L.S.D. se představil s další premiérou
L.S.D. (Lučanský spolek divadelní) se cítí být ještě stále nováčkem mezi ochotnickými soubory. Přestože má k dispozici velmi omezené zázemí, nechybí mu nadšení a odchodlání pro divadelní práci. Domácímu publiku se představil premiérou své čtvrté hry.
Činoherní
V sobotu 10. června 2017 shlédli diváci v sokolovně v Lučanech nad Nisou v pořadí již čtvrtou premiéru místního divadelního spolku. Opět se jednalo o komediální žánr, protože nic vážného ani z dílny L.S.D. (Lučanského spolku divadelního) snad očekávat nelze. Na sto diváků shlédlo hru Noela Cowarda „Rozmarný duch“. V publiku jistě seděla řada diváků, kteří jsou přísně racionální a na spiritismus nevěří. Přesto bylo z hlediště cítit velké napětí a očekávání, zda se bláznivé vyvolávačce duchů madam Arcati přeci jen nepodaří nějakého toho ducha na jeviště přilákat. A povedlo se! Pro Charlese Condomina, spisovatele, který chce od madam Arcati jen okoukat nějaké ty triky a žargon pro svou novou knihu, je velkým překvapením a také velkou komplikací, že s ním po seanci hodlá sdílet společnou domácnost duch jeho bývalé ženy Elvíry. Ta je viditelná pouze pro svého manžela a nové paní Condominové příslušně pije krev. A koho mohli diváci vidět během premiéry na jevišti? Charlese Condomina ztvárnil Jiří Krasl, Elvíru, co by první ženu nebožku, Ludmila Formáčková. Zákonitou, a někdy až hodně živou, manželku Ruth skvěle zahrála Hanka Hilleová. V rolích doktora Bradmana a jeho upovídané ženušky, kteří nesměli chybět při seancích a následně léčit tělesné a duševní následky některých zúčastněných, se představil Miloš Rydval a Lenka Kočová. Z trošku nešikovné služebné Edith se sice vyklubalo utajené médium v domě, ale stále to byla Pavla Onodiová. A v neposlední řadě na jevišti střídavě pobíhala a chvílemi polehávala Ivana Halamová jako madam Arcati.
A koho na jevišti vidět nebylo? Určitě režisérku Janu Kouřilovou, která s napětím v hledišti sledovala výkon svých oveček. A pak taky nápovědu Jarku Petržílkovou, která zase s napětím sledovala, co ti na jevišti přeskočí nebo zapomenou. A nelze nezmínit také zvukařku Vlaďku Lelkovou a osvětlovače Zdendu Veškrnu, jejichž dokonalá práce byla pro úspěch představení nezbytností. Věříme, že se diváci dobře bavili a také si odnesli ponaučení. Není totiž záhodno zahrávat si s okultními vědami a brát spiritismus na lehkou váhu, protože manželské vztahy nekončí ani na onom světě a mít dvě ženy není žádná legrace, i když ta druhá je nebožka.
Autor článku: Jana Kouřilová
Autor: Ivana Halamová