MODRÝ KOCOUR TURNOV 2005
REGIONÁLNÍ PŘEHLÍDKA MLADÉHO A EXPERIMENTUJÍCÍHO DIVADLA s postupem na Šrámkův Písek a Prima sezónu Náchod
4. - 6. března 2005
Pořadatelé: Turnovská Bohéma a Turnovské divadelní studio,
Lektorský sbor: prof. Jan Císař, Vladimír Hulec, Alexandr Gregar
Program:
VOŠ herecká Praha - Oheň na hoře (nesoutěžní)
JDO Luže - N. V. Gogol: Ženitba (nesoutěžní)
VOŠ herecká Praha
Vincenc Bouda: Rajská hudba
Studio Arthure Praha
Daniela Fischerová: Náhlé neštěstí
Turnovské divadelní studio
W. Shakespeare, P. Haken: Hamlet
Surya Jawor Polsko
Henri-Pierre Cami: Ius primae nictis
Vyrob si své letadýlko, Anna Duchaňová: Malé večerní zamyšlení
KÚD Liberec
kolektiv: Kde že loňské něhy jsou
Walny teatr Polsko - Ewangelia Judasza
Černí šviháci
Josef Tejkl: Čilimník (nesoutěžní)
Nejhodnější medvídci - Ultimatum
Vosto5 Praha
O. Cihlář, P. Prokop: Košičan 3
Dora Turnov - Morgiana
Stopa Liberec
Jiří Žáček: Ptákoviny podle Aristofana
Divadýlko na dlani Mladá Boleslav - Šílená lokomotiva
DK Jirásek Č.Lípa - Pes baskervillský (nesoutěžní)
Výsledková listina
Individuální ocenění
Anna Bardasová
- za odvážný punkový výraz, dredy a kov na těle v roli Máří v inscenaci Rajská hudba VOŠ herecká Praha
Markéta Miláčková
- za vášnivé ztvárnění, suverenitu a ženskou rafinovanost v roli Niobé v inscenaci Náhlé neštěstí Studio Arthure Praha
Petr Haken
- za působivou atmosféru, práci se světly a tři hroby na jevišti v inscenaci Hamlet Turnovského div. Studia
Anna Duchaňová
- za sólový výkon ve vlastním kabaretním výstupu Večerní zamyšlení
Miroslav Holubec
- za tři příběhy o šesti obrazech inscenace Kde že loňské něhy jsou KÚD Liberec
Adam Walny - za výtvarné řešení a koncepci inscenace Ewangelia Judasza souboru Walny teatr Poznaň
Pečená husa
- za vynikající divadelně kulinářské působení včetně dramatické role biskupa v
inscenaci Čilimník souboru Černí Šviháci
Marek Zákostelecký
- za osobité zpracování role detektiva Horsta Kroakera v inscenaci Ultimatum souboru Nejhodnější medvídci
Ondar Cihlář a Petar Prokop
- za zdařilé fyzické a rozhlasové herectví včetně mnoha přeřeků a (ne) profesionálních zádrhelů v inscenaci Košičan 3 Divadla Vosto5 Praha
Eva Růžičková
- za vynikající kvokání na jevišti a autentický slepičí výstup v inscenaci Ptákoviny podle Aristofana DS Stopa Liberec
Jan Hejdrych
- za autorsky komediální kabaretní pojetí postavy Průvodčího, jenž by bylo ozdobou každého dobrého kabaretu v inscenaci Šílená lokomotiva Divadýlka na dlani Mladá Boleslav
Nominace a doporučení:
Náchodská Prima sezóna
Nominace (dle reglementu však lze pouze doporučit)
Ptákoviny podle Aristofana DS Stopa Liberec
Doporučení
Rajská hudba - VOŠ herecká Praha
Šrámkův Písek
Nominace
Košičan 3 – Vosto5 Praha
Doporučení
Kde že loňské něhy jsou - KÚD Liberec
Doporučení jako inspirativní představení
Večerní zamyšlení - Vyrob si své letadýlko Praha (Anna Duchaňová)
Ostatní doporučení
Porota festivalu upozorňuje organizátory festivalu Poděbrady – Třebíč na inscenaci
Ultimatum - Nejhodnější medvídci
Viděno modře
Poprvé jsem okusil něco z Modrého kocoura. Rád bych řekl, že všechno, protože jsem coby člen poroty musel vidět všechny produkce, které Hakenův, jak říká prof. Císař „festival balkánského typu“, tedy Modrý kocour v Turnově, uvedl. Bylo to však náročné, splývavé, fyzicky vyčerpávající, že si úplně nevybavuji vše, pouze fragmenty. Např. to, že se VOSTO5ka pražská snažila projet s Košičanem č.3 kolem unaveného publika svižně, ale její expres moc rychle nejel, že jistý půvab v sobě neslo herectví pánů a dam z České Lípy, jako vždy chytré a ironické, avšak ve stínu vynikajících černobílých dotáček k jejich Psu Baskervilskému, na něž jsem se v průběhu představení upřímně těšil, že Nejhodnější medvídci mi „ultimativně“ nabídli jakousi rockovou operetu, z níž mi coby snaživému divákovi utkvěl především Mára Zákostelecký v pozoruhodné herecké kreaci, že Pepíka Tejkla Čilimník byl natolik dlouhý, že ztratil svůj anekdotický půvab, a pokud bych na tento jeho nový opus nevzal prosektorský nůž, těžko bych našel turistického průvodce dějem. Ovšem, kachna pečená s jablky a sežraná způsobem „theatre verité“ až na kost pány Malým a Pergrem st. prvně slavila úspěch.
Prostě maratón, který publikum fyzicky uvádí v šílenství – jedno představení se totiž hraje na západě Turnova, druhé hned na východě, mezi tím tak dva kilometry procházky a to několikrát denně, porotní rodiny Císařů a Gregarových měly výhodu v rychlého automobilového přesunu, Hulec, tanečník, vždy uháněl po svých, na závěrečné hodnocení, vyčerpán zcela, málem nedoběhl.
Modrý kocour je nevídaný, konečně, kdo kdy modrého kocoura viděl. Možná tak plyšového, z různých ingrediencí sestaveného. Jako i tento. Přehlídka je to skutečně mezižánrová, mezidruhová, inspirativní i k uzoufání, ale zřejmě potřebná v tom kraji Pojizerském, byť hostů z různých končin České kotliny nepočítaně…
-sg-