DUCHEK, Jan. Žvanění. Čtvrtý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025
Čtvrtý sloupek Jana Duchka.
Ano, žvanění je ohyzdný nešvar. V epoše zkoksovaných radiových moderátorů, blouznivé umělé inteligence, dadaistických agromiliardářů a košaté korporátní komunikace jsou jakékoli emise dalších slov odsouzeníhodnou zátěží smyslových i paměťových kapacit světa. Slova, přírodně nerozložitelná, se ještě roky po napsání točí na discích jako petka pod jezem a cpou se předraženou elektřinou. Diplomové práce sedimentují v almarách pofidérních vysokých škol, aby se později perfidně zjevovaly a odhalovaly čerstvé politiky v intelektuálních nedbalkách.
Člověk z úst vypouští hlavně slova a kysličník uhličitý, čímž postupně činí planetu neobyvatelnou. Váš stoletý prapředek si už nevzpomene na vaši tvář, ale bez varování recituje verše tu Ruchovců tu socialistických realistů. Není divu, čeština má prý kolem dvou set padesáti tisíc slov. Než se na jazyku vystřídají všechna, tak se naplká půl Památníku národního písemnictví od sklepení po mansardu.
Nicméně… průměrný Čech dobrovolně používá sotva pět tisíc výrazů. To jsou pěkně prosím dvě procenta dostupné slovní zásoby. Zdánlivý prales domácí mluvy je v žité realitě pustou monokulturou profánní praxe. A monokultury jsou choulostivé a prekérní, nad každou visí Damoklův kůrovec.
Vyhlašuji proto svévolně, halasně a bez posvěcení jazykovědné vrchnosti nemezinárodní den lexikálních bakchanálií.
Vyštrachejte pod rovy současné sterilní vaty připozdechlé archaismy sporé četnosti. Poňuchnějte své předpotopní verbální plyšáky, vyšlápněte kdejakou zdrobnělinu. Projevte znenadání nadání k nadávání na vadné dny vnadnými kletbami předků. Umně kujte předivo předpon a přípon, roubujte, š-roubujte. Zvukomalebnost nechť burácí, zurčí a bublá. Poněkud onikejte. Kéž vzkypí kvas metafor. Metejte metonymie, jaképak s tím medle ofuky. Opusťte na beton udusanou prsť frekventovaných pěšin a srdnatě nasísejte do potutelného houští hodobožových označení. Arci jen tam, kde bují roztodivná buřina, vzmáhá se tajnosnubné bejlí a strmí rozsochaté pně, jen tam si podává svoboda ruku s pestrostí. Opakování není matkou moudrosti, alebrž klonem stagnace. Pod škraloupem banality nám dřímou mocné sloje verbálního paliva. Těžme jej, těšme se z něj. Jej!
foto: Jan Švácha
DUCHEK, Jan. Žvanění. Čtvrtý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/zvaneni [cit. 2025-08-07]
Ano, žvanění je ohyzdný nešvar. V epoše zkoksovaných radiových moderátorů, blouznivé umělé inteligence, dadaistických agromiliardářů a košaté korporátní komunikace jsou jakékoli emise dalších slov odsouzeníhodnou zátěží smyslových i paměťových kapacit světa. Slova, přírodně nerozložitelná, se ještě roky po napsání točí na discích jako petka pod jezem a cpou se předraženou elektřinou. Diplomové práce sedimentují v almarách pofidérních vysokých škol, aby se později perfidně zjevovaly a odhalovaly čerstvé politiky v intelektuálních nedbalkách.
Člověk z úst vypouští hlavně slova a kysličník uhličitý, čímž postupně činí planetu neobyvatelnou. Váš stoletý prapředek si už nevzpomene na vaši tvář, ale bez varování recituje verše tu Ruchovců tu socialistických realistů. Není divu, čeština má prý kolem dvou set padesáti tisíc slov. Než se na jazyku vystřídají všechna, tak se naplká půl Památníku národního písemnictví od sklepení po mansardu.
Nicméně… průměrný Čech dobrovolně používá sotva pět tisíc výrazů. To jsou pěkně prosím dvě procenta dostupné slovní zásoby. Zdánlivý prales domácí mluvy je v žité realitě pustou monokulturou profánní praxe. A monokultury jsou choulostivé a prekérní, nad každou visí Damoklův kůrovec.
Vyhlašuji proto svévolně, halasně a bez posvěcení jazykovědné vrchnosti nemezinárodní den lexikálních bakchanálií.
Vyštrachejte pod rovy současné sterilní vaty připozdechlé archaismy sporé četnosti. Poňuchnějte své předpotopní verbální plyšáky, vyšlápněte kdejakou zdrobnělinu. Projevte znenadání nadání k nadávání na vadné dny vnadnými kletbami předků. Umně kujte předivo předpon a přípon, roubujte, š-roubujte. Zvukomalebnost nechť burácí, zurčí a bublá. Poněkud onikejte. Kéž vzkypí kvas metafor. Metejte metonymie, jaképak s tím medle ofuky. Opusťte na beton udusanou prsť frekventovaných pěšin a srdnatě nasísejte do potutelného houští hodobožových označení. Arci jen tam, kde bují roztodivná buřina, vzmáhá se tajnosnubné bejlí a strmí rozsochaté pně, jen tam si podává svoboda ruku s pestrostí. Opakování není matkou moudrosti, alebrž klonem stagnace. Pod škraloupem banality nám dřímou mocné sloje verbálního paliva. Těžme jej, těšme se z něj. Jej!
foto: Jan Švácha
DUCHEK, Jan. Žvanění. Čtvrtý sloupek Jana Duchka. Online. Web Jiráskův Hronov 5. 8. 2025. Dostupné z: https://jiraskuvhronov.eu/zvaneni [cit. 2025-08-07]
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.