SOPROVÁ, Jana. Madona s děťátkem či padlá dívka. Recenze Jany Soprové na inscenaci MATER SOLITARIA. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025
Zvláštní příběh MATER SOLITARIA vypráví Přespolní ze Vševil a Strakonic, kamarádi z Loutkářské konzervatoře. Může se zdát na první pohled až banální, neboť něco podobného bezpochyby prožila nejedna mladá venkovská dívka, která se zamilovala, milovala a pak sama nesla následky v podobě děťátka, které zůstalo bez otce.
Tvůrci ovšem příběh vyprávějí velmi vynalézavým, i když chvílemi ne zcela srozumitelným způsobem, pomocí loutkového a předmětového divadla. Prolíná se tu tedy snad skutečný příběh setkání dvou mladých lidí a divadelního (loutkového) ztvárnění tohoto příběhu ve stylu kramářské písně. To vše ještě obohaceno o paralelu s bohorodičkou, která koneckonců možná zažila to samé (kdo by dnes věřil v neposkvrněné početí?).
Na počátku tedy sledujeme mladou ženu, kterak se modlí k Panence Marii, a na závěr příběhu „ukradenou“ svatou symbolicky na jejím místě nahrazuje s nemluvňátkem v náručí. Tvůrci Josef Pekárek a Jakub Jílek se svou company využívají propletenec nejrůznějších výrazových prostředků a míchají z nich nápoj ostré chuti (je tu koneckonců náznak toho, že dívka kdesi ve tmě se hodně vzpírala a nedala k vzájemnému styku souhlas), ale zároveň jej sladce dochutí nostalgickými milostnými tóny lidových písní. Muzika vůbec tu hraje zásadní roli v několika podobách. Ať už se jedná o samotné lidové baladické nápěvy, živě hranou hudbu, nebo o vyprávění prostřednictvím pouťové balady.
Jako by nám tvůrci dávali vybrat: náznak pouťové atrakce rudých růží a pušky, která musí vystřelit, připomíná naivistické malované terče, stejně jako náznaky mechanicky stylizovaných pohybů loutek, v něž se postavy milenců na čas promění. Zároveň to může být realistické ztvárnění příběhu, kdy dívka otěhotní, ale nepodaří se jí to milému sdělit, už je pozdě, on je nešťastnou náhodou zabit a zneuctěná dívka je ponechána posměchu svého okolí. Důležitou roli v příběhu tedy hraje nejen ústřední dvojice, ale též dva herci symbolizující okolní svět, který bez ohledu na srdceryvný milostný příběh jede po svém. Ti dva se proměňují z potulných komediantů v ctihodné občany a zase zpět, jsou tvůrci skutečného i iluzivního světa, který milostně naladěnou dvojici obklopuje, ale nakonec i ničí. Jsou to muzikanti, stavěči pouťové atrakce zdobené papírovými rudými růžemi, spouštěči panoptikálního divadla, do jehož zákulisí můžeme nahlédnout (malou loutkovou scénu nám představí zezadu), moulové i lotři, kteří zapříčiní smrt a znesvětí krádeží samotnou Panenku Marii. Tenhle mix skutečnosti a iluze si pohrává se světem jako s dětskou skládankou a každý divák si tu může najít něco, co je mu blízké.
foto: Ivo Mičkal
SOPROVÁ, Jana. Madona s děťátkem či padlá dívka. Recenze Jany Soprové na inscenaci MATER SOLITARIA. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/madona-s-detatkem-ci-padla-divka [cit. 2025-08-07]
Tvůrci ovšem příběh vyprávějí velmi vynalézavým, i když chvílemi ne zcela srozumitelným způsobem, pomocí loutkového a předmětového divadla. Prolíná se tu tedy snad skutečný příběh setkání dvou mladých lidí a divadelního (loutkového) ztvárnění tohoto příběhu ve stylu kramářské písně. To vše ještě obohaceno o paralelu s bohorodičkou, která koneckonců možná zažila to samé (kdo by dnes věřil v neposkvrněné početí?).
Na počátku tedy sledujeme mladou ženu, kterak se modlí k Panence Marii, a na závěr příběhu „ukradenou“ svatou symbolicky na jejím místě nahrazuje s nemluvňátkem v náručí. Tvůrci Josef Pekárek a Jakub Jílek se svou company využívají propletenec nejrůznějších výrazových prostředků a míchají z nich nápoj ostré chuti (je tu koneckonců náznak toho, že dívka kdesi ve tmě se hodně vzpírala a nedala k vzájemnému styku souhlas), ale zároveň jej sladce dochutí nostalgickými milostnými tóny lidových písní. Muzika vůbec tu hraje zásadní roli v několika podobách. Ať už se jedná o samotné lidové baladické nápěvy, živě hranou hudbu, nebo o vyprávění prostřednictvím pouťové balady.
Jako by nám tvůrci dávali vybrat: náznak pouťové atrakce rudých růží a pušky, která musí vystřelit, připomíná naivistické malované terče, stejně jako náznaky mechanicky stylizovaných pohybů loutek, v něž se postavy milenců na čas promění. Zároveň to může být realistické ztvárnění příběhu, kdy dívka otěhotní, ale nepodaří se jí to milému sdělit, už je pozdě, on je nešťastnou náhodou zabit a zneuctěná dívka je ponechána posměchu svého okolí. Důležitou roli v příběhu tedy hraje nejen ústřední dvojice, ale též dva herci symbolizující okolní svět, který bez ohledu na srdceryvný milostný příběh jede po svém. Ti dva se proměňují z potulných komediantů v ctihodné občany a zase zpět, jsou tvůrci skutečného i iluzivního světa, který milostně naladěnou dvojici obklopuje, ale nakonec i ničí. Jsou to muzikanti, stavěči pouťové atrakce zdobené papírovými rudými růžemi, spouštěči panoptikálního divadla, do jehož zákulisí můžeme nahlédnout (malou loutkovou scénu nám představí zezadu), moulové i lotři, kteří zapříčiní smrt a znesvětí krádeží samotnou Panenku Marii. Tenhle mix skutečnosti a iluze si pohrává se světem jako s dětskou skládankou a každý divák si tu může najít něco, co je mu blízké.
foto: Ivo Mičkal
SOPROVÁ, Jana. Madona s děťátkem či padlá dívka. Recenze Jany Soprové na inscenaci MATER SOLITARIA. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/madona-s-detatkem-ci-padla-divka [cit. 2025-08-07]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.