Bechyňské jaro 2016
Tradiční přehlídka dětských divadelních, recitačních a loutkářských kolektivů Bechyňské jaro se letos uskuteřnila 8. a 9. dubna. Na dvou scénách bechyňského kulturního domu se divákům i odborné porotě představilo deset souborů s jedenácti divadelními představeními. Přijely soubory z celého Jihočeského kraje, od Strakonic až po Jindřichův Hradec. A bylo, věru, na co se koukat.
Dětské | Krajské postupové přehlídky
Nešlo přehlédnout, že se letos podařilo docílit velké pestrosti jak v dramaturgickém výběru, tak v inscenačních přístupech k jednotlivým látkám. Právě mnohovrstevnatost a absence monotónnosti ocenila na seminářích i v kuloárech přehlídky také odborná porota ve složení Josef Brůček, Jan Hnilička a Martin Rumler. Samozřejmě, konkrétní dramaturgické, jevištní i herecké dovednosti byly na různé úrovni od výborných až po ty mile začátečnické, ale tak to bude obzvlášť v dětském divadle vždy a netřeba se nad tím zbytečně pohoršovat. Naopak je třeba ocenit chuť všech dělat divadlo poctivě a dobře. O zbytek už se postará přibývání praxe a sebevzdělávání.
Nad čím už je však jistě pohoršení na místě, je jevištní řeč mladých herců. Dá se ještě s přimhouřeným okem pochopit, že pokud jsou poprvé na velkém jevišti, neumějí přidat na hlasitosti, ale samotná výslovnost je pak jen a jen výsledkem práce s pedagogem či vedoucím souboru. Tolik jéček vyslovených při časování slovesa být trhalo uši auditoriu a ponižovalo bohužel snahu herců o co nejlepší výsledek. Tato nedbalost je o to smutnější, že právě dětský herec by se měl učit jevištní mluvu velmi intenzivně, protože zlozvyky si pak nese i na dospělé jeviště.
Tuto výtku slyšeli inscenátoři na seminářích snad nejčastěji a bylo dobře, že na debatu s porotou chodili vedoucí souborů nejen pokud šlo o jejich představení, ale často i na rozbory a povídání o představeních jiných účastníků.
Ve výsledku strávila porota v hledišti 460 minut a nakonec se rozhodla odměnit tři inscenace. Lektorský sbor se rozhodl doporučit do širšího výběru celostátní přehlídky Dětská scéna inscenaci O ztraceném meči, aneb opičí dobrodružství divadla MaMaMa. Představení jednoho herce a jedné muzikantky zaujalo svou bezprostředností, na věk autora a protagonisty (8 let) sevřenou divadelností. A také jakýmsi punkovým přístupem, který diváky bavil a těšil je.
Jako další inscenaci se lektoři rozhodli programové radě celostatní přehlídky doporučit inscenaci V režimu souboru LDO ZUŠ Jindčichův Hradec. Porota ocenila výběr tématu, kolektivní autorství a taky slušné jevičtní zpracování, které silné téma dokázalo přenést k divákům a zaujmout jím. Zároveň byla znát i poučená práce vedoucí souboru Venduly Kecové s dětským kolektivem.
To se ostatně podařilo i v inscenaci, kterou se lektorský sbor rozhodl přímo nominovat do programu Dětské scény Svitavy: Duhová jiskra opět v podání souboru LDO ZUŠ Jindřichův Hradec a vedením Venduly Kecové. Tato inscenace je ukázkou komplexní práce dětského kolektivu. Od výběru textu, kterým je zde příběh napsaný Danielou Fischerovou, díky čemuž má inscenace jasné etické poselství, přes zvolení inscenačních prostředků až po jejich ztvárnění dětskými herci na jevišti.
Jedno ocenění si autor textu nechal na samotný závěr. Je skvělé, že se organizátorům přehlídky v čele se Štěpánem Ondřichem daří zajistit plné sály, což na mnoha divadelních přehlídkách nebývá vůbec pravidlem. A souborům, že po svém představení nemizí rychle domů, ale zůstávají a sledují i práci svých kolegů z jiných souborů. Pak má taková přehlídka vůbec smysl a není jen sledem předváděček pro odbornou porotu.
Nuže, Bechyňské jaro 2016 je minulostí, nezbývá, než se těšit, co přinese jaro roku příštího v dětském divadle.
Autor: Martin Rumler