Multerer, Hans, německý spisovatel, divadelník, Nýrsko (Neuern), portrét
Zdroj: Repro Böhmerwaldbund OÖ - Historische Datenbank (ze sbírek Regionálního muzea v Českém Krumlově) Ex: http://kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=priloha/multe.php&Nazev=Multerer (140927) (c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014 Licence Creative Commons Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Multerer, Hans, německý spisovatel, divadelník, Nýrsko (Neuern)
Zdroj: Repro Muzea Královského hvozdu v Nýrsku Ex: http://kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=priloha/multe.php&Nazev=Multerer (140927) (c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014 Licence Creative Commons Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Nýrsko, Neuern, Waldtheater, Saat und Ernte,
Zdroj: Repro Muzea Královského hvozdu v Nýrsku Ex: http://kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=priloha/multe.php&Nazev=Multerer (140927) (c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014 Licence Creative Commons Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Nýrsko, Neuern, Waldtheater, Saat und Ernte, Hans Multerer, autor, režisér, v hlavní roli
Zdroj: Repro Muzea Královského hvozdu v Nýrsku Ex: http://kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=priloha/multe.php&Nazev=Multerer (140927) (c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014 Licence Creative Commons Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Hořice na Šumavě, Höritz, Die Höritzer Passionsspiele, Hořické pašijové hry. Namísto pašijových her provedena hra Hanse Multerera, 1943
Zdroj: Repro J. Mugrauer, Pfarrgemeinde Höritz im Böhmerwald und seine Passionsspiele (1990), s. 69 Ex: http://kohoutikriz.org/zvyrazni.php?Soubor=priloha/multe.php&Nazev=Multerer (140927) (c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014 Licence Creative Commons Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Nýrsko, Neuern, vzpomínka na německé ochotníky, Hanse Multerera, 193x, 194x
ex http://www.kohoutikriz.org/data/w_multe.php#bohm
Franz Böhm: Ze vzpomínek na Hanse Multerera
........Poté, co byl knihovníkem (v originále "Buchwart" - pozn. překl.) v Jihlavě (Iglau) a ve Vídni, stal se skutečně ještě divadelním ředitelem. S ochotnickým souborem (v originále "mit Exner Laienspielgruppe" - pozn. překl.) zcestoval mnoho měst a dostal se s ním až do finských Helsinek (v originále "bis Helsingfors /Finnland/" - pozn. překl.). Na zpáteční cestě navštívil Nýrsko a dával tu pohostinské představení. Toho večera byl velký Hambachův sál (Hambachsaal) tak přeplněný, že se na mě už nedostalo místo.
Když později žil zase nějaký čas v Nýrsku, vydal knihu "Der himmelblaue Wagen". Nýrský list "Böhmerwaldbote" (tj. "Posel ze Šumavy" - pozn. překl.) zveřejnil mnoho jeho veselých črt z lidového prostředí. Jeho největším úspěchem byla asi lidová hra "Vom Leben und Sterben des Bauern". Premiéru měla v Novém německém divadle v Praze a autor dosáhl velikého úspěchu. Tisk byl plný pochvalných recenzí. Hlavní roli hrál sám Hans, mistrovsky jako vždy. Všichni herci byli ochotníci z Nýrska. Hudební část obstarala nýrská Hacklova kapela. Když se vlak s ochotnickým souborem vracel z Prahy, čekal na nádraží nepřehledný lidský zástup a za zvuků hudby doprovázel je pln radostné pýchy do centra městečka. V posledním roce před vypuknutím druhé světové války byl kolem Hanse poměrně klid. Žil v rodičovském domě. Jeho manželství mělo krátké trvání a alkohol v té době měl nepříznivě působit na jeho tvůrčí síly.
Hans Multerer se narodil 28. února 1892 v Pláni (Plöß) u Nýrska. Otec byl tamním hostinským, v obecné škole v blízkém Červeném Dřevě (Rothenbaum), dnes už dávno neexistujícím, byl synovým prvním učitelem slavný historik Královského hvozdu Josef Blau. Následovala studia na českobudějovické reálce a maturita v Praze, kde došlo i k prvému styku s divadlem. Multerer byl pak žákem Vysoké školy tělesné kultury ve Vídni a po návratu ze světové války vstoupil na pražskou malířskou Akademii, získal i knihovnické vzdělání a působil jako knihovník v Ústí nad Labem, Brně a Mikulově. Když našel místo v Deutscher Schulverein ve Vídni, podnikal s vysokoškoláky výpravy za poznáním středoevropských regionů. Počátkem třicátých let se usadil v Nýrsku, kde žili i Blau a Watzlik, a už jen psal. Jeho hra Saat und Ernte (Setba a žeň) o životě a smrti šumavského sedláka byla uvedena i na scéně pražského Národního divadla a za války mělo 1943 dokonce její uvedení nahradit slavné hořické pašijové hry! Jeho Bauernpredigten (Selská kázání) vysílal i bavorský rozhlas. Z jiných titulů jmenujme příběhy z kraje kolem Ostrého (Osserland) Antoniwirtin a ještě před válkou vyšlý román Der himmelblaue Wagen (1935). Hans Multerer zemřel po nemoci a těžkém utrpení v převratných dnech po květnu 1945 12. června téhož roku v Nýrsku (Neuern), kde byl ve stínu hornonýrského kostela i pochován a nedožil se tak potupného odsunu. Přijala ho šumavská země, jak si přál nejvíce. Tzv. "prostřední hřbitov" byl ovšem po válce zplanýrován, takže Multererův hrob nelze nalézt stejně jako třeba ten, v němž byla pochována žena Josefa Blaua Betty, sestra sběratele chodských písní Jindřicha Jindřicha. Trvají však spolu s námi i po smrti v půdě tisíckrát zdeptané v dědičném údělu, který nelze odejmout.
Ex:
(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Franz Böhm: Ze vzpomínek na Hanse Multerera
........Poté, co byl knihovníkem (v originále "Buchwart" - pozn. překl.) v Jihlavě (Iglau) a ve Vídni, stal se skutečně ještě divadelním ředitelem. S ochotnickým souborem (v originále "mit Exner Laienspielgruppe" - pozn. překl.) zcestoval mnoho měst a dostal se s ním až do finských Helsinek (v originále "bis Helsingfors /Finnland/" - pozn. překl.). Na zpáteční cestě navštívil Nýrsko a dával tu pohostinské představení. Toho večera byl velký Hambachův sál (Hambachsaal) tak přeplněný, že se na mě už nedostalo místo.
Když později žil zase nějaký čas v Nýrsku, vydal knihu "Der himmelblaue Wagen". Nýrský list "Böhmerwaldbote" (tj. "Posel ze Šumavy" - pozn. překl.) zveřejnil mnoho jeho veselých črt z lidového prostředí. Jeho největším úspěchem byla asi lidová hra "Vom Leben und Sterben des Bauern". Premiéru měla v Novém německém divadle v Praze a autor dosáhl velikého úspěchu. Tisk byl plný pochvalných recenzí. Hlavní roli hrál sám Hans, mistrovsky jako vždy. Všichni herci byli ochotníci z Nýrska. Hudební část obstarala nýrská Hacklova kapela. Když se vlak s ochotnickým souborem vracel z Prahy, čekal na nádraží nepřehledný lidský zástup a za zvuků hudby doprovázel je pln radostné pýchy do centra městečka. V posledním roce před vypuknutím druhé světové války byl kolem Hanse poměrně klid. Žil v rodičovském domě. Jeho manželství mělo krátké trvání a alkohol v té době měl nepříznivě působit na jeho tvůrčí síly.
Hans Multerer se narodil 28. února 1892 v Pláni (Plöß) u Nýrska. Otec byl tamním hostinským, v obecné škole v blízkém Červeném Dřevě (Rothenbaum), dnes už dávno neexistujícím, byl synovým prvním učitelem slavný historik Královského hvozdu Josef Blau. Následovala studia na českobudějovické reálce a maturita v Praze, kde došlo i k prvému styku s divadlem. Multerer byl pak žákem Vysoké školy tělesné kultury ve Vídni a po návratu ze světové války vstoupil na pražskou malířskou Akademii, získal i knihovnické vzdělání a působil jako knihovník v Ústí nad Labem, Brně a Mikulově. Když našel místo v Deutscher Schulverein ve Vídni, podnikal s vysokoškoláky výpravy za poznáním středoevropských regionů. Počátkem třicátých let se usadil v Nýrsku, kde žili i Blau a Watzlik, a už jen psal. Jeho hra Saat und Ernte (Setba a žeň) o životě a smrti šumavského sedláka byla uvedena i na scéně pražského Národního divadla a za války mělo 1943 dokonce její uvedení nahradit slavné hořické pašijové hry! Jeho Bauernpredigten (Selská kázání) vysílal i bavorský rozhlas. Z jiných titulů jmenujme příběhy z kraje kolem Ostrého (Osserland) Antoniwirtin a ještě před válkou vyšlý román Der himmelblaue Wagen (1935). Hans Multerer zemřel po nemoci a těžkém utrpení v převratných dnech po květnu 1945 12. června téhož roku v Nýrsku (Neuern), kde byl ve stínu hornonýrského kostela i pochován a nedožil se tak potupného odsunu. Přijala ho šumavská země, jak si přál nejvíce. Tzv. "prostřední hřbitov" byl ovšem po válce zplanýrován, takže Multererův hrob nelze nalézt stejně jako třeba ten, v němž byla pochována žena Josefa Blaua Betty, sestra sběratele chodských písní Jindřicha Jindřicha. Trvají však spolu s námi i po smrti v půdě tisíckrát zdeptané v dědičném údělu, který nelze odejmout.
Ex:
(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2014
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.