Pelhřimovský Poetikon – to je název přehlídky recitace a uměleckého přednesu, která se uskutečnila ve čtvrtek 22. března v pelhřimovské městské knihovně. Přehlídka dala prostor účastníkům z celého kraje a nabídla i možnost postupu na celostátní přehlídku uměleckého přednesu Wolkrův Prostějov. Jak prozradila Mg.A, Bc. Lenka Čurdová, která přehlídku zorganizovala ve spolupráci s Městskou knihovnou Pelhřimov a střediskem NIPOS-ARTAMA (NIPOS – Národní poradenské středisko pro kulturu), z celkového počtu 17 účastníků, kteří se prezentovali ve dvou kategoriích – do 18 let a bez omezení věku - jich bylo 7 z Pelhřimova a jednoznačně převažovaly dívky – chlapci byli pouze tři. Pokud jde o prezentované texty, byla to próza nebo poezie podle vlastního výběru účastníků (právě vlastní výběr textu je podle L. Čurdové důležitý proto, aby k němu měl přednášející osobní vztah).
Výkony účastníků hodnotila odborná porota složená z lektorů střediska NIPOS-ARTAMA, které organizuje zmíněný Wolkrův Prostějov a zabývá se mimo jiné amatérskými uměleckými aktivitami.
Jak hodnotí obecně organizátorka Pelhřimovského Poetikonu současný zájem mladých o poezii? „Když to budu brát z pohledu počtu účastníků na přehlídce, nevypadá to samozřejmě příliš optimisticky. V našem kraji ale tato přehlídka nemá takovou tradici jako v jiných krajích,“ připouští Lenka Čurdová. Ta si myslí, že mladí lidé obecně méně čtou a méně se zajímají o poezii, protože jí příliš nerozumí. Možná i kvůli tomu, že jim třeba ve školách neukážou, co je vlastně v poezii skryté. „Naučí se třeba básničku, jen aby ji odříkali, ale už nejdou po tom, proč to ten básník napsal, v jaké době, tedy po kontextu. Je důležité vědět nejen, co tím textem chtěl říci básník, ale hlavně, co to říká jim samotným a především pak co chtějí prostřednictvím textu říci oni sami!“ zdůrazňuje L. Čurdová. „Ale zase bych to neviděla úplně tragicky, protože třeba tato přehlídka si pořád svoje účastníky nachází. Spousta lidí také píše vlastní básně, věnuje se poezii, ale jsou to introverti, kteří na recitační přehlídku nepůjdou,“ dodává.
Zajímalo nás, zda těmto „introvertům“ a poezii vůbec nemohou pomoci právě dnešní moderní komunikační prostředky. „Teoreticky možná ano. Dnes jsou třeba mezi dětmi celkem populární audioknihy, které umožňují poslouchat text v namluvené podobě. Když buď čtu nebo aspoň poslouchám mluvené slovo, kultivuji si tím jazyk. Nakolik dnešní moderní komunikační prostředky pomůžou introvertům, to nevím. Možná že pak publikují na nějakých blozích a podobně, ale nemám představu, zda je to nějak statisticky významné,“ říká Lenka Čurdová.
VÝSLEDKY
I. kategorie
čestné uznání
Anna Kubíková - za interpretaci textu Michala Ajvaze „Automobily“ (Pelhřimov)
ocenění s doporučeným postupem na Wolkrův Prostějov
Karolína Knězů - za interpretaci textu Jeana Tardieu „Nová hádanka pro Oidipa (Pelhřimov)
ocenění s přímým postupem na Wolkrův Prostějov
Anna Bártů - za interpretaci textu Heleny Malířové „Růžový monolog“ (Telč)
Jana Kopečková - za interpretaci textu Petera Altenberga „Sanatorium pro nervově choré“ (Třebíč)
II.kategorie
ocenění s přímým postupem na Wolkrův Prostějov
Andrea Bílá - za interpretaci textu Slawomira Mrožka „Soucit“
Kristýna Pavlů - za interpretaci textu Ondřeje Tučka „Najman
Eliška Šeredová - za interpretaci textu Stephena Leacocka „Kouzelníkova pomsta“
Jiří Vondráček - za interpretaci textu Václava Koubka „Babička“