Lenka Janyšová, 4. 5. 1963
Lenka Janyšová oslavila v květnu své čtyřicáté páté narozeniny. Trochu neuvěřitelná definice, zvláště pro ty, kteří Lenku znají a sledují její neutuchající činnost a s ní spojenou energii. Neuvěřitelná definice i pro mě, protože já ani nestačil oslavit Lenčino kulaté výročí před pěti lety (což mám nakonec ještě slíbeno) a už abych slavil výročí nové. Ale s Lenkou budu slavit rád a „co se do mě vejde“. Problém ovšem vidím jinde - v nedostatku času. Nejde o mě, já si čas rád udělám, ale s Lenkou je potíž. Jak trefně ironicky a přesto láskyplně poznamenává její muž Mirek: „ …vždyť ona je vlastně moje žena pořád doma a nemá co dělat, viď drahá!“ Ano, skutečnost je tímto výrokem vystižena a pravda odhalena. Dodnes nechápu, jak lze stihnout takové množství aktivit, které za Lenkou stojí a v mnoha případech jsou na ní přímo závislé. Posuďte sami: kromě běžného rodinného života a kantořiny na ústeckém gymnáziu (chemie!, matika!, informatika!) vede dramatický kroužek studentů této školy. Sama říká, že je to k zlosti, že sotva studenty něco naučí, nadchne je pro divadelní práci, už odcházejí na vysoké školy a ona začíná znovu od začátku. Přesto má studentský soubor Veselé zrcadlo za sebou celou řadu divadelních inscenací a hříček a také celou řadu úspěchů a ocenění. Lenka nejen vybírá náměty a hry, upravuje texty, organizuje zkoušky, ale také vybírá hudbu a kostýmy, připravuje světelný scénář, programy, plakáty a samozřejmě režíruje. A každý rok znovu a znovu, protože co rok, to nové divadlo, pravda, někdy i dvě. Nevzpomenu si na všechny, ale v paměti mi zůstávají Výtečníci (1994), Gaudeamus Igitur (1995), Nová komedie o Libuši (1997), Cesta kolem světa za 80 dní (1998), Starci na chmelu (2000), Absurdní hříčky (2001), Romeo a Julie (2003), Krysař (2004), Celé léto v jednom dni (2004), Študáci a kantoři (2006), Hello Australia!(2007), Brémští muzikanti (2008).
Poslední dvě inscenace stojí za zvláštní pozornost. Brémští muzikanti vyhráli v letošním roce krajské kolo divadelní soutěže Dětská scéna a v červnu se představili na národní přehlídce v Trutnově. Literárně-hudebně-taneční koláž Hello Australia! - to je námět na nový článek. Ve stručnosti: Lenka textově a choreograficky připravila a ve vlastní režii v české i anglické verzi nazkoušela více jak hodinový pořad o historii naší republiky (od praotce Čecha až po současnost). Následně s kolegyní kantorkou organizačně a hlavně finančně zajistila 15tidenní pobyt v australském Melbourne, kde se inscenace v únoru 2008 hrála na několika místech a doslova „dobyla svět“. Sen 20 studentů a 2 pedagogů se stal skutečností a to, že se podařilo zorganizovat cestu k protinožcům, je jedním z divů gymnázia, který zůstane navždy spojený hlavně s Lenkou Janyšovou.
Kromě studentského divadla a dramatického kroužku se věnuje řadu let ochotnickému divadlu. Poprvé jsem se s Lenkou setkal v roce 1987 ve hře Revizor, tehdy ještě hrála. Posléze se začala prosazovat jako režisérka v DS VICENA. Připomenu Ayckbournovo Kdes to byl(a) v noci (2003), spolupráci na mé Osamělosti fotbalového brankaře a současném spoluúčinkování v Gregarově FUCKING STORY! Snad ani není potřeba zmiňovat, že má za sebou celou řadů divadelních kurzů a seminářů, nevynechá Jiráskův Hronov, Loutkářskou Chrudim, Dětskou scénu apod.
Nejenom divadlem je ovšem Lenka živa. V období 1986-1999 vedla v Ústí nad Orlicí Filmový klub, který v těchto dnech resuscituje a vrací k životu. Pravidelně se účastní seminářů v rámci Letní filmové školy v Uherském Hradišti a aktivně sleduje dění kolem přehlídek dokumentárních a amatérských filmů NADOTEK a ČESKÝ VIDEOSALON.
Divadlo a film Lence evidentně nestačí. Organizačně se podílí na mezinárodní houslové soutěži a hudebním festivalu Kociánovo Ústí, kde připravuje a redakčně zabezpečuje vydávání denního zpravodaje. Každoročně je jednou z pomocných organizátorek mezinárodních automobilových (!) závodů do vrchu Ústecká 21. Od roku 1998 je členkou kulturní komise města a od roku 2006 její předsedkyní. A protože má času nazbyt, dala se na politiku. V roce 2006 úspěšně kandidovala do městského zastupitelstva a já mám pocit, že ani tam se její politická kariéra nemusí zastavit.
Lenka Janyšová již dnes zanechává v Ústí nad Orlicí výraznou a hlavně pozitivní stopu. Ta se časem projevuje převážně na dospívající mládeži, která se do rodného města vrací a navazuje na svoji vlastní studentskou činnost. Dnes tvoří tato „omladina“ členskou základnu buď Občanskému sdružení divadelních ochotníků nebo divadelnímu souboru Vicena a nebo se sdružuje ve vlastních spolcích a skupinách. Jedno ovšem mají Lenčini bývalí studenti společné - vytvářejí tvůrčí a společenské podhoubí města a podílejí se na jeho kulturních aktivitách.
Takže Lenko, Leničko, přestože jsem určitě opomněl alespoň polovinu Tvých dalších aktivit, ze srdce Ti přeji všechno NEJ, NEJ, NEJ a těším se na Tvoje čtyřicetiny!
-ph-, Ústí nad Orlicí