Ohlédnutí...
Úvaly
Ohlížení po bohaté minulosti amatérských souborů v pětitisícovém městě vzdáleném jen dvě desítky kilometrů od Prahy, zorganizované městským úřadem, ale hlavně přičiněním iniciátora Vladimíra Kolomého, mělo dlouhou a pracnou předehru. Na slavnostním vzpomínkovém setkání tam pokřtili jeho publikaci Divadlo a hudba v Úvalech, devadesátistránkové shrnutí základních informací doložené vybranými dokumenty a obdivuhodně rozsáhlým soupisem archivních materiálů.
Autor shromáždil 1800 fotografií, 850 plakátů, množství zápisů a pamětí převážně z rodinných archivů, ty uspořádal do několika exemplářů kopií, které jako dvousvazkový soubor obsahující devět set stran odevzdal při této příležitosti Státnímu okresnímu archivu, Městské knihovně a Městskému úřadu. Počin příkladný a neobvyklý.
Na slavnostním vzpomínkovém setkání ale ležel stín. Vzpomínalo se, historie byla důkladně popsána, ale dětské pokusy o divadelní vystoupení, prezentované jako naděje na oživení divadelní činnosti ve městě, byly vskutku jen nesmělé. Bohatá činnost místních ochotníků, kdysi dobývajících Jiráskův Hronov, rozvíjejících svou činnost v Kulturním domě, jehož organizátorskou duší byl dlouho známý divadelník Áda Morávek, skončila. Dědicové pro kulturní účely dobře vybaveného objektu, v němž ochotníci rozvíjeli svoji činnost, jej pronajali k obchodním účelům a městu se nepodařilo dosud najít náhradu. V takové situaci věru město nebylo po celá století.
Jiří Valenta