1909 zal. DrO Sokola, TJ Sokol pořídila jevištní vybavení u přerovského ateliéru Franty Sklenáře.
herci místní, z Radkova, Domaželic, Turovic, Nahošovic.
Zah. 1910 Zmýlená neplatí, r. J. Grünzweig, oba DS společně Václav Hrobčický z Hrobčic.
1911 společně další 4 hry.
1912 majetkové spory, přesto 8 představení, včetně Ifigenie na Tauridě (Goethe), r. V. Polišenská, Vojnarka, Lucerna, r. Al. Novotný.
1913 10 her, např. K. Havlíček Borovský, r. P. Zamrazil, Julinčiny vdavky, Strakonický dudák.
1914-1918 omezení činnosti.
1919 DO Sokola 10 představení, r. J. Mervart,
1920-1925 8-12 představení ročně,
1921 např. autoři Bisson, Sokol-Tůma, Kunětická, Zeyer, Štolba, nová sokolovna s dobře vybaveným jevištěm.
1922 8 představení.
1923 např. i Nora, Lakomec.
1925 odborné div. školení, lektoři z Bystřice pod Hostýnem, Holešova a Přerova.
Další léta 9-11 her ročně, především český repertoár, r. E. Sehnalová, P. Zamrazil, St. Pavlíček.
1929 Naši furianti v přírodě, na novém jevišti v zámeckém parku. Během hospodářské krize jen 3-4 hry.
1941 Sokol zakázán, sokolovna sloužila jako ubytovna německé armády.
1945 obnova zničeného zařízení v sokolovně.
Zah. Princezna Pampeliška, režie K. Langer.
1946 Madla z cihelny, r. E. Hrazdira, Sirotek, r. M. Maturová. DS Sokol jako Sokolská scéna členem ÚMDOČ.
1947 Vrchlický: Noc na Karlštejně (r. Langer), úspěch v soutěži ÚMDOČ, dále Batoh, Oblaka, Vzbouření v ústavu šlechtičen, Pro květinu míru.
1947 soubor vystoupil z ÚMDOČ a dle dispozic sokolské obce samostatný DrO.
1948 Maryša, jako Vávra jh. Zdeněk Štěpánek (ND), r. M. Langer. Až 3 hry ročně, náročný repertoár, činohry a hry se zpěvy, čeští i světoví autoři, např. 1948 Prach a broky, r. Hrazdira, Chudák manžel, Ženitba, r. také Straněk, Pešák, Vrtělka, Navrátilová, Pól, Kolátorová, Janovský, Pluskal, hudební spolupráce F. Tkadlčík, orchestr z učitelů LŠU v Bystřici pod Hostýnem.
Dospělí 1950 Mordová rokle,
1951 Zkrocení zlé ženy atd.
1958 Chuďas ať má za ušima zač. r. spolupráce s J. Kolátorovou,
1959 Veselé paničky windsorské ad.,
1962 Šestka z mravů, večer poezie, J. K. Tyl: Strakonický dudák, účast na OP v Radslavicích - "Kromě zdařilých postav a scény překvapil i šestičlenný orchestr svým vkusným a jemným hudebním projevem, který u vesnických souborů zpravidla kamenem úrazu." (Bláha)
1964 Ženy na Niskavuori, poslední režie Kolátorové,
1965 Svatba Krečinského, r. Pluskal,
1966 Past,
1969 - Calderón de le Barca: Chuďas ať má za ušima a A. N. Nestroy: Lumpacivagabundus, r. Janovský.
1970 - TJ Sokol, J. Beneš: Na tý louce zelený, r. Fr. Bartoš. (Hynek Roubalík cena za postavu Štětivce).
1971 - D. Furmanov: Čapajev, uvedeno na OP, B. Skopal získal cenu za nejlepší mužský výkon, St. Horsák za nejlepší scénu
1972-1973 rekonstrukce sokolovny, Z českých mlýnů,
1972 Paní hostinská (Mirandolina). V rekonstruované sokolovně zah. s Jak je důležité míti Filipa, r. F. Bednář.
Týž rok cena v soutěži Zemědělských novin Než kohout zakokrhá (Bukovčan), r. Bednář, scéna Horsák) ad. Spolupráce s novým orchestrem ABC-7 F. Dočkalíka.
Po řadu let tradiční pochovávání basy.
1978 ve Študáci a kantoři nástup nové generace.
V 80. letech např. 1980 - Jan Kákoš: Dům pro nejmladšího syna,
1981 - M. Stehlík: Mordová rokle, F. F. Šamberk: Jedenácté přikázání,
1983 Dobrý voják Švejk,
1985 Jiří Hubač: Dům na nebesích, režie František Bednář, výtvarník Stanislav Horsák, účast na KP v Přerově.
1986 Jaroslav Maria Veselský: Nepožádáš manželky bližního svého
1985 Mořská víla, ved. M. Skopalová, M. Šíchová.
1988 Divadelní soubor TJ Sokol Dřevohostice, 36 členů, vedoucí Ignác Roubalík.
V 90. letech Sudí na římse,
1999 sokolské ODi 90. výročí.
2012 - 14. a 15. 1. - Fr. Ringo Čech: Dívčí válka, úprava a režie Jar. Dopita, obohaceno o nové písně, pěkné kostýmy A. Lapáčkové a A. Loubové.
Po domácích představeních, které shlédlo 575 diváků, ještě zájezdy do Pavlovic, Vlkoše, Paršovic a Skaličky.