KODEŠ, Jaroslav. Závěrečná zpráva o Hanáckém divadelním máji 2025. Závěrečné kukátko. Němčice nad Hanou, Hanácký divadelní máj 2025, s. 29-30
Závěrečná zpráva o Hanáckém divadelním máji 2025
Je tomu přesně sedm dní, co ředitelka přehlídky paní Jitka Borovičková zahajovala na tomto místě letošní přehlídku. Už 39. ročník. To je hezká řádka let v historii každé přehlídky. Sám sem jich tu zažil už hodně a musím říci, že jsem se sem do Němčic na Hanácký divadelní máj vždycky moc těšil. Na divadlo, ale i na řadu známých a přátel, které jsem si zde za ta léta vytvořil. Nebylo tomu jinak ani letos.
Ale k programu. Tentokrát se nebudu ve své závěrečné zprávě věnovat zvlášť každému soutěžnímu představení, ale pokusím se vypíchnout několik postřehů, které mě napadají, když se zpětně dívám do programové brožury, respektive do úvodního divadelního kukátka. Nejdříve malá statistika.
Viděli jsme zde od minulé soboty celkem čtrnáct představení, z toho bylo šest určeno dětskému divákovi. A to je porce na jeden festival opravdu velká.
Když zůstanu u těch představení pro děti, tak jsem nejen rád za to, že jich bylo tolik – dnes obecně z různých důvodů totiž ubývá činoherní produkce pro děti -, ale i za to, že čtyři z nich vznikly na základě původních scénářů napsaných pro potřebu vlastních souborů, a jen a jen pro něj. Pro potřebu souborové inscenace. Narodila se tak nová díla, která si zaslouží pozornost. A i když se ne všechno podařilo na sto procent, tak to, že se někdo odváží na obtížné pole dramatiky pro děti, je čin určitě záslužný.
Na přehlídce si ovšem tyto nové scénáře nečteme samostatně, respektive je tak nevnímáme. Vnímáme je jako jednu ze složek představení. A protože dobrý scénář neznamená automaticky kvalitní představení, naopak špatný scénář odhalí skoro každá inscenace, pokusím se stručně pojmenovat obecně se opakující nedostatky nově vznikajících scénářů. Jednak si je stále potřeba uvědomovat, že nepíšeme prózu, ale dramatický tvar určený k inscenování. A to jsou dva hodně rozdílné světy. Próza je svět vypravování, drama je svět jednání. Proto dramatik musí umět myslet v dialozích, které umožní postavám hry se v ději posouvat ve vzájemných názorových konfrontacích, protože své postavy musí donutit, aby si za něčím stály, chtěly něčeho dosíci, aby překonávaly překážky a bojovaly za prosazení svých myšlenek. A zadruhé, dramatik pro děti by měl víc než kdo jiný myslet na to, že ve svých příbězích nemá poučovat, ale předkládat prostřednictvím dobře vystavěného příběhu, skládající ho se z
expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy, myšlenky o jakýchsi vzorcích chování, které vycházejí z obyčejných morálních zásad soužití v lidské společnosti. Takové, aby zlo bylo dobře a jasně pojmenované a dobro muselo o své vítězství nad zlem skutečně a pravdivě bojovat. A s kouzelnou náhodou pracovat obezřetně, a hlavně pravděpodobně v logice děje.
Druhá část Hanáckého divadelního máje patřila inscenacím směřující na Národní přehlídku do Vysokého nad Jizerou. I zde se ukázal už dlouhodobě se opakující trend, že soubory si vybírají pro svoji práci takovou dramatiku, která má především bavit. Jen bavit je směřování, které je obecně vnímáno většinovou diváckou komunitou, jako nutné, ale i postačující. A soubory se mu podřizují. Posláním divadelníků však přece není jen bavit své diváky, ale také reagovat na tep doby, pranýřovat zlořády, vysmívat se pokrytcům, zkoumat mezilidské vztahy, prostě hrát takové inscenace, z kterých zaznívá duch nějaké myšlenky. A jestliže se nám ho nedostává ve veřejném prostoru, o to víc ho nabízejme na prknech, co znamenají svět. Ale pozor, toto vše jde i v žánru komediálním. Proto nemoralizuji a nevolám po repertoáru samých vážných kousků, ale po kvalitní dramaturgii v celé šíři dramatické tvorby. Dramaturgii, která je pestrá a smysluplná. A jestliže vybíráme komedii, zkusme vždy hledat komedii s nějakou ideou a eliminujme komedie tak říkajíc bezduché. Když poměřím tuto moji prosbu tím, co jsme viděli letos na HDM v sekci pro dospělé, musím s velkou radostí konstatovat, že bezduchých komedií bylo výrazně méně. Vlastně snad jediná, ale ta byla sehrána s takovou profesionální dokonalostí, že jí to zase musím odpustit. Stručně řečeno volám jen po zodpovědnější dramaturgii k tomu, co chci připravit pro své diváky, a trochu se bránit obecným trendům.
Suma sumárum. Budu z letošního Hanáckého divadelního máje odjíždět s pocitem, že se letos podařilo sestavit program velmi kvalitní ve všech směrech. A doufám, že se to povede i příští roky, neboť podobný trend volající k větší dramaturgické zodpovědnosti ze strany souborů, je slyšet i na jiných přehlídkách.
Děkuji za pozornost
Jaroslav Kodeš
KODEŠ, Jaroslav. Závěrečná zpráva o Hanáckém divadelním máji 2025. Závěrečné kukátko. Online. Němčice nad Hanou, Hanácký divadelní máj 2025, s. 29-30. Dostupné z: https://nemcicenh.cz/files/nemcicenh/gallery/15735/68188d1035dff_HDM2024-Zaverecne-kukatko.pdf
Je tomu přesně sedm dní, co ředitelka přehlídky paní Jitka Borovičková zahajovala na tomto místě letošní přehlídku. Už 39. ročník. To je hezká řádka let v historii každé přehlídky. Sám sem jich tu zažil už hodně a musím říci, že jsem se sem do Němčic na Hanácký divadelní máj vždycky moc těšil. Na divadlo, ale i na řadu známých a přátel, které jsem si zde za ta léta vytvořil. Nebylo tomu jinak ani letos.
Ale k programu. Tentokrát se nebudu ve své závěrečné zprávě věnovat zvlášť každému soutěžnímu představení, ale pokusím se vypíchnout několik postřehů, které mě napadají, když se zpětně dívám do programové brožury, respektive do úvodního divadelního kukátka. Nejdříve malá statistika.
Viděli jsme zde od minulé soboty celkem čtrnáct představení, z toho bylo šest určeno dětskému divákovi. A to je porce na jeden festival opravdu velká.
Když zůstanu u těch představení pro děti, tak jsem nejen rád za to, že jich bylo tolik – dnes obecně z různých důvodů totiž ubývá činoherní produkce pro děti -, ale i za to, že čtyři z nich vznikly na základě původních scénářů napsaných pro potřebu vlastních souborů, a jen a jen pro něj. Pro potřebu souborové inscenace. Narodila se tak nová díla, která si zaslouží pozornost. A i když se ne všechno podařilo na sto procent, tak to, že se někdo odváží na obtížné pole dramatiky pro děti, je čin určitě záslužný.
Na přehlídce si ovšem tyto nové scénáře nečteme samostatně, respektive je tak nevnímáme. Vnímáme je jako jednu ze složek představení. A protože dobrý scénář neznamená automaticky kvalitní představení, naopak špatný scénář odhalí skoro každá inscenace, pokusím se stručně pojmenovat obecně se opakující nedostatky nově vznikajících scénářů. Jednak si je stále potřeba uvědomovat, že nepíšeme prózu, ale dramatický tvar určený k inscenování. A to jsou dva hodně rozdílné světy. Próza je svět vypravování, drama je svět jednání. Proto dramatik musí umět myslet v dialozích, které umožní postavám hry se v ději posouvat ve vzájemných názorových konfrontacích, protože své postavy musí donutit, aby si za něčím stály, chtěly něčeho dosíci, aby překonávaly překážky a bojovaly za prosazení svých myšlenek. A zadruhé, dramatik pro děti by měl víc než kdo jiný myslet na to, že ve svých příbězích nemá poučovat, ale předkládat prostřednictvím dobře vystavěného příběhu, skládající ho se z
expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofy, myšlenky o jakýchsi vzorcích chování, které vycházejí z obyčejných morálních zásad soužití v lidské společnosti. Takové, aby zlo bylo dobře a jasně pojmenované a dobro muselo o své vítězství nad zlem skutečně a pravdivě bojovat. A s kouzelnou náhodou pracovat obezřetně, a hlavně pravděpodobně v logice děje.
Druhá část Hanáckého divadelního máje patřila inscenacím směřující na Národní přehlídku do Vysokého nad Jizerou. I zde se ukázal už dlouhodobě se opakující trend, že soubory si vybírají pro svoji práci takovou dramatiku, která má především bavit. Jen bavit je směřování, které je obecně vnímáno většinovou diváckou komunitou, jako nutné, ale i postačující. A soubory se mu podřizují. Posláním divadelníků však přece není jen bavit své diváky, ale také reagovat na tep doby, pranýřovat zlořády, vysmívat se pokrytcům, zkoumat mezilidské vztahy, prostě hrát takové inscenace, z kterých zaznívá duch nějaké myšlenky. A jestliže se nám ho nedostává ve veřejném prostoru, o to víc ho nabízejme na prknech, co znamenají svět. Ale pozor, toto vše jde i v žánru komediálním. Proto nemoralizuji a nevolám po repertoáru samých vážných kousků, ale po kvalitní dramaturgii v celé šíři dramatické tvorby. Dramaturgii, která je pestrá a smysluplná. A jestliže vybíráme komedii, zkusme vždy hledat komedii s nějakou ideou a eliminujme komedie tak říkajíc bezduché. Když poměřím tuto moji prosbu tím, co jsme viděli letos na HDM v sekci pro dospělé, musím s velkou radostí konstatovat, že bezduchých komedií bylo výrazně méně. Vlastně snad jediná, ale ta byla sehrána s takovou profesionální dokonalostí, že jí to zase musím odpustit. Stručně řečeno volám jen po zodpovědnější dramaturgii k tomu, co chci připravit pro své diváky, a trochu se bránit obecným trendům.
Suma sumárum. Budu z letošního Hanáckého divadelního máje odjíždět s pocitem, že se letos podařilo sestavit program velmi kvalitní ve všech směrech. A doufám, že se to povede i příští roky, neboť podobný trend volající k větší dramaturgické zodpovědnosti ze strany souborů, je slyšet i na jiných přehlídkách.
Děkuji za pozornost
Jaroslav Kodeš
KODEŠ, Jaroslav. Závěrečná zpráva o Hanáckém divadelním máji 2025. Závěrečné kukátko. Online. Němčice nad Hanou, Hanácký divadelní máj 2025, s. 29-30. Dostupné z: https://nemcicenh.cz/files/nemcicenh/gallery/15735/68188d1035dff_HDM2024-Zaverecne-kukatko.pdf
Pokud se s námi chcete o ně podělit, zašlete nám je prosím prostřednictvím následujícího formuláře. Formulář slouží pro zasílání faktografických informací pracovníkům databáze.
Prosíme, neposílejte vzkazy určené souborům či jednotlivým osobám, nebudou jim doručeny. Neposkytujeme jiné než zveřejněné kontaktní informace. Pokud chcete kontaktovat jednotlivé soubory či organizace, využijte prosím jejich webové stránky.