2010. Od 2010 profesionální divadelní společnost.

Od 1998 byl součástí Divadla Dialog divadelní soubor Okřídlený vůl. Skončil patrně po 2000.

Koncem 90. let zač. soubory alternativního divadla DS SAD, DS Štěstí.

1999 vznikla Plzeňská Divadelní jednota Brázda (DJB), po 2000 činná.

1999 založeno divadlo Amceth – později člen Plzeňské neprofesionální scény Dialog. 2018 činné.

1999 vzniklo Divadlo MAEBH jako občanské sdružení. 2019 činné.

1999 vzniklo Divadelní společenství TYAN, 2019 činné.

2000 vznikla v rámci DS Žumbera tvůrčí skupina Skoronarváno. První inscenaci uvedli ještě jako Divadelní společnost Žumbera. Dále jako tvůrčí skupina Skronarváno při divadelním spolku Žumbera. 2019 činná.

Od 2000 v rámci SDO Žumbera působila i skupina Amceth.

2000 Divadlo Šašlik (vysokoškoláci).

2000 uvedeny Pašijové hry v podání bratrů z plzeňského kláštera a nadšenců z farnosti p. Marie Růžencové.

2000 MAEBH.

2000–2001 zde působil soubor Na dně, vznikl v Základní umělecké škole Plzeň (blíže neurčeno).

2000 a 2001 sdružení Johan organizovalo na okraj profesionálního festivalu Divadlo amatérský ofofprogram festivalu v prostorách někdejší nádražní budovy Plzeň-Jižní předměstí.

2001 Divadelní spolek Tyan.

2001 DS Střechylos.

2001 Divadlo Kyvadlo, ved. St. Adamcová.

2001 pro děti od 3 do 6 let zřízen klub Sluníčko, orientovaný na estetickou výchovu.

2001 Srdce.

Po 2000 zde působila soukromá Škola múzických umění Mario.

2002 Divadlo Štěstí.

2002 při 21. Základní škole v Plzni založen dětský divadelní soubor Chlupatej kaktus. 2005 se Chlupatej kaktus osamostatnil a od té doby působil jen v Divadle Dialog jako člen Plzeňské neprofesionální scény.

2002 pantomima 5. Základní umělecké školy Plzeň.

Od 2003 P.I.V.O. – Plzeňská Improvizační Vývojová Organizace. Hrál v Divadle Dialog. Skončil patrně před 2010.

2003 vznikl soubor Evrybáby, 2014 činný.

2003 divadelní soubor Srdce při Základní škole pro sluchově postižené v Plzni.

Od 2004 DeKA Plzeň – divadelní kroužek občanského sdružení A BASTA!

2005 vznikl Divadelní soubor Boženy Němcové, 2018 činný.

2005 hrál Touškovský ochotnický spolek.

2005 Vlna malých kamarádů ze ZUŠ T. Brzkové.

2005 zde působil divadelní soubor SaVo (Samá Voda), který vznikl při Základní umělecké škole Plzeň.

Od 2006 soubor 4 Improverti. 2013 činný.

2007 Skupina pantomimy.

2007–2009 zde působil studentský divadelní spolek Máňa v županu.

2008 hrál divadelní soubor Čtyři rohy.

2008 vznikl soubor Teátr Vaštar při Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Od 2012 změna sídla souboru – Teátr Vaštar Ostružno, Nezdice na Šumavě, 2019 činný.

2008 bylo založeno Divadlo JakoHost, 2018 činné.

2008 zde působil divadelní soubor Tomáš Jedno (hrál v Divadle Dialog).

2008 vznikl soubor soukromé Základní umělecké školy Trnka – B.U.D.D.E.T.O! Postupně vznikaly další divadelní skupiny – Mrož v krabici, Katmon, Kastrol nebo soubory jednotlivých tříd literárně-dramatického oddělení. 2019 soubory ZUŠ Trnka činné.

2008–2010 Červený kohout, divadelní seskupení.

2008 Pozor! Padají! (nebo Pozor, padáme) – amatérský soubor plzeňských univerzitních studentů.

2009 vznikl Divadelní spolek SOFRANZA, 2019 činný, člen Divadla Dialog.

2009–2010 Vysokoškolský soubor K´Zelnici.

Od 2010 činné Divadlo Meluzína – rodinné loutkové i hrané divadlo pro děti.

Po 2010 v Centru pro kulturní a sociální projekty Johan působily amatérské soubory Ateliér CH207 a Druhé nástupiště.

Patrně 2010 vznikl divadelní spolek Kühlschränke, 2013 činný.

2011 divadelní soubor NU JO.

2011 soubor Oční flirt.

2011 Duo Max Weber a Albert Kamil (Tomáš Pešek a Jonáš Špaček z Plzně).

2011 vznikl studentský divadelní spolek SPŠ strojnické a SOŠ prof. Švejcara – Free Time. 2012 po roce se ze studentského spolku stal Amatérský spolek Free Time. 2013 znovu změna názvu na Amatérská scéna Free Time.

2012–2015(?) Divadelní spolek Rozruch, člen Divadla Dialog v Plzni.

2013 vznikl soubor Histrio (tvorba pro děti i dospělé), 2018 činný.

Od 2015 činný divadelní spolek Klenba.

2015 Karavana deseti slov, Francouzská aliance v Plzni.

Od 2015 Divadelní soubor Orákulum (Osoby Rádoby Kulturně Umělecké), člen Divadla Dialog.

Od 2017 tvůrčí skupina Skorodivadlo.

2017 studentský soubor Jiná tvář, Ateliér dramatické výchovy na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

2018 hrál dětský div. soubor 15. Základní školy Plzeň – Před Oponkou.

2018 VÝSKUM – VÝznamná SKupina UMělců, 2019 činný (člen Divadla Dialog).

2018 Waldorfská základní škola Dobromysl, kroužek Dramaťák, 2019 činný.

2019 vznikl divadelní soubor Théta.

Od 2019 zde působí divadelní soubor Ragueneau.

--------------

LOUTKOVÉ DIVADLO
V 80. letech 19. stol. vznikla společnost Kocouři (profesoři českého gymnázia), hrála dětem divadlo. Koncem 80. let ho zakoupila Obec vinohradská, která také po nějakou dobu pořádala představení.

1901 založeno loutkové divadlo z podnětu pátera J. V. Sedláčka, hrálo nepravidelně v restauraci U Fialů, v Měšťanské besedě a sokolovně, nakonec pod názvem Nové loutkové divadlo.

1902–1908 provozovala loutkové divadlo Vlastenecká společnost Kozáci (je možné, že hráli malými loutkami již před 1902).

1903 zahájilo činnost Loutkové divadlo Občanské besedy, působilo jen krátce na Pražském předměstí.

1903 loutkové divadlo Obecné školy v Doudlevcích.

1911 založeno Loutkové divadlo Dramatického odboru Katolického domu. 1924 z Dramatického odboru Katolického domu se stala Jednota divadelních ochotníků Zeyer, které měla Loutkové divadlo JDO Zeyer.

1913 založily plzeňské učitelky Dámský odbor českých Feriálních osad, který otevřel Loutkové divadlo Feriálních osad. 1926 zal. Divadelní odbor Feriálních osad (nahradil zrušený Dámský odbor), 1936 se soubor rozpadl (část členů odešla do Skupova profesionálního divadla).

1920 založeno Loutkové divadlo Sokola Plzeň-Skvrňany.

1921 založena Loutková scéna Národně vzdělávacího dělnického spolku Barák (v hostinci v Litické ul.), 1925 činná.

Ve 20. letech rodinné loutkové divadlo v hostinci U Bláhů. 1928 na ně navázal Loutkářský soubor Sokola Plzeň III-Bory, jehož zakladatelem byl ing. Jos. Kašpar. Od 1953 jako Loutkové divadlo ZK ROH Průmstav, neoficiálně nazýváno Borská trojka. 1977–1988 se vžil název V Boudě. Od 1983 Loutkové divadlo Odborového domu na Borech. 1988 vystěhování Divadla V Boudě do DK ROH (později DK Invest). Od 1991 Spolkové loutkové divadlo V Boudě, samostatný právnický subjekt. 2019 činné.

1922 vzniklo Loutkové divadlo Dělnické tělocvičné jednoty Plzeň II (Jablonského ul.) činné minimálně do 1925.

Od 20. let 20. stol. měla Dělnická tělocvičná jednota Plzeň I. Pavilon loutkového divadla, ve 30. letech činná, rekonstruována.

1922 založena Loutková scéna Federace dělnických tělocvičných jednot Plzeň-Letná-Doubravka.

1922–1939 zde působil Loutkářský soubor Sokola Plzeň IV (Plzeň-Roudná), užíván také název Kašpárkova říše.

1923 založeno sokolské loutkové divadlo v Plzni-Letné. Začátkem padesátých let přenesli činnost do letenské sokolovny a stali se souborem ZK ROH Závodů V. I. Lenina. 1959 byl soubor ze sokolovny vypovězen a na několik let se odmlčel. 1965 obnovil činnost jako soubor Osvětové besedy, přijal název Špalíček. Od 1992 Divadelní spolek Loutkové divadlo Špalíček. 2019 činný v Plzni i na zájezdech v okolí.

1927 vzniklo Loutkové divadlo Karla Nováka, nad kterým později převzala záštitu Národní jednota pošumavská. Činné i ve 30. a 40. letech, od 40. let při Okresní péči o mládež Plzeň. V 50. a 60. letech LD rodiny Novákovy spolupracovalo s Loutkovým divadlem ZK ROH Průmstav, později V Boudě (viz). 1967 ukončil soubor Novákových činnost, Karel Novák byl poté členem Loutkového divadla ZK ROH Průmstav.

1940 nové loutkové divadlo v sále Redemptoristů na Klatovské třídě.

1940 Loutkové divadlo České jednoty paní a dívek v sále Domácnosti na Škrétově třídě.

1946 zahájilo činnost Loutkové divadlo dívčích referentek Mladých nár. socialistů (U Zimmermanů v Čelakovského ul.).

1949–1991 LD Říše pohádek.

1952–1965 zde působilo Loutkové divadlo ZK ROH V. I. Lenina Letná, později Úsměv, loutkové divadlo ZK ROH V. I. Lenina.

V 50. letech 20. stol. loutkové divadlo založili pracovníci lokomotivního depa jako LD Záv. klubu železničářů. Později (od 60. let?) působili jako Loutkářský soubor ZK dopravy a spojů (DAS).

1955 zde působilo loutkové divadlo Krajského svazu zaměstnanců ve zdravotnictví.

Od 1958 Svět pohádek, loutkové divadélko ZK ROH Závodů V. I. Lenina. Činnost souboru trvala do 90. let 20. stol.

V 1. pol. 60. let 20. stol. zde působili loutkáři Závodního klubu ZČE (Západočeské energetiky).

1965–1998 Loutková scéna Špalíček (od 1992 Spolkové loutkové divadlo Špalíček).

1962 Dětské studio Alfa. (Divadlo dětí Alfa v 80. letech a současné Divadlo Alfa je profesionální plzeňská scéna.)

Od zač. 70. let 20. stol. zde působily dětské divadelní soubory při 3. LŠU – Lidové škole umění Vejprnická, později Základní umělecké škole Terezie Brzkové Plzeň (Myšáci, Myšáci II, Dramouš, Sluníčko, Soubor neslyšících, Kapka, Louže). Loutkové divadlo i činohra. 2019 soubory literárně dramatického oboru ZUŠ činné.

70.–90. léta 20. stol. též Loutková scéna Svět pohádek.

1978 založeno Loutkové divadlo Střípek v Plzni-Doubravce. Od roku 1993 soubor působil jako občanské sdružení. Od 2015 v něm působily i skupiny Šafrán a Mateřídaška. 2019 Loutkové divadlo Střípek činné.

1989 vzniklo loutkové divadlo Rámus při Základní umělecké škole v Nýřanech. Od 1995 soubor působil při 5. Základní umělecké škole Plzeň-Lochotín. 2019 soubor činný.

1992 se přehlídky Loutkářská Chrudim zúčastnilo Duo My dva.

1998 Flíček, dětský div. soubor, vznikl v ZUŠ Plzeň-Lochotín vedle loutkářského souboru Rámus.

Koncem 90. let 20. stol. zde působily loutkářské skupiny Základní umělecké školy (5. ZUŠ) Plzeň-Lochotín – Štafle a Knoflík. 2000 Štafle na knoflík, loutkové divadlo 5. Základní umělecké školy.

Od 2004 Divadelní soubor Pachýř Pačejoff. 2007 soubor Pachýř Pačejoff ve spolupráci s přáteli (většinou studenti DAMU) – jako seskupení LS Věk.

2005 SaVo, loutkové divadlo.

2007 vzniklo Geld und Money Theatre Plzeň – první komerčně úspěšné loutkové divadlo z Plzně. 2016 činné.

2008 zde působilo Dvorní bytové divadlo – loutkářský soubor Hlína.

Od 2010 činné Divadlo Meluzína – rodinné loutkové i hrané divadlo pro děti.

2019 - založen divadelní soubor Herecká škola Blanky Luňákové.

25 LET Divadelního odboru Osvětového svazu pro Plzeň a okolí 1909–1933. Plzeň, Umění všem 1933.

25 LET divadelního souboru I. ZK ROH n. p. Škoda Plzeň. AS 1974, č. 12, s. 7–9. kART.

40 LET činnosti Národně vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni. Plzeň 1941. KK.

ALMANACH 1904–1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, Bergmann 1929, 64 s. MLK.

ALMANACH krajové loutkářské výstavy, školy a sjezdu, konané 31. 5.–7. 6. 1936 v sokolovně Sokola Plzeň IV. Plzeň, Sokol 1936, 47 s. MLK.

ANDRÉE, Rudolf: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 55.

BĚLOHLÁVEK, Miloslav: Dějiny divadla a Archiv města Plzně. Praha, Státní A 1983. KK.

BĚLOHLÁVEK, M., Dramatické sdružení Klicpera v Plzni 1920–1962. Plzeň, 1984, in: Archiv města Plzně, Dramatické sdružení Klicpera v Plzni, VII/42.

BENEŠ, Jiří: Včerejšek, dnešek a zítřek ochotnického divadla. Knižnice ochotnického divadla. Praha, Orbis 1965, s. 15. kART.

BIBLIOGRAFIE českého amatérského divadla. Zprac. Jiří Valenta a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1999, č. 1062 (NP amatérského divadla pro pokročilé soubory), č. 1063 (I. NP seniorského divadla). 27 záznamů.

BOHDANOVÁ, Blanka: Život jako v pavučince. Praha, Primus 1995, s. 10, 20.

BOLESLAVSKÝ, Mikuláš: Divadelní ochotník II, sv. 6. O důležitosti a potřebě českého divadelního listu. Praha, Slovanské kněhkupectví 1863, díl II, sv. 6 v čl. s. III.

BOLESLAVSKÝ, Josef Mikuláš: Letopisy ochotnických divadel v Čechách a na Moravě, kap. ex Divadelní almanach 1869.
Pořádal Josef Mikuláš Boleslavský. Praha: Mikuláš & Knapp, 1869. 232 s., 2 obr. v příl.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11253679

BOŘÍK, Stanislav: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 58–59.

BURIAN, Miroslav: Svaz dělnických divadelních ochotníků československých DDOČ. (Soupis archiválií SDDOČ uložených v DNM.) Praha, Divadelní ústav a Národní muzeum 1972, s. 196.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, s. 45, 47, 59, 63, 64, 66, 68, 72, 77, 80, 82, 83, 84, 85, 87, 99, 100, 102, 115, 116, 118, 119, 120, 121, 123, 125, 138, 139, 140, 142, 143, 144, 158, 159, 161, 167, 168, 176, 181, 186, 191, 195, 198, 203, 207, 208, 215, 216, 226, 232, 239, 252, 257, 258, 263, 274, 280, 336, 337, 343, 349, 363, 365, 367, 375, 377, 379, 382, 383, 392, 394, 395, 396, 398, 404, 405, 448 s., 357 obr. v textu: s. 168: V. K. Klicpera: Hadrián z Římsů, Divadlo mladých Plzeň, na snímku M. Horníček a J. Špaček, 1940; s. 203: W. Borchert: Venku přede dveřmi, Divadelní studio Medika RK Krajské správy lékáren v Plzni,1960; s. 253: Ramón Gómez de la Serna: Co vykřikují věci, Dominik Plzeň, ved. souboru a drgie Alena Nuhlíčková, 1973.

CESTY českého amatérského divadla. Vývojové tendence. Zprac. Jan Císař a kol. Praha, IPOS-ARTAMA 1998, 448 s., 357 obr. v textu: s. 100: Kašpárek ze souboru loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, marioneta F. Noska, 1918; s. 142: Výjev ze hry Mandragora, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni; s. 143: Spejbl a Hurvínek, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, 1926; s. 144: Trnkova loutka draka, loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, po II. svět. v. věnováno souboru Bouda Plzeň; s. 350: Janem Dvořákem upravenou hru starých lidových loutkářů Don Šajn uvedlo loutkové divadlo V Boudě Plzeň, 1989; s. 364: Ivana Faitlová: Klobásová komedie aneb Hamty, hamty, hamty, loutkářský soubor Střípek Plzeň, 1993.

ČERNÝ, František: Mukařovský a české divadlo. In: Janu Mukařovskému k šedesátce. Praha 1952, s. 74–76.

ČERNÝ, František: Skupovy loutky Spejbl a Hurvínek. In: Kapitoly z českého divadla. Praha, Academia 2000, s. 289–294; obr. Patrně nejstarší známé zobrazení Spejbla (1922), s. 290.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968–1983, I. díl, s. 112, 134, 140, 289, 298, 312, 350.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968–1983, II. díl, s. 181, 290; 1977, obr. II, s. 184, 181: Cedule k ochotnickému představení Klicperovy hry Loketský zvon. Plzeň, 1829.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968–1983, III. díl, s. 162–165, 186, 414–425, 474, 493, 510, 523–524, obr. č. 507: Maňásci J. Skupy ke hře M. Němcové-Záhořové Princezna Čárypíše. Inscenace hry se Skupovými loutkami v Loutkovém divadle Feriálních osad v Plzni 1917; s. 524: Duha Kukuřičňák – loutka kabaretu J. Skupy. Loutkové divadlo Feriálních osad Plzeň, 1918; s. 525: Kašpárek. Marioneta F. Noska ze souboru Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni, 1918.

DĚJINY českého divadla. Ved. red. František Černý. Praha, Academia 1968–1983, IV. díl, s. 104, 193, 195–200, obr., obr. s. 198: Výjev z loutkové inscenace Machiavelliho Mandragory. LD Feriálních osad Plzeň, 1924; s. 199: Spejbl a Hurvínek v hudební scénce. LD Feriálních osad Plzeň, 1926, s. 544. M. Horníček v titulní roli Klicperova Hadriána z Římsů. Divadlo mladých, Plzeň, 1940.

DIVADLA v království Českém r. 1905. Zprávy Zemského statistického úřadu království Českého XIV/1. Praha 1910, s. 184–190.

DIVADLO Dialog 1949–1989. Dějiny souboru, přehled inscenací, soupis členů. Plzeň, Dům kultury ROH 1989, 45 s. kART.

DOPITOVÁ, Jiřina: Vývoj českého divadla v Plzni od doby národního obrození do r. 1944. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1982/1983.

FIALOVÁ, Eva: Amatérské divadlo v Plzni. Diplomová práce. Plzeň, Pedagogická fakulta 1984/1985.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Svítící divadla zahrnují osm souborů z Plzně. (O knize Divadla svítící do tmy II – 80. léta malých scén – vydané IPOS Praha.) Plzeňský deník, příloha Kultura, 26. 5. 2008.

GARDAVSKÝ, Vladimír: Théta zahájila v Dialogu na výbornou. PLŽ – Plzeňský literární život č. 1/2020, příloha Listy Ason-klubu, s. 8.

GRYM, Pavel: Klauni v dřevácích. Praha 1988.

HEIN, V.: Dělnická tělocvičná jednota Plzeň II. In: Plzeňské loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu československých loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, s. 37–39. kART.

HILMERA, Jiří: Česká divadelní architektura. Praha, Divadelní ústav 1999, s. 56–60.

HOŘEC, Petr: Seznamte se s... Praha, Melantrich 1994, s. 117.

JAK plzeňský Kašpárek pochovával Rakousko. Jubilejní almanach 1918–1928. Plzeň, Loutkové divadlo Feriálních osad 1928, 102 s. kIPOS. MLK.

JAVORIN, Alfréd: Divadla a divadelní sály v českých krajích. Praha, Umění lidu 1949. Díl I. Divadla, s. 171. kART, KK.

JUBILEJNÍ almanach lidového divadla v Plzni 1918–1938. Redakce J. Klika. Plzeň, Lidové divadlo 1938. NK: 54 K 12526.

JUST, Vladimír: Dominik (Divadlo pod lampou). Heslo Malé encyklopedie malých scén. In: Proměny malých scén. Praha.

KAREN, Bedřich: Epizody. Praha, Čs. kompas 1946, s. 82, 92.

KOLEKTIV autorů (edit. Milan Strotzer): Malované opony divadel českých zemí II. 1. vyd., Praha, NIPOS 2017, 336 s.

KÖRPER, K.: Hrajeme mezi vámi (K provedení Vančurovy hry Učitel a žák stud. avantg. kolektivem v Plzni). Program D 38, sv. 8, s. 238–239.

KOVÁŘÍK, František: Kudy všudy za divadlem. Praha, Odeon 1982, s. 27, 30.

KRAUS, Michal: Ochotnický soubor Dialog. Diplomová práce. Plzeň, PF 1988.

KRÝSLOVÁ, Ivana: Amatérský loutkářský soubor Střípek z Plzně. Diplomová práce. Plzeň, Západočeská univerzita, PF 1994, 38 s.

LADECKÝ, Jan: Česká divadla ochotnická. In: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, Divadelní odbor Národopisné výstavy českoslovanské 1895, s. 25–81.

LÍKAŘ, Karel: Sto let českých představení divadelních v Plzni. (1818–1918). Z výpisků ředitele V. Budila a j. pramenů. Plzeň, Obec královského města Plzně 1918. KK, DNM: T 10.470.

LOUTKOVÉ divadlo Feriálních osad v Plzni. Upomínková brožura. Plzeň, Správa loutkového divadla 1925, 32 s., fot. příl. kIPOS. MLK.

LOUTKOVÉ divadlo V Boudě. 60 let souboru. 1928–1988. Historie, foto. Plzeň, Dům kultury ROH 1988, 30 s. kART.

MAREŠ, Emil, Ing.: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 94.

MAŘÍK, Václav: Studentský avantgardní kolektiv v Plzni. K historii divadelní Plzně před druhou světovou válkou. In: Minulostí západočeského kraje XV. Plzeň 1979, s. 111–133.

MASKA, dramatické sdružení Čs. N. D. 100. jubilejní představení 20. března 1927. Plzeň, s. a. SVK Plzeň.

MENČÍK, Ferdinand: Příspěvky k dějinám českého divadla. Praha, ČAVU 1895, s. 23.

NÁRODNÍ divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců. Praha, Academia 1988, s. 37, 163, 207–208, 372, 393–394, 529.

NAŠE loutková scéna. Upomínková brožura Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni. Choceň, Loutkář 1919, 48 s. MLK.

NEJEDLÝ, Zdeněk: Bedřich Smetana. Kniha 7, s. 509. Praha, Orbis 1954. KK.

NOVÁK, Karel – o něm: Karel Novák 70. Plzeň, t. Port 1932, 16 s. MLK.

NOVÁK, Jan: Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR. Praha, SAL SČDO 1983, s. 41–42, 52–53. kART.

NUHLÍČKOVÁ, Alena: Dominik – cesta k divadlu poezie. Edice Umělecký přednes, sv. 36. Praha, ÚKVČ 1976, 26 s. kDÚ.

OBRÁZKOVÝ almanach 1904–1929. Loutkové divadlo Feriálních osad. Plzeň, F. Bergmann, s. a., 64 s. foto v textu. KK.

OZNAMOVATEL divadelního odboru Osvětového svazu. 1933. Nestránkováno. kIPOS.

PAMĚTNÍ kniha Spolku divadelních ochotníků Tyl v Plzni. 1906. KK, DNM: T 3122.

PATEJDLOVÁ-JENÍČKOVÁ, J.: Dějiny a význam divadla ve staré Plzni. Disertační práce. Praha, UK 1947. SA Fr. Černý.

PATZAKOVÁ, A.: O hudební Plzni. Plzeňsko 1933.

PEKAŘOVÁ, Lenka: V Boudě 1928–1998. Vydalo Spolkové divadlo V Boudě. Plzeň 1998, 30 s. Zde soupis pramenů a osobních vzpomínek. kART.

PLZEŇSKÉ loutkářství. Almanach vydaný k sjezdu čs. loutkářů v Plzni. Plzeň, Loutkářský odbor Osvětového odboru 1925, 46 s. MLK, kART.

PLZEŇSKÉ loutkové divadélko. Spejbl a Hurvínek. Informační brožura. Plzeň, PLD (po r. 1930). Nestr. MLK.

PORT, Jan: O budově starého plzeňského divadla. Strojopis studie z cyklu Šlechtická divadla. Divadelní odd. Národního muzea. Pozůstalost Jan Port, Ka 15, č. 118.

RICHTER, Luděk: 50 Loutkářských Chrudimí. Praha, DDD a IPOS-ARTAMA 2001, s. 141–142, 144–145, 155–156, 158–159. (Divadlo V Boudě, 3. LŠU/ZUŠ, Střípek, Rámus, Jiří Fiala, Jiří Oudes, Zdena Vašíčková, Ivana Faitlová, Dagmar Jandová).

RON, Vojtěch: O nejstarších teatrálních produkcích. Souhrny informací o jednotlivých místech a odkazy na prameny. Zpracováno pro Místopis. Rkp. 1998. Obsahují též excerpce ze studií jiných badatelů. kART.

SEZNAM LD Sokola, 1929–1930. Rkp. 9 s. SÚA: Sokol, ka 183. Kopie kART.

SCHIEBL, Jaroslav: České divadlo v Plzni. In: ???

SCHIEBL, Jaroslav: Počátky českého ochotnického ruchu v Plzni a na Plzeňsku, s. 47–57.

SMÉKALOVÁ, Jana: Ochotnické hudební divadlo. Opera a opereta v letech 1862–1918. Rkp. Kabinet dějin českého divadla DÚ.

SCHMIEDHUBER, K.: Jubileum V Boudě. ČsL 1975, č. 5, květen.

SCHNEIDEROVÁ, Gita: Ochotnické divadelní spolky v Plzni v období první Československé republiky. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra historických věd, Plzeň 2014.

SOPROVÁ, Jana, GARDAVSKÝ, Vladimír, HRÁDKOVÁ, Jindřiška: Zpracovali informace pro MČAD. Rkp.1998–2001. PC ART.

SVOBODA, Ondřej: Zpracoval informace pro MČAD zprac. Rkp. 2001. PC ART.

ŠEDESÁT let loutkového souboru V Boudě. Plzeň, Dům kultury ROH 1988, 30 s. MLK.

ŠTRUNCOVÁ, Jana: Ochotnické divadlo v Plzni-Bílé Hoře. Diplomová práce. Plzeň, PF 1984.

TÁBORSKÝ, Vojta Š.: Příspěvky k dějinám divadelního ochotnictva československého. Praha, ÚMDOČ 1931, s. 158–172, 175–176, kIPOS, kART.

TENK, Karel: O jeho práci. Ve Službách Thálie II. Liberec 1946, s. 123–124.

TRČKOVÁ, Vítězslava: Divadlo Dialog 1949–1989. Plzeň, DK ROH 1989, 45 s. SA Milan Strotzer.

TŘICETPĚT let činnosti Národního vzdělávacího ochotnického spolku Kolár v Plzni 1900–1935. Plzeň s. a., SVK Plzeň 1 P 368.

TUNYS, Ladislav: Dobrák od kosti Jindřich Plachta. Praha, Ametyst 1999, 196 s.

VAŠÍČEK, Pavel: Plzeňské loutkářství. Plzeň, Divadlo Alfa 2000.

V BOUDĚ 1928–1998. Sborník. Plzeň, Loutkové divadlo V Boudě 1998, 30 s. kART.

VE SLUŽBÁCH Thalie II. České divadlo ochotnické. Soubor dokladových statí. Liberec, V. Talík za spolupráce ÚMDOČ 1946, s. 55, 58–59, 94, 123–124. kART.

VIKTORA, V., FICTUMOVÁ, Z.: Divadelní tradice Plzně od 19. století do současnosti (průvodce výstavou). Plzeň 1983.

VONDRÁČEK, Jan: Dějiny českého divadla. 2. Doba předbřeznová 1824–1846. Praha, Orbis 1957, 492 s., s. 108, 118, 273.

VRŠECKÝ, Josef: Mozaika ochotnického divadla. Kultura, červen 1996. kART.

WEIMANN, Mojmír: Sto padesát let divadla v Plzni, in Opera plus 1. 11. 2015 – https://operaplus.cz/sto-padesat-let-divadla-v-plzni-1/


České divadlo 1940, č. 4, s. 71.

Jeviště 1920, roč. I., č. 42, s. 480.
Jeviště 1924, 1926, 1927, 1929, 1930, 1931, 1933.

Mladá fronta 1984, s. 286.

Plzeňský deník, 05. 06. 2006.

Rolnička 1970.

Thalie 1897–8, č. 6, s. 47.

Zprávy Loutkářského soustředění 1939, č. 12, s. 1.
Zprávy Loutkářského soustředění 1941, č. 1, s. 2; č. 2, s. 2.
Zprávy Loutkářského soustředění 1946, č. 12, s. 7.

WEBOVÉ stránky Divadla Dialog – Amatérská scéna Free Time – https://www.divadlodialog.cz/soubory//free-time/?program=2016-11 – 20. 1. 2019.

WEBOVÉ stránky Gymnázia Františka Křižíka a Základní školy – Naše úspěchy – https://www.krizik.eu/gymnazium/nase-uspechy/ – 23. 1. 2019.

WEBOVÉ stránky souboru Histrio – http://www.histrio.cz/ – 26. 1. 2019.

WEBOVÉ stránky Divadla Dialog Plzeň – DS Klenba neboli Klenba – https://www.divadlodialog.cz/soubory/klenba/ – 18. 2. 2019, IT.

WEBOVÉ stránky ZUŠ Terezie Brzkové Plzeň – http://www.zustb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=100&Itemid=658 – 5. 3. 2019.

WEBOVÉ stránky Divadla Dialog – exLudvíci – https://www.divadlodialog.cz/soubory/exludvici/ – 2016, březen 2019.

WEBOVÉ stránky Divadla Dialog Plzeň – Divadelní společnost Žumbera – https://www.divadlodialog.cz/soubory/zumbera/ – 9. 4. 2019.

WEBOVÉ stránky souboru Orákulum – https://orakulum-ds.webnode.cz/ – 28. 4. 2019.

WEBOVÉ stránky Divadla Dialog – Soubory – SOFRANZA – https://www.divadlodialog.cz/soubory/sofranza/ – 15. 5. 2019, IT.

WEBOVÉ stránky Loutkového divadla V Boudě – http://www.vboude.com/ – 20. 5. 2019.

WEBOVÉ stránky Divadelního spolku Loutkové divadlo Špalíček – http://www.spalicekplzen.cz/ – 6. 6. 2019.

WEBOVÉ stránky Loutkového divadla Střípek – http://divadlostripek.cz/ – 11. 7. 2019.

WEBOVÉ stránky Divadla Propadlo Plzeň – Historie – http://www.propadlo.ic.cz/ – 26. 8. 2019.

Archiv DS Propadlo:
(uložen u manželů Marovičových v Plzni).

Hradec Králové, Státní okresní archiv, Hradec Králové, Krajské kulturní středisko, Impuls, Svitavy, Národní přehlídka ruských a sovětských divadelních her, 1973, Ka 42, i. č. 123

Plzeň, Archiv města Plzně:
Bělohlávek Miloslav (zde též písemná pozůstalost Š. Maroviče); č. rkp. 1369 a 1368.

Dělnický OS Havlíček, Na Petříně, 1928–1967. Ev. č. pomůcky 164.
Div. sdružení Vojan, 1924–1951. Ev. č. pomůcky 166.
Dramatické sdružení Klicpera, 1920–1962. Ev. č. pomůcky 322. Občanská beseda, 1872–1896. Ev. č. pomůcky 307.

Chrudim, Státní okresní archiv:
Soudobá dokumentace, i.č LCH 40N.

pí Pohlová, dcera V. Belzy:
Dokumentace souboru Lidové divadlo, rovněž rukopisy významných osobností.

Praha, Národní archiv:
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3302, sg 30/469/44, KrDO 1907.
Fond ČM 1901-1910, i. č. 3297, sg 30/290/5, KrDO, asi 1909.
Fond ZU spolky 1935-1937, i. č. 405/7483/1935, Dramatické sdružení

Praha, Národní muzeum, divadelní odd.: sbírka plakátů:
C 13.093-6, 4 Pl, 1905, 1935, 1941; C 13.269-70, 2 Pl SDO Tyl, 1941.
DNM P-10-A-381b-25- C 35.516

Praha, SÚPP (nyní Národní památkový ústav - NPÚ):
Ústřední seznam kulturních památek, ev. č. 26081/4-3585: Divadlo J. K. Tyla.

Plzeň, Archiv města Plzně:
Název fondu (sbírky): Městské kulturní středisko Plzeň (Esprit).
Časový rozsah: 1954–1996.
Metráž: 4,81 bm zpracováno (z toho 1,08 bm inventarizováno) 2,66 bm nezpracováno.
Původce fondu (sbírky): Městské kulturní středisko v Plzni, Nejedlého sady 1 (dříve Osvětová beseda města Plzně 1951–1958, Městský osvětový dům Plzeň 1958–1972), Esprit (nyní p.o.)-plzeňský kulturní servis (vznikl rozdělením MKS na Esprit a Hvězdárnu a planetárium od 1. 7. 1992), právní nástupce MKS.
Tematický popis: Knihy, pom. kniha, spisy. Z r. 1996 – Knihy pomocné (1975–1992) – knihy návštěvníků výstav, kroniky klubových pořadů (Luna, Družba, Plzeňka), archivní knihy MKS, ObvKS 1–4, 2 literární rukopisy (KB 1882), Spisy (1966–1993): plány činnosti, rozpočty, rozbory činnosti a hospodaření, dokumentace výstav v Luně, kroužků ZUČ (hudební, výtvarné, fotokroužky, filmový klub, divadla), různé kurzy a kluby (středisko důvěry, Deltaklub Luna), poradní sbory, pořady pro mládež (Mládež a kultura), kulturní akce (koncerty, burzy, divadelní představení). Fotodokumentace: diapozitivy obrazů, fotografie kult. akcí v Plzni (KZ Šeříková ul.), jiné dokumentární fotografie z let 1974–1985, 1 album. Dokumentace výstav, zápisy z porad a příkazy ředitele, org. řád a kol. smlouvy, zřizovací listiny, účetní rozvahy a závěrky.
Archivní pomůcky:
KALSEROVÁ J., LINDA J.: MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO V PLZNI (OSVĚTOVÁ BESEDA MĚSTA PLZNĚ, MĚSTSKÝ OSVĚTOVÝ DŮM) I., 1954–1990. Inventář, 1985, s. 14, ev. č. 169.
MĚSTSKÉ KULTURNÍ STŘEDISKO V PLZNI II., 1978–1983. Prozatímní inventární seznam, 1989, s. 4, ev. č. 317.

VALENTA, Jiří – JEDLIČKOVÁ, Juliana – ŽÁČKOVÁ, Eva: Soupis podání českých ochotnických divadelních spolků uložených ve Státním ústředním archivu v Praze 1856-1948. Bibliografická pomůcka pro Místopis českého amatérského divadla. Praha, IPOS-ARTAMA 2001-2002. Rkp. 223 s. kART, Národní archiv, DNM.