Vlastně těch rarášků bylo víc než jeden, o němž vypráví klasické hříčka Ladislava Stroupežnického. Našli jsme je ve středu 8. března v šatně pro herce Osvětového domu ve Valašském Meziříčí.
Pobíhali tu v historických krojích, smáli se svému "důstojnému" vzezření a Vráťu Koppa zlobili, že je z něj v roli pážete děvčátko jak lusk! Voněli líčidlem a o trémě nebylo u nás ani potuchy.
"Toť je Mikuláš Dačický z Heslova", představuje nám Mirka Kyšáka jeden "rarášek". Obdivovaný se usměje a ve chvíli už víme, kdo co bude hrát. Je tu mezi námi Kryštof ze Švamberka, jeho manželka Eliška, Petr, Zvíkovský rarášek, klíčnice Salomena, Markéta, Michálek i paní mincmistrová. Teď jsou to děti, ale po chvíli? Opona se otevírá, z dětí se stávají herci a z herců postavy, které pro ně napsal kdysi dávno Ladislav Stroupežnický, autor "Našich furiantů".
Dramatický kroužek ZDŠ ve Valašském Meziříčí - Krásně, za vedení učitelky Věry Hejhalové a pomocnice Pavly Šamánkové, chtěl "vyzkoušet své síly v charakterních rolích. Za tři roky existence dramatický kroužek sehrál tři divadelní hry: "Babičku" od Boženy Němcové v úpravě J. Pleskota, "Pohádku života" od Stanislava Španihela a sovětskou hru J. Trifonova a J. Dikého "Čest oddílu".
Představení bylo sehráno prostě, dětsky, upřímně - vydařilo se! A teď začnou nacvičovat hru "Sůl nad zlato", pohádku, která je pro dětské herce jak stvořená!
Nové Valašsko, březen 1961