Městské divadlo - VI. část
K první velké rekonstrukci budovy došlo třicet let po jejím otevření, tehdy bylo rozšířeno orchestřiště směrem pod podlahu jeviště a byly provedeny některé úpravy jevištní techniky.
V té době se rovněž zvažovala možnost využít budovy jako kina, jež se stalo divadlu konkurentem. Z nerealizovaného záměru hlediště jako kinosálu zbyla pouze studie, uložená společně s dalšími plány v Archivu města Znojma. Další adaptační práce byly prováděny ve druhé polovině roku 1938 a spočívaly především ve výměně nevyhovujících elektrorozvodů. V roce 1940 byla zrušena bidýlka a místo nich bylo osazeno 64 polstrovaných sedadel, zakoupených ve vídeňském RonacherTheater. Ani znojemský stánek Thálie nebyl ušetřen válečnému běsnění. Na samém konci druhé světové války, v dubnu roku 1945, byla bombardováním těžce poškozena celá levá část budovy, a proto byla budova v letech 1945-1946 opravena a současně modernizována nákladem přes milion korun.
V průběhu padesátých a šedesátých let dvacátého století byly provedeny další, bohužel ve velké většině nevhodné a necitlivé obměny interiérů, jež postupně zastřely noblesní výraz měšťanského vkusu konce devatenáctého století. Roku 1959 bylo původní horkovzdušné vytápění nahrazeno ústředním topením, roku 1963 došlo k podstatné úpravě prostranství před divadlem, do hlediště byla vestavěna nová kabina pro technický personál, změny doznaly prostory bufetu.
Obnovené kamenné schodiště s kandelábry,
spojující vestibul v přízemí s foyerem v patře. Září 2000.
Nenávratnou škodou byla nemilosrdná demolice divadelního skladu, umístěného na nádvoří školy na náměstí Republiky. Tak byly spolu s nenápadným domkem zlikvidovány staré malované opony a velká část historického divadelního fundusu.
Takřka sto let, během nichž sloužilo Městské divadlo svému účelu, zanechalo na jeho tváři četné šrámy a vrásky a proto bylo v roce 1992 započato s postupnou celkovou opravou budovy divadla. Po generální rekonstrukci jeviště, jehož nové zařízení dodala firma Gradior Brno, byla provedena nová elektro a vodoinstalace, částečně bylo obnoveno horkovzdušné vytápění. Blížící se kulaté jubileum se stalo impulsem pro radikální stavební a restaurátorské úpravy interiérů, těm však ještě v roce 1998 předcházela rekonstrukce fasády a střechy. V polovině roku 1999 vypsal odbor školství a kultury Městského úřadu ve Znojmě soutěž na vypracování studie úprav interiéru divadla. Vítězem se stala pražská restaurátorská firma Tradice spol. s r. o., jíž byla zadána realizace rekonstrukčních prací. Ještě v průběhu téhož roku firma započala s renovací štukové výzdoby, zlacením hlediště a foyerů a s dalšími stavebními úpravami v celkové částce 2 miliony 615 tisíc korun. Projekt stavebních prací zhotovil brněnský architektonický ateliér Hexagon. Podle jeho návrhu pak subdodavatel Pozemní stavby Znojmo společně s řadou dalších firem provedly množství dílčích i radikálních úprav, jejichž konečným cílem bylo co možná největší přiblížení se původnímu vzhledu, avšak s použitím moderních technologií a požadavků diváka i divadelní techniky na prahu jednadvacátého století.