DS Bertíci, ZUŠ Žerotín Olomouc přivezli do Svitav inscenaci Prolhaný Henry, v níž vycházejí z literární předlohy Briana Jacquese. Pro věk dětí je to předloha jistě vhodná a zábavná, ale není snadné převést ji na jeviště. V podstatě jsme se shodli, že se nepodařilo najít potřebnou míru stylizace a protože se hraje víceméně realisticky, působí představení trochu monotónně a v některých situacích upovídaně a ani razantní vstup čertů („rockerů“) nenaruší tento dojem nadlouho. A také ne vždy se orientujeme v tom, co a proč se děje, nenacházíme motivace. Někteří se ztrácíme hned v začátku a nepoznáváme, kdo jsou ty bílé postavy okolo Henryho a proč dvě mají klobouk a třetí ne. Jsou to andělé? A proč si vlastně Henry přeje, aby mu všichni věřili? A lže proto, že chce ubližovat (viz nová spolužačka, kterou lží dostane do nepříjemné situace), nebo neovládne svou fantazii? A když podepíše smlouvu s Luciferem, vůbec se pak nehraje s tím, že mu ubývá čas k propadnutí peklu. A proč se ve vymýšlení lží víc neodváže? A proč v závěru ty právnické řeči kolem neplatnosti smlouvy, když by jistě stačil fakt, že ji Henry nepodepsal vlastní krví ale portským? A tak bych mohla pokračovat v otázkách, které jsme si kladli. Ale je třeba zmínit, že stejně jako u ostatních inscenací tohoto bloku, i u Prolhaného Henryho bylo odpolední představení díky většímu nasazení a energii dětí a také díky posunutí hry na jevišti blíže k divákům lepší a přece jen více se dostalo přes rampu. Určitě pozitivní hodnotou inscenace je pak zjevný vklad dětí do společné práce.
Alena Exnarová