Opona zarámovaná do kulis vytvářejících přenosné proscénium loutkového divadla. Téma zobrazené na oponě: Rodina okouzlená krásou domova (Karlštejn, Hradčany, Říp). Na spodní části opony nápis: V Čechách byl, jest a bude vždy domov můj. Na oponě vlevo dole verše hymny: Kde domov můj? / kde domov můj? / voda hučí po lučinách / bory šumí po skalinách. Vpravo dole verše písně: Čechy krásné Čechy mé! / duše má se slouhou pne / kde ty vaše hory jsou / zasnoubeny s oblohou.
Horní část portálu: Kašpárek a defilé 16 loutek nebo v proměně 6 medailonů rodiny Kopeckých se jmény, roky a místy narození a úmrtí (zleva Matěj Kopecký, * 1775 Praha, † 1847 Koloděje / Václav Kopecký, * 1871 Mirotice, †1871 Volyně / Arnoštka Kopecká, * 1842 Mirotice, † 1914 Březnice / Jindřich Kopecký, * 1846 Plzeň, † 1927 Budějovice / Karel Kopecký, * 1876 Hluboká, † 1953 Temešvár / Antonín Kopecký, * 1892 Zajecov, † 1953 Mirotice).
Postranice: mezi sloupy moravský a český znak, vlevo jinoch s loutnou, vpravo dívka s kyticí nebo v proměně na levé straně medailon Karla IV., otce vlasti s letopočty 1316-1378 a s textem "Svému národu a věkům příštím založil jsem vysoké učení pražské pro povznesení svého království, aby bylo v úctě celé Evropy." a vedle medailon Krále Jiřího z Poděbrad s letopočty 1420-1471 a s textem "Slavní rekové ne válkou, ne rozbroji, ale mírem posílíte svoji drahou Čechii." Pod oběma medailony a připojenými texty je větším písmem nápis "Děti! Nedychtěte po cizině neznáte-li krásy své české země. Václav Kopecký loutkář". Pod nápisem je český lev s královskou korunou na hlavě a držící praporec s orlicí, po stranách má na poduškách korunovační klenoty (Svatováclavskou korunu a jablko). Na pravé straně proscénia je vlevo medailon Jana Husa s místy a letopočty narození a úmrtí (Husinec 1369 - v Kostnici 1415), vedle medailon Jana Žižky (1360 Trocnov - Přibyslav 1424. Pod medailonem J. Husa je text "Pro pravdu jsem byl upálen, pro pravdu rád jsem trpěl, by v klatbě pro mne nebyl král a moji věrní Čechové." Pod medailonem J. Žižky pak text " Hoj, bratři moji, na množství nepřátel nehleďte a palcátem zrádné lebky tepejte!" A opět pod tím nápis většími písmeny: "Jste-li české matky děti milujte je a její rodnou zem nikdy nezrazujte! Václav Kopecký loutkář" (pozn. vkladatele: texty z proscénia jsou citovány bez gramatických úprav). I na pravé straně proscénia je ve spodní části namalován lev s královskou korunou na hlavě, vlevo od něj je moravský a vpravo český znak.
V dolní části jsou tři medailony: Mikoláše Alše, Matěje Kopeckého a Josefa Kajetána Tyla. Všechny medailony a texty na proscéniu jsou zdobeny lidovými ornamenty.
Tvorbou Jana a Jindřicha Bošky se zabývala kurátorka výstavy v Prachaticích Lenka Šaldová (div.odd. Národního muzea).
---
Opona (resp. celé proscénium) pochází z pozůstalosti marionetáře Václava Kopeckého (1914-1980) z Brna. Byl synem Karla Kopeckého (1876-1953) a v inventáři jeho divadla se dochovala také řada věcí (loutek a prospektů) z otcova divadla. Nové proscénium (celé měřilo 780 x 370 cm) a oponu si nechal u Jindřicha Bošky (1882-1957) vymalovat až koncem čtyřicátých let, poté, co se osamostatnil (1946). Jedná se o malbu temperou na plátně. Uloženo: Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin divadla.
(PhDr. Jaroslav Blecha, 17. 8. 2016)
---
Loutkářem, který jako jediný provozoval u nás kočovné marionetové divadlo až do 70. let 20. století, byl Václav Kopecký (1914-1980). Jeho otec Karel Kopecký (1876-1953) byl pravnukem legendárního obrozeneckého loutkáře Matěje Kopeckého, společně se svým bratrem Karlem Kopeckým (nar. 1904) tak Václav Kopecký přestavoval pátou generaci tohoto rozvětveného loutkářského rodu. Od mládí získával při putovaní s otcem po celých Čechách a Moravě loutkářské zkušenosti, samostatně začal loutkařit v roce 1946 a houževnatě se snažil udržet své divadlo v provozu i navzdory snaze úřadů zlikvidovat kočovné marionetáře jako nežádoucí soukromé podnikatele. První zákaz činnosti obdržel v roce 1959, později se mu podařilo získat ještě povolení pro léta 1971-1975. Koncem 70. let byl pro své politické názory 14 měsíců vězněn a krátce po propuštění zemřel.
Po svém osamostatnění v roce 1946 působil na Moravě. Ovlivněn svým otcem, zejména jeho vlastenectvím a snahou zachovat rodinnou loutkářskou tradici (sbíral rodinné dokumenty, texty tradičních loutkových her, na jeho popud namaloval v roce 1904 Mikoláš Aleš fiktivní portrét Matěje Kopeckého) nechal si koncem 40. let namalovat od Jindřicha Boška (1893-1964) z Vlachova Březí novou oponu a portál jako částečnou repliku opony a portálu svého otce. Podobně jako na oponě Karla Kopeckého je i na této oponě, orámované bohatými draperiemi, vyobrazena Rodina okouzlena krásou domova. V popředí je namalován klečící otec s houslemi v ruce a matka držící malou dcerku jak se kochají českou krajinou, kterou zde symbolicky představují náznaky Karlštejna, Prahy a Řípu. Pod postavami jsou verše české hymny a básně Čechy krásné Čechy mé! Na obou oponách je ve spodní části stejný nápis: V Čechách byl jest a bude vždy domov můj. Zatím co opony jsou si podobné, značně pozměněn byl portál. Na portálu Karla Kopeckého jsou ve vrchní části figurky Kašpárka a známých loutek, na portálu jeho syna jsou pod nadpisem „Byli jsme a budem zas – všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí“ vyobrazeni přední členové rodu Kopeckých: zakladatel rodu Matěj Kopecký, jeho syn Václav Kopecký, vnučka Arnoštka Kopecká, její bratr Jindřich Kopecký, Václavův otec Karel Kopecký a jeho bratranec, loutkář legionář Antonín Kopecký (u každého jsou uvedena životní data, i když někdy nepřesná). Ve spodní části Václavově portálu zůstaly jako na otcově portálu portréty Mikoláše Alše, Matěj Kopeckého a Josefa Kajetána Tyla, avšak zcela nečekané je řešení výmalby postranic. Vlevo, kde na původním otcově portálu byl jinoch s loutnou, umístnil J. Boška, zcela jistě na přání Václava Kopeckého, medailon Karla IV. otce vlasti s textem: „Svému národu a věkům příštím založil jsem vysoké učení pražské pro povznesení svého království, aby bylo v úctě celé Evropy“ a medailon Krále Jiřího z Poděbrad doprovázený textem: „Slavní rekové ne válkou, ne rozbroji, ale mírem posílíte svoji drahou Čechii.“ Pod oběma medailony je výrazným písmem proklamace: „Děti! Nedychtěte po cizině neznáte-li krásy své české země. Václav Kopecký loutkář. Na pravé postranici jsou místo dívky s kyticí vyobrazení Jan Hus s textem: „Pro pravdu jsem byl upálen, pro pravdu rád jsem trpěl, by v klatbě pro mne nebyl král a moji věrní Čechové“ a Jan Žižka s doprovodním textem: „Hoj, bratři moji, na množství nepřátel nehleďte a palcátem zrádné lebky tepejte!“ Medailony jsou ještě doplněny na obou stranách lvem s královskou korunou, zleva i s korunovačními klenoty, vpravo s českým a moravským znakem. Celé toto ojedinělé řešení portálu Václava Kopeckého, které nemá obdobu u jiných loutkářů, především jeho apelativnost, vyjadřovalo nejen jeho hluboké vlastenecké cítění, ale i jeho vnitřní roztrpčení z nutnosti bojovat o osud svého divadla a jeho narůstající obavy z našeho poválečného vývoje. Jeho pozůstalost, včetně portálu a opony je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea v Brně
(doc. Mgr. Alice Dubská, CSc., srpen 2016 - příspěvek pro připravovanou knihu Malované opony divadel českých zemí II)