KE ZKOUŠKÁM RÁRÁŠKŮ PATŘÍ POLÉVKA A PEKÁČ BUCHET
http://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/ke-zkouskam-rarasku-patri-polevka20110505.html
Prachatice – Divadelní soubor, který pod záštitou prachatické Střední pedagogické školy působí už dvanáct let, to je Rarášek.
Věčně mladý soubor, jak jej nazvala jeho zakladatelka a vedoucí Ivana Bečvářová, tvoří studenti pedagogické školy. A to nejen současní. „V souboru jsou divadelníci, kteří se i po ukončení studia k nám rádi vracejí a hrají s námi dál. Chuť tvořit divadlo u nich nezanikla ani po odchodu do pedagogické praxe. Dokonce i řada Rarášků je divadlu věrná při výběru svého povolání, někteří totiž dnes studují na Divadelní akademii múzických umění v Praze či Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Samozřejmě, že naše řady narůstají i se současnými studenty pedagogické školy,“ vyprávěla vedoucí divadelního souboru, která ujišťuje, že všechny rozhodně spojuje velká touha hrát divadlo.
A jak dále uvedla, zpočátku šlo spíše o holčičí soubor. Dnes už je ale situace jiná, klučičí obsazení je v souboru poměrně silné. „Klíčové role mají v inscenacích především kluci. Pomáhají také s tvorbou scénografie a tvoří technické zázemí našeho souboru. Děvčata se oproti tomu starají spíše o úpravy kostýmů a líčení herců,“ mluvila o funkcích v souboru jeho vedoucí.
V repertoáru divadelního souboru Rarášek, který má zhruba dvacet členů, jsou především humorné a satirické či hudební pohádky pro nejmenší. Rarášci už na svém kontě mají například pohádku O princezně Máně, Pošťáckou pohádku, O Popelákovi, Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert a nebo také inscenaci Taneček přes dvě pekla, která souboru přinesla ocenění Štítek. „Toto představení jsme ještě zhruba v polovině dubna zopakovali pro děti mateřských škol a veřejnosti v městském divadle,“ uvedla Ivana Bečvářová s tím, že soubor je dokonce několikanásobným držitelem tohoto nejvyššího ocenění dětského diváka.
„Pro soubor připravuji základní scénář pohádky. Dá se říci, že mnohdy šiji na míru určitou roli pro určitého studenta či studentku. V průběhu zkoušek se ale scénář velmi proměňuje, rarášci totiž tvoří hodně na scéně. Často tak využíváme náhodných improvizací a tvořivosti všech. Nápad každého je velmi důležitý, a proto o něm diskutujeme přímo na scéně. Těší mě, že studenti sami vidí základní nedostatky a pomáhají si,“ raduje se Ivana Bečvářová.
Upřesňuje, že pohádky jsou doprovázeny i živou hudbou. Například klávesami nebo trubkou. „Také scénografie a kostýmy vytváříme improvizovaně z vlastních zdrojů. Je pravda, že dobrými sponzory souboru se stávají i rodiče či prarodiče. Kameramany a fotografy poté přátelé souboru,“ vyprávěla Ivana Bečvářová.
Důležitými jsou pro soubor i pravidelné zkoušky. Ty jsou každý čtvrtek odpoledne, a to přímo v divadle nebo v Muzeu loutek a cirkusu. Právě tady divadelní soubor v loňském roce realizoval projekt Muzejní noc, na který podle slov vedoucí souboru všichni rádi vzpomínají. Není to ale jediná hezká vzpomínka.
„Pamatuji si na jednu devítihodinovou zkoušku, která měla nahradit menší zkoušky, na nichž jsme se kvůli souvislé pedagogické praxi nemohli sejít. Tato zkouška je dodnes pro všechny nezapomenutelná. Rarášci si zvykli, že na některé zkoušky a premiérová představení vařím a peču. A i to je dnes raráškovskou tradicí. Těší se na deset litrů knedlíčkové polévky a pekáč buchet. Společný cíl, kterým je tvorba a realizace pohádek pro děti, z herců udělala dobrou partu přátel,“ s úsměvem zakončila vyprávění o divadelním souboru Ivana Bečvářová.