Zdroj: Ottova encyklopedie nové doby
Plzeňské divadlo. Ověřené dějiny divad. života v Plzni se počínají patrně r. 1759, kdy něm. div. řed. Haedwich žádal obec o povolení hráti o postním jarmarku. Také jiná dochovaná data z konce XVIII. a začátku XIX. stol. (1798, 1805, 1806, 1811) se vztahují jen k představením něm., a něm. divadelní společnosti vůbec vtiskují ráz profesionálnímu divadlu v Plzni až do r. 1851, neboť čes. divadlo do té doby spočívá v rukou vlasteneckých ochotníků. První čes. ochotnické představení se konalo 11. květ. 1818 v radním domě. Hrála se činohra „Osvobození Plzně od Táborytů r. 1434”. U kolébky těchto českých podniků stál premonstrát prof. J. V. Sedláček, jehož buditelský úkol přejali pak premonstráti J. Fr. Smetana a H. Karlík, přátelé Tylovi. Do r. 1850 zjištěno 27 představení čes. ochotníků, zvl. zásluhou „Slovanské Lípy Plzeňské”, vedle 6 představení českých v r. 1829, kdy v Plzni hrál také Tyl u něm. společnosti Hilmerovy. Hrávalo se střídavě v radnici a v hostincích „U zlatého orla”, „U bílé růže”, „U arcivévody Ferdinanda”. Až r. 1832 za purkmistra M. Kopeckého ze sbírek měšťanů a z pravovárečné pokladny vystavěna stálá divadelní budova na rohu t. zv. Cvingru u Slepé brány. Stavba a výzdoba provedena podle návrhů benátského prof. L. Sachettiho, jenž vymaloval i několik dekorací. Toto Staré divadlo bylo v majetku pravovárečného měšťanstva až do r. 1857, kdy přešlo do majetku obce a jejím nákladem později často upravováno a opravováno. Ve Starém divadle hrála po prvé něm. společnost Lutzova 12. list. 1832. První čes. představení bylo tu teprve 28. led. 1835 za něm. ředitele Suvara, druhé až 12. září 1840, kdy s ochotníky hráli pražští herci Tyl, Kaška a Kolár. Čes. společnost J. A. Prokopa uspořádala 6 představení zase až 1851. V desítiletí 1854-64 hráli tu česky Prokop, Zöllner, Kramuele, Krämer a Walburg, celkem 304 představení. Pomníkem tohoto pronikání českého živlu do plzeňského divadelnictví jest hrob J. K. Tyla, jenž tu zemřel r. 1856.