Dividlo se zúčastnilo také přehlídky studentského divadla, a to s představením Ostrov. Předlohou tvůrcům se stala povídka Raye Bradburyho s detektivními prvky. Divák byl od začátku až do samotného konce představení držen v napjatém očekávání na odhalení pachatele. A právě toto „držení diváka v napětí“ je velkým kladem inscenace. Příběh začíná skokem dívky ze židle a řinčením skla a dalšími zvuky. Následuje tma a pak se ocitáme u společné rodinné večeře, při níž je jasné, že matka je velmi autoritativní a despotická ke služebnictvu i ke svým dcerám. Razantně rozhoduje o všem a není radno jí odporovat, což pocítí jak služebná Vyvien, obviněná z krádeže a vyhozena ze služby, tak i vlastní dcera, která se jí zastává. Nejde o tradiční dějovou linii. Před divákem se na jevišti odehrají za sebou situace, které se v příběhu odehrály v různých pokojích ve stejném časovém úseku. V čase se orientujeme pouze podle stále stejných zvuků. Bohužel zvuky jsou klíčem k rekonstrukci celého příběhu a následného nahlédnutí, co se vlastně stalo. Soubor měl při hraní technické problémy, což způsobilo nepřesné pouštění zvuků. Mírný a nechtěný zvukový chaos vedl k marné divákově snaze si celý příběh poskládat a převyprávět. Souboru se však velmi dařilo zachovat napětí a poetiku předlohy, a to jak výraznou hereckou stylizací všech postav, tak i scénografickými prostředky. Vzhledem k malému počtu studentských souborů muselo být představení na Mladou scénu 2009 doporučeno na 1. místě. V jiném případě by šlo o nominaci.