Divadelní spolek Vojan v Parníku (dnes místní část České Třebové), řešil v roce 1924 potřebu opony zakázkou v profesionálním pražském ateliéru malovaných dekorací Františka Petránka, kde objednal kopii Alšovy opony Příchod praotce Čecha na Říp. Tuto oponu vytvořil Mikoláš Aleš pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895, následujícího roku byla zakoupena náchodskými pro nové městské divadlo. Alšova opona byla chápána takřka jako obrazová kodifikace národního mýtu o příchodu Čechů do pravlasti, motivy praotce na bílém koni pozvedajícího ruce k nebesům a pohanského kněze s bůžky, který líbá zem, takřka zobecněly. U Alše se nad celým výjevem klene duha.
Petránkova kopie o rozměrech 723 x 430 cm je profesionálním věrným napodobením předlohy, dostala však jiný formát než předloha v Náchodě. Proto je celý výjev orámován dekorativní bordurou a po stranách vymalovány na šedém pozadí rozviliny v Alšově duchu. Tento nově koncipovaný dekorativní aparát není poplatný době vzniku díla ve 20. letech 20. století, nýbrž přesně duchu předlohy z konce století devatenáctého.
Opona pro Parník názorně ukazuje, jak i v atmosféře prvorepublikového Československa trvá společnenská poptávka po tradičních obrazových výjevech v duchu pozdního národního obrození.
(Mgr. Jakub Synecký, květen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)