REGION 2006 V BRNĚ
Pokud správně počítám, tak jsme devětkrát vycházeli řádně jarně zapocení z malého divadelního sálku Ornis (nebo z velkého Sálu) v SVČ Lužánky v Brně, kde se odehrávala tentokrát velmi různorodá a zajímavá divadelní představení dětských divadelních amatérských souborů, a to i za bohaté účasti veřejnosti. Asi tak před patnácti lety jsem se účastnila podobných přehlídek v jihočeském regionu, ovšem jako jedna z členů hrajícího souboru, a vnímala jsem toto napjaté a soutěžní dění zcela jinak (i když práce porotce je také velmi napínavá, už kvůli té zodpovědnosti, díkybohu, že jsme na to byli tři, s dětskou porotou dokonce čtyři!). Je to zvláštní, že člověk tak rád soutěží, předvádí se a to dokonce i na poli kulturním. Když jsme hráli divadlo jako děti a jezdili občas po republice, byla to vždy životní událost. Člověku vážně stouplo sebevědomí a ovládl ho silný pocit, že něco společně se svým souborem dokázal. A přitom vlastně jen dělal, co ho baví. Geniální. Myslím, že pocity, které jsem prožívala já jako děcko na divadelních přehlídkách a festivalech, jsou v dnešní době u dětských a mladých herců podobné. Atmosféra letošní regionální přehlídky byla totiž velice příjemná, děti si byly navzájem výbornými diváky a poskytovaly si vzájemně se studenty-experty z JAMU zpětnou vazbu na diskusních klubech.
Pod vedením sympatické mladé „Ejčky“ se divadelními inscenacemi zabývala také dětská porota, která ocenila na závěr své favority. Došlo tak k zajímavé konfrontaci představení, která ocenila dětská porota, a představení, jež byly vybrána dospělou porotou. Vlastně nakonec došlo spíše ke shodě než ke konfrontaci. Možná by bylo napřesrok zajímavé dát také dětské porotě hlasovací právo. Rozhodně by to bylo napínavější a k dětské scéně jistě patří hlas také dětské poroty. Ačkoli byla představení na „regionu“ inspirativní, nebylo těžké vybrat tři, která postoupí. Vyčlenila se poměrně rychle právě svými různorodými kvalitami-divadelností a silnou atmosférou u Brnkadel, aktuální generační výpovědí Haxny a rytmickým nonsensovým atakem Rousíků. Ačkoliv nechyběl v porotě plodný rozpor a diskuse, nakonec jsme se v míru shodli na výše uvedených třech představeních., přičemž Haxna „přímo“ a Brnkadla s Rousíky „do široka“. Setkání porotců, našich různých věků, názorů, zkušeností, bylo opravdu šťastné a příjemné. Jarda Provazník se výborně orientoval v různorodých literárních předlohách a ochotně nás prováděl touto stránkou divadelních představeních. Petra Drahanská nápaditě, efektivně a úspěšně řídila diskusní klub s lektory. No a já-Jana Kučerová jsem měla potřebu vedoucím vše raději zopakovat dvakrát a s úsměvem jsem se přela s Jardou o přirozenosti dětského hereckého projevu...rozhodně jsme výborně spolupracovali. A rádi. A to bez nadsázky. Dovolte mi ještě jedno ohlédnutí do minulých let. Jako studentka JAMU jsem se také pracovala jako vedoucí dětských diskusí divadelních přehlídek v SVČ Lužánky a v Ulitě Brně. Kvalita dětských divadelních představení na přehlídkách se určitě zlepšuje, více se experimentuje, inscenace jsou téměř „divadelní“.
Letos jsme měli možnost vidět experiment s herectvím v celoobličejových maskách v podání divadelního souboru při ZŠ Heyrovského v Brně (inscenace Setkání), stínové divadlo Tři sněhuláci z DaLS Blučina, „lidovou zpěvohru“ se 40 herci na jevišti a živou muzikou Čertovská pohádka od Mravenečku ze ZŠ Komenského ve Střelicích, představení A co jako? s aktuální sociální tématikou - šikana a sex pod patnáct v podání vítězného souboru Haxna, strašidelný příběh Chlap a kohout s poučením a zajímavými prostorovými i zvukovými efekty od DS SMZŠ Rozmarýnová v Brně, poetické představení vonící nonsensem a jednotným rytmem
Jak ruce nechtěly pracovat divadelní skupiny Rousíci, inscenaci zpracovávající problém šikany ze ZUŠ Vyškov s názvem R.B.S., napínavé dobrodružné horůrky DDS Brnkadla-Přepravka
Hrob ve sklepě a Děti na mostě, alternativní zamyšlení nad stvořením světa a nad hodnotou opravdového přátelství v představeních ZUŠ Veselí na Moravě O prapočátku a O lodích. Opravdu pestrá nabídka, co říkáte? Bohužel se stále naráží na to, že představení jsou nedotažená, nejdou do hloubky...zkrátka je na samotnou divadelní práci málo času. O čem to svědčí? Zřejmě o tom, že divadlo nemá stále na našich školách a v povědomí naší společnosti pevné místo. Je mimo školní rozvrhy, většinou ve formě vyplňování volného času, kde je pedagog-režisér finančně nedoceněn. Je to škoda, zároveň ovšem výzva pro nás, čerstvé absolventy divadelní fakulty. A my se té výzvy chytáme, pracujeme a tvoříme, aby podmínky pro tvorbu a divadlo byly na lepší úrovni, aby i se divadlo dostalo co nejblíže veřejnosti, zahlcené médii a „obchoďáky“.
Jana Kučerová autorka je Zdravotní klaun a poměrně čerstvá absolventka JAMU
BRNO (368 tis. obyv.): V Centru volného času v Brně-Lužánkách se v dubnu koná regionální kolo celostátní soutěžní přehlídky dětských divadelních, loutkářských a recitačních kolektivů z jižní Moravy. Dvoudenní přehlídky Dětská scéna 2006 se účastní 10 souborů, např. DDS Brnkadla. Celostátní finále bude ve dnech 16. až 22.6. v Trutnově. (Rovnost-Vyškovské noviny, 07.04.2006)