Žamberk, SDO - Spolek divadelních ochotníků.
1 června 1868 ochotníci uspořádali v jimi vybudovaném letním divadle na zahradě p. Mazače zábavu s pestým programem, sestaveným z básní, veselých deklamovánek a písní. Představení záhajil projevem tehdejší ředitel ochotnického divadla p. František Albert – otec MUDr. Alberta.
1868 založen Spolek divadelních ochotníků (SDO).
Na první valné hromadě 10 listopadu 1868 byl zvolen předsedou spolku Jan František Mazura, ředitelem František Albert, jednatelem a pokladníkem Woldemar Mazura, režisérem Romuald Mazura, pomocníky režiséra Josef Durchánek a Čeněk Krahulec, kontrolorem Eduard Tázler, správcem Karel Mazač.
Divadlo bylo postaveno v hostinci U zlatého slunce, kde již před časem bylo, a začalo se hrát pravidelněji.
1868 předložen návrh na postavení samostatné div. budovy, zakoupen pozemek, ale od myšlenky se upustilo.
1868 - 6. 12. - E. de Girardin: Pokuta ženy, R. Benedix: Svéhlavost; 14. 12. - J. H. Böhm: Zakletý princ; 26. 12. - A. Dumas: Osudná sázka.
1869 - 6. 1. - Hugo: Bídníci.
1871 opera Marie, dcera pluku (Donizetti).
1880 na sjezdu župy Matice divadelní v Opočně rozpravu o důležitosti župní jednoty divadelních ochotníků zahájil Frant. Dybski ze Žamberka.
1885 se přestěhovali do Modré hvězdy.
1895 založen Spolek pro postavení samostatné budovy divadelní.
1897 uv. Jiný vzduch.
1898 - Jan Ladecký: Dva světy.
Po 1900 se ani zdejším ochotníkům nevyhnul módní trend hrát opery.
1900 provedli Blodkovu operu V studni.
1902 - L. Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic.
1911 - k oslavě 60. narozenin Aloise Jiráska sehrána Kolébka.
1911 - 26. 12. - Engel Guimerá: V nížině.
1912 - 7. 1. - Jos. Skružný: Žabec; 8. a 14. 4. - F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání, F. X. Svoboda: Milý tatínek, režie Michalička, FXS - Mlsáníčko, režie Mitvalský. - 5. 12. - Max Halbe: Proud.
Po první světové válce se činnost znovu vzkřísila, pilně se hrálo, sháněly se finanční příspěvky na plánovanou stavbu nového divadla.
Vedle hraní na malém jevišti na Modré hvězdě se ochotníci rovněž scházeli v malé přilehlé místnosti zvané "kufr" k besedám, jejichž hlavním tématem byla výstavba divadla.
1921 - K. Scheinpflug: Mrak, V. Dyk: Ondřej a drak, Michaelis: Revoluční svatba, Jirásek: M. D. Rettigová; Flers, Caillavet: Rozkošná příhoda, Jirásek: Lucerna, Šrámek: Léto.
Předseda spolku V. Kumr, režiséři K. Thomová, L. Michalička.
1925 - G. Preissová: Gazdina roba, A. F. Šubert: Probuzenci, Barrie: V tiché uličce.
1926 došlo ke stavbě nové div. budovy, název Divišovo divadlo. Stavbu spolek splácel výtěžky z vlastní činnosti po mnoho let.
1926 - 5. 12. - bylo divadlo slavnostně otevřeno premiérou Tylovy Fidlovačky.
Do 1926 bylo od vzniku spolku 1868 sehráno 247 her.
1928 Kvapil: Princezna Pampeliška, hrána též ve Vamberku.
1941 vznik samostatného souboru mladých D 3 (Dorost Divišova Divadla).
1941 - Zikmund Winter - Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, r. Vl. Sedláček. Účast na Orlické hry, Letohrad (Kyšperk).
Od 1926 do 1943 sehráno dalších 180 her.
Např. 1943 13 premiér a 20 repríz. Soubor měl významné postavení v Dobrovského okrsku ÚMDOČ, v jeho soutěžích, získal ocenění a reprezentoval v kraj. soutěžích.
1942 Sedlák svým pánem, ochotnický spolek získal nejvyšší ocenění v divadelní soutěži o Bednářův pohár okrsku ÚMDOČ.
1943 žamberským rodákem, dirigentem ND Janem Husem Tichým, byla s ochotníky nastudována Blodkova opera V studni, která třikrát naplnila divadlo.
Do 1943 od počátku hraní ochotnického divadla v Žamberku místní divadelníci uvedli celkem 612 her.
1943 měl Spolek divadelních ochotníků 110 členů, z toho 65 účinkujících.
Mezi herci v té době byla např. Kateřina Thomová, která ve spolku hrála divadlo už 52 let, F. Fiedlerová 41, A. Houpáková 35 let - náležely k nejstarším ochotnicím v kraji
Jh. Marvan, Pivec, Höger, Fabianová.
1945 spolek obnovil činnost,
1946 s hrou Navždy, s níž opět zvítězil v okrsku ÚMDOČ, úspěšně reprezentoval v krajské soutěži v Hradci Králové
1949 Morálka paní Dulské, ocenění v soutěži.
SDO 1949 Poslední muž (Svoboda) a 1951 Ulička odvahy (Mahen), v obou jh. J. Marvan.
Od 1951 soubor pokračoval jako DS Závodního klubu Vitka.
1954 Naši furianti, účast v soutěži LUT, a DS OLK,
1959 s pořadem Ženy v boji za mír účast na festivalu smíšených uměleckých skupin v Jaroměři.
1968 – František Langer: Jízdní hlídka. Několik repríz v Žamberku a zájezd do Vamberka.
Později – Maxim Gorkij: Nepřátelé.
1969 pod názvem Žamberský divadelní máj, soutěž ochotníků okresu Ústí nad Orlicí, v níž Diviš často získával ocenění.
Soutěž probíhala každoročně do roku 1975 a po rekonstrukci budovy divadla pokračovala 21. 5. 1977.
1977 odborná porota udělila v roce 1977 cenu za nejlepší scénickou výpravu Františku Minaříkovi.
Za herecké výkony byli oceněni Zdeněk Strnad (1980), Ing. Jiří Kos (1980), Václav Kodytek (1983), Jiří Šrámek (1986), Eva Grófová (1987, 1988).
1983 získal spolek čestné uznání za Tylovu Fidlovačku, na níž se podílelo 100 lidí.
V repertoáru byla také hra Františka Ferdinanda Šamberka: Palackého třída 27, od Jana Otčenáška: Romeo, Julie a tma,
asi 1980 – František Ferdinand Šamberk: Podskalák.
1988 Divadelní soubor Sdruženého klubu pracujících Žamberk, 65 členů, vedoucí ing. Jana Talacková.
1988 Ostrovskij, Solovjov: Šťastný den, účast na KP VčK.
V 90. letech 20. stol. DS ochotníků Diviš.
1990 - SKP, R. Thomas: Osm žen. Účast na Klicperův Chlumec.
1997 Městský kulturní podnik (MěKP), J. Menzel: Tři v tom. Účast na Klicperův Chlumec.
1998 300. výročí narození Prokopa Diviše, tomuto jubileu věnována i dubnová přehlídka ochotnických divadel.
2001 - Saul O´Hara: Oženit se, to je vždycky riziko, režie vedoucí souboru Jar. Moravec, účast na KP Zlom Vaz v Ústí nad Orlicí.
2003 Spolek divadelních ochotníků, Oscar Wilde: Jak je důležité míti Filipa, režie Lenka Semrádová.
2005 - Giovanni Bocaccio - L. Semerádová (též režie): Příběhy z Dekameronu - určeno pro exteriérové vystoupení. Účast Košumberk, Zlom Vaz v Ústí n. O. "... určené pro exteriérové vystoupení. S pochodněmi a šermíři to funguje určitě lépe než na scéně. Patrně zde méně vadí neurčitost času a místa konání, vztahů mezi postavami a nemotivovanost jednání. " (Lázňovská)
2008 Neil Simon: Bosé nohy v parku, režie a výprava Ivana Šrámková. Účast na KP VIII. Zlom vaz v České Třebové.
2011 - T. Wiliams: Skleněný zvěřinec, r. Petr Dostálek. Účast na KP Zlom vaz, Ústí nad Orlicí - cenu Liboru Toncrovi za roli Hosta, Divadlo v trávě.
2013 - Eric Emmanuel Schmidt: Enigmatické variace, r. Michal Bělohrad. Účast na KP Zlom vaz, Česká Třebová - čestné uznání poroty Michalu Belobradovi za roli Abela Znorka a Liboru Toncrovi za roli Erika Larsena.
2015 - Diviš, N. V. Gogol: Ženitba, r. Ivana Šrámková. Účast na KP Orlická maska, Ústí nad Orlicí - čestné uznání Ivaně Šrámkové za režii, Michalu Belobradovi za herecký výkon v roli Ževakina, Petru Dostálkovi v roli Podkolesina a Martinu Mimrovi v roli Ževakina a cena Liboru Toncrovi za herecký výkon v trojroli Štěpána, Duňašky, Starikova - doporučení na celostátní přehlídku Divadelní Piknik Volyně.
2016 - Eric Essous, přel. Alexandr Jerie: HERCI JSOU UNAVENI, r. Ivana Šrámková. Premiéra 25. 11. 2017. Účast na KP Orlická maska Ústí nad Orlicí 2017. ČU Ivaně Šrámkové za režii představení Herci jsou unaveni, Michalu Belobradovi za herecký výkon v roli Norberta, Cena Petrovi Žitnému za herecký výkon v roli Yvana.
2018 S - Fráňa Šrámek: PLAČÍCÍ SATYR.. Režie: Ivana Šrámková. Premiéra 17.11.2018. Účast na KP Orlická maska 2019.
2020 - Eric-Emmanuel Schmitt: OSKAR A RŮŽOVÁ PANÍ, r. Martin Mimra. (premiéra 16. 11. 2018) Účast na KP Orlická maska 2020 - čestné uznání Martinu Mimrovi za hlasový projev v roli Oskara.
2021 - David Drábek: Jedlíci čokolády, r. Ivana Šrámková. Účast na Divadlo evropských regionů, Hradec Králové. Účast na KP Orlická maska, Ústí nad Orlicí 2022 - čestné uznání souboru za dramaturgický výběr inscenace a za inscenaci a čestné uznání a cena Martinu Koškovi za herecký výkon v roli Ludvíka - doporučení na CP Divadelní Piknik Volyně 2022. Účast na přehlídce Klcperův Chlumec 2023. Účast Divadelní Potštejn 2023
2023 - Karel Kraus a Zdeněk Mahler: Provaz o jednom konci. Účast na KP Orlická maska, Ústí nad Orlicí - čestné uznání Zuzaně Žváckové Faltusové za kostýmy.
2024 - Miroslav Krleža: Léda, r. Ivana Šrámková, účast Divadelní Potštejn 2024.